Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.

Web tohoto útvaru uvádí:

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Není tedy pravdou, že by Daňová kobra pod zmíněný útvar spadala. Útvar Babišem v posledních dnech kritizovaný jako zkorumpovaný - ÚOKFK - je součástí tohoto týmu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, platy v krajské nemocnici v České Lípě vzrostly loni o 10 % prostřednictvím jednorázového příspěvku, reálně stouply o 6 a půl procenta - zde tedy ona výhrada. Pokud srovnáme průměrný plat v nemocnici s ostatním krajskými nemocnicemi v zemi, tak skutečně Česká Lípa je v tomto ukazateli nadprůměrná.

Dle údajů výroční zprávy Českolipské nemocnice za rok 2015 (pdf., s. 30-31) vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců nemocnice z 26 263 na 27 975 korun. To je nárůst přibližně o 6.5%. V rozhovoru pro ČTK ředitel Kratochvíl ale tvrdil, že díky dobrým hospodářským výsledkům mohl zaměstnancům zvýšit jednorázově mzdy až o desetinu.

Průměrný plat dle dané výroční zprávy pak činil u lékaře přibližně 71 007 korun a u zdravotního nelékařského personálu (sestry a asistenti) přibližně 25 886 korun. Průměrný plat pak dosáhl 27 975 korun.

Pokud jde o celorepublikové údaje, tak podle ministerstva zdravotnictví dle údajů z poloviny roku 2015 je (v rámci krajských nemocnic - tedy srovnatelný zřizovatel jako nemocnice Česká Lípa) průměrný plat lékaře 53 979 korun a sester 26 138 korun. Průměrný plat zaměstnance v krajské nemocnici pak dosáhl 27 021.

Je tedy sice pravdou, že v Českolipské nemocnici lékaři dostávají mzdu vyšší, než byl průměr v ČR. Neplatí to však pro další zaměstnance jako jsou například sestry, které nadále zůstávají za celostátním průměrem.

Vzhledem k tomu, že platy nerostly jako celek o 10 % všem zaměstnancům a ani pro všechny zaměstnance neplatí, že by byly nad průměrem platů ČR ve zdravotnických zařízeních, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Rada Jihočeského kraje na schůzi (.pdf, str. 9) 6. prosince 2011 rozhodla o zrušení veřejné zakázky modernizace silnic II. a III. tříd. Zároveň uložila řediteli krajského úřadu povinnost zahájit přípravu zadávací dokumentace k vypsání nového otevřeného zadávacího řízení.

Kraj zakázku zrušil, protože policie podezírala firmu, která měla soutěž zajistit, z machinací. Vítěze měl losovat upravený software. Kraj nebude čekat, jak v této kauze úřad rozhodne, říká hejtman Jiří Zimola: „Domníváme se, že v této situaci, kdy existuje podezření, že výběr uchazeče nebyl úplně transparentní, je to jediné možné a podle našeho názoru správné řešení."

ÚOHS v roce 2012 udělil kvůli této zakázce kraji pokutu ve výši 350 tisíc korun. Kraj dle úřadu nedodržel postup stanovený dle zákona, když losování dne 21. 6. 2011 prostřednictvím elektronického zařízení neprovedl v souladu se zásadou transparentnosti. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již dne 16. 8. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Ve volebním období 2008–2012 vedl Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola, radu kraje tvořila koalice ČSSD a ODS.

Dan Ramzer (ODS) je skutečně jedním z členů představenstva ČSAD Liberec, a.s., kterou město spoluvlastní. Do této funkce byl zvolen 5. ledna 2016. Současně také figuruje již od roku 2004 v představenstvu Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s.

Rovněž členem dozorčí rady zmíněného Školního statku Frýdlant, s.r.o., je od roku 2012. Vedle toho vykonává od roku 2007 funkci starosty města Frýdlant.Přičemž zmíněné město, jako řada dalších okolních obcí, vlastní akcie společnosti ČSAD Liberec, jíž je Ramzer členem.

Jak Ramzer správně uvádí, vztahuje se na něj tedy zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, kde konkrétně § 5, (2) potvrzuje jeho tvrzení o nulovém nároku na finanční odměnu.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. l) a m), který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Po kauze z roku 2012, kterou podle Libereckého deníku vyvolaly nepřiměřené odměny za práci v dozorčích radách, došlo k personální obměně v daných subjektech. V tomto období byl navržen i Dan Ramzer do rady Školního statku Frýdlant.

Dle dostupného vyjádření z roku 2013 pak patří tříčlenná dozorčí rada Školního statku Frýdlant skutečně mezi ty, kteří nejsou za svou činnost honorováni.

Výrok frýdlantského starosty Dana Ramzera proto hodnotíme jako pravdivý.

V nevyhovujícím a horším stavu je podle dat Správy a údržby silnic JMK celkem 55 % délky silnic 2. a 3. třídy.

V posledních třech letech (.pdf, str. 7) se počet délky silnic v havarijním stavu v Jihomoravském kraji pohyboval mezi 34 a 38 procenty.

Zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (.pdf)

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Premiér hovoří o jednání, které se uskutečnilo 3. května 2016. Kromě předsedů koaličních stran se ho zúčastnil prezident ČLK (Česká lékařská komora) Milan Kubek, předseda LOK-SČL (Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů) Martin Engel a předsedkyně odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví zastupoval sám ministr Svatopluk Němeček a jeho náměstek Tom Phillip. Společně se shodli na navýšení tarifních platů u sester a lékařů o 10 %, a to od 1. ledna 2017.

Sobotka po jednání prohlásil, že "je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce."