Podle přehledu analýzy (.pdf, str. 2) dat jednoho z největších inzertních serverů Sreality.cz z konce roku 2014 se ceny nemovitostí liší podle velikosti a lokality, ve které se nacházejí. Kraj Vysočina je druhým krajem s nejnižší cenovou relací v případě prodeje bytů 1+1. Cena bytů v tomto kraji se pohybuje průměrně kolem 610 000 Kč. V případě bytů 2+1 cena činí přibližně 861 000 Kč. V případě bytů o velikosti 3+1 nebo 4+1 už Kraj Vysočina mezi nejlevnější nepatří a v této analýze se řadí na čtvrtou pozici ve srovnání s ostatními kraji.

Je však třeba zmínit, že se podle informací hypoindexu ceny nemovitostí v roce 2016 zvýšily nejvíce právě na Vysočině a v Karlovarském kraji. Konkrétně o 13,5 % a 16,8 %

UNHCR odhaduje, že tzv. ekonomičtí migranti tvoří zhruba 40 % příchozích migrantů do Evropy. Ekonomičtí migranti přitom míří do Evropy za lepšími životními a finančními podmínkami, čímž se liší od uprchlíků. Ti se museli vzdát domova kvůli válce a dalším závažným hrozbám a mají podle mezinárodní konvence o uprchlících nárok na azyl. Odhad UNHCR potvrzuje také hnutí Amnesty International, podle kterého má na mezinárodní ochranu nárok 50 - 60 % migrantů.

Vyšší počet uprchlíků než ekonomických migrantů lze vyčísti i ze statistik EU. Ilegální migranti pochází (.pdf, str. 21) zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V roce 2015 tito imigranti tvořili více než polovinu všech ilegálních imigrantů mířících do Evropy. Syřané přitom měli v roce 2015 až 97% míru uznaných (.pdf, str. 4) žádostí o azyl. Vysokou pravděpodobnost uznání statusu uprchlíka mají i Iráčané (85 %) a Afghánci (67 %).

Jediná zpráva o tom, že ekonomických migrantů je většina, pochází od France Timmermanse, místopředsedy Evropské komise. Timmermans se odvolává na nepublikované statistiky agentury Frontex, podle kterých mají ekonomičtí migranti tvořit 60 %.

Vzhledem k tomu, že však veřejné dohledatelné relevantní statistiky vyvracejí tvrzení Miloše Zemana, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.

Pro návrh hlasoval skutečně i předseda klubu Faltýnek i poslanec Volný. Ten ovšem není místopředsedou klubu. Ovšem je jím poslanec Kubíček, který návrh také podpořil.

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Podle statistik OECD z roku 2013 připadá na každý milion obyvatel České republiky 7,4 přístrojů magnetické rezonance. Mezi členskými státy OECD, které se zapojily do statistik, je tak na 22. místě z 31. Podprůměrně je na tom ČR i s přístroji CT. Na milion obyvatel připadá 15 přístrojů a je na 21. místě z 36 států. V žebříčku vlastnictví těchto přístrojů se tak ČR řadí zhruba do druhé třetiny ze všech států OECD.

Co se týče počtu výkonů, v případě magnetické rezonance je ČR na 14. místě z 26. U vyšetření CT na 17. místě z 26 zemí.

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 2009 – 2015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.

Petr Fiala byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy od 2. května 2012 do 10. července 2013. V této době předložila vláda jeden návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ten na rok 2013. Tento návrh obsahoval ve skutečnosti deficit (.pdf) 100 miliard korun.

Vláda finální návrh schválila (byl přepracováván) 21. listopadu 2013, během jednání kabinetu pro něj hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády. Zda mezi nimi byl i Fiala, není možné ověřit, protože hlasování po jménech vláda zpravidla neuvádí. Během dalších projednávaných bodů Fiala přítomen podle záznamu (.doc) byl, je tedy pravděpodobné, že osobně pro rozpočet na vládě hlasoval. Exministr nebyl v této době členem Poslanecké sněmovny, pro návrh tak ve sněmovně nehlasoval, ani tak učinit nemohl.

Vláda, jímž byl Petr Fiala členem, za dobu jeho ministrování navrhla a prosadila jediný návrh státního rozpočtu, a to se schodkem 100 miliard korun. Filip uvádí částku dvojnásobnou a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Mládek jednak Babiše v DVTV sprostě neurážel, druhak pak na svém oficiálním facebookovém profilu Mládka označil 14. října za „politického parazita“.

Jako začátek označuje Babiš vyjádření ministra Mládka na tiskové konferenci po jednání vlády z 12. října, kdy slovy „ono to platilo nejenom dneska, kdykoliv není přítomen pan vicepremiér, tak to všechno tak nějak jde harmoničtěji“ doplnil Pavla Bělobrádka, nepřímo hovořícího o dělné a harmonické atmosféře bez pana Babiše.

