Komentář Alexandra Mitrofanova opravdu rozděluje občany a obyvatele, občany ale nespojuje se „správnými názory“, jak tvrdí prezident, ale s vlastnostmi jako zájem o společnost, snahu o pochopení jejího fungování, ověřování informací a nepodléhání autoritám, které o něm mají rozhodovat. Jelikož posouvá Mitrofanův výrok do jiné roviny, je prezidentův výrok hodnocen jako zavádějící.

Citace z článku Mitrofanova:„Pestrá je paleta Zemanových voličů. Přesto mají společný rys. Jsou obyvateli, nejsou občany. Aby mě nikdo nechytal za slovo, v úředním slova smyslu občany samozřejmě jsou. Mají občanské průkazy a všechna práva, která stát zaručuje, včetně práva volebního. Jenže skutečným občanem, tedy zdrojem demokracie může být jen člověk, který se o stav společnosti zajímá, snaží se pochopit, jak funguje, nevěří tlachům a lžím – a především nad sebou nestrpí vůdce, který o něm rozhoduje.“

Zeman naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva. Nevyjadřuje však naději, jak tvrdí prezident, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“

Zeman podpořil návrh Sobotkovy vlády, který ovšem přestal být předmětem diskuze s koncem volebního období. Aktuální návrhy zákona o referendu prezident nepodpořil, mimo to se zásadně liší (jak okruhem možných otázek, tak i počtem podpisů, které jsou potřeba pro jeho vyvolání).

Zeman podpořil v Poslanecké sněmovně návrh referenda z dílny vlády Bohuslava Sobotky. Prezident během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili. V minulém volebním období se ovšem nestihla předloha projednat a tak „spadla pod stůl“.

V současné době byly do Sněmovny předloženy tři návrhy zákona o obecném referendu (poslanecké návrhy SPD, KSČM a ČSSD). Ani jeden návrh není identický s tím, co Miloš Zeman při projednávání podpořil, proto se nedá říct, že podporou předchozího vládního návrhu vyjádřil podporu i těmto.

Předloha SPD se liší tím, že okruh možných otázek pro referendum je výrazně širší, u návrhu komunistů platí totéž (v obou případech lze také referendum vyvolat jednodušeji); návrh ČSSD naopak zvyšuje hranici pro vyvolání referenda. U všech těchto návrhů pak běží řádný legislativní proces a jsou projednávány.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Ivan Bartoš na svém profilu zmiňoval i možnou motivaci sociálně-demokratických poslanců neúčastnit se hlasování.

Předseda Pirátů Bartoš mluví o hlasování ze 2. března, ve kterém byl předsedou komise pro kontrolu GIBS zvolen Zdeněk Ondráček (KSČM). Na svém facebookovém profilu napsal 3. března na adresu ČSSD toto: „... navíc část poslanců ČSSD byla podle našich informací nepřítomná záměrně, aby snížila kvórum, takže v tomto případě šlo bez toho, aby Babiš s Faltýnkem změnili názor skutečně jen o čekání na to, až se ‚ koalice ‘ sejde v plném počtu.“

Jiří Zimola (ČSSD) reagoval na svém účtu na Twitteru o den později: „Pirát Ivan Bartoš omlouvá své spolustraníky, kteří se kvůli absencím neúčastnili volby šéfa komise pro kontrolu GIBS, a ufňukaně pomlouvá všechny další nepřítomné - a to prý záměrně nepřítomné. Je vidět, že už se mu pravidla sněmovny dostala pod kůži :-)“

Není tedy pravdou, že by Ivan Bartoš napsal jen to, že ve Sněmovně chybělo překvapivě velké procento sociálních demokratů. Spekulace, kterou sám zmiňuje, se týkala právě motivace sociálně-demokratických poslanců.

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.

