Ten moment, kdy do Afghánistánu vstoupily mezinárodní síly, tak bylo po těch útocích, které proběhly ve Spojených státech. Mimochodem to bylo poprvé a naposledy, kdy Severoatlantická aliance aktivovala článek 5 a my jsme tady de facto přišli na pomoc našemu největšímu spojenci.

Česká republika je často kritizována některými spojenci, že nedáváme na obranu tolik, kolik bychom měli, to znamená ty 2 %, ale my zase docela masivním způsobem přispíváme do těch zahraničních misí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ: Už by se nikdy neměly ty počty navyšovat podle vás? Jan HAMÁČEK: Tak my jsme je navýšili docela, docela podstatně.

Naše ozbrojené síly působí v zahraničí na základě mandátu Parlamentu České republiky a ten mandát pro letošní rok je již platný a pro roky 2019 a 2020 byl schválen relativně nedávno. A jsou tam jasně vymezeny mise, kterých se naše armáda bude účastnit, a jsou tam i maximální počty vojáků.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ: Dovedete si představit, že by právě v takovéto zemi mohla existovat dejme tomu srovnatelná obdoba demokracie, na kterou jsme my zvyklí tady v Evropské unii? Jan HAMÁČEK: Tak, pokud se podíváte na země, které obklopují Afghánistán, tak budete těžko hledat zemi, která by se jenom vzdáleně blížila tomu, co, na co my jsme zvyklí z Evropy, to je opravdu velmi vysoká laťka.

Dřív tíhu těch bojů nesly koaliční jednotky a teď postupně jsou, jsou do té první linie řekněme nasazovány afghánské ozbrojené síly, jakkoliv mají spoustu problémů, dezerce, pořád nedostatečná výbava a tak dále.

...ta kontrola Talibanu přímá je kolem 4 %, samozřejmě ono se to velmi těžko počítá, protože v těch letních měsících většinou vždycky sílí ne ofenziva, sílí ta přítomnost, v zimních měsících je to zas trošku jinak...

To, co tam dělá ta naše strážní rota, tak to je ochrana přímo té vlastně největší spojenecké základny Bagrám, a tudíž je to ochrana perimetrů a oni zajišťují bezpečí nejen spojeneckým vojákům, ale také civilistům, kteří na té základně pracují.

Přímo odtamtuď (z Afgánistánu - pozn. Demagog.cz) vzešli někteří z těch, kteří potom buď přímo, nebo nepřímo se účastnili útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku.

Základní problém spolupráce KDU-ČSL a STAN byl v tom, že jejich vzájemná dohoda byla na úrovni vedení stran. Jsem přesvědčený, že oba předsedové tomu tehdy velmi věřili a do tohoto projektu investovali energii. Od začátku však bylo zřejmé, že členská základna o tomto projektu přesvědčená nebyla. Naše nynější spolupráce v komunálních volbách je o něčem úplně jiném. Podpořilo ji sto procent členů krajského výboru TOP 09 a u STAN přes 90 procent straníků.