Od 1. června, kdy se o celé otázce reorganizace policie začalo psát, Pavel Bělobrádek opravdu s vyjádřením vyčkával. Až 8. června 2016 řekl, " že šéfové stran dnes dostali o slučování informaci. (...) Vyslechli jsme si pouze zdůvodnění policejního prezidenta a doplnění ministra vnitra s tím, že jsem si se zájmem vyslechl věci, které tam říkal ministr spravedlnosti a ministr financí." Dále doplnil, že " s úsudkem chce počkat, jde podle něj o velmi citlivou věc." Dále také řekl, že " již proběhlo koaliční jednání k reorganizaci policie. Osobně se nejdříve seznámím s výsledky sněmovního výboru, nebudu dělat unáhlené soudy. "

Dále 9. června reagoval převážně na prohlášení ministra Babiše a k samotné kauze prohlásil, že je " na straně zákona. Policie je nezávislá a policejní prezident nemá dělat věci podle vůle politiků. (...) Případné sloučení útvarů je ale podle něj tak citlivé, že je třeba zároveň vyvrátit podezření z ohrožení vyšetřování živých kauz, což je teď na ministru vnitra, popřípadě policejním prezidentovi. "

10. června mj. dodal, že " pokládá za chybu, že policejní prezident a ministr vnitra se svým záměrem neseznámili partnery a veřejnost dříve. Za chybu pokládá i reakci ANO, které kvůli administrativní změně v řízení policejních útvarů vyvolalo dohadovací koaliční jednání a hrozí demisemi. "

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k počtu uváděných kapitol. Těch je celkem 13. Bělobrádek má ovšem pravdu v zákonné povinnosti, v jejímž rámci musel návrh předkládat.

Podle Zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 SB. § 4 a § 8b návrh střednědobého výhledu překládá ministerstvo po spolupráci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Je pak předložen spolu s návrhem státního rozpočtu, a to do 31. května.

Podle webu vyzkum.cz (.pdf - Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) se výdaje pro roky 2015 a 2016 týkají celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Konkrétně to jsou: Úřad vlády ČR, ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, školství, kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a dále pak Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a Akademie věd ČR.

Struktura státní správy s ohledem na vědu, výzkum a inovace je vidět na diagramu z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 z roku 2016:

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Pro rok 2013 počítáme s daty ze státního závěrečného účtu za tento rok, neboť odráží skutečný výsledek hospodaření. Tento dokument na straně 5 uvádí právě čísla k rozpočtovému hospodaření. Pro rok 2017 pak vycházíme z návrhu, který prozatím není finálním dokumentem. Vláda má totiž zákonnou povinnost poslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu do konce září.

Příjmy

Rozpočtované příjmy 2013Skutečné příjmy 2013Navrhované příjmy 2017 Rozdíl 1 076,37 1 091,86 1249,1 157,24

Výdaje

Rozpočtované výdaje 2013Skutečné výdaje 2013Navrhované výdaje 2017Rozdíl 1 176,37 1 173,13 1309,1 135,97

Co se týká Fialovy poznámky o krizi v roce 2013, vyjdeme-li z dat Eurostatu, tak zjistíme, že Česká republika byla v letech 2012 a 2013 skutečně v recesi. V roce 2012 zaznamenala pokles 0,9 % a v roce 2013 o půl procenta HDP. Za vlády Bohuslava Sobotky se země již třetí rok po sobě těší z hospodářského růstu, kromě dat Eurostatu to dokládá i aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky.

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

"Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že policie od 17. června 2015 do půlnoci ze 16. na 17. září 2016 zjistila celkem 3 713 osob, v současnosti je v detenčních zařízeních umístěno celkem 82 osob (Bělá pod Bezdězem: 24, Vyšní Lhoty: 12, Drahonice: 46). Pro úplnost dodáváme, že ve dnech 11. a 12. května 2016 proběhla na území ČR policejní akce „Koridor“, během níž se ukázalo, že ČR není pro ilegální migranty tranzitní zemí.

Při kontrolách nedošlo k zajištění žádné oosoby, která by se na území ČR pohybovala v souvislosti se současnou migrační krizí. Policie naopak zadržela 50 cizinců, kteří porušili pobytový režim či u nás např. pobývali načerno, a s těmi bylo zahájeno řízení o vyhoštění.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: „Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.“

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.

Podle nejnovějších dat ČSÚ je výrok hodnocen jako pravdivý. Čunek se od nejaktuálnějších dat liší o 0,17 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože českých firem působících na čínském trhu je skutečně více, jsou ale také pozorovatelné i návraty podniků do více západních zemí a toho především z důvodu rostoucích mzdových nákladů v Číně.

Portál investicniweb.cz informuje o Škodě Auto, Škodě Electric či o mateřské Škodě Transportation. Dále v Číně působí i skupina PPF Petra Kellnera, která na tamním trhu nabízí spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit a investuje také v oblasti biotechnologií.

O plánech dalších firem rozšířit své působení do Číny informoval v březnu tohoto roku server Idnes.cz. Zmiňovány jsou podniky jako Gastro Group, Bageterie Boulevard či Pivovary Lobkowitz, do kterých minulý rok investovala čínská společnost CEFC.

Ani v druhé části výroku se Škromach nemýlí. O návratech západních firem z čínského trhu z důvodu vysokých mezd informovaly např. Lidovky.cz už v roce 2012, konkrétně návrat KOH-I-NORu se v médiích objevil v srpnu minulého roku.

Jako důvody k odchodu uvedl generální ředitel firmy i změnu podmínek, které byly při příchodu společnosti na čínský trh před 11 lety přívětivější. Jako příklad slouží investiční pobídka, kterou v tom čase firma získala - šlo o nižší daně, které musela odvádět. Vzpomínané čínské mzdy, které jsou tedy uváděny jako jeden z hlavních důvodů odchodu, narostly podle jeho slov za tuto dobu dvojnásobně.