Informace ministra Chovance nejsou úplně přesné, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde konkrétně v otázce dodávek firmy Preol o rozdíl pouhých 2,04 %.

Na téma dodávek bionafty státnímu Čepru se zaměřilo poslední vydání týdeníku Dotyk (24/2016), kde se v článku Čepro bere už 87 % bionafty od Babiše píše následující: " Babišovy firmy Preol a Primagra dodávaly do státního podniku Čepro v období od ledna do května 2016 87 % bionafty, přičemž 77,96 % dodávala firma Preol a 9,49 firma Primagra. " Podrobněji viz níže uvedená infografika. (To, že data pocházejí od mluvčí společnosti Čepro p. Svobodové, nám potvrdila redaktorka Dotyku T. Králová.)

Společnost Čepro a.s. je opravdu v gesci ministerstva vedeného Babišem, když se v roce 2006 stalo Ministerstvo financí České republiky jejím jediným akcionářem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý

Možný odchod Velké Británie z Evropské unie může probíhat teoreticky dvěma způsoby - okamžitým jednostranným odchodem a nebo oboustrannou dohodou s postupným průběhem.

Teoreticky je možné, i když málo pravděpodobné, že by Velká Británie vyhlásila okamžitý jednostranný odchod zrušením zákona o Evropských společenstvech z roku 1972, který v podstatě umožnil vstup VB do EU a legislativní provázání obou celků. Takový to odchod by znamenal okamžité zpřetrhání vazeb a závazků, neexistovala by žádná přechodná období a rozhodně by nebylo možno ze strany EU očekávat vstřícné jednání o podobě nových vztahů.

Druhou zatím nejpravděpodobnější možností odchodu VB a následných jednání o vzájemných vztazích by byla možnost využít článek 50 Lisabonské smlouvy (Smlouva o Evropské Unii), který se možným průběhem vystoupení zaobírá:

Článek 50

1. Každý člensky stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Člensky stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupeni, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unii. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungováni Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdrženi souhlasu Evropského parlamentu.

3. Smlouvy přestávají byt pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupeni v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámeni podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodlouženi teto lhůty.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující člensky stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungováni Evropské unie.

5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupeni, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.

Výrok hodnotíme s výhradou jako pravdivý, v tom že právě využití článku 50, jak asi naznačoval pan Fiala, a minimálně dvouleté vyjednávací období je zatím nejpravděpodobnější variantou i podle premiéra Camerona. Přesto se jedná v případě odchodu z EU o věc komplikovanou a výsledky za v tuto dobou pouze spekulativní.

Předseda Senátu Štěch skutečně avizoval, že je připraven prodiskutovat záležitost ohledně svého podpisu pod prohlášením čtyř ústavních činitelů z 18. října. Uvedl to na své oficiální webové stránce i facebookovém profilu.

Reaguje tak na otevřený dopis z 24. října, v němž jej předsedové klubů KDU-ČSL a STAN Jan Horník a Petr Šilar kritizují za signování daného prohlášení a požadují, aby záležitost projednala horní komora.

V dopise předsedové zmíněných klubů protestují proti spolupodepsání prohlášení a tomu, že „všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé neplnili svou povinnost bránit své občany před nátlakem cizí moci“. Vytýkají také ustupování nátlaku a možné nepřízni představitelů jiného státu a obětování hrdosti a sebevědomí vlastních občanů v zájmů údajných obchodních výhod. Domnívají se, že Štěch mohl jakožto předseda Senátu PČR překročit své ústavní postavení, neboť za zahraniční politiku odpovídá moc výkonná, nikoli představitelé komor parlamentu. Štěch podle nich dokument podepsal jménem Senátu, ač se o této věci v horní komoře nedebatovalo.

