Přehled ověřených výroků

Možnost vytvoření samostatného Kurdistánu byla po skončení první světové války garantována dohodou ze Sèvres. V článku 64 této smlouvy bylo stanoveno, že po uplynutí jednoho roku její platnosti může být konán plebiscit o nezávislosti oblastí obývaných Kurdy. Tato podoba smlouvy však nakonec nebyla ratifikována a byla nahrazena smlouvou z Laussane, která ale práva Kurdů nijak nezohledňovala. Tento rozdíl je jasně patrný z dobových map zde a zde.

V současnosti je velikost kurdské populace odhadována v rozmezí 25 až 35 milionů osob. Určení přesnějšího počtu je vzhledem k vnitřní heterogenitě tohoto etnika a teritoriálnímu rozdělení jeho příslušníků do několika nezávislých států velmi problematické. Kurdskou menšinu (AJ) lze tedy nalézt zejména na východě Turecka, v Iráku, Íránu, Sýrii a Arménii.

Jelikož Kurdům bylo vytvoření nezávislého státu skutečně přislíbeno, hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Drobnou nepřesností v argumentaci je pouze zmínka o tom, že by si úředníci evropských velmocí nebyli této problematiky vědomi, což lze při bližším pohledu na citované mírové smlouvy vyvrátit.

Transparentní účet Zuzana Baudyšová v rámci kampaně nevlastní. To vyplývá jednak z analýzy Transparency International ČR a jednak z našeho vlastního pátrání (nemožnost dohledat účet uváděl jako problém i moderátor Martin Veselovský).

V průběhu diskuze pak Baudyšová přiznala, že neví, že české banky takovou službu vůbec nabízí. To, že nevede účet, který by v reálném čase ukazoval voličům její skutečné výdaje na kampaň, dokládá již druhá část výroku, kde mluví o “víře v” poskytnutí výdajů od hnutí ANO.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Kandidátka na senátorku Jitka Seitlová se zavázala podpořit všechny návrhy Rekonstrukce státu (RS). Ve svých programových prioritách ale uvádí pouze některé z těchto návrhů.

RS předkládá devět zákonů, jimiž jsou "politika bez tajných sponzorů, majetková přiznání politiků, smlouvy na internetu, zrušení anonymních akcií, konec trafik ve státních firmách, odpolitizování státní správy, nezávislé vyšetřování korupce, zákony bez přílepků a rozšíření pravomocí NKÚ".

Ve volebním programu na oficiálním webu Jitky Seitlové těmto zákonům obsahově odpovídají pouze tři sliby, a "to boj proti korupci a všem právním předpisům, které pro korupci vytváří podmínky"(podle RS: nezávislé vyšetřování korupce),"transparentnost jednání a rozhodování o veřejných penězích a ve veřejné správě" (podle RS: politika bez tajných sponzorů), "posílení demokratických principů v politice i řízení státu, jako jsou limity financování volebních kampaní" (podle RS: majetková přiznání politiků).

Ostatní návrhy nejsou v jejím programovém prohlášení na webu explicitně zahrnuty nebo jsou vzhledem k ověřovanému tvrzení zavádějící (Heslo "budu prosazovat příznivější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, stabilní daňový systém a přehledné právní prostředí" nelze chápat jako podnět ke zrušení anonymních akcií nebo konci trafik ve státních firmách). Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Není pravdou, že by organizace označované jako teroristické nebyly součástí vládních struktur s vlastním územím. Jmenujme hnutí Hizballáh, které je jednou z dvou hlavních šíitských politických stran v Libanonu, aktuálně má zastoupení ve vládě i parlamentu a − jak ukazuje mapka níže − kontroloval rozsáhlá území především jižního a severovýchodního Libanonu. Hizballáh je na seznamu teroristických organizací USA, Izraele, Egypta i EU.

Rovněž Tygři osvobození tamilského Ílamu, kteří byli považování za teroristickou organizaci Indií, USA i EU, ovládali během konfliktu na Srí Lance různé části území na severu země, jak shrnuje mapka níže. V roce 2007 měli Tamilští tygři pod svou vládou cca. 15 000 kilometrů čtverečních (podrobně o konfliktu čtěte zde).

Co se týče finančních zdrojů a technické vybavenosti tzv. Islámského státu, měl ISIS v polovině letošního roku aktiva v přibližné výši 2 miliardy dolarů, což z něj činí nejbohatší džihádistickou skupinu na světě, a disponuje řadou pokročilého vojenského vybavení včetně např. vrtulníků UH-60 Blackhawk. I přesto musíme jako celek hodnotit Zaorálkův výrok jako nepravdivý.

ODS má transparentních účtů více – jeden “normální/dlouhodobý”, jeden “pro budoucnost” a také jeden speciální na senátní volby.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Kladívkovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z "normálního" transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu. Jeho reálný význam je fakticky nulový.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z důvodu velkého rozptylu v možném platovém ohodnocení a absenci dohledatelných oficiálních informací.

Podle informací MPSV (.pdf, str. 28) činil medián měsíční mzdy (údaje k prvnímu pololetí 2014) v kategorii Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 23 646 Kč.

Plat strážníků se liší především v závislosti na době odpracované ve službě a rovněž na lokalitě, kde působí.

Podle Idnes nováčci pobírají v průměru 17 tisíc korun čistého, lidé s desetiletou praxí 21 až 22 tisíc korun čisté mzdy. Portál Městské policie Praha slibuje nástupní plat po 5měsíční přípravě 20 až 22 tisíc korun čistého. Průměrný plat podle jiného článku na Idnes u strážníků v Praze činil v loňském roce 29 609 korun, letos by průměrná mzda měla vzrůst na 30 500 Kč.

Václav Moravec v pořadu uváděl, že průměrná mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.

Podle nařízení vlády (.pdf, str. 9 a str. 303 a dále) se plat strážníka může lišit až o sedm platových tříd.

Kontaktovali jsme Městskou policii v Praze s žádostí o upřesnění informací a hodnocení doplníme.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.

Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.

Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.

Podle informací z Rekonstrukce státu se jednalo o soukromý rozhovor zástupce RS s ministrem, není z něj tedy žádný veřejně dostupný záznam.

"Pan Prachař se jednoznačně zavázal podpořit rozšíření pravomocí NKÚ a průhledné financování politických stran v parametrech navrhovaných Rekonstrukcí státu. Další zákony z principu podporuje, má výhrady k některým detailům. U Registru smluv se vyslovil pro jeho zřízení. Má drobné výhrady k okruhu zveřejňovaných informací u určitých typů smluv," sdělilo nám sdružení Rekonstrukce státu.

Antonín Prachař je jedním z 51 kandidátů do Senátu, kteří alespoň částečně podpořili návrhy Rekonstrukce státu.

Vláda již dříve zrušila dočasnou úpravu, kdy v letech 2013–2015 měly penze růst jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2015 se tedy důchody opět zvýší o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Celkové zvýšení pro rok 2015 (při tomto způsobu valorizace a při započtení mimořádného navýšení) je vyčísleno na 1,8 %, v průměru 205 korun pro každého důchodce. To je méně, než s jakým růstem cen počítá ČNB pro rok 2015 – odhaduje, že se inflace bude blížit dlouhodobému cíli dvou procent.