Přehled ověřených výroků

Vedle zmíněné žaloby (.doc) vyvíjí město Ostrava také další aktivity s cílem zlepšení kvality ovzduší. Jako příklady lze uvést vypracování Integrovaného plánu mobility Ostrava, kde je jedním z cílů právě zlepšení kvality ovzduší. Město taktéž provozuje informační portál zaměřený na danou problematiku a každoročně pořádá odbornou konferenci.

Mezi doposud realizovaná praktická opatření pak můžeme zařadit vybudování nového zařízení pro ukládání smeteného prachu v roce 2012, podporu přesnějších způsobů měření imisí nebo realizaci projektů výsadby a údržby městské zeleně.

Dále lze jmenovat Projekt Zelený prstenec. Ten je součástí širšího programu ke zlepšení kvality ovzduší (.pdf, zeleň str. 7), kde se zeleni konkrétně věnují programy Izolační zeleň (např. zde). Náplní projektu je regenerace a výsadba nové zeleně s cílem " snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek – to znamená snížení prašnosti a tím zlepšení kvality ovzduší. "

Podle výše odkazovaného dokumentu ostravského magistrátu je výsadba a regenerace zeleně naplánována v několika fázích, mnohé z nich budou probíhat mezi lety 2014−2019 (.pdf, str. 7−11).

Na webu Fakultní nemocnice Hradec Králové skutečně nalezneme zveřejňované smlouvy, a to v sekcích poradenské smlouvy, smlouvy s dodavateli a smlouvy týkající se veřejných zakázek (zde a zde). Nedokážeme říci, zda se opravdu jedná o prakticky všechny smlouvy, pravdou ale je, že nemocnice smlouvy zveřejňuje. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako neověřitelný. Plzeň díky půjčkám od Evropské investiční banky získala majetek v hodnotě miliard korun, ale zda se jedná o 13,5 miliard, není jasné.

Plzeň uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) za posledních deset let tři smlouvy (.pdf, str. 3). První byla uzavřena v roce 2005, další v roce 2008 a poslední v roce 2009.

Financována byla vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura města Plzně. První dva úvěry byly použity na kanalizaci. Z úvěru z roku 2009 vyčerpala Plzeň jen část peněz a ty byly použity (.pdf, str. 1) na stavbu divadla, fotbalového stadionu, atletického stadionu aj.

První půjčka byla využita na vodohospodářskou strukturu za 1,5 miliardy. Další projekty (od roku 2008), na něž Plzeň použila úvěr, jsou v hodnotě 3,5 miliardy Kč.

Z toho divadlo stálo celkem 880 milionů, fotbalový stadion 360 milionů a atletický stadion 107 milionů. To je celkem 1 347 000 000 Kč.

Půjčky tedy pomohly projektům, jejichž celkové náklady na stavbu byly 5 miliard Kč.

Kolik celkově stojí majetek, který byl získán na základě úvěrů od EIB, není možné zjistit bez podkladů. Ty však nejsou k dispozici.

Zda se Okamura v životě setkal s Milanem Jančíkem, popř. s ním mluvil, nejsme samozřejmě schopni potvrdit ani vyvrátit. Nicméně z otevřených zdrojů lze potvrdit, že Jančík nebude kandidovat v podzimních komunálních a senátních volbách za hnutí Úsvit. Server Idnes.cz informoval, že Jančík bude kandidátem Konzervativní aliance 2014, a to v obou volbách.

Svaz obcí a měst ČR je dobrovolnickou a nepolitickou organizací a jak bylo emailem potvrzeno z jejich legislativně-právního oddělení, funkce předsedů, místopředsedů či členů předsednictva jsou vždy neplacené. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

V Poslanecké sněmovně v současnosti zasedá 39 (19,5%) žen. Za KDU-ČSL nebyla ve volbách r. 2013 zvolena ani jedna žena, 2 ženy byly zvoleny za Úsvit přímé demokracie, 3 za ODS, 6 za ČSSD, 7 za TOP 09 a Starostové, 10 za ANO a 11 žen za KSČM. V absolutních číslech se tedy ČSSD umístila zhruba uprostřed. Nicméně pokud porovnáme procentuální podíl žen v jednotlivých klubech pak se ČSSD skutečně umístila na předposledním místě s 12 % žen v poslaneckém klubu a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL

ČSSD

Úsvit

ODS

ANO

TOP+STAN

KSČM

poslanci

14

50

14

16

47

26

33

muži

14

44

12

13

37

19

22

ženy

0

6

2

3

10

7

11

podíl žen

0,0%

12,0%

14,3%

18,8%

21,3%

26,9%

33,3%

Z výroční zprávy za rok 2013 (.pdf, str. 23) vyplývají tyto údaje o přepravených osobách:

201320122011celkem přepravených osob (tis.)351 454352 274354 566

Jedná se o souhrnné číslo pro cestující využívající tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a lodní městskou hromadnou dopravu.

Trend poklesu cestujících je tedy zřejmý. Zlevnění roční předplatní jízdenky na MHD je prvním bodem předvolebního programu Zelených v Brně. Ve zvláštní sekci pak obšírněji vysvětlují své pohnutky k tomuto kroku.

Zda tento krok povede přímo k změně trendu poklesu cestujících, nelze předem zcela odhadnout, nicméně fakta obsažená v obou částech výroku (popis trendu a to, že Zelení navrhují konkrétní opatření) odpovídají skutečnosti.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.