Výrok, ač faktický, je bohužel z principu neověřitelný. Nedovedeme podložit údaje o tom, nakolik se veřejnost se svými záležitostmi obrací na obecní úřad a nakolik se obrací na úřad krajský. Lze však předložit údaje o tom, jaké záležitosti se vyřizují na kterém úřadě.

Z hlediska kontaktu s občany vykonávají kraje i obce úkoly povětšinou v přenesené působnosti. Vykonávají tedy ve svém obvodu státní správu, ne jako v obvyklých případech samosprávu. Úkoly v přenesené působnosti přenáší na kraje a obce obvykle zákon (případně další právní předpisy vydávané vládou či ústředními správními orgány). Hlavním územním orgánem, který se agendou zabývá, je krajský či obecní úřad.

Obecní úřady jsou matričními úřady, které vedou matriční knihy a zároveň vedou i řízení o místních poplatcích. Na obecní úřad s rozšířenou působností (OÚ vyššího řádu, u malých měst a vesnic tedy OÚ v jiném městě) se občané obrátí, pokud chtějí vydat občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz.

Krajské úřady v těchto případech slouží jako odvolací a kontrolní úřady - typicky se tak děje například u odvolání proti rozhodnutí o přestupku. Podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán, nestanoví-li zákon jinak. Krajský úřad je nadřízeným orgánem stavebních úřadů obcí a měst. Ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) pak svěřuje krajským úřadům i přezkum, když stanoví, že krajský úřad přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obcí na svém území ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak.

Krajské úřady vedle toho například vykonávají některou činnost týkající se pěstounské péče. Mají i jisté kompetence při krajských volbách, těmi však disponují i pověřené obce. Některé další kompetence krajských úřadů přehledně shromáždil (.pdf) Karlovarský kraj, neboť jsou vždy stanoveny zákony upravující danou problematiku, těch je pak velké množství.

V záležitostech veřejné správy se mohou občané navíc obrátit libovolně na krajský či obecní úřad. Přes tento výčet však neumíme stanovit ani přibližná čísla záležitostí, se kterými se lidé obrací na obecní a krajský úřad. Z tohoto důvodu zůstává výrok neověřitelný.

Relokace lidí do České republiky probíhá pomalu: naposledy 29. 8. 2016 (den po odvysílání OVM) bylo přesídleno 8 lidí z Řecka a podle ministerstva vnitra k prověřování dalších lidí momentálně nedochází.

Dohromady se v ČR díky kvótám nachází 12 lidí. Nelze však ověřit, jaké jsou přesné důvody pomalého přijímání migrantů. Z povahy věci nejsme navíc schopni blíže zjistit, jak probíhají bezpečnostní prověrky lidí v Řecku, Itálii nebo Turecku, odkud mají být přesídleni. (Ministr Chovanec nicméně prohlásil, že ČR letos nebude kvůli politické situaci v Turecku přijímat žádné migranty přebývající v této zemi.)

Podle ministerstva vnitra, které vydalo slovníček pojmů týkající se migrační krize, je přesídlení definováno jako: „přemístění osoby v postavení uprchlíka která se nachází mimo území EU. ČR nemá právní povinnost tyto osoby přijímat. Zákon o azylu však takový postup v případě potřeby umožňuje.“

V případě relokace se jedná o proces transferu osob z jednoho členského státu EU, který jim udělil mezinárodní ochranu, do jiného členského státu EU, který jim zajistí ochranu podobného druhu.

Vláda se dobrovolně zavázala k přijetí 1500 uprchlíků a počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14–15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Jak uvedl tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza:„Přijímací mechanismus je rozdělen do několika částí. Prvním z nich je kontrola. Dále budeme diskutovat s lidmi ještě v zemích, odkud přicházejí a seznámíme je s tím, co je zde čeká. Ve chvíli kdy přijedou do České republiky, musí projít standartním azylovým řízením.“

Rozhodnutí, zda žadatel obdrží azyl, či ne, vydá Ministerstvo vnitra do 90 dnů. Tato lhůta však může být prodloužena. V případě že je žádosti vyhověno, žadatel se stává azylantem a získává trvalý pobyt na území ČR.

Pokud je žádost odmítnuta, může azylant do 15 dnů podat proti rozhodnutí rozklad. Žádost je považována za neodůvodněnou, pokud žadatel například uvádí pouze ekonomické důvody nebo úmyslně uvádí nesprávné údaje. V průběhu tohoto ověřování je žadatel povinen pobývat v přijímacím středisku. Následně je přemístěn do pobytového střediska.

Podle ministerstva vnitra v případě přesidlování procházejí všichni uprchlíci šestiměsíčním integračním programem, jehož součástí je nejen velmi intenzivní kurz českého jazyka, ale také kulturně-orientačně integrační kurz. Po jeho skončení jsou jednotliví uprchlíci přestěhováni do integračních bytů v obcích po celé České republice, kde jejich integrace do české společnosti nadále pokračuje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Kopecký popisuje korektně jak formální nastavení zřizování uvedené komise, resp. odvolávání z ní, tak i správně popisuje, jak došlo k odvolání jeho osoby z jejího čela.

