Jen třetina absolventů oboru gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch se uplatní ve svém oboru. Na druhou stranu však není korektní podsouvat škole jako motivaci pro počet otevřených míst pouze příspěvek od státu. Školy jsou vázány počty míst podle nařízení vlády, nemohou vypsat obory a počty studentů, pro jaké se samy rozhodnou - výjimky v počtů žáků ale může teoreticky povolit zřizovatel školy.

Počet studentů v odborném vzdělávání upravuje nařízení vlády, které ustanovuje, že studentů se zaměřením na stravovací a ubytovací služby (kód skupiny oborů 65) může být v oborech zakončených vyučením nejvýše 8 na učitele. V takto zaměřených oborechs maturitní zkouškou nejvýše 17, v posledním ročníku pak 12 žáků na učitele. Dalším kritériem je kapacita školy, která je uvedena v rejstříku příslušného krajského úřadu nebo ministerstva školství podle § 144školského zákona. Je zde uveden nejvyšší počet žáků vzhledem ke kapacitám na stravování, případně kapacitě lůžek, také je specifikováno, jaká je kapacita pro jednotlivé využívané obory.

Výjimku povoluje zřizovatel, kterým můžebýt kraj, obec, svazek obcí, ministerstva, registrované církve nebo právnická osoba a organizační složka státu. Je tedy zjevné, že školy samy o své vůli ani nemohou vypisovat obory s cílem získat co nejvíce studentů s cílem získávat co nejvyšší příspěvky od státu.

Přijímací řízení na střední školy se uskutečňuje v jednotlivých kolech, která jsou vyhlašovaná ředitelem. Musí být vyhlášené minimálně jedno kolo přijímacího řízení. Ředitel určí pro každé z nich jednotné podmínky a předpokládaný počet přijatých uchazečů.

Pokud se podíváme na počet uchazečů o obor cestovní ruch, ten se v posledních letech snižuje. Důsledkem toho je nižší počet přijatých studentů. V minulém roce bylo plánováno přijmout až 2044 uchazečů o studium. Skutečně jich bylo přijato pouze 1525.

Ve zprávě o přechodu absolventů středních škol na trh práce z roku 2014 se uvádí, že 33 % absolventů skupiny oborů gastronomie, hotelnictví a turismus zakončených maturitou se po dostudování střední školy uplatní v tomto oboru. Po třech letech od ukončení studia je to jen 24 %. Ve zprávě nejsou blíže uvedené jednotlivé obory (.pdf, str. 34). Není tedy možné přesně určit, jaký na tom mají podíl absolventi oboru cestovní ruch. Pod skupinu oborů gastronomie, hotelnictví a turismus ukončených maturitou patří i obor hotelnictví. Je však možné konstatovat, že procento absolventů, kteří se uplatní ve svém oboru, je nízké.

Během tří měsíců Andrej Babiš skutečně pronesl hned několik různých vyjádření ohledně svých příjmů a částky se liší až o stovky milionů korun.

O příjmech Andreje Babiše se začalo spekulovat v lednu 2017, kdy redaktorka časopisu Echo24 Lenka Zlámalová upozornila na nesrovnalosti v účetnictví ministra financí. Podle ní jeho uváděné příjmy nemohly stačit na nákup dluhopisů jím vlastněné firmy Agrofert emitované v roce 2012 a nakoupené v letech 2013 a 2014. Zlámalová vycházela z Babišova vyjádření pro Deník a Hospodářské noviny.

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“uvedl Babiš v rozhovoru pro Deník 4. ledna 2017. Toto vyjádření Zlámalová porovnala s majetkovým přiznáním poslance Babiše z roku 2013, které je založené ve Sněmovně, a zjistila, že uváděné příjmy nemohly stačit na nákup zmíněných dluhopisů v roce 2013.

O několik dní později na tiskové konferenci v reakci na toto zpochybnění doplnil ministr financí dalších 668 milionů nedaněných příjmů z prodeje firem či akcií.

V důsledku těchto pochybností nechal Andrej Babiš také zpracovat „audit“svých příjmů. Výsledkem bylo vyjádření renomovaných auditorských společností, které prověřily příjmy ministra financí s upozorněním, že se nejedná o skutečný audit, ale pouze o kontrolu příjmů na základě předložených dokumentů. Příjmy podle tohoto auditu neodpovídají dříve uváděným částkám a liší se i od majetkových přiznání pro Poslaneckou sněmovnu. Nesrovnalosti Babiš označuje za bagatelní chybu účetní.

