Kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty Ondřej Dostál se na svém Twitteru vyjádřil, že podle jeho názoru není vhodné, aby se ho média dotazovala na to, zda absolvoval očkování. Na Twitter napsal: 

Právě na tento tweet nejspíš Andrej Babiš reaguje. K tweetu byla také přiložena anketa, kde uživatelé mohli hlasovat, zda s Ondřejem Dostálem souhlasí, nebo je zajímá, zda očkování sám absolvoval, případně proč.

K výsledkům ankety napsal: 

V přiloženém článku následně dodává, že sám prodělal onemocnění covid-19 v prosinci, dále také absolvoval dvakrát test na protilátky, konkrétně v lednu a v srpnu. Oba testy prokázaly přítomnost protilátek v organismu. Zároveň se údajně pravidelně testuje, a to zejména kvůli účasti na nejrůznějších akcích.

Článek Ondřeje Dostála byl zveřejněn 24. září na webu Aktuálně.cz ve 20:52, tedy 6 minut poté, co Andrej Babiš v Předvolební debatě z Ústeckého kraje uvedl (video, čas 39:13) ověřovaný výrok.

Nicméně Ondřej Dostál o tom, zda je či není naočkovaný proti covidu-19, mluvil již dříve – v rozhovoru pro Prostor X zveřejněném 20. září 2021. Dostál v rámci odpovědi na otázku, zda by pro něj bylo přijatelné povinné očkování, rozdělil neočkované osoby do dvou skupin (video, čas 10:18–11:33): „Máme zde z neočkovaných jednak seniory, ke kterým se ta vakcína dosud nedostala (…). Pak máme druhou skupinu a do té se řadím. To jsou osoby, které prodělaly, které se nechávají pravidelně testovat – negativní – a nechávají si pravidelně testovat protilátky – vysoce pozitivní – a dle dostupných poznatků vědy se nejeví jako důvodné nebo potřebné, aby se nechávali očkovat.“

To, že Ondřej Dostál není naočkovaný, tak bylo veřejně známé již před jeho tweetem z 24. září. To však nic nemění na tom, že právě 24. září odmítal veřejně uvést, zda je naočkovaný. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle výsledků průzkumu, který v prosinci 2020 pro Ministerstvo zdravotnictví zpracovala agentura STEM, by se za předpokladu, že očkování proti covidu-19 bude bezplatné a dobrovolné, nechalo očkovat 39 % respondentů. Naopak 45 % se očkovat nechtělo a 16 % nevědělo. Doplňme, že v průzkumu bylo mezi 30. listopadem a 3. prosincem telefonicky osloveno 1004 dospělých.

Zmiňme, že společnost MEDIAN v prosinci 2020 provedla průzkum pro server iRozhlas. Podle tohoto průzkumu by se k prosinci 2020 proti nemoci covid-19 nechalo naočkovat 40 % lidí. 47 % respondentů pak vakcinaci podstoupit nechtělo.

Pro kontext uveďme, že v této době ještě nebylo v České republice očkování spuštěno. Očkovat se v Česku začalo 27. prosince 2020. V prvních měsících roku 2020 zájem o očkování vzrostl (.pdf, str. 2). Ke konci loňského března bylo 69 % osob přesvědčeno o důležitosti očkování, z nichž 12,5 % (.pdf, str. 2) bylo již naočkováno.

Tzv. španělská chřipka přibližně před sto lety zasáhla většinu poválečného světa pandemií, které během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí než ve všech bitvách první světové války dohromady (.pdf, str. 4). Jednalo se o epidemii viru chřipky typu A (H1N1), která se v několika vlnách prohnala také Evropou, nevyjímajíc rodící se Československo. Přesný počet obětí pandemie není znám, dnes ho různé prameny udávájí (.pdf, str. 4) mezi 20 a 50 miliony.

Při porovnání grafického znázornění vývoje počtu úmrtí jsou křivky v případě španělské chřipky a covidu-19 skutečně v určitých ohledech podobné. Následující graf například zachycuje vývoj zaznamenaných úmrtí na chřipku a zápal plic při epidemii španělské chřipky v letech 1918–1919 ve Velké Británii, přesněji zobrazuje počet úmrtí za týden v přepočtu na tisíc obyvatel. 