Svou reakci Štěch zveřejnil 29. října a mimo jiné v jí uvádí, že je ochoten o celé záležitosti diskutovat na plenární schůzi senátu, pokud o to většina senátorů bude stát. Zároveň sděluje, že s předsedou senátorského klubu STAN Janem Horníkem se sejde v úterý 1. listopadu a celou věc si objasní. Odmítá však tvrzení, že by překročil pravomoci předsedy Senátu. „Nikde jsem neuváděl, že v tolik diskutovaném prohlášení ústavních činitelů hovořím jménem všech 81 senátorů. Tak jako každý jiný senátor má i předseda Senátu právo vyjádřit se k něčemu a zveřejnit své stanovisko.“

S prohlášením Štěch souhlasil především proto, jelikož odpovídá dohodě o česko-čínském strategickém partnerství, která byla uzavřena v březnu tohoto roku. „Není mi známo, že by jakýkoliv člen současné vlády toto březnové prohlášení odmítl, nebo zpochybnil. Text prohlášení čtyř ústavních činitelů z 18. 10. se také nijak neodchyluje od oficiální zahraniční politiky České republiky, kterou se řídily české vlády od roku 1993,“ uvedl předseda Senátu na svém facebookovém profilu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Andrej Babiš mluví o době, kdy působil jako ministr financí, tedy od ledna 2014 do současnosti.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mezi jinými OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta skutečně klesala a ministr Babiš má tedy pravdu.

V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Není možné ověřit, kdy přesně začal ÚOOZ odposlouchávat aktéry kauzy kolem České pošty, ani jaká část ÚOOZ na kauze pracovala. Tady je ale shrnutí případu:

Agrotec je stíhán jako jedna ze tří firem v souvislosti s kauzou manipulace zakázek pro Českou poštu: měl pro ni být VIP dodavatelem preferovaným nad jinými. Neovlivni.cz píše o policejní verzi událostí: „Převedeno do praxe – podle policejní verze měl Agrotec VIP postavení například v osmnáctimilionové zakázce na dodávku pneumatik pro vozový park pošty. Poté, co firma nesplnila kriteria, a hodnotící komise ji vyřadila, zasáhl spřátelený manažer pošty Patrik Z. a docílil zrušení celého tendru. Následně pošta vypsala soutěž novou a podmínky už ladil Patrik Z. přímo s odpovědným manažerem firmy Agrotec. Tím byl Pavel R., ředitel divize Iveco Moravia, která je součástí Babišovy společnosti.“

Razie v České poště a v Agrotecu proběhla v dubnu 2014. Provedl ji Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, nicméně není možné dohledat, zda šlo o pražskou centrálu nebo jednu z expozitur. (Plzeňská expozitura ÚOOZ nicméně podle Lukáše Čadka provedla razii na České poště v srpnu 2015: podnikatel Čadek se přel s Poštou o 27 milionů kvůli ušlému zisku a představitel ČSSD měl žádat úplatky pro stranu a pro ministra Chovance za to, že problém mezi Poštou a Čadkem urovnají. Expozitura z Plzně byla zmiňovaná proto, že jde o Chovancův domovský region.)

Podle informací Neovlivni.cz byli manažeři České pošty odposloucháváni v lednu 2013, kdy se zakázka pro Agrotec projednávala. Volby do Poslanecké sněmovny, se kterými Babiš odposlechy spojuje, byly v listopadu 2013, což by odpovídalo 2 měsícům (nikoliv týdnům) po volbách, podrobnější informace o počátku odposlechů však nejsou dostupné. Také není jasné, jaké osoby byly odposlouchávány (je možné, že pouze manažeři České pošty, jíž se případ primárně týká, a Agrotec mohl být do případu zatažen na základě tohoto vyšetřování.) Podání žaloby ohlásil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula 14. června 2016.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Původně ministerstvo financí plánovalo schodek státního rozpočtu pro rok 2017 na 48,5 mld., nicméně zároveň počítalo s tím, že schodek bude navýšen na 60 mld. Babiš v dalším návrhu skutečně navýšil výdaje ministrů o 12 mld. korun.

Požadavky ministrů jsou však mnohem vyšší. Zatím bylo vyhověno požadavkům ministryně školství a zvýšení platu učitelům. Více peněz požadovalo také ministerstvo obrany, což ministerstvo financí do nového návrhu zahrnulo. Stejně tak byly navýšeny výdaje ministerstvu vnitra či práce a sociálních věcí.