V Kraji Vysočina funguje v tomto období celkem 8 komisí rady kraje. Jednou z nich je i komise dopravní. Zřizují se na základě zákona o krajích. § 59 odst. 1, písm. d) uvádí:

„Radě je vyhrazeno zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen„komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy.“

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou Dopravní komise Kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Na svém zasedání jej skutečně odvolala krajská rada pod Běhounkovým vedením.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Zvýšení platů lékařů a sester o 10 % bude podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stát navíc 7 miliard, podle ministra financí Babiše by mělo stačit 6 miliard.

Podle Andreje Babiše dojde v příštím roce k nárůstu výběru na pojistném v hodnotě 9 miliard. Vláda také navýší státní platby za pojištěnce, a to celkově o 3,6 miliard (tedy 920 korun za osobu).

První debata a hlasování o kvótách pro přerozdělování uprchlíků se v Evropském parlamentu odehrálo 29. dubna 2015. Jednalo se o schválení rezoluce Evropské rady, jejíž bod 9 (.pdf,str. 3) volá po povinných kvótách pro členské státy.

Proti kvótám hlasovali europoslanci Telička, Dlabajová, Charanzová a Ježek (všichni za ANO) a také Zahradil (ODS). Ostatní europoslanci hlasovali pro či se zdrželi hlasování.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.

JménoMinisterstvo

Strana

Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka

předseda vlády

ČSSD

Andrej Babiš

1. místopředseda vlády pro ekonomiku

ANO

Jiří Dientsbier

min. pro lidská práva

ČSSD

Kateřina Valachová

min. školství, mládeže a tělovýchovy

ČSSD

Daniel Herman

min. kultury

KDU - ČSL

Kateřina Marksová

min. práce a sociálních věcí

ČSSD

Svatopluk Němeček

min. zdravotnictví

ČSSD

Lubomír Zaorálek

min. zahraničí

ČSSD

Marian Jurečka

min. zemědělství

KDU-ČSL

Richard Brabec

min. životního prostředí

ANO

Jan Mládek

min. průmyslu a obchodu

ČSSD

Martin Stropnický

min. obrany

ANO

Robert Pelikán

min. spravedlnosti

ANO

Milan Chovanec

min. vnitra

ČSSD

Pavel Bělobrádek

místopředseda pro vědu a výzkum

KDU-ČSL

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože obchodní bilance je skutečně negativní. Stejně tak lze potvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát vyšší než vývoz.

Podle dat (. xls) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl za posledních 7 měsíců roku 2016 vývoz ČR do Číny 25,6 miliardy korun. Za stejné období dovoz z Číny dosáhl 240,7 miliard korun. Obchodní bilance je tedy negativní, a to ve výši -215,1 miliard korun.

Je proto možné tvrdit, že dovoz je opravdu přibližně desetkrát vyšší než vývoz. Tento fakt potvrzují také údaje zahraničního obchodu za jednotlivé měsíce letošního roku dle Českého statistického úřadu (. xls, tabulka 4).

DovozVývozBilance2015 1,12,13,120161,22,23,2Data srovnávají oba roky za leden–červenec

Při srovnání s rokem 2015 ze stejných dat vyplývá, že současná obchodní bilance není horší, ale lepší. V prvních sedmi měsících roku 2015 činila přibližně -219 miliard. Letos byla bilance ve sledovaném období nižší, a to přibližně -215 miliard.

Celkově však výrok hodnotíme jako pravdivý, protože bilance je i tak výrazně negativní, a je možné tvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát větší než český vývoz do Číny.

Oba představitelé krajských úřadů na Vysočině jsou opravdu stíháni soudem.

Zdeněk Kopecký správně konstatuje, že náměstek pro dopravu Libor Joukl je společně s ředitelem Krajské správy a údržby silnic Janem Míkou aktuálně trestně stíhán za nákup předražených sypačů.

Celkově výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se v květnu 2016 vyjádřil ke kandidatuře prezidenta na svém Twitteru. Rozhodnutí se dozvíme v březnu 2017.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Vláda, v čele s ministerstvem financ í, je proti vyjmutí farmářských trhů z EET, jak uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Navrhovanou úpravu zákona o EET označila ve svém oficiálním stanovisku (.pdf) k jednání za nesystémovou.

Svůj kladný postoj k evidenci tržeb z prodeje na farmářských trzích vyjádřil Andrej Babiš i na stránkách MFČR.

Návrh zákona o EET (Zk. 112/2016 SB.) se projednává již od roku 2013. Pozměňovací (.pdf) návrh, týkající se farmářských trhů, podali Marian Jurečka a Jaroslav Klaška (oba KDU-ČSL) až 13. srpna 2016. Podle nich by EET značně ztížila prodej potravin na trzích, což by mohlo vést k ukončení nebo výraznému zdražení prodávaných surovin.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na článek Hodonínského deníku prohlášení, v němž tvrdí, že náklady prodejců budou minimální, popřípadě jednorázové (koupě elektronického evidenčního zařízení).