Orgány činnými v trestním řízení se podle legální definice obsažené v § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.

Vyšetřovací komise je upravena v čl. 30 Ústavy a § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jde o komisi, kterou je možné zřídit na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců a jejímž účelem je vyšetření věci veřejného zájmu.

Vyšetřovací komise k OKD, zmíněná ve výroku, byla zřízena na základě návrhu (.pdf), který byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 12. prosince 2017.

Pro doplnění lze také citovat § 48 odst. 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny „Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.“, ze kterého jasně vyplývá, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízením.

Je otázkou, zda má poslanec Stanjura na mysli výsledky volebních modelů, nebo volebních preferencí. Jedná se o dva odlišné sociologické průzkumy, které bývají zaměňovány. Při srovnání výsledků obou typů výzkumů z června 2018 a června 2017 však dospějeme ke stejnému závěru, tedy že se preference ODS nezdvojnásobily. Poslanec Stanjura netrvá na přesnosti, když uvádí, že podpora strany je „téměř dvojnásobná“. Demagog.cz však při ověřování číselných údajů pracuje s tolerancí odchylky o 10 %, kam ani jeden z naměřených výsledků nespadá.

Výzkum stranických preferencí od CVVM uvádí v červnu 2017 (.pdf) pro ODS 7,5 % a o rok později, v červnu 2018 (.pdf), 9,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 by tedy musel být 15 %. Povolená odchylka dle naší metodiky je v tomto případě 1,5 %. Výsledek 9,5 % tak tuto podmínku nesplňuje.

Podobně je na tom výzkum stranických preferencí neziskové organizace Stem. V červnu 2017 měla ODS dle jejich průzkumu 7% preference a o rok později, v červnu 2018, 11%. Dvojnásobek oproti roku 2017 je 14 % a povolená odchylka je 1,4 %. Výsledek z června 2018 (11%) tuto podmínku opět nesplňuje.

Při analýze výsledků volebních modelů dospějeme ke stejnému závěru. Volební model společnosti Kantar TNS pro červen 2017 přisuzoval ODS 11,0 %. Model pro červen 2018 připisuje ODS 15,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 je 22 % a povolená odchylka 2,2 %. Výsledek z června 2018 (15,5 %) podmínku odchylky 10 % nesplňuje.

Podobné je to s výsledky u společnosti Median. Jejich volební model pro červen 2017 (.pdf) přisuzoval ODS 10 % a o rok později, pro červen 2018 (.pdf), 12,5 %. Dvojnásobek oproti roku 2017 je ale 20 % a povolená odchylka 2 %. Ani výsledek z června 2018 tak nesplňuje daná kritéria a výrok poslance Stanjury v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý.

Během vyjednávání o podpoře nové vlády vznikl tzv. “ toleranční patent,” který obsahoval podmínky, při jejichž splnění bude KSČM vládu Andreje Babiše tolerovat. V původní verzi tohoto “tolerančního patentu” KSČM mimojiné také požadovala, aby měla právo navrhnout obsazení postů v některých státních firmách. Web deníku E15 píše, že podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mělo jít o subjekty jako “ČEZ, státní lesy, pošta nebo správci vodních toků.” I když tento požadavek byl nakonec z konečné verze “tolerančního patentu” odstraněn, stalo se tak až nedlouho před jeho podepsáním. Hodnotíme tak výrok jako nepravdivý.

Poslanecká sněmovna schválila 1. června usnesení (.pdf) o působení českých vojáků v zahraničních misích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021. Pro tento návrh hlasovali i poslanci ČSSD a podpořili tak návrh tehdejší ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na posílení zahraničních misí.

Již před projednáváním vládního návrhu usnesení o zahraničních misích podmiňovali Komunisté podporu vznikající menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD tím, že ustanovení o rozšiřování zahraničních misí české armády nebude součástí programového prohlášení vlády.

Zdroj: iRozhlas.cz, Vlada.cz

Porovnáním návrhu programového prohlášení vlády a již schváleného programového prohlášení můžeme vidět, že opravdu došlo k vyškrtnutí ustanovení o posílení stávající české účasti na misích v Afghánistánu a Iráku. Schválené programové prohlášení vlády počítá pouze s „pokračováním v účasti“ v "souladu se schváleným mandátem" (usnesením Poslanecké sněmovny), který ale počítá s posílením misí.

Byť se schválené programové prohlášení vlády neshoduje s Parlamentem schváleným usnesením o zahraničních misích, dle Ústavy má pravomoc vysílat vojáky do zahraničních misí Vláda. Vláda také bude předkládat Poslanecké sněmovně v roce 2020 tak, jako každé dva roky, nový návrh usnesení o dalším působení českých vojáků v zahraničních misích na následující dva roky s výhledem na rok třetí.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když těžba skutečně klesá, hledat příčinu pouze v majetkové struktuře nebo privatizaci podniku je nesmyslné. Po samotné privatizaci společnost těžila mnohem více uhlí, vliv na aktuální stav tedy bude mít rovněž stav na světovém trhu.

Těžba uhlí v OKD má klesat, což sdělil předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča při dubnové (2018) návštěvě premiéra Babiše a členů vlády v demisi v sídle společnosti OKD. Společnost OKD těží na Karvinsku okolo šesti milionů tun uhlí ročně, tento objem má postupně klesnout na čtyři miliony, následně pak na dva miliony tun. Posledním zavřeným dolem by měl být v roce 2023 Důl ČSM. "Těžíme něco kolem šesti milionů tun a budeme postupně klesat na čtyři. Na této úrovni se chvilku podržíme a pak v konečné fázi bychom měli klesnout někde ke dvěma, dvěma a půl a z té hladiny bychom pak měli končit," řekl předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča.

Pokud se ovšem podíváme na dlouhodobější trend, který lze pozorovat ve výročních zprávách společnosti, lze vidět, že v např. v letech 2009-2012 se v OKD těžilo 10,6 - 11,2 tisíc tun uhlí. Tedy v době, kdy společnost již patřila Zdeňku Bakalovi. Sám o sobě tento faktor tedy není příčinou tohoto stavu.