Jednání vyšetřovací komise pro policejní reformu jsou neveřejná a není dostupný žádný záznam, který by mohl doložit, že Babiš byl v rámci vyšetřování ponížen. Zároveň není jasné, jak se ministr dozvěděl o tom, že je v rámci vyšetřovací komise ponižován.

Vyšetřovací komise vyslýchala (.pdf) Andeje Babiše 5. září 2016. Ten po dvouhodinovém výslechu uvedl, že se cítil „jako u policie“. O ponižování ale nepadlo slovo.

Vzhledem k nedostatku informací o jednání vyšetřovací komise tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo informaci o hádce německého a řeckého ministra vnitra dohledat.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z veřejně dostupných zdrojů není možno dohledat, zda jsou parcely prodávané obcí dostupné za cenu, jakou Pavel Hroch uvádí. Je však pravdou, že ceny parcel v Kovářově a okolí jsou o poznání nižší než ve městech.

Jak již bylo zmíněno, Pavel Hroch hovoří o obci Kovářov, ve které je starostou. Že by se skutečně parcely prodávaly za 360 korun za metr, se nám nepodařilo dohledat. A to ani mezi jednotlivými usneseními obce a dalšími materiály, které jsou dostupné na webu Kovářova.

Podle nabídek realitních kanceláří z této oblasti je však možno zjistit, že parcely jsou prodávány za částky pod 100 korun za metr. Jako příklad může být uvedena parcela (89 Kč za metr) 1 km od Kovářova nebo parcela (90 Kč za metr) v nedaleké obci Lašovice. Dražší parcelu v územním plánu Kovářova můžeme najít u vodní nádrže Orlík, což je rekreační oblast, a proto je cena vyšší (500 Kč za metr).

Co se týče srovnání cen parcel s městy, má Pavel Hroch pravdu. V Českých Budějovicích se ceny pohybovaly ve velké většině případů nad 1000 Kč za metr a v nemalém množství nabídek částky překračují i 2000 Kč za metr. V Českém Krumlově je situace podobná.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

Ministr vnitra Chovanec tvrdí, že policie se má s pořadatelem sejít většinou 2–3 dny před uskutečněním demonstrace. Zákon o právu shromažďovacím se ale k této věci vůbec nevyjadřuje. V dokumentu není napsáno, že by se pořadatel měl několik dní před uskutečněním shromáždění s někým sejít, natož pak s policií. K této záležitosti se nevyjadřuje ani Portál hlavního města Prahy.

Podle zákona o právu shromažďovacím musí pořadatel oznámit úřadům svůj záměr uspořádat veřejnou demonstraci (shromáždění) alespoň 5 dní předem příslušným formulářem. Pokud pořadatel podá oznámení půl roku před plánovaným shromážděním, úřad se tímto návrhem zabývat nebude. Pak se již podaný návrh buď přijme, nebo nepřijme – tedy buď bude shromáždění schválené, či ne. Aktuální přehled oznámených demonstrací je dostupný zde (.doc).

Podle přehledu oznámených demonstrací by se měla opravdu dne 11. září uskutečnit demonstrace s názvem „S humorem do Mekky – akce proti terorismu a za demokracii“ pod záštitou Martina Vítka, který je v současné době ve vedení Iniciativy Martina Konvičky.

Doplnění:

Paní Ivana Nguyenová, tisková zástupkyně policejního prezidia pro Demagog.cz uvedla:

" obecný postup v této problematice nelze jednoznačně specifikovat. Každé oznámení veřejného shromáždění vyhodnocujeme a posuzujeme individuálně. Po zhodnocení všech souvislostí přijmeme adekvátní bezpečnostní opatření, jehož standardní součástí je i komunikace se svolavatelem či jinou odpovědnou osobou. "

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť obecně má Chovanec pravdu, nicméně nejsme schopni posoudit, zda může nakonec dojít k nepovolení akce na základě setkání zástupců Policie České republiky s pořadateli.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou podle jejího jednacího řádu neveřejná a není tedy možné korektně potvrdit, zda k popisované situaci došlo tak, jak ministr Babiš uvádí.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni doložit charakter schůzek představitelů zmíněných 51 zemí s dalajlámou.

