Podle informací ČTK z ledna letošního roku opravdu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci případ definitivně odložilo a nebyl tak ani nikdo obviněn. Kontrakt mezi státem a firmou Housing&Construction, který byl uzavřen bez výběrového řízení v době Zemanovy vlády, vypověděla Špidlova vláda. Kauzou se zabývala také vyšetřovací sněmovní komise, ta však také dospěla k závěru, že trestný čin spáchán nebyl. Tento výrok si tedy odnáší hodnocení "pravda".

Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.

Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).

Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

„Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť se opírá o body článku 50 Lisabonské smlouvy, který vystoupení členského státu z EU upravuje.

Podle tohoto článku (.pdf, str. 2) může kterýkoli členský stát Evropskou unii opustit. Poté, kdy o této skutečnosti informuje Radu EU (tzv. notifikace), začne se odpočítávat dvouletá lhůta, během níž se jednak rozvazují smlouvy mezi vystupujícím státem a EU a také se domlouvá budoucí vztah té dané země vůči Evropské unii. Během této lhůty je možné pro danou zemi vyjednat i prodloužení lhůty, toto dvouleté období tedy není striktně vymezeno jako jediné možné.

Tím, že článek 50 nebyl ještě doposud aktivován (.pfd - str. 9) a není tedy otestován, o finální podobě tohoto vztahu se vedou spekulace. Jako příklady budoucí cesty vztahů mezi Velkou Británií a Unií slouží tzv. norská a švýcarská cesta - tedy pokud by představitelé Británie vyjednali s EU podobné nastavení, jaké mají nasmlouvány tyto země.

Britská vláda zveřejnila v březnu tohoto roku dokument (.pdf - str. 13-35), v kterém informuje také o alternativních možnostech budoucího společného fungování. Pokud v době běhu lhůty k žádné dohodě nedojde, země musí EU jednoduše opustit, jak upravuje i článek 50.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, není možné doložit, že by Běhounek v Poslanecké sněmovně toto téma opakovaně otvíral. Na plénu sněmovny toto neřešil prozatím vůbec, jak dokládá přehled jeho vystoupení.

Běhounek také není členem žádného z výborů, který by toto přímo řešil, sedí ve zdravotnickém výboru a také v podvýborech pro ICT průmysl a E-government a pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci.

Je možné, že poslanec toto téma řeší v rámci poslaneckého klubu nebo se svými kolegy přímo mimo zasedání, není ale možné tento fakt potvrdit.

Kraje opravdu nerozhodují o výstavbě dálnic. Krajské úřady povolují mj. i výstavbu dálnic, tudíž mohou výstavbu kompetenčně ovlivnit, reálně však stavba záleží na státu.

Vzhledem k tomu, že dálnice a silnice I. třídy vlastní stát, rozhoduje o výstavbě silnic a dálnic m inisterstvo dopravy, které prostřednictvím jím ovládaného Státního fondu dopravní infrastruktury (v jehož čele stojí ministr dopravy) rozděluje finanční prostředky státním organizacím. Hlavní státní příspěvkovou organizací v oblasti dopravní infrastruktury je Ředitelství silnic a dálnic, které funguje jako investor a zabezpečuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy. Kraje v oblasti pozemních komunikací disponují pravomocemi pouze u silnic II. a III. třídy, neboť jsou dle zákona jejich vlastníkem.

Krajské úřady ale patří mezi stavební úřady, které vydávají povolení k výstavbě objektů, tudíž i dálnic. Kromě nich jsou stavebními úřady i ministerstvo pro místní rozvoj a obecní úřady.

Obecní úřady fungují jako základní článek úřední soustavy a rozhodují o stavbách ve svém správním obvodu. O stavbách, které přesahují hranice jednoho správního obvodu, rozhoduje krajský úřad. Ten může takové rozhodnutí o stavbě rovněž ponechat na jednom z obecních úřadů, v jehož správním obvodu se stavba nachází.

Krajské úřady kromě rozhodování ohledně staveb ve více správních obvodech fungují jako obecná odvolací instance pro všechny obecní úřady na území kraje. Zároveň si mohou vyhradit pravomoc rozhodovat o technicky zvlášť obtížných stavbách nebo o stavbách s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí už v první instanci.

V oblasti dálnic tedy krajský úřad jako stavební úřad disponuje kompetencemi. Dálnicí D3 se už také zabýval, konkrétně ve věci odvolání proti rozhodnutí (.pdf, str. 1) Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, kterým byla umístěna stavba dálnice D3 0309/I Bošilec–Ševětín. Pokud ovšem ŘSD/stát nevydá rozhodnutí o budování dálnice, kraj nemůže nic dělat, v tom je Zimolovo vyjádření korektní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Michal Hašek popisuje současný stav vývoje zásad územního rozvoje pravdivě ve všech částech.

Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, který určuje priority územního plánování v kraji. Cílem zásad je pak udržitelný rozvoj území kraje pro umožnění kvalitního života jeho obyvatel. Navrhují například ochranu kulturních či přírodních hodnot území, koncepci dopravní nebo technické infrastruktury.

V rámci procesu přípravy zásad územního rozvoje má každý občan právo uplatnit námitku a to do 7 dní od představení návrhu projektantem ve stanovených městech (v Jihomoravském kraji to bylo Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), kterou pak kraj musí vyhodnotit.

Podle zprávy Jihomoravského kraje, je dokument připraven na vydání a to formou opatření obecné povahy, kterou doporučila krajskému zastupitelstvu krajská rada. O konečném schválení se bude hlasovat na jednání zastupitelstva kraje 5. října 2016.

Stejně tak je v této zprávě zmíněn proces vypořádávání námitek, kdy z celkového počtu 1253 bylo vyhodnoceno pouze 131 z nich, a to kvůli obsahové shodnosti zbytku.

Ze stejného dokumentu se můžeme dozvědět, že kraj skutečně obdržel vyjádření jak Ministerstva životního prostředí (.pdf), tak Ministerstva pro místní rozvoj. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj není k dispozici, podle časové osy (listopad 2015) na webu informujícím o vývoji Zásad územního rozvoje je ale možné zjistit, že "MMR konstatovalo, že po odstranění nesouladů vzniklých souběžným pořizováním ZÚR JMK a Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR je možné pokračovat v pořizování ZÚR JMK."

Co se týče souladu s politikou územního rozvoje, zpráva obsahuje větu: "Nové ZÚR JMK je pořízen a zpracován zejména v souladu s platnou Politikou územního rozvoje ČR....". Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Dle návrhu zákona o sociálním bydlení budou mít obce skutečně povinnost zajistit dostatek sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi. Pokud povinnost nesplní, bude jim hrozit pokuta.

V návrhu zákona o sociálním bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení, je zakotvena povinnost (.doc, § 15 odst. 2) obcí vyčlenit na svém území odpovídající počet bytů, které budou dostupné pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s obcemi. Obce mají na realizaci sociálního bydlení nárok na poskytnutí finančních prostředků, a to formou dotace (.doc, § 92 odst. 1) od Ministerstva pro místní rozvoj.

Obec se této povinnosti může zprostit (.doc, § 15 odst. 3):

• pokud bezodkladně nahlásí ministerstvu spravedlnosti, že neeviduje žádnou osobu v bytové nouzi, která má na území obce pobyt delší než 6 měsíců nebo trvalý pobyt,
• nevlastní žádné volné byty pro osoby v bytové nouzi,
• vyhlásila veřejnou soutěž o poskytnutí dostatečného počtu bytů a žádný zájemce se nepřihlásil,
• založila s jinými obcemi svazek obcí za účelem zajištění sociálního bydlení nebo aspoň podnikla veškeré kroky k uzavření takové smlouvy.

Pokud obec povinnost nesplní, dopustí se přestupku a může ji být Ministerstvem práce a sociálních věcí uložena pokuta (.doc, § 16 odst. 3, 4).

Jednání Rady Jihomoravského kraje jsou zaznamenávána v podobě zápisu schválených usnesení a informací o hlasování. Dostupné však nejsou doslovné zápisy z jednání, proto z povahy věci nelze ověřit, zda na radě kraje někdy padlo slovo o zrušení speciální školy Gemini v Brně.

Podle otevřených dat ministerstva financí platil stát v dubnu 2016 za 6 036 127 státních pojištěnců (děti, důchodce, osoby na rodičovské dovolené, nezaměstnané, ve výkonu trestu a podobně). To je skutečně přibližně 57 % ze všech obyvatel České republiky. Zbylých 43 % pak "drží ten systém", tj. přispívá do něj odvodem ze svého příjmu.

Čísla potvrzuje i analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a serveru Podnikatel.cz z května 2015, podle které bylo v ČR 992 024 aktivních OSVČ a 4 717 489 - tato čísla není možné jen tak sčítat z důvodu možných duplicit (více pracovních poměrů, více živností, souběh živnosti a zaměstnání).

Podobný údaj najdeme i při porovnání počtu odevzdaných ELDP (Evidenční listy důchodového pojištění, vedený pro každou osobu účastnou důchodového pojištění) - v roce 2015 jich bylo odevzdáno 5 808 569.