Radek Vondráček před hlasováním o předsedovi Sněmovny s kandidátským proslovem vystoupil. Podobně jako on to ale udělali v roce 2010 Lubomír Zaorálek a v roce 2006 Miloslav Vlček, který byl zvolen. Ten navíc při jednání explicitně pojmenoval svůj závazek. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Radek Vondráček byl zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2017. Před samotnou volbou skutečně na žádost Pirátů vystoupil, jak dokazuje tento stenografický zápis celého projevu. V něm také poznamenal, že jeho předchůdce Jan Hamáček měl na rozdíl od něj proslov až po zvolení.

Předcházející předseda PSP Jan Hamáček byl zvolen 27. listopadu 2013. Podle záznamu z této schůze před svým zvolením jako kandidát nevystoupil. V roce 2010 byli kandidáty na post předsedy PSP Miroslava Němcová a Lubomír Zaorálek. Možnost vyjádřit se před volbou využil Lubomír Zaorálek.

Podobně jako Zaorálek měl kandidátský proslov také Miloslav Vlček, jediný kandidát v roce 2006. Jeho závazek byl následující:

„A nyní bych přečetl veřejné prohlášení kandidáta na dočasného předsedu Poslanecké sněmovny a veřejný závazek politické strany, která ho nominuje:Strana, která získá pozici předsedy Poslanecké sněmovny, se zavazuje, že předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rezignuje na svoji funkci nebo bude odvolán hlasy všech poslanců, včetně poslanců vlastní strany:1. okamžitě po vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou v prvním pokusu a svolání schůze následující,

2. okamžitě poté, co je předsedou vlády jmenován kandidát ze stejné strany jako předseda Poslanecké sněmovny,

3. odstoupí předtím, než by využil svého ústavního práva předložit prezidentu republiky nominaci na předsedu vlády ČR.“ V červenci 2002 se volilo mezi Lubomírem Zaorálkem a Václavem Klausem. Ani jeden z nich před hlasováním nevystoupil.

Kandidáty v roce 1998 byli Václav Klaus a Stanislav Volák. I když oba před hlasováním proslov měli, reagovali jím pouze na probíhající diskuzi a nevyjadřovali se nijak ke své kandidatuře nebo představování své osoby.

V roce 1996 pronesli řeč Jozef Wagner, Zdeněk Jičínský a Jiří Vlach, aby se vzdali své kandidatury. Ostatní kandidáti – Miloš Zeman a Jan Vik – nevystoupili.

Vondráček se ve svém projevu dotkl několika bodů souvisejících s postem předsedy Sněmovny. Jedním z nich je třetí pokus jmenování vlády:

„Jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností. Dneska jsme slyšeli, že lze vykládat Ústavu i tvůrčím způsobem. Myslím si, že logické by byly předčasné volby.“

Dále deklaroval, že bude požadovat pět místopředsedů PSP. Chtěl by být také garantem férové diskuze ve Sněmovně. Poslední zmínka se týkala jeho spolupráce s projektem Rekonstrukce státu a postoje ke korupci a lobbingu:

„Určitě je možná na čase vzhledem k tomu, že stále se objevují různé spekulace na téma, že nějaké finanční skupiny tady ovlivňují legislativní proces, tak aspoň nějaká základní pravidla lobbingu. Jsem připravený na diskusi o zákonu o státním zastupitelství, případně novelizací vůči přijetí nového trestního řádu, protože to je jedna z věcí, kterou nám skupina států GRECO stále vyčítá. Já souhlasím s některými tezemi Rekonstrukce státu a už jsme se dohodli, že bych byl rád účasten tohoto procesu.“

Ivan Bartoš říká pravdu o tom, že Radek Vondráček hájil Andreje Babiše a že proti jeho výrokům Bartoš v Poslanecké sněmovně vystoupil. Vondráček se ale za svoje slova neomluvil, pouze dodal, že v úplném kontextu mají jiný význam. Explicitně uvedl, že se nemá za co omlouvat.