Při návštěvě Bratislavy v říjnu 2016 se tibetský duchovní vůdce dalajlama setkal se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Prezident Kiska několik dní před setkáním s dalajlámou měl čínského velvyslance v SR upozornit, že se bude jednat o soukromé setkání formou oběda. Prezidenta Kisku nicméně za toto setkání kritizoval slovenský předseda vlády Fico. Následovala kritika ze strany tiskového mluvčího čínského ministerstva zahraničí.

„Čína doufá, že příslušné země budou dodržovat politiku jedné Číny a opatrně zacházet s otázkami týkajícími se Tibetu, aby byl zajištěn zdravý vývoj bilaterálních vztahů. Čína se rozhodně staví proti jakýmkoli formám kontaktu mezi činiteli jakékoli země a 14. dalajlamou,“ uvedl čínský tiskový mluvčí.

Slovenský ministr zahraničí Lajčák ujistil jménem slovenské vlády, že slovenská vláda nikdy neměla a ani mít nebude oficiální kontakty s takzvanou tibetskou exilovou vládou či parlamentem.

Setkání prezidenta Kisky s dalajlamou není uvedeno v oficiálním programu na webu prezidenta Slovenské republiky. Andrej Kiska o tom setkání informoval na svém facebookovém profilu.

Na začátku roku 2016 se dalajlama sešel také s prezidentem USA Obamou. Obama dalajlamu uvítal v mapovém salonku Bílého domu, nikoli však v oválné pracovně, která slouží pro oficiální setkání. V mapovém salonku se Obama sešel s dalajlamou i v minulosti, například v roce 2014 a 2010. Tato setkání tedy byla neoficiální.

Ministr kultury české vlády Herman se s dalajlamou sešel oficiálně v sídle ministerstva kultury.

„Bylo to moje rozhodnutí, vláda o tom nejednala a nebyl jsem nikým pověřen. Takové setkání je plně v kompetenci ministra kultury, který má ve svém resortu také církve a náboženské společnosti,“ uvedl ministr Herman.

Nelze ovšem posoudit charakter všech schůzek, které se takto dějí. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Dosud nejsou dostupná souhrnná data, která by mapovala míru integrace vietnamských žáků v českých školách.

Existuje několik akademických výzkumů, které se pokouší o srovnání českých a vietnamských žáků. Práce Jánské a kolektivu (.pdf) z roku 2011 tvrdí, že výsledky vietnamských žáků v porovnání s českými jsou více méně srovnatelné (4.2.1.2. Studijní výsledky).

Vietnamci se však připravují do školy delší dobu než čeští žáci a vynikají především v matematice. V českém jazyce a dějepisu mají navrch Češi. Jedná se však o případovou studii provedenou na jedné škole a její výsledky proto nelze zobecnit na celou populaci.

Současně hodnocení jediné učitelky, v tomto případě zároveň dcery poslance Soukupa, nemá dostatečně vypovídající hodnotu pro aplikaci na širší vzorek žáků. Kvůli nedostatku relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byť měl Kalousek vliv na konec obou uvedených politiků v jejich funkcích, základem jejich konce byly především kauzy, které se kolem nich přetřásaly. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost či opodstatněnost. Zejména v případě Stanislava Grosse byla situace výrazně složitější, než že by "konec zavinil Kalousek".

Stanislav Gross, bývalý předseda vlády a ČSSD, opustil post předsedy vlády v dubnu 2005 po své rezignaci. Hlavním důvodem byla vládní krize, která byla způsobena jeho osobním skandálem, kdy nebyl jednak schopen doložit původ peněz (otevřela MF DNES), z nichž financoval své bydlení, a dále také fakt, že jeho manželka měla podnikat resp. získat půjčku s podnikatelkou, která vlastnila známý pražský nevěstinec (otevřel týdeník Respekt.)

V této době po řadě jednání vládu opustili ministři za KDU-ČSL (vládla koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), jejímž byl Miroslav Kalousek tehdy předsedou. Sám ve vládě v tomto volebním období nezasedal.

