Při hodnocení výroku jsme vycházeli z volebního programu hnutí ANO a z pohledu do lavic celostátních zastupitelských sborů. Můžeme tak konstatovat, že hnutí ANO se ve svém programu střetu zájmů příliš nevěnovalo a do politiky také zatím nevstoupila "spousta" miliardářů či podnikatelů, u kterých by panovala výrazná obava ze střetu zájmů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

"ANO bude prosazovat novelu zákona o střetu zájmů, která pro poslance, senátory, členy vlády a vysoké státní úředníky zavede nově povinnost vyplnit majetková přiznání elektronicky ke dni nástupu do funkce, reportovat a doložit v majetkovém přiznání, v jakých obchodních společnostech vlastní podíly, včetně dokladů o jednotlivých transakcích a smluvních stranách," zní jeden z bodů ve zkráceném programu Hnutí ANO pro sněmovní volby roku 2013. V resortním programu, kde se dále rozvádějí jednolivé programové body, už ale o střetu zájmů nic nenajdeme. Sám předseda hnutí je však ze střetu zájmů často obviňován jak občany, tak například od europoslankyně Grässlové.

O střetu zájmů se dá hovořit i u zmíněného senátora Iva Valenty, kde však největším problémem není jeho působení v médiích (koupil poloviční podíl ve společnosti Our Media, která provozuje server Parlamentní listy, je také vydavatelem regionálního týdeníku Dobrý den s Kurýrem, a čerstvě také plánuje koupit třetinový podíl ve společnosti Praha TV), ale jeho hazardní byznys, kvůli kterému dokonce zahájil s Českou republikou arbitráž. Jako senátor se také podílí na tvorbě zákonů, které jeho byznys regulují.

V senátu zasedá za hnutí ANO další podnikatel, majitel textilky Juta Jiří Hlavatý. Obecně se ale dá říct, že do politiky na celostátní úrovni se mnoho podnikatelů či miliardářů "nehrne".

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.

Hlasování Senátu o návrhu usnesení k jednání a výrokům prezidenta se zúčastnilo 35 senátorů, z toho 18 z nich hlasovalo pro. Vzhledem k tomu, že Senát ČR se skládá z 81 členů, jedná se o necelou čtvrtinu Senátu.

K přijetí návrhu je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných senátorů, v tomto případě tedy 18. O přijetí návrhu tedy skutečně rozhodl jeden hlas.

V návrhu usnesení s pozměňovacími úpravami senátorky Wagnerové Senát:

"I. Připomíná, že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný, avšak jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva ČR přičitatelné přesto, že ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda. Prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků ČR a její ústavně deklarované hodnotové orientace.
b) Princip vzájemné loajality ústavních orgánů podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje.

II. Konstatuje, že prezident republiky jako hlava státu má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty. A proto by neměl z této své ústavní funkce vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat.

Důvěra v Senát a prezidenta ČR je jedním z témat průzkumu (.pdf) Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2016. Podle šetření zaměřeného na ústavní činitele ČR důvěřuje Senátu 30 % občanů. Důvěru v prezidenta republiky vyjádřilo 59 % dotazovaných. Jeho výsledky v uplynulých letech můžete porovnat v následujícím grafu.

CVVM vedle důvěry v ústavní činitele zkoumá také důvěru ve vrcholné české politiky. Ve výzkumu (.pdf, str. 1) z ledna 2016 udává, že Zemanovi důvěřuje 56 % českých občanů.

Důvěru v Miloše Zemana šetří také agentura STEM, která ji v prosinci 2015 vyčíslila na 53 %.

Další agenturou, která se věnuje Miloši Zemanovi, je SANEP. Tato agentura se však věnovala hodnocení prezidenta, nikoli důvěře. Její průzkum (.ppt, str. 5) z února 2016 uvádí, že Zemana kladně hodnotí 70 % občanů. To také dokládá přiložený graf.

Miloš Zeman tedy korektně uvádí, že podle různých průzkumů je důvěra v jej jako osobu/instituci podle posledních měření má důvěru zhruba 60-70 % občanů ČR. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Ve zprávě odborového svazu zdravotnictví a sociální péče "Petice za záchranu českého lázeňství slavila v Senátu úspěch" se píše: "Lázeňství kromě nepopiratelného pozitivního vlivu na zdravotní stav tak zaměstnává cca 11 tisíc zaměstnanců přímo v lázeňských zařízeních a dalších až 40 tisíc zaměstnanců v navázaných oborech." V tomto případě jde však o celorepubliková čísla, zatímco Miloš Zeman vztáhl toto číslo na diskuzi o Karlovarském kraji.

V Karlovarském kraji probíhá zhruba polovina celorepublikové lázeňské péče tj. 129 668 pacientů z celkových 336 682 se léčí právě v tomto kraji (Lázeňská péče 2014 .pdf str. 12). Odtud lze směřovat úvahy k tomu, kolik osob v Karlovarském kraji je napojeno na lázeňství, pokud celorepublikově je to až 51 tisíc osob.