Ivan Bartoš naráží na výrok Vondráčka z 26. listopadu. V Otázkách Václava Moravce na dotaz, zda rozhodování o vydání mandátového a imunitního výboru a Sněmovny bude nějakým způsobem ovlivněno tím, že Babiš by měl být osobou, jež bude premiérem této země, Vondráček odpověděl: „To bude zase úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co bude lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu.“ Posléze pro iROZHLAS řekl:

„Zkrátka vždycky tam nějaký politický vliv bude. Říkal jsem proto, jestli by nestálo za úvahu to o čtyři roky odložit. Já jsem se nerozhodl, jenom jsem říkal: uvědomme si, před čím stojíme. Imunita není navždy, zkrátka by se šetření jen odložilo. Proti tomu je zase to, že jsme obecně proti nevydávání. Opravdu nejsme žádní nadlidé ve sněmovně.“ Na následující schůzi PSP 28. listopadu proti tomuto výroku vystoupila Markéta Pekarová Adamová ze strany TOP09:

„Pan Vondráček tímto popírá základní principy právního státu, to znamená, že jeden člověk by měl být tady v tomto případě nad zákony. Zákony však mají platit bez rozdílu pro všechny. Já vás tedy žádám, pane předsedo Vondráčku, abyste tyto své výroky buďto vysvětlil, protože si myslím, že i ostatní kolegy z ostatních klubů bude zajímat vaše vysvětlení, a abyste je, pokud je nevysvětlíte dostatečně, také odvolal a omluvil se za ně, protože vy v tuto chvíli děláte z poslanců, kteří jsou tady přítomni, vlastně de facto nadlidi, a zejména pak pana Babiše, který má být budoucím premiérem.“ K tomuto vyjádření se v diskuzi připojil také Ivan Bartoš:

„J á jsem viděl ta vystoupení pana předsedy Vondráčka a chtěl bych připomenout věc, kterou jsme tady vlastně před týdnem i my všichni slyšeli prostřednictvím pana předsedy v jeho vystoupení. Protože slovo dělá muže, slovo dělá i ženu, a tady u toho pultu zazněla taková vzpomínka nebo inspirace pozicí spíkra, který v dané chvíli odhazuje tu stranickou legitimaci.“ Vondráček na to reagoval tak, že v celkovém kontextu svá slova myslel úplně jinak a to, že Babiš bude premiérem, neznamená, že by kvůli tomu mělo být přerušeno stíhání. Zároveň se za tento výrok neomluvil:

„Ale doufám, že přijmete mé vysvětlení, že takto to bylo myšleno, že v žádném případě tam není pomlčka: premiér - nevydat, premiér - imunita. To spíš trošku vypovídá o těch, kteří to následně tvrdí, jak oni přemýšlejí. Já tak rozhodně nepřemýšlím. Takže podle sebe měřím tebe. Zkrátka trošku je to na zamyšlení i na druhé straně. Já se nemám za co omlouvat, já jsem diskutoval otevřeně o pro a proti. Je taky pravda, že v tom pořadu nejste schopní říct vše, co máte na srdci, zpravidla vás ten moderátor přeruší.“

Radek Vondráček o nestrannosti vůči politickým stranám hovořil krátce po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny (22. listopadu 2017):

„Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.“

KSČM o podpoře vlády sestavené Andrejem Babišem se stranou ANO stále jedná. Případná podpora by však závisela na shodách v programu a trestní stíhání premiéra v demisi pro KSČM skutečně nepředstavuje problém.

V Interview ČT24 řekl Stanislav Grospič, předseda mandátového a imunitního výboru, že KSČM ctí presumpci neviny, ale přesto doufá, že se celá kauza v brzké době vyřeší. Zároveň však nevyloučil podporu vlády v případě programových shod.

Ve stejném duchu se 23. 1. 2018 vyjádřilpředseda strany Vojtěch Filip, který po jednání s ANO novinářům řekl, že přestože do vlády KSČM vstupovat nebude, oba subjekty budou pokračovat v jednáních. V případě programových shod by pak KSČM skutečně podpořila vznik vlády.

Pirátská strana skutečně všechny tyto body slíbila v povolební strategii:

„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“