1. dubna 2004 se konalo hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse, v němž vládu zachránila KSČM, která se jednotně zdržela hlasování. Lidovci již zde byli proti vládě. Kalousek během tohoto jednání vystoupil proti Grossovi velmi tvrdě. Uvedl např, jak dokládá stenozáznam z tohoto jednání:

" Dámy a pánové, málokdy se mi stalo, ač donedávna, do včerejška koaliční partner, abych souhlasil se slovy předsedy vlády tak téměř do puntíku, jak tady byla vyslovena. - Ano, je to pravda. Tato koalice se může pochlubit velikými úspěchy, tato koalice se může pochlubit obrovskou hodnotou, kterou vložila ku prospěchu občanů České republiky.
Pokud tomu tak je, řekl to pan premiér a já s tím souhlasím, pak se ptám, proč pan premiér tak obrovskou hodnotu klade na oltář své vlastní funkce, proč si to bere jako rukojmí. Tato vládní krize přece nevznikla jako ideový spor mezi politickými stranami, ale jako problém pana premiéra. A to, co jste tady řekl, je prostě pravda, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo vlády, ale pokud si toto berete jako rukojmí a chcete to zničit proto, abyste zůstal ve funkci, pak si vám dovolím říci, že nemáte takovou hodnotu. I když na tu jednu misku vah vedle své vlastní osoby položíte i účetní hodnotu nevěstince paní Barkové, pořád nemáte takovou hodnotu! A není prostě fér brát osud České republiky jako rukojmí svých osobních problémů, protože pokud to uděláte, zůstane tady jenom opravdu ten bordel! A ten křesťanští demokraté nepodpoří. Děkuji."

Po sérii jednání nakonec Gross sám rezignoval (celou kauzu popisuje Sabina Slonková), místo něj nastoupil jako předseda vlády Jiří Paroubek (ve stejném koaličním půdorysu), následně jej nahradil i jako šéf sociálních demokratů. Paroubkova vláda získala důvěru 13. května 2005 a to i hlasy lidovců včetně Miroslava Kalouska.

V případě Stanislava Grosse je patrné, že KDU-ČSL pod vedením Miroslava Kalouska vystoupila po sérii Grossových skandálů s požadavkem na jeho rezignaci, nicméně primárním důvodem konce předsedy sociálních demokratů byla jeho nevysvětlená bytová aféra.

Miroslav Kalousek měl tedy na konec Stanislava Grosse v politice svůj vliv jako předseda koaliční strany, která se proti němu postavila, primární vina ovšem ležela na skandálech samotného Grosse, který nebyl schopen vysvětlit financování svého bytu a také podnikání své ženy.

Druhou zmiňovanou postavou, kterou měl Kalousek slovy Babiše popravit, je Alexandr Vondra. Vondra byl členem vlád Mirka Topolánka (jako ministr zahraničí v první a jako místopředseda pro evropské záležitosti v druhé) a také Petra Nečase (jako ministr obrany).

Během fungování na Ministerstvu obrany přišlo Ministerstvo financí (Finanční analytický útvar) pod vedením Miroslava Kalouska s objevem, že během českého předsednictví měl český stát kvůli špatným smlouvám tratit 150 milionů korun vůči firmě ProMoPro, po níž byla také pojmenována kauza, která stála za koncem Vondry v politice. Ten totiž měl předsednictví z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti ve 2. Topolánkově vládě na starosti. Média spekulovala, že šlo ze strany Kalouska o útok na Vondru z důvodu, že oba politici se střetli v oblasti koncepce vojenských nákupů a probíhaly mezi nimi veřejné spory.

Vondra nakonec rezignoval v listopadu 2012 po neúspěšných senátních volbách, když neobhájil svůj mandát.

V případě Alexandra Vondry měl Kalousek viditelný podíl na jeho budoucím pádu, když jemu podřízený útvar Ministerstva financí zveřejnil informaci, že Vondra nese podíl na kauze ProMoPro a na finančních ztrátách českého státu během českého předsednictví. Dodejme, že Vondra nebyl v kauze nikdy ani obviněn.

Sám Babiš Vondru a aféru ProMoPro v politickém boji sám využívá, i když nyní tvrdí, že jej "Kalousek popravil". V dubnu 2014 uvedl:

" Je to jedna z afér ODS, která tvrdila teďka, že se poučila, ale zase vidíme, že tam mají bílé koně z hlediska financování ODS."

V únoru 2016 napsal (Novinky.cz):

" Kdo z politiků kryl privatizaci a doprivatizaci MUS, OKD a dalších firem, kdo z politiků minulých dohlížel na vyvádění stamiliónů korun v kauze Promopro apod.?Na jednom kongresu ODS už to vypadalo tak, že si tam kmotři, loutkaři a velrybáři plácali na baru pětitisícovky na čelo a nechali se u toho fotit. Petr Nečas, který sliboval tento systém ukončit, ho ještě zdokonalil s tím, že jeho sekretářka a milenka vybírala vstupné k premiérovi, všimné a řídila celý stát."