Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Babiš ve svém statusu skutečně uvedl nepřesný údaj o počtu poslanců klubu Pirátů, kteří se daného hlasování nezúčastnili.

V neděli 4. března 2018 vydal Andrej Babiš prohlášení na svém facebookovém profilu k volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. V prohlášení uvedl, že na volbě chybělo jednadvacet poslanců za strany, které označil jako „demokratické“.

Podle něj to měli být tři poslanci za TOP 09, osm poslanců za ČSSD, šest poslanců za Piráty, po jednom poslanci stejně za strany STAN a KDU-ČSL a dva poslanci za ODS. Dále podle něj bylo za SPD a KSČM přítomno na hlasování 30 poslanců, což znamená, že dohromady za oba poslanecké kluby chybělo sedm poslanců (jelikož SPD má v poslanecké sněmovně 22 a KSČM 15 poslanců). Z prohlášení dále vyplývá, že za poslanecký klub ANO mělo být na hlasování přítomných 66 poslanců. Celkem mělo tedy chybět na hlasování 40 poslanců.

Následující den publikoval zpravodajský portál iDNES.cz oficiální čísla poslanců chybějících na volbě, které měl získat přímo od volební komise. Celkem nehlasovalo 45 poslanců, z toho tři poslanci za TOP 09, devět poslanců za ČSSD, pět poslanců za Piráty, jeden poslanec za STAN, dva poslanci za KDU-ČSL, tři za ODS, tři za SPD, čtyři za KSČM a 15 za ANO.

Ivanu Bartošovi zde nelze upřít znalost jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 75 odst. 1 jednacího řádu se předsedové sněmovních komisí volí tajným hlasováním hlasovacími lístky, tedy neveřejně.

Odvolání poslance Okamury bylo projednáváno v souvislosti s jeho výroky na vrub pracovního tábora v Letech u Písku. Podle kritiků relativizoval utrpění lidi, kteří táborem prošli, a tím sklouzl do roviny popírání holokaustu.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek na základě těchto výroků začal sbírat podpisy poslanců k hlasování o odvolání Tomia Okamury. Na hlasovaní o zařazení nového bodu do programu schůze Sněmovny s názvem Odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny bylo nutno sesbírat 80 podpisů poslanců.

27. února 2018 na 7. schůzi Sněmovny Jan Bartošek pronesl, že „... sesbíral podpisy 86 poslanců. Za KDU-ČSL 10, za TOP 09 7, za STAN šest, za ODS 25, za sociální demokracii 14, za hnutí ANO 2 a za Piráty 22“. Hlasování o zařazení tohoto bodu do programu tak bylo skutečně umožněno i díky podpisům poslanců ze strany Pirátů.

Pirátská strana zachovala svůj původní postoj i během samotného hlasování. Pro zařazení bodu o odvolání Tomia Okamury se vyjádřilo 20 poslanců Pirátů, zatímco František Kopřiva a Tomáš Vymazal byli z hlasování omluveni.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Sněmovna vládu ke zmiňovanému přímo nevyzvala. Implicitně tak učinila (resp. je to legitimní pohled) vyslovením nedůvěry vládě, ovšem vláda není žádným usnesením nebo jinak legislativně ve svém konání poslanci oslovena nebo omezena.

Sněmovna jako taková přímo na kroky Andreje Babiše nereagovala v žádném konkrétním usnesení. Opoziční strany, mezi které patří i Pirátská strana, však dlouhodobě personální změny vedené vládou Andreje Babiše kritizují.

Babišova vláda začala s kroky, které přinesly několik personálních změn a propouštění jak na Úřadu vlády, tak na jednotlivých ministerstvech. Vláda také vyměnila většinu řídícího výboru Českých drah a jednoho člena správní rady SŽDC. O tyto organizačně-personální směny se postarala vláda Andreje Babiše ještě před samotným hlasováním o důvěře. Sněmovna následně při hlasování o důvěře vládu nepodpořila. Personální změny však pokračují doteď, jmenovitě například v dozorčí a správní radě VZP, na pozici ředitelů CzechInvestu, České pošty nebo ve vedení některých přímo řízených nemocnic.

Není tedy zcela zřejmé, jestli Ivan Bartoš chápe vyjádření nedůvěry vládě Andreje Babiše jako nesouhlas Sněmovny s prováděnými personálními změnami. Jak uvedl poslanec Pirátské strany Martínek pro Echo24, „personální obsazování postů je odpovědností vlády, ovšem vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny.“ Každopádně Sněmovna jako taková tyto kroky přímo neodsoudila v žádném usnesení, resp. nevyzvala vládu ke zdrženlivosti.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Andrej Babiš se skutečně nevěnoval přímo odpovědím na Bartošovy otázky, nicméně veřejně v dané interpelaci uvedl, že věc nemá s kauzou Čapí hnízdo nic společného. Zda tomu tak je, není možné ověřit, Ivan Bartoš však tuto část Babišovy odpovědi opomíjí.