Uveďme, že v době této epidemie neměli lékaři k dispozici diagnostické prostředky jako dnes, a možnosti, jak určit přesný typ chřipky, na který člověk zemřel, tak byly omezené. Doplňme také, že z podobných důvodů jsou k dispozici pouze data o počtech úmrtí, nikoli o počtech případů.

Podobný graf, který v tomto případě zaznamenává počet úmrtí při epidemii španělské chřipky v New Yorku, Londýně, Paříži a Berlíně, poté nabízí i server Plos Medicine.

Dle historiků španělská chřipka probíhala ve třech hlavních vlnách. První vlna na jaře a v létě roku 1918 byla v porovnání s následující podzimní vlnou poměrně mírná (.pdf, str. 96). Podobně, jako je tomu v případě covidu-19, totiž virus španělské chřipky po určité době zmutoval. V tomto případě se stal smrtelnějším. Třetí vlna následně přišla v zimě na začátku roku 1919. Některé zdroje hovoří také o čtvrté, méně nakažlivé vlně (.pdf, str. 141) španělské chřipky, která probíhala i v roce 1920.

Graf níže poté zobrazuje vývoj počtu úmrtí v případě epidemie covidu-19 ve vybraných státech v přepočtu na milion obyvatel za týden. Jak lze vidět, průběh epidemie je v různých státech mírně odlišný. Pokud se však podíváme například na vývoj počtu zemřelých osob v Německu či Rakousku, jsou tyto křivky do jisté míry podobné jako v případě španělské chřipky. Celkově proto výrok Karla Krejzy hodnotíme jako pravdivý.

28. dubna 2020 představila Pirátská strana plán s názvem „Budoucnost řešíme teď“. Cílem tohoto plánu je podle slov Pirátů „nejenom zvládnutí současného krizového stavu, ale také nastartování České republiky k budoucímu ekonomickému růstu a strukturálním změnám.“ 

„Budoucnost řešíme teď“ je rozděleno do tří časových horizontů: krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Krátkodobý horizont představuje cíle, kterých chtěli Piráti dosáhnout do začátku prázdnin 2020. Střednědobý horizont představuje vhodná opatření, která dle Pirátů měla být přijata do konce roku 2020. Dlouhodobý horizont je oproti předchozím vymezen časově neurčitě. Je nazván jako „Budoucnost“, přičemž se v jeho úvodu praví, že „prognózy na dobu delší než cca 2 roky jsou velmi nejisté“.

Každý z výše vymezených časových okruhů řeší otázky spadající do pěti tematických okruhů: zdraví a bezpečnost, ekonomika, soudržná společnost, vzdělávání, modernizace země.

Například krátkodobé plány prezentovala poslankyně Olga Richterová takto: „Potřebujeme nástroje pro možné návraty infekce. K tomu je třeba propojit fungování chytré karantény s komplexním projektovým řízením a zároveň mít národní testovací strategii a přesně rozdělené kompetence jednotlivých složek od hygienických stanic přes nemocnice, laboratoře až po obce.“

Počátkem roku 2020 došlo k rozšíření onemocnění covid-19 způsobovaného RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3). V březnu loňského roku byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen stav pandemie.

První mutace koronaviru (alfa, beta) byly objeveny v září 2020. Mutace delta (B1.617.2), která je k 21. září 2021 rozšířena ve 185 zemích světa (.pdf, str. 13), se poprvé objevila v Indii v říjnu 2020.

Lékařský časopis BMC Medicine vydal v září 2020 studii zabývající se délkou nemocničního pobytu s onemocněním covid-19. Tato studie zkoumala odborné články publikované od 1. ledna do 12. dubna 2020, tedy před vznikem prvních mutací koronaviru. Studie odhalila mediánový pobyt v nemocnici v délce 5 dnů a na jednotce intenzivní péče 7 dnů. Jedná se o hodnoty ze 6 studií na základě dat z nemocnic nacházejících se mimo Čínu. Mediánové hodnoty v čínských nemocnicích jsou pak zejména u hospitalizací na běžných odděleních vyšší.