Na stránkách Českého statistického úřadu se můžete podívat na kolik lidí bylo zaměstnáno v jakém odvětví v Karlovarském kraji v roce 2014 (.xlsx). K tomu také připojujeme analýzu (.pdf) zaměstnanosti Karlovarského kraje, ze které plyne, že v roce 2013 bylo v odvětvích spojených s lázeňstvím (ubytování, stravování, pohostinství, zdravotní a sociální péče) zaměstnáno přibližně 17 000 osob.

Z tohoto důvodu můžeme říci, že pravděpodobnost, že v Karlovarském kraji je na lázeňství napojeno minimálně 40 tisíc osob, se limitně blíží nule a výrok tedy vyhodnotit jako nepravdivý.

Co do počtu obyvatel je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci obyvatel skutečně nejmenším krajem v České republice, co do rozlohy pak třetí za Prahou a Libereckým krajem.

Bohatství (či chudobu) kraje je pak možné posuzovat podle různých ukazatelů. Pro mezinárodní srovnání úrovně jednotlivých regionů se v rámci EU používá HDP na obyvatele, který v Karlovarském kraje dosahoval v roce 2014 277 tisíc korun, což je nejméně z celé ČR. Jedná se o pouchých 68,4 % průměru ČR.

Jako další indikátor můžeme použít například průměrnou mzdu, která je v Karlovarském kraji také nejmenší v republice, jak dokládáme v následujícím výroku. Na základě těchto ukazatelů hodnotíme výrok jako pravdivý, další údaje pak situaci jen dokreslují.

V Karlovarském kraji nedosahuje 6,9 % domácností příjmů životního minima, což je sice vysoké číslo, ale v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nedosahuje životního minima ještě větší procento domácností (7,8 % v Ústeckém kraji a 7,5 % v Moravskoslezském kraji, zdroj Český statistický úřad, .xlsx).

Druhý nejnižší je i průměrný čistý disponibilní důchod jednotlivých domácností.

Nezaměstnanost v Karlovarském kraji dosahuje 7,06% (Český statistický úřad k 31.12.2015), zatímco v mnoha dalších krajích je nezaměstnanost vyšší. Například v Ústeckém kraji dosahuje nezaměstnanost 8,91% a v Moravskoslezském 8,56%.

Nejnovější údaje Českého statistického úřadu pocházejí ze 3. čtvrtletí roku 2015. Tehdy činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v rámci ČR 26 072 Kč. Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji činila 22 519 Kč, což bylo nejméně v rámci ČR. Naopak nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, 33 167 Kč.

Údaj o pravděpodobném objemu čínských investic v ČR uvedl Miloš Zeman při své návštěvě Číny v září roku 2015. Za přihlížení prezidenta při podpisu smluv pak jedna největších soukromých čínských společností CEFC oznámila nákup téměř 50% podílu v české letecké společnosti Travel Service, která drží podíl 34 % (.pdf str. 3) v Českých aeroliniích.

Dále CEEF převzala podíl 79,4 procenta ve společnosti Pivovary Lobkowicz, vstoupila do českých firem Médea Group a vydavatelství Empresa Media. Právě do skupiny Empresa Media přísluší společnost Barrandov Televizní Studio a.s. provozující Televizi Barrandov. Čínská společnost taktéž koupila většinový podíl v nejstarším ligovém fotbalovém klubu v Česku - Slavii.

Předmětnou částku deseti miliard však bohužel z veřejných zdrojů nelze potvrdit, neboť z výše uvedených transakcí lze dohledat výši ceny akvizice pouze u Pivovarů Lobkowicz (hodnota 1,9 mld. Kč). S ohledem na tuto skutečnost označujeme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme schopni celkový objem investic přesně kvantifikovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k tomuto faktu se již Řecko v minulosti samo přiznalo.

Již v roce 2004 Řecko potvrdilo, že jedno z maastrichtských kritérii - kritérium o veřejném dlhu - v skutečnosti nenaplnilo. Vykázaná hodnota 1,89 % v sobě totiž nezahrňovala výdavky na obranu a další položky a Řecko tak v 2001 vstoupilo do eurozóny. V listopadu 2004 o tom informoval například portál Euractiv.cz

Zmíněná dohoda o majetkovém vyrovnání mezi Pražským hradem a katolickou církví byla podepsána v pátek 4. března 2016.

Na základě dohody stát římskokatolické církvi přiznává klášter sv. Jiří, budova Nového proboštství a kostel Všech svatých, přičemž církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Užívání některých budov v areálu jak státem, tak církví pak bude sdílené. Římskokatolická církev se v dohodě taktéž zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala do pěti let opraví.

Právě tento aspekt předmětné dohody kritizoval v červenci 2015 v rámci jejího projednávání kardinál Miloslav Vlk. Je ovšem výraznou nadsázkou, že by jednání Hradu popsal jako vydírání. Přesto není pochyb o tom, že s dohodou hluboce nesouhlasí a považuje ji dokonce za protizákonnou.

Kardinál Vlk řekl následující: "Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy."

Před tuto nezanedbatelnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť vyjádření kardinála Vlka je skutečně negativní.