Parlamentní vyšetřovací komise k OKD byla zřízena 12. prosince 2017. Rozsudky pro obžalované v této kauze padly až 7. května 2018. Soud zprostil viny všechny obžalované, ale rozsudky nejsou pravomocné a státní zástupce se tak na místě odvolal. Komise tak od 23. července 2018 začala vyslýchat svědky v kauze.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože podle dostupných informací skutečně státní zástupci z Olomouce vznesli některé otázky stran šéfa GIBS. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost, jejich přiměřenost v případném Murínově odvolávání či to, zda může být tento fakt součástí politického boje nebo snah Murína odvolat. V rámci výroku se zaměřujeme toliko na fakt, že zmíněné výtky jsou veřejně medializovány.

Výrok Andreje Babiše se týká situace okolo Michala Murína, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, kdy vyšlo najevo, že na něj Babiš tlačí, aby odstoupil z funkce z důvodu nedůvěry ze strany Babiše a kvůli jeho pochybám nad hospodařením úřadu. Murín však odstoupit odmítl.

Babiš poté uvedl, že na Úřad vlády v roce 2017 přišel dopis z olomouckého státního zastupitelství ve věci prověření možného kázeňského přestupku Michala Murína. Česká televize údajně získala k tomuto dokumentu přístup, jak uvádí v článkuvěnujícímu se této kauze:

„Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho.“

„… svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…“

V případu se jednalo o sporné vyšetřování údajného zneužívání funkce náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho v roce 2016. Murín o tomto vyšetřování vědět neměl, svému podřízenému však sdělil, že o kauze ví, dále pak však odmítal sdělit náměstkovi státní zástupkyně Adamu Bašnému, od koho tuto informaci má. Podle dokumentu státního zástupce Murín bránil urychlenému prověření této věci.

Podle státního zástupce existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, jeho tvrzení o zdroji informací o vyšetřování Laubeho však nebylo možné dokázat, ale ani vyvrátit.

„V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…“

Podle dokumentu státního zástupce tedy opravdu existují pochybnosti týkající se osoby Michala Murína. Bezpečnostní rada státu svolaná Andrejem Babišem vyslýchalaMurína ve čtvrtek 8. 3. 2018, další zasedání by mělo proběhnout o týden později.

Výrok se vztahuje k požadavkuVojtěcha Filipa z poloviny letošního května. Tehdy šéf KSČM prohlásil, že jeho strana nepodpoří vznikající vládu, pokud bude její programové prohlášení obsahovat závazek posílení zahraničních misí české armády. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zimola i Hamáček zhruba před 4 týdny skutečně odmítli přistoupit na požadavek KSČM a vyjádřili ochotu trvat na závazcích České republiky vůči svým spojencům.

Hamáček se k požadavku KSČM změnit programové prohlášení vlády v tomto bodě vyjádřil např. pro deník Právo, když uvedl "Nevidím důvod ani možnost to nějak přehodnocovat. To bychom se stali nespolehlivým spojencem v rámci NATO. To je cesta, kterou já jít nechci."

Obdobně se Zimola vyjádřil k požadavku KSČM pro idnes(video od 12:34)

Idnes: "Komunistické straně Čech a Moravy vadí to, že bude pokračováno zřejmě podle návrhu koaliční smlouvy programového prohlášení nové vlády v těch zahraničních misích (...) Proč jste to tam dali?"

Zimola: "Protože jsme přesvědčeni, že Česká republika musí dostát svým závazkům svého členství v NATO a tohle je jeden z jasných závazků. My musíme být řádnými a poctivými členy Evropské unie a toto je bod, který se k tomu vztahuje. To, že komunisté mohou mít v rámci svých ideologických dlouhodobých cílů jiné názory, tak je sice legitimní, ale ještě neznamená, že bychom se s tím museli ztotožnit."

Zimola tak není v hodnoceném výroku přesný v tom, na co se ho novináři ptali. Nicméně ochota dodržet spojenecké závazky z jeho úst zazněla jasně a na výsledném hodnocení to nic nemění.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."

Poslankyni Valachové uznáváme pravdivý výrok týkající se znalosti a výkladu Ústavy ČR.

Spor se točí kolem článku 68 odst. 2 Ústavy České republiky, který zní následovně: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

Z gramatického výkladu normy vyplývá, že prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády pouze na premiérův návrh. Jinými slovy, prezident sám nemůže jmenovat členem vlády, koho chce, ani svévolně měnit nominace. Protiústavnost aktu jmenování člena vlády bez návrhu premiéra pak vyjádřili také ústavní právníci Jan Kudrna a Jan Kysela.