Studie zveřejněná v International Journal of Environmental Research and Public Health (Mezinárodní časopis enviromentálního výzkumu a veřejného zdraví) pracovala s belgickou databází pacientů hospitalizovaných v období 1. března – 12. června 2020 (.pdf, str. 2). Studie určila průměrnou dobu pobytu v nemocnici na jednotce intenzivní péče přibližně na 12 dnů (.pdf, str. 13).

Novější studie časopisu BMC Medicine z července 2021 použila britská nemocniční data z období od 26. května 2020 do 21. ledna 2021, tedy po několika měsících, kdy již ve Velké Británii převládaly nové mutace. Studie přišla s výsledky kolem 8–9 dnů v nemocnici s onemocněním covid-19, pokud pacient není na JIP. Při hospitalizaci na JIP se doba pobytu zvýšila na 12–19 dnů.

Irský výzkum (.pdf) zkoumal případy hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19 od března 2020 do dubna 2021 (str. 11), tedy před mutacemi a během jejich rozšíření. Vyplývá z něj, že průměrná doba pobytu jak na JIP („critical care"), tak při běžné hospitalizaci („general hospital") se od začátku března 2021 zvýšila (.pdf, str. 8). Během období od března do listopadu 2020 se průměrná doba standardní hospitalizace pohybovala kolem 10–12 dnů, na JIP 12–16 dnů (.pdf, graf, str. 9). Při rozšíření mutace alfa v Irsku od prosince 2020 do dubna 2021 se průměrný pobyt v nemocnici prodloužil na 12–16 dnů, při hospitalizaci na JIP zůstal na hodnotě 12–16 dnů (.pdf, tabulka, str. 9).

Ve svém tvrzení Ivan Bartoš odkazuje na výstup Andreje Babiše ze 17. září 2020, kdy během interpelací odpovídal poslankyni Monice Jarošové. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na dotaz pirátského poslance Michálka, který mluvil o druhé vlně pandemie a interpeloval „ve věci, která je teď samozřejmě nejdůležitější, a to explodující počet případů koronaviru“, však premiér Babiš zároveň dodává: „A to, že to teď roste, no tak ano, můžeme si říct proč, proč Techtle Mechtle, proč jsme, proč tedy, když všichni říkali, že roušky dolů, teď říkáte, že to byla chyba. (…). A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

13. září 2020, tedy ještě před vystoupením na interpelacích, přitom Babiš ve svém nedělním Čau lidi (video, čas od 1:20) řekl, že smrtnost klesá a počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů. Z toho tedy lze vyvodit tvrzení, že v tomto okamžiku podle názoru premiéra Babiše situace ještě vážná nebyla.

Již den poté ale na tiskové konferenci uvedl: „A samozřejmě ten vývoj situace, nárůst není dobrý, takže bylo by dobré, aby to (nošení roušek, pozn. Demagog.cz) všichni respektovali.“

Premiérův postoj k pandemii se ale během týdne, ve kterém proběhly i zmíněné interpelace, změnil. 21. září 2020 totiž Česká televize odvysílala Mimořádný projev předsedy vlády České republiky. V tomto vystoupení Andrej Babiš hned v úvodu řekl, že „epidemie je zpět“. Ve stejný den zároveň rozhodl o aktivaci Ústředního krizového štábu.

