Lubomír Zaorálek
A ta druhá věc, kterou jsem chtěl komentovat, to bylo to, když jste řekl, že se mají, já bych chtěl upozornit, že ukrajinská armáda se nestáhla. U toho příměří, tam nedošlo k tomu, co v tom druhém bodě toho tuším sedmibodového plánu Putin požadoval, že se mají stáhnout, ale to se nestalo. To příměří probíhalo tak, že ani Ukrajinci neopustili ty pozice. Takže ta představa, že by to příměří bylo možné jedině za podmínky stažení Ukrajinců, v reálu prostě tento Putinův požadavek prostě nebyl přijat.
Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.
Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".
Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.
Jana Drápalová
Dneska už podle zákona o zadávání veřejných zakázek je povinnost zveřejňovat na profilu zadavatele všechny smlouvy nad 500 000 korun. (...) My jsme jako Strana zelených samozřejmě i pro zveřejňování smluv na menší objem zakázek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na zákon č. 137/2006 Sb. a program Strany zelených.
V zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2014 (pdf.) v paragrafu 147a je řečeno:
„Veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písmene a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. povinnost posle odstavce 1 písmene e) se nevztahuje na: a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.“
Strana zelených ve svém programu prosazuje centrální registr smluv. Díky tomu by měly být zveřejněny všechny smlouvy na veřejné zakázky obecních a městských úřadů.
Petr Vaněk
...spalovna má likvidovat odpad z celého kraje a tím pádem zatěžovat silnice nejen v Plzni, ale v širším regionu.
Spalovna Chotíkov s plánovanou kapacitou 95 tisíc tun odpadu ročně je součástí Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, platného pro celý Plzeňský kraj. Provozovatelem a investorem je Plzeňská teplárenská, akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je statutární město Plzeň.
Podle studie EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí, skutečně dojde k nárůstu o několik stovek aut denně (str. 51, tabulka 12). Nárůst bude o trochu menší, pokud se podaří vybudovat obchvat města (str. 52, tabulka 15).
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Nicméně platí, že ta mise byla schválena, my počítáme s jejím konáním do konce letošního roku a na podzim povedeme diskusi o tom, jakým způsobem bude vypadat působení našich jednotek v Afghánistánu v dalších dvou letech, to znamená v letech 2015, 2016. Prozatím počítáme s tím, že by bylo zhruba stejném rozsahu, jako je nyní, to znamená zastoupení kolem 300 příslušníků naší armády.
V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.
Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "
Miloslav Ludvík
V této chvíli máme v Praze 4500 bezdomovců, podle posledního sčítání.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).
Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.
Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.
Lukáš Semerák
Byli jsme to zrovna my z hnutí Ostravak, kdo na prvním zastupitelstvu ustavujícím v roce 2010 navrhoval, aby mezi priority toho volebního období, které právě končí, byla zahrnuta ochrana životního prostředí.
Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města Ostravy (strana 2), konaného dne 9. 11. 2010, skutečně Petr Kausta navrhnul za hnutí Ostravak rozšířit program zasedání o bod (č. 5) týkající se " schválení usnesení zastupitelstva města k životnímu prostředí a zejména ovzduší na území Statutárního města Ostravy ".
Zastupitelstvo by se podle návrhu mělo zavázat, že "v rámci trvale udržitelného rozvoje města, při svých rozhodováních, především o změnách územního plánu, stavbách na území města a dalších významných rozhodnutích, která mohou ovlivnit životní prostředí, bude vždy upřednostňovat ochranu životního prostředí a zejména ochranu ovzduší".
Tento bod však schválen nebyl a otázka na zasedání projednána nebyla. Návrh hnutí Ostravak vypadal takto:
Antonín Prachař
Tak my jsme na vládě diskutovali toto téma (adopci dětí registrovanými partnery – pozn. Demagog.cz), sama jste řekla, že vláda zaujala neutrální stanovisko. Vláda v podstatě tím, že nerozhodla ani pro ani proti, tak de facto podpořila tento návrh z poslaneckých lavic.
Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.
František Vižďa
Přibývá počet nízkopodlažních vozů (v brněnské MHD, pozn. Demagog) a blíží se zhruba 70 % a ten nárůst je pořád větší.
Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*
Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.
Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.
*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:
„Dobrý den,
tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.
S pozdravem
Linda Hailichová tisková mluvčí Dopravní podnik města Brna, a. s. […]“
Oldřich Vlasák
My máme zprojektováno pouze tu dálnici směrem k Jaroměři, nejsou koupeny všechny pozemky, nepokračuje dál vyvlastňování.
Mezi plánované projekty výstavby skutečně patří, dle Ředitelství silnic a dálnic, pouze úseky D11 Hradec Králové–Smiřice a Smiřice–Jaroměř.
V úsecích Jaroměř–Trutnov a Trutnov–státní hranice je prozatím stavba v přípravné fázi, došlo k ekonomickým a dopravním studiím, zanesení do územního plánu a posudku EIA.
Proces vyvlastňování přestal v dubnu 2014, údajně do doby, kdy začne platit novela zákona o vyvlastňování, což by mělo být na podzim 2014.
Pavel Grasse
Participativní tvorba rozpočtu, kterou zmiňují i jiné strany, se odvíjí od toho, že město dá občanům šanci hlasovat o prioritách některých položek rozpočtu, případně i navrhovat některé položky. A tím tak mohou mírně směřovat rozvoj města.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.
Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.
Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.