Po sečtení výsledků voleb do parlamentu dne 26. 10. 2013 se místopředsedové vítězné ČSSD Michal Hašek, Zdeněk Škromach, šéf poslanců strany Jeroným Tejc, jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňský hejtman Milan Chovanec setkali s prezidentem republiky Milošem Zemanem v Lánech. O jejich schůzce nikdo nevěděl.

Příští den Hašek vyzval předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku k rezignaci kvůli nízkému volebnímu výsledku. O několik hodin později byl Sobotka odvolán předsednictvem z vyjednávacího týmu o složení vlády.

Tři dny po Lánské schůzce se vyjádřil předseda ANO Andrej Babiš a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, že o sestavení vlády chtějí jednat s předsedou ČSSD, nikoliv s „pučisty“, jak se začalo přezdívat účastníkům lánské schůzky.

„Pučisté“ se později přiznali, 10. listopadu Ústřední výbor ČSSD zrušil výzvu k Sobotkově rezignaci, znovu ho pověřil jednáním o vládě a pokáral „pučisty“. 21. listopadu se Sobotka stal hlavním vyjednávačem o nové vládě poté, co dostal pověření od prezidenta Zemana.

Zda opravdu během této doby kontaktovali lobbisté Babiše a vyzývali ho, aby jednal s Haškem o sestavení vlády, nelze dokázat. Neexistuje žádný záznam o tom, že by Babiše opravdu lobbisté navštívili. On sám tuto informaci poprvé přinesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny 7.11. 2013. Totožnost lobbistů však nesdělil, a tak je k dispozici jen Babišovo tvrzení.

Pravdou je, že Babiš skutečně odmítl vyjednávat s Haškem a chtěl vyjednávat se Sobotkou, což několikrát potvrdil a nakonec také udělal. Dá se tedy říct, že Babišův výrok je pravdivý, protože odmítl spolupráci s Haškem.

Strany ČSSD a ANO, společně ještě s KDU-ČSL, sestavily vládu, která byla jmenována 29. ledna 2014.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

Dne 1. října 2017 byla zahájena tzv. Účtenkovka, soutěž pořádaná ministerstvem financí (MF). Důvod pro vyhlášení soutěže popisuje MF slovy ministra Pilného takto:

„Pomocí účtenkové loterie chceme posílit obecný názor, že vydávat a brát si účtenku je zcela normální a samozřejmé. Je to standard, na nějž jsou zvyklí obyvatelé mnoha evropských zemí, a já věřím, že se k nim brzy připojíme. Zákazníky se proto snažíme pozitivně motivovat především atraktivními výhrami a slušnou šancí na jejich získání.“

Ministerstvo financí pro soutěž vytvořilo samostatné stránky www.uctenkovka.cz, na kterých lze naleznout veškeré informace k soutěži, tedy i způsob registrace účtenky. V podstatě lze říct, že účastnit se je možné dvěma způsoby: buď skrze tyto stránky, nebo pomocí mobilní aplikace.

Postup je takový, že lidé do speciálního formuláře na stránkách nebo v aplikaci vyplní údaje z účtenky. Je potřeba vyplnit všechny žlutě zvýrazněné údaje, jak ukazuje následující obrázek.

Zdroj: www.uctenkovka.cz

Přesto, že aplikace umožňuje službu OCR (optické rozpoznávání znaků) a měla by tedy po vyfocení část údajů (FIK, BKP a DIČ) automaticky vyplnit, je tato funkce zatím dle recenzí uživatelů a médií problematická a neumí vyplnit veškeré potřebné údaje z účtenky (např. čas). Pro uvedené problémy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že v době zavedení Účtenkovky byly problémy s mobilní aplikací, která při instalaci požadovala od uživatele nadstandardní oprávnění k funkcím mobilního zařízení. Například aplikace pro systém Android měla mít možnost sledovat, zda a s kým daný uživatel telefonuje.