V polovině září 2020 se tedy premiérův názor na epidemii covidu-19 poměrně rychle vyvíjel. V souvislosti s debatou ve sněmovně, kdy mimo jiné vyzval k projednání zahrádkářského zákona, však již netvrdil, že další vlna covidu-19 nepřijde. Naopak uznal, že čísla nakažených rostou a že se na tento problém zaměřilo Ministerstvo zdravotnictví. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Premiér Babiš uvádí částku 52 miliard v kontextu odměn a platů zdravotníků. Pro lepší pochopení kontextu výroku je nejprve nutné se stručně seznámit s tím, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí cca 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků v nemocnicích, které přímo nezřizuje, může ovlivnit především nastavením výše plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Andrej Babiš zastává post premiéra ČR od prosince 2017. Jeho vláda tedy mohla ovlivnit až výši státních plateb za rok 2019, výši plateb v roce 2018 určila ještě vláda Bohuslava Sobotky. Mezi lety 2018 a 2021 došlo k celkovému zvýšení plateb za státní pojištěnce o 58,9 mld. Kč. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění činí v roce 2021 zhruba 404 mld. Kč (.pdf, str 50). V roce 2018 tyto výdaje dosahovaly částky 298 mld. Kč (str. 50). Přibližně za polovinou z nárůstu výdajů tak stojí právě navýšení plateb státu. Kolik z celkových 58,9 mld. Kč ale šlo na navýšení platů a mezd zdravotníků a kolik na jiné výdaje, se nám bohužel nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, a proto výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný.

Zmiňme, že vláda v roce 2021 vyhradila také 12,2 mld. Kč na odměny zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Obdobnou částku odměn vláda poskytla zdravotníkům také v minulém roce, tehdy šlo na odměny 11,5 mld. Kč.

Co se týče druhé části výroku, kde premiér Babiš tvrdí, že zdravotnictví nikdy nemělo tolik peněz jako za jeho vlády, jsou klíčové dva ukazatele. Prvním je výše zobrazený vývoj celkové výše plateb za státní zaměstnance, který skutečně dlouhodobě roste a v době současné vlády je nejvyšší v historii. Vláda Andreje Babiše také tuto částku navýšila relativně více než kterákoliv předchozí vláda.

Druhým ukazatelem jsou pak celkové výdaje na zdravotní péči, tedy celkový objem peněz, který různé subjekty (zejména ale zdravotní pojišťovny z peněz pojištěnců) vynaloží na zdravotní péči.

Český statistický úřad zveřejňuje výsledky zdravotnických účtů, jejich nejnovější analýza pochází z rozmezí roků 2010 až 2019 (.pdf) a vyplývá z ní stálý růst výdajů ve zdravotnictví, který je zachycen na grafu výše. V roce 2019 činila celková částka výdajů ve zdravotnictví 477 724 mil. Kč (.pdf, str. 8). Pro porovnání, v roce 2000 se jednalo o 146 835 mil. Kč (.pdf, str. 9). Z grafu je pak jasně vidět, že celkové výdaje na zdravotnictví byly v roce 2019 skutečně nejvyšší, a zjednodušeně řečeno tak bylo ve zdravotnictví nejvíce peněz. Vzhledem k navyšování plateb státu za státní pojištěnce lze předpokládat, že celkové výdaje jsou v současnosti ještě vyšší.

Během celého září 2021 se počet hospitalizovaných s covidem-19 na JIP pohyboval nad 40 pouze výjimečně, přesně pětkrát. Nejvyšší počet dosahoval 45 osob 17. září. Vývoj můžeme sledovat v grafu. Přímo v den předvolební debaty byla dostupná data za předchozí den, tedy 23. září. Tehdy bylo (podle dat dostupných 28. září) celkem 176 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 37 osob. Přímo v den předvolební debaty pak bylo celkem 178 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo potom 41 osob.

Přestože 23. září nebyl na JIP premiérem uvedený počet pacientů, hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť čísla hospitalizovaných na jednotkách JIP skutečně odpovídají, po započtení naší 10% odchylky, číslu 34.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) 24. března 2020, tedy v době nastupující první vlny, zveřejnil prezentaci s názvem Dostupnost intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s COVID-19 (.pdf). V této prezentaci se lze dočíst, že k 22. březnu 2020 bylo v ČR 3 658 lůžek na jednotce intenzivní péče (JIP) pro dospělé (str. 7). Sečteme-li toto číslo s celkovým počtem lůžek na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), dostaneme se na 4 481 lůžek (str. 8). Pro úplnost je ovšem nezbytné dodat, že výše zmíněná čísla zahrnovala i lůžka vyčleněná pro covid negativní pacienty, přičemž ÚZIS počítá, že takových lůžek má být 30 % z celkové kapacity (str. 22). Podle ÚZIS tak bylo pro covid pozitivní pacienty v březnu 2020 vyhrazených 3 130 lůžek intenzivní péče (str. 22). Situace se příliš nezmění, ani pokud bychom k těmto číslům přičetli 436 lůžek dětských JIP (str. 8).