Na 7. schůzi Poslanecké sněmovny 1. března 2018 poslanec Ivan Bartoš položil Andreji Babišovi čtyři otázky, které se týkaly odvolání šéfa GIBS Michala Murína a souvislostí tohoto odvolání s kauzou Čapí hnízdo. Otázky zněly následovně:

1.„Kontaktoval jste ředitele Michala Murína s tím, že požadujete jeho odchod z pozice? Můžete nám důvody jeho plánovaného odchodu objasnit?“

2. „Můžete rozptýlit domněnky, že zmíněné odvolání souvisí s nyní již veřejně známými výroky stíhaného poslance Faltýnka z ANO, který se vyjadřoval o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak - o panu Nevtípilovi - že mu garantuje, že ho dostane do tepláků? Váš apel na odstranění plk. Murína z vedení inspekce by do této mozaiky zapadal.“

3.„Pokud skutečně hodláte pana plk. Murína z vedení inspekce odvolat, budete se řídit stanoviskem bezpečnostního výboru Sněmovny, který se k takovému kroku musí ze zákona vyjádřit a kterému ho musí vaše vláda předložit?

4. „Pokud by k odchodu pana plk. Murína došlo, hodláte navrhovat jako nového ředitele pana náměstka Špačka, který je politické straně ANO nakloněn?“

Na otázky související s kauzou Čapí hnízdo premiér reagoval takto:

„… a já nevím, kde četl, že já chci pana Murína odvolat. Já jsem to nikde neřekl. Pan Murín tady vyvolal nějakou aféru a vybraní novináři teď mluví o GIBS a Čapím hnízdě. Prosím vás, to je nesmysl. Nemá to nic společného s Čapím hnízdem. O Čapím hnízdě rozhoduje státní zástupce.“

Z výše uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš svou reakcí odpověděl na Bartošův dotaz. Nevěnoval se věci dopodrobna, není ovšem pravdou, že by se otázce zcela vyhnul. Veřejně na mikrofon popřel, že by měla daná věc spojitost s Čapím hnízdem.

Výrok jsme označili za neověřitelný, především z důvodu nemožnosti dohledat zápis, který měl být údajně předán státnímu zástupci.

Internetový server Aktualně.cz vydal článek týkající se onoho vyjádření "(Pavel Nevtípil) půjde do tepláků" 27. února 2018. Autor se v něm zmiňuje o události, která se odehrála v předsálí před vysíláním pořadu Události, komentáře. Během nezávazné konverzace mezi autorem článku, Ivanem Bartošem a Jaroslavem Faltýnkem, se poslední zmiňovaný vyjádřil na adresu vyšetřovatele se slovy, že bude obžalován a sám vyšetřován. V pořadu jej pak obvinil z účelového chování, avšak bez podání příkladu či důkazů.

Ohledně tohoto incidentu, Ivan Bartoš potvrdil Martinu Fendrychovi, pisateli článku, že podobně nevybíravě se místopředseda ANO vyjádřil již během povolební debaty mezi politickými stranami. Jaroslav Faltýnek se podle Fendrycha snaží vyšetřovatele dotací na Čapí hnízdo, Pavla Nevtípila, zdiskreditovat.

Předseda pirátů zároveň požaduje po Andeji Babišovi vysvětlení v případu odvolání, prozatím bývalého, šéfa GIBS Murína a vyzval ho k vyvrácení domněnky, že toto počínání souvisí s výroky Faltýnka. Toto chování premiéra v demisi označil Bartoš za "personální čistky". Ivan Bartoš o svém úmyslu přimět Babiše k vyjádření kontaktoval předem samotného JUDr. Michala Murína, informaci je možné dohledat v evidenci lobbistických kontaktů pirátské strany.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Alena Vitásková, dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu, byla 22. února 2016 Krajským soudem v Brně odsouzena na 8,5 roku vězení v kauze udělení licencí elektrárnám Saša-sun a Zdeněk-sun v poslední možný den 31. prosince 2010. Už 1. ledna 2011 totiž klesly výkupní ceny energie ze solárních elektráren na méně než polovinu původní částky. Stát tak v případě sporného udělení licencí ztratil v přepočtu 2 miliardy korun. Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozhodl o vině všech osmi obviněných včetně Aleny Vitáskové a bratrů Zemků.


17. ledna 2018 však olomoucký Vrchní soud Alenu Vitáskovou zprostil obžaloby. Důvodem měla být podle slov soudce Pavla Götha výpověď bývalé vedoucí odboru licencí Michaely Schneiderové, která vzala veškerou vinu na sebe. Soud váhal, zdali se Alena Vitásková účastnila trestní činnosti a tím vytvořila podporu pro rozhodnutí Schneiderové, ale podle slov soudce "takový závěr bez pochyb učinit nejde," a proto byla Vitásková osvobozena.

Abolicí se označuje kontrasignovaná pravomocprezidenta spočívající v nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

Miloš Zeman rozhodl o zastavení trestního stíhání 27. září 2016 u muže,„jenž v důsledku poškození mozku po cévní mozkové příhodě a pro duševní poruchu není schopen chápat smysltrestního řízení”. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože v daném případě sice nebylo odvolání možné podat, nicméně není pravdou, že by tento institut britské trestní právo vůbec neznalo, jak prezident uvádí.

Miloš Zeman navštívil Velkou Británii v červnu 2017, přičemž se zde setkal jak s královnou Alžbětou II., tak s britským ministrem zahraničních věcí Borisem Johnsonem. Během jejich rozhovoruzavedl prezident Zeman řeč na téma případu Čecha, který byl v Londýně napaden skupinou mladíků, se kterými se nepohodl, a posléze byl jedním z útočníků usmrcen. Ten byl však britským soudem osvobozen.

Odvolání k vyššímu soudu je sice podle britského práva v trestních případech možné, ale jen ze strany obžalovaného v případě, že jej soud uzná vinným. Naopak oběti zločinů se opravdu nemohou proti rozsudku soudu odvolat, stejně tak se nemohou odvolat jejich rodinní příslušníci.