Zdroj: Technet.idnes.cz

Tuto chybu ministerstvo přiznalo: „Jde o nadbytečný a formální požadavek zděděný z předchozích verzí aplikace. Po updatu zmizí. Ke stažení pravděpodobně během dneška.“ - Ministerstvo financí (@MinFinCZ), 2. října 2017

Dle posledních informací byla již tato chyba opravena. Přesto se ale mobilní aplikace nadále nevyhýbá kritice, například kvůli ne zcela vyřešené ochraně soukromí uživatele. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v určité době aplikace opravdu požadovala přístup k ID uživatele a hovorům.

Výrok byl reakcí na otázku, co prezident sám udělal pro jižní Moravu. O průběhu vyjednávání však máme pouze zprávy z médií, které o roli prezidenta v tomto vyjednávání příliš nehovoří, není tedy jisté, zda se ve věci nějak výrazněji angažoval. Sama investice ale hlavně stále není stoprocentně potvrzena, jak to prezident na setkání s občany prezentoval.

V jihomoravské obci Pasohlávky má skutečně na konci roku 2018 vzniknout rozsáhlý lázeňský areál. Investorem má být investiční fond čínské provincie Hebei. Spolupráce byla dojednána v listopadu 2015, kdy se do Číny spolu s Bohuslavem Sobotkou vydal i tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek. Partnerem na české straně má být společnost Thermal Pasohlávy, vlastněna krajem a obcí.

Projekt byl definitivně stvrzen podpisem smlouvy v červnu 2016, podle zpráv z médií se má jednat o investici za 80 milionů eur, tedy přibližně 2,16 miliardy korun.

Podle posledních zpráv však ještě investice není jistá. „Stále jednáme. A to o podobě možné spolupráce. Ta může a nemusí dopadnout,“řekl v květnu deníku Rovnost člen představenstva společnosti Thermal Pasohlávky Tomáš Ingr. Na květnové cestě do Číny tak doprovodila prezidenta Zemana i tříčlenná delegace z jihomoravského kraje. Výsledkem bylo další memorandum, které potvrzuje záměr pokračovat ve výstavbě. „Zatím nelze říct, zda se to na 100 procent povede, ale máme nové memorandum o společném postupu. Do 30. 9. musí Thermal Pasohlávky a RiseSun předložit projektový záměr, o kterém rozhodne rada a zastupitelstvo kraje, zda budeme pokračovat,“ říká k tomu náměstkyně hejtmana Taťána Malá, která dodává, že projekt má politickou podporu i podporu prezidenta.

Podle MF DNES mají však největší zásluhu na dojednání spolupráce tři muži – bývalý hejtman Michal Hašek, premiér Bohuslav Sobotka a prezident Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík. O vlivu Miloše Zemana při těchto jednáních nejsou žádné zmínky.

Dodejme, že čínské investice, které často Miloš Zeman slibuje, zatím podle analytiků nepřicházejí v takové míře, jak by se podle prezidentových veřejných prohlášení dalo očekávat.

Opoziční poslanecké návrhy jsou v tomto období vládní většinou skutečně často nepřipouštěny k projednání na plénu Sněmovny a odsouvají se dále, aniž by vůbec vstoupily do prvního čtení. Jako příklad uveďme návrhy předsedy TOP 09 Kalouska, u nějž jsme podobný výrok již ověřovali.

Přestože koalice častěji projednává vládní návrhy, do programu schůze vždy zařadí i několik norem z řady návrhů opozice. Jde ovšem o tzv. opoziční okénko, kde na základě domluvy nechá koalice projednat i několik málo návrhů z řad opozičních subjektů.

Na poslední 55. schůzi tedy poslanci hovořili například o změně zákona o Ústavním soudu z pera poslanců TOP 09 nebo o návrhu zastupitelstva Libereckého kraje. Na 54. schůzi se zase zabývali vydáním zákona proti terorismu. Celkově jde o zlomek ze všech podaných návrhů.

Návrh na zdanění církevních restitucí byl poslancům rozeslán 11. března 2016, vláda se však na postoji k zákonu nedohodla. Poprvé se měl projednávat na 47. schůzi (bod 185) Sněmovny, po uplynutí dalších devíti jednání však dosud na schváleném pořadu nebyl. Většina poslanců jej na jednání schůze zatím nezařadila, a je tak fakticky odsouván.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to, jak Andrej Babiš zachází s jím vysloveným údajem, je ve skutečnosti hrou s čísly. Tento výrok jsme již ověřovali opakovaně, Babiš doposud používal číslo 604 miliard.

