Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.

Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.

O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.

Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.

Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.

Zákon o registru smluv byl schválen 18. září 2015 na 31. schůzi poslanecké sněmovny, a to i 18 hlasy TOP 09. Jeden poslanec TOP 09 se zdržel hlasování. Předkladateli zákona o registru smluv (.pdf, str. 17-20) byli i poslanci z TOP 09 a zástupcem navrhovatele byl Farský ze STAN.

Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.

Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.

Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.

Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).

Podle serveru etrzby.cz, který spravuje finanční správa se skutečně bude EET zavádět postupně ve čtyřech fázích.

V 1. fázi, která bude zahájena od 1. prosince 2016 se do evidence připojí ubytovací a stravovací služby.

2. fáze bude následovat 1. března 2017 a bude se týkat maloobchodu a velkoobchodu.

3. fáze bude od 1. března 2018 evidovat svobodná povolání, dopravu a zemědělství

4. fáze se bude týkat vybraných řemesel a výrobních činností od 1. června 2018.

Za vládní priority byly v lednu 2016 označeny například zavedení EET, valorizace penzí, zvýšení bezpečnosti či boj se suchem. Současné vládní priority již nejsou nijak veřejně ustanoveny.

Návrh na zvýšení minimální mzdy začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí připravovat v květnu 2016. O shodě ministrů na zvýšení nejsou v dostupných zdrojích žádné jiné zprávy kromě tohoto vyjádření premiéra.

Zákon o neziskových nemocnicíchprošel v říjnu 2015 připomínkovým řízením, k dalšímu projednávání zatím nedošlo.

Co se boje proti suchu týče, vláda schválila včervenci 2015 materiál, obsahující řadu opatření a konkrétních kroků spolu s termíny jejich plnění. V letošním roce podnikla některé kroky, například projednala přípravu čtyř nových vodních nádrží či rekonstrukci závlahových systémů. Schválila také jednorázovou kompenzaci pro zemědělce postižené loňským suchem.

Zákon o střetu zájmůbyl v červenci 2015 poslán do Poslanecké sněmovny, na konci roku prošel první čtením a na počátku dubna 2016 ho Mandátový a imunitní výbor projednaly a doplnily o pozměňovací návrhy. Zákon zatím není zařazen na pořad schůze pro druhé čtení.

Zákon o referendu byl vládou předložen sněmovně v červenci 2015. V březnu proběhlo jeho první čtení, které bylo přerušeno.

Zákon o prokazovánípůvodu majetku byl vládou předložen červnu 2015. Na konci května 2016 byl projednáván v druhém čtení a s pozměňovacími návrhy rozeslán 2.6.2016.

Dodejme ale, že vládní koalice má ve sněmovně většinu a může silně ovlivnit kdy budou jednotlivé návrhy zařazeny na pořad schůze, jako to ostatně dělá u prioritních návrhů.

Ministryně pro místní rozvoj Karolína Šlechtová roku 2015 varovala před možným scénářem, při němž by v krajním případě mohla Česká republika nedočerpat až 85 miliard na evropských dotacích. Šlo jen o krajní možnost, která by nastala, pokud by například nebyla vyřešena problematika stran procesu EIA nebo by nedošlo k realizaci velkých dopravních staveb.

S tímto odhadem však ministerstvo pracovalo i ve své analýze (.pdf, str.9), kde se uvádí poměrně pesimistický odhad ve výšce 41,4-85,1 miliard. Šlo však o málo pravděpodobnou variantu, jak také Šlachtová celou dobu uváděla, přičemž už v lednu tohoto roku odhadovala nedočerpání na 8 miliard. Nejnovější údaje z července informují o konečné částce 6,8 miliard. Ministryně tedy ne doslova „strašila,” ale je pravdou, že tuto variantu opakovaně vyzdvihovala. Prezidentův výrok je tedy pravdivý.

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Ladislav Kos popisuje všechny skutečnosti ve svém tvrzení korektně.

Problém úseku 511 při stavbě Pražského okruhu spočívá v jeho vyřazení ze seznamu tzv. prioritních staveb, tedy staveb, u kterých se posudek EIA nebude muset opakovat.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se tedy celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, jež by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016. Na tomto seznamu Pražský okruh nenajdeme, to znamená, že se u něj posudek EIA bude muset opakovat. V současné době je však posudek již ve fázi řešení dotčenými orgány a problém je v tomto směru tedy skutečně vyřešen.

Co se týká zasahování politiků, posuzování stavby EIA vykonává ministerstvo životního prostředí a krajské úřady, územní rozhodnutí v územní řízení příslušný stavební úřad, stejně tak řízení stavební a to i v případě, že se tyto dvě řízení konají společně. Do těchto řízení tedy politikové skutečně nemají možnost zasahovat.

Na základě uvedeného odůvodnění můžeme konstatovat, že výrok Ladislava Kose je pravdivý.

Mezi aktuální problémy dostavby dálnice D3 od Českých Budějovic až k rakouským hranicím patří zastaralý posudek vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Hrozí, že se bude muset vypracovat zcela nový posudek podle aktuální novely. Pokud by k tomu došlo, prodloužila by se doba výstavby tohoto úseku minimálně o 2 roky.

Důvodem pro vypracování nového posudku je to, že projekt výstavby dálnice je založen na posudku z roku 1992. Pokud chce ČR na stavbu dálnice čerpat dotace z EU, musí být vytvořen nový, který platí od roku 2015. Podle ministra dopravy Ťoka je zprůjezdnění celé dálnice D3 naplánováno do roku 2025.