Závěrem dodejme, že nehodnotíme, zda prezident republiky při jmenování vlády porušil či neporušil ústavu, neboť tato činnost přísluší orgánům moci soudní. Nesoudíme konkrétní případ, ale zabýváme se správným teoretickým postupem při jmenování ministrů. Ústavněprávní správnost proběhnuvšího ceremoniálu mohou relevantně hodnotit pouze soudy.

ČSSD se nepodařiloprosadit do koaliční smlouvy podmínku, že by prvoinstančně odsouzený člen vlády měl rezignovat. V koaliční smlouvě je na závěr pouze uvedeno: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

V koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD se také uvádí: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (.pdf, str.1)

Pět ministrů jmenovaných za stranu ČSSD může podat demisi v případě, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu - pak by musela podat demisi celá vláda. V koaliční smlouvě se konkrétně nezavázali k tomu, že podají demisi, pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh státního rozpočtu na rok 2019 počítá se schodkem 50 miliard Kč. Se stejným deficitem se počítá výhledově také v letech 2020 a 2021.

Co se týče růstu, tak je pravdou, že od roku 2014 se ekonomice daří. Zaznamenala každoroční významné přírůstky.

Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš se k možnosti objednání trestního stíhání doopravdy vyjádřil, a to na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2018:„My žijeme v zemi, kde si můžete stíhání objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“

V minulosti podobnou možnost naznačil v diskusi v otázkách Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (čas od 49.52): „My jsme se samozřejmě báli, protože tady vás zavřou na objednávku pomalu.“

Ve stejné diskusi zmínil i možné napojení Ivo Rittiga na složky Policie (čas od 47.35):

„Mě zase zneklidňuje, že Čapí hnízdo vyšetřují policajti Rittiga.“

Co se týče Babiše a jeho vztahu s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem, tak ten se již od února 2018 začal zhoršovat. Babiš vytvářel tlak na Murínovo odvolání z funkce a podal podnět na kontrolu hospodaření GIBS. Babišova kritika nakonec Murína v dubnu 2018 dovedla k rezignaci na funkci ředitele GIBS. Tím nicméně Babišova kritika GIBS neskončila. Uvolněné místo ředitele GIBS se bude doplňovat na základě výběrového řízení v červnu 2018.

To, jestli Babiš napadá základy právního státu, ve smyslu rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), je na pováženou. Znamenalo by to, že Babiš podporuje, či přímo používá dvojí metr v přístupu k právu, ať pro sebe či pro své kolegy. Podobně by se dalo hodnotit i veřejné pošpiňování systému a podrývání důvěry společnosti v justici. Všechny výše uvedené výroky mohou vytvářet dojem, že Andrej Babiš principy právního státu napadá. Proto je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že Okamura opakovaně zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech (v minulosti hned dvakrát), nelze tvrdit, že by mu vadila pouze částka, za kterou bude vepřín v Letech odkoupen. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura se poprvé kvůli táboru v Letech dostal do problémů už v roce 2014, kdy tvrdil:

„Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. (...) Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu.“

Po těchto výrocích na něj bylo podáno trestní oznámení. Policie vyhodnotila, že se nejednalo o spáchání trestného činu, a vyšetřování tím skončilo. Předseda SPD se k romskému etniku v té době vyjadřoval opakovaně. V roce 2013 označil údajný nárůst počtu Romů jako bezpečnosti riziko a ve stejném roce Romům doporučil, aby si založili vlastní stát.

Ke kauze tábora Lety u Písku se Okamura vrátil na konci minulého roku, kdy spolu s předsedou KSČM Filipem zpochybnil nákup vepřína za 450 miliónů a následné vystavění památníků.

„Připomeňme vykoupení vepřína v Letech u Písku za více než půl miliardy korun, které má na svědomí vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, přičemž plány mají stát další stamiliony. A na co? To netuším, protože za více než 21 milionů korun v místě sběrného a pracovního tábora už památník stojí.“

Později, při příležitosti zvolení prezidenta Miloše Zemana, uvedl Okamura v rozhovoru pro DVTV (video, cca 5:00):

„Podíval jsem na knihu AV Tábor Lety: Fakta a mýty, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě měli volný pohyb ty lidi...“

V dalších dnech Okamura svůj výrok omlouval svojí horečkou, kterou v den voleb měl, a svoje tvrzení upřesnil:

„Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku –podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“

Okamura není ani jediným členem hnutí SPD, který má problém s vykoupením vepřína v Letech za částku 450 miliónů korun. Kriticky se k tomu vyjádřil i poslanec Rozner, který, jak zjistil pořad 168 hodin (video, cca 5:30) České televize, na prosincovém sjezdu SPD uvedl, že by „nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“.

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.