Andrej Babiš v souvislosti s výběrem 604 miliard navíc čerpá z výše uvedené tabulky, která je dostupná v PR materiálu (str. 9), jenž hodnotí jeho působení v čele ministerstva financí.

Lze pozorovat, že Babiš ve svém výroku vychází z informace, o kolik se celkově zvýšil výběr daní v jednotlivých letech oproti roku 2013. Ten tedy bere jako referenční.

Takové srovnání je ovšem manipulativní - Andrej Babiš totiž nesrovnává jednotlivé roky mezi sebou postupně podle toho, jak rostl výběr daní a pojistného, ale přičítá ke každému dalšímu roku znovu celý rozdíl mezi rokem 2013 a daným rokem, byť už v jednotlivých předchozích letech tento přírůstek jednou (nebo víckrát) započítal.

Každý další přírůstek v Babišově podání obsahuje již přičtený přírůstek z minulého roku. Např. za rok 2014 počítá s přírůstkem cca 53 miliard, v roce 2015 pak jde o 125 miliard. Těchto 125 miliard ovšem v sobě obsahuje i uvedených 53 miliard z roku 2014, nicméně Babiš/jeho tým je opětovně počítá jako nový nárůst.

Dodejme, že vycházíme-li z veřejně dostupných dat ministerstva financí, jsou údaje pro nárůst příjmů jiné, než jaké Babiš uvádí.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je pravda, že Česká republika sice poskytuje mezinárodněprávní ochranu lidem i mimo systém povinných kvót (na základě nichž fakticky nikoho nepřijímáme), ten však tuto naši povinnost nijak nenahrazuje. Jako země jsme vázáni mezinárodněprávními závazky, ke kterým jsme se sami přihlásili. Nejde tedy o svévolné obcházení kvót, jež byly zavedeny dávno poté, co jsme se připojili k výše uvedeným závazkům.

„Azylová zařízení“ existují ve smyslu zákona o azylu 325/1999 Sb., který je dělí na přijímací střediska, pobytová střediska a integrační azylová střediska. Všechny pak zřizuje ministerstvo vnitra. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen pobývat zákonem stanovenou dobu v přijímacím středisku a následně je přemístěn do pobytového střediska. Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany. Předseda Okamura mluví právě o IAS, které řídí Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Integrační střediska se nachází v Brně-Židenicích, Jaroměři-Josefově, Předlicích a v České Lípě.

Ze Zprávy o migraci a integraci (.pdf) z roku 2016 můžeme zjistit (str. 3) např. počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR, množství a národnost lidí, kterým byl udělen azyl dle podmínek stanovených zákonem o azylu, nebo kolika cizincům udělilo ministerstvo vnitra doplňkovou ochranu - to vše za rok 2016. Česká republika například za minulý rok udělila z 1 478 žádostí azyl 148 osobám, z nichž většina (101 lidí) byla držiteli státního občanství Iráku. Předsedou Okamurou zmiňovaných Afghánců přišlo do ČR na základě udělení azylu pět.

Zpráva o migraci a integraci (.pdf) z roku 2016 obsahuje (str. 4) i data o nelegální migraci v České republice. Při nelegální migraci bylo loni v ČR odhaleno 5 261 osob a jedná se o značný pokles (o 38,6 %) oproti roku 2015 (8563 lidí). „Z uvedeného počtu bylo 222 osob (4,2 %) zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky a 5 039 osob (95,8 %) při nelegálním pobytu.“ V tabulkové příloze (.pdf) je dále uvedeno (str. 34) i srovnání počtů ilegálních migrantů mezi léty 2006 a 2016 a rovněž seřazení deseti nejčetnějších státních příslušností nelegálních migrantů do ČR v roce 2016.

Je nutno poznamenat, že tvrzení „vláda obchází kvóty“ neobstojí, jelikož vláda nikoho do azylových zařízení neumisťuje a rovněž do ČR nikoho nepřiváží. Česká republika dodržuje mezinárodněprávní závazky plynoucí z přijetí Úmluvy o právním postavení uprchlíků a doplňujícího protokolu z roku 1993 a přijímá uprchlíky na základě zákona o azylu s účinností od 1. ledna 2000. Azylanti či žadatelé o udělení mezinárodní ochrany jsou povinni se tímto zákonem řídit.