Od listopadu 2020 byly celkové kapacity i volná místa průběžně zveřejňovány Ministerstvem zdravotnictví na webu Onemocnění aktuálně COVID-19. První zveřejněný údaj na těchto stránkách ze dne 6. listopadu 2020 počítal s kapacitou 4 013 lůžek na „dospělých“ odděleních ARO a JIP. Nejvyšší dohledatelný počet lůžek v ČR na těchto odděleních byl 4 056 lůžek ze dne 20. března 2021, data Hlídače státu pak udávají největší počet 4 065 lůžek, přičemž tato hodnota byla zaznamenána 15. března 2021. Paralelně s tím byla zveřejňována i kapacita standardních lůžek s kyslíkem, která se pohybovala zhruba mezi 21 278 a 22 287. Zde je ovšem znovu nutné připomenout, že tato lůžka nebyla striktně vyhrazena pro pacienty s covidem-19, ale byli na ně umisťováni i covid negativní pacienti.

Zároveň se koncem října 2020 začala v českých nemocnicích vytvářet tzv. reprofilizovaná lůžka s intenzivní péčí, která byla nově vyhrazena pro covid pozitivní pacienty. Kapacita lůžek intenzivní péče pro pacienty s vážným průběhem se tedy zvýšila. Dle dostupných dat byla nejvyšší kapacita dne 23. března 2021, kdy součet reprofilizovaných lůžek a celkové kapacity JIP a ARO dosáhl počtu 5 078 lůžek. I zde ovšem platí, že většina těchto lůžek byla obsazena covid negativními pacienty.

Od 25. března 2021 pak začal ÚZIS publikovat jinou strukturu dat s vysvětlením, že lépe popisuje skutečný stav vytížení nemocnic. Nově tak již nebylo možné dohledat kapacitu lůžek na JIP a ARO odděleních. Místo toho začala být nově zveřejňována kapacita lůžek, u kterých je používán přístroj HFNO (vysokoprůtoková aplikace kyslíku) nebo CPAP (trvalý pozitivní přetlak v dýchacích cestách). Vedle právě zmíněné kapacity lůžek HFNO/CPAP je od té doby zveřejňována i kapacita lůžek UPV/NIV. Tato hodnota popisuje lůžka, u kterých je používán přístroj UPV (umělá plicní ventilace) nebo NIV (neinvazivní ventilace).

Nejvyšší kapacita těchto lůžek byla dosažena 3. dubna 2021. Jestliže sečteme kapacitu lůžek HFNO/CPAP a lůžek UPV/NIV v tento den, dostaneme se na hodnotu 4 201. K 17. září 2021 poklesl součet obou zveřejňovaných lůžkových kapacit na 3 640. Pro úplnost dodejme, že byla stále zveřejňována standardní lůžka vybavená kyslíkem, která se držela v obdobných hodnotách jako v předchozím období. Zároveň stále platí, že tyto hodnoty představují celkové kapacity v České republice a jsou na ně umísťováni i pacienti bez covidu-19. 

Do hodnocení tohoto výroku nezahrnujeme standardní lůžka, byť byla vybavená kyslíkem, protože v kontextu výroku Babiš odkazoval na kapacity jednotek intenzivní péče. Ty ovšem podle dohledatelných dat nikdy nedosahovaly kapacity, která by se blížila 7 000 lůžek, a to i v případě, že do zveřejněných hodnot byla započítána lůžka z jednotek ARO či lůžka vyhrazená pro pacienty bez covidu-19. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).

Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“. 

27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.

V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.