Téhož dne se ministr Mládek zúčastnil senátního duelu s Jaroslavem Větrovským v DVTV. Při té příležitosti uvedl následující: „Hnutí ANO není žádné demokratické hnutí. Jeho majitel to řekl pro deník Financial Times. Řekl, že on je hnutí ANO a všichni členové v zásadě jsou podrobeni tuhé disciplíně (…) Chodím na vládu, jsou tam ministři za hnutí ANO, potkávám je a vidím, jak to funguje. Řada těch lidí není schopna rozhodnout důležité věci, dokud nemají posvěcení alespoň smskou od pana Babiše. A koneckonců kdybyste si přečetl rozhovor pana Babiše pro Financial Times, tak on to tam sám říká.“ Dodal, že řada členů hnutí ANO není schopna rozhodnout důležité věci bez posvěcení od Andreje Babiše. Dodejme, že tento výrok jsme ověřovali a vyhodnotili jako nepravdivý.

Andrej Babiš pak 14. října krátce před začátkem druhého kola senátních voleb označil Jana Mládka ve svém facebookovém příspěvku za parazita. „Přátelé, teď jde o všechno. Hodina vašeho času rozhodne. Už dnes je druhé kolo senátních voleb. A rozhoduje se mezi naším Jardou Větrovským a jedním z typických kariérních politiků ČSSD: politickým parazitem Janem Mládkem. Asi nemusím říkat, koho bych doporučil a koho vůbec ne.“

Chovanec popisuje vystoupení ministra Zaorálka na TV Prima v neděli 30. října. Zaorálek vysvětloval okolnosti týkající se setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou.

Této schůzce měla podle Chovance předcházet prohlášení ministerstva zahraničí i premiéra Sobotky informující o tom, že se vláda od setkání Hermana s dalajlámou distancuje. Ministerstvo zahraničí toto prohlášení publikovalo na svém webu. Podobné vyjádření, že Daniel Herman a Pavel Bělobrádek se setkají s dalajlámou jako soukromé osoby, měl médiím zaslat také premiér Sobotka.

Třetí prohlášení, o kterém Chovanec mluví, má patřit Danielu Hermanovi. Herman měl uvést, že schůzka s dalajlámou je oficiální návštěvou. O takovém prohlášení však neinformovala ani média, ani web ministerstva kultury. To pouze uvedlo, že se Herman sešel s dalajlámou na ministerstvu za přítomnosti dalších politiků.

Chovanec vychází z toho, co Zaorálek uvedl na TV Prima: „Dva měsíce předtím než vypuklo Forum 2000(konference v Praze, na které vystoupil dalajláma - pozn. Demagog.cz) se pan Herman na mě obrátil a říkal, že se na Foru zřejmě setká se čtrnáctým dalajlámou.“

O schůzce na ministerstvu kultury podle Zaorálka nebyla řeč a dozvěděl se o ní z veřejných zdrojů až o několik dní později. Po tomto zjištění Hermana telefonicky kontaktoval. „Napsal mi, že se situace vyvinula a že přijme dalajlámu na ministerstvu kultury,“ popsal situaci Zaorálek. Následovalo vydání ministerského prohlášení. „Já jsem vydal ministerské prohlášení, ve kterém jsem řekl, že naše politika se nemění a že soukromá jednání jsou něco jiného,“ uvedl Zaorálek.

Prohlášení ministerstva zahraničí ze 17. října uvádí, že: „V souvislosti s návštěvou dalajlámy v ČR je potřeba zdůraznit, že vláda ČR nijak nemění svou dlouhodobou politiku vůči ČLR a vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ministerstvo zahraničních věcí ČR se nevyjadřuje k soukromému programu členů vlády.“

Daniel Herman se s dalajlámou sešel o den později. O jeho přijetí informovalo ministerstvo kultury předem na svém Facebooku: „Ministr kultury Daniel Herman, do jehož resortní gesce spadají i církve a náboženské společnosti, přijme duchovního vůdce Tibeťanů v Nostickém paláci v úterý 18. 10. 2016 v ranních hodinách.“

26. října v deníku Mladá fronta DNES ovšem ministr Herman skutečně potvrdil, že dalajlámu přijal zcela oficiálně ve svém úřadě jako ministr české vlády. Konkrétně uvedl:

„Já jsem se s Jeho Svatostí setkal jako ministr kultury, protože jím jsem, a pokládal jsem za naprosto adekvátní se s takovou osobností setkat zcela oficiálně na půdě ministerstva kultury. Udělal bych takovou věc znovu, protože to pokládám za správné, a jestli to někdo třeba vnímá jinak, má na to plné právo. Já to vnímám takto a plně se k tomu hlásím.“

Chovanec tedy aspekty „oficiálnosti“ popisuje korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Zda ovšem tímto Herman porušil obecnější linii vlády či české zahraniční politiky, v rámci tohoto výroku nehodnotíme. Jedná se o spornou věc, která není faktická, ale jde spíše o názorovou polemiku mezi jednotlivými aktéry.