Upozorňujeme však, že požadavky ministrů stále nejsou naplněny. Celkem požadují až o 58 mld. více. Vzhledem k plánovanému schodku je to však nemožné splnit. Babiš navíc prohlásil, že pokud by měl být schodek rozpočtu vyšší než plánovaných 60 mld., ANO nebude pro rozpočet hlasovat.

Podobné ústupky byly patrné již při sestavování rozpočtu na rok 2016. Babiš ustoupil při vyjednávání například ministryni školství Valachové, ministru vnitra Chovancovi, či ministru životního prostředí Brabcovi. Ústupky a navyšování výdajů jednotlivých ministerstev provázelo i sestavování rozpočtu pro rok 2015. Jednalo se například o navýšení financí po vyjednávání s tehdejším ministrem školství Chládkem či ministryní spravedlnosti Válkovou.

V minulosti Babiš např. nevyhověl finančním návrhům ministra zdravotnictví. Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Dohledatelná je také informace o navýšení ministerstvu pro místní rozvoj, které ovšem nereflektovalo zcela požadavky ministryně Šlechtové.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice vychází vstříc svým vládním kolegům navyšováním rozpočtu, často však jde o kompromisní částky, kdy jim "nekývne" na každý jejich požadavek, jak Fiala naznačuje.

O této podobě reorganizace policie se za vlády Bohuslava Sobotky nemluvilo, nepočítala s ní koncepce rozvoje Policie ČR a státní zástupci vyjádřili překvapení, respektive nedostatečnou informovanost.

Reorganizace policie má přinést sloučení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru na odhalování organizovaného zločinu pod Národní centrálu boje proti organizovanému zločinu. Návrh vznikl na policejním prezidiu a podepsal ho ministr vnitra. S tímto krokem však nepočítala ani koncepce Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 (.pdf), vydaná v listopadu 2015. Nicméně „podle Chovance neobsahuje koncepce slučování útvarů, protože jde o vnitřní personální reorganizaci policejního prezidia“, jak píše ČT.

Státní zástupci o chystané změně byli informování velmi obecně, jak řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (jde o vyjádření pro Právo z 9. června). „Zhruba před třinácti dny jsem měl setkání s náměstkem (policejního prezidenta Zdeňkem) Laubem, kde mi velice obecně představil tuto svoji vizi. Já jsem nad tím vyjádřil zneklidnění a své negativní stanovisko. Následně mě asi tři dny nato v obecné rovině informoval pan policejní prezident (Tomáš Tuhý). Mé stanovisko zůstalo neměnné, poněvadž jsem z toho v podstatě nepochopil, jak to všechno má vypadat.“

Unie státních zástupců označila krok za „překvapivé rozhodnutí vedoucích funkcionářů Policie ČR“. Olomoučtí státní zástupci poté začali prověřovat, zda za plány na sloučení útvarů nestojí snaha zbavit se Roberta Šlachty.

Podle vyjádření policejního prezidenta na tiskové konferenci (parafrázovaného serverem Česká justice) „se o vzniku Národního kriminálního úřadu začalo hovořit v roce 2008, debata pokračovala v roce 2011. V roce 2012 pak padlo rozhodnutí, že vznikne, až pro to budou příhodné podmínky. To se podle Tuhého stalo nyní.“

Z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Usnesením (.pdf) z 11. července jsou všechna následující jednání Vyšetřovací komise neveřejná. Z přílohy k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, jež se zabývá vyšetřovací komisí (konkrétně § 11), plyne, že do zápisu smí nahlížet pouze členové komise.

"3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení.

(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Policejní prezident Tomáš Tuhý byl skutečně pozván (.pdf) 18. srpna společně s poslanci Komárkem, Laubem a Vildem k výslechu.

Ve stejný den rovněž vydaly Lidové noviny (lidovky.cz) dva články, z nichž první odkrývá hlubší kontext v případu úniku informací a druhý informuje o pozvání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře k výslechu. Autorství posledního zmíněného však patří ČTK.

Z výše zmíněných důvodů však nejsme schopni porovnat, zda text vydaný Lidovými novinami obsahuje informace shodující se s vyjádřením Tuhého při výslechu.