Přehled ověřených výroků

Vít Bárta

Pravda

Poslanec Vít Bárta se již v listopadu roku 2012 nechal slyšet, že bude bojovat za to, aby se obchvat Plzně stavěl a má v plánu spolupracovat s občanským sdružením Plzeň-Roudná proti průtahu. V dané věci také interpeloval na půdě Poslanecké sněmovny ministra dopravy Dobeše.

Návrh zákona o "Výstavbě dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů" (bod č. 20) bude projednáván vládou ve středu 13. 3. 2013.

Výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Věci veřejné se několikrát omluvily veřejnosti jak za přivedení do politiky určité osobnosti, tak za vyjádření podpory vládě Petra Nečase.

Na základě dohledaných informací jsme zjistili, že se konkrétně Věci veřejné omluvili za Kristýnu Kočí, Karolínu Peake, Radka Johna a Josefa Dobeše.

Vít Bárta se jménem Věcí veřejných omluvil 14. dubna 2011 v pořadu Hyde Park za "neodhalení osobnosti Kristýny Kočí". Dle informací z České televize se také bývalý místopředseda strany Věci veřejné Josef Dobeš omluvil voličům, neboť Kristýna Kočí "byla na kandidátce a byla a je ostudou Věcí veřejných".

Internetové stránky Parlamentní listy přinesly 1. ledna 2013 rozhovor s Vítem Bártou, ve kterém se dotazovaný také omlouvá za Radka Johna, Karolínu Peake i Josefa Dobeše. Konkrétně uvedl, že jeho omluva je i za ně, " protože oni selhali jménem Věcí veřejných, které je přivedly do Poslanecké sněmovny“.

Co se týče omluv za podporu Nečasovy vlády, hned v úvodu tohoto rozhovoru Vít Bárta projevuje lítost za své jednání. Konkrétně uvádí: "Rád bych se omluvil všem občanům České republiky za to, že jsme svým vstupem do koalice vůbec umožnili vznik této vlády v roce 2010. Dnes už má ta vláda sice docela jiné složení, ale byli jsme to my, kdo její existenci umožnili, a za to se chci omluvit.“

Nejvýraznější omluva za podporu Nečasovy vlády byla vyjádřena jménem Víta Bárty na tzv. Velkém sněmu odpůrců vlády, který se konal 21. ledna 2013. Jak uvádí Česká televize, Bárta se přiznal, že přichází s těžkým pocitem toho, že si je vědom odpovědnosti za to, že v roce 2010 umožnil vznik Nečasovy vlády. Uvedl také, že má potřebu omluvit se za ten čin a chce napravit svou chybu.

Nepravda

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Nepravda

Na základě údajů z rozpočtů hlavního města Prahy za r. 2010, 2011, 2012 a návrhu rozpočtu na r. 2013 výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Kompenzace pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. činila v r. 2010 11 455 890 tis. Kč (.pdf; str. 13), v r. 2011 10 864 662,6 tis. Kč (.pdf; str. 14), dle rozklikávacího rozpočtu r. 2012 10 243 880.40 tis. Kč (cesta: Rozpočet - detailní pohled, Výdaje, Doprava, Běžné výdaje, MHMP - DOP, Provoz veřejné silniční dopravy, PID-DP HMP, a.s. - kompenzace) a dle návrhu rozpočtu na r. 2013 10 603 276,30 tis. Kč (cesta: Návrh rozpočtu - detailní pohled, Výdaje, Doprava, Běžné výdaje, ROPID, Provoz veřejné silniční dopravy, PID-DP HMP, a.s. - kompenzace).

Finanční kompenzace pro Dopravní podnik hl. města Prahy se tedy nepohybuje řádově okolo dvanácti či třinácti miliard jak tvrdí primátor Bohuslav Svoboda. Vzestup lze pozorovat mezi lety 2012 a 2013, nicméně navrhovaná kompenzace na r. 2013 je stále nižší než kompenzace v r. 2010 nebo 2011.

Pravda

Zuzana Roithová má na mysli zákon č. 261/2007 Sb., ve kterém je jako navrhovatel uvedená vláda a tedy v podstatě i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který byl jejím členem. Dle čl. LXVI § 3c tohoto zákona je výše poplatků za státní pojištěnce upravena takto: „Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát37), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru." Tímto byla tedy částka placená za státní pojištěnce navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který dle § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. nesmí být nižší než v předcházejícím roce. Z toho vyplývá, že by tedy skutečně odvody za státní pojištěnce v případě platnosti tohoto zákona stoupaly, jak tvrdí Zuzana Roithová. Tento zákon nahrazoval úpravu z r. 2006, která navazovala výši částky placenou za státní pojištěnce přímo na výši průměrné měsíční mzdy. Jednalo se o zákon

č. 117/2006 Sb..

Zákon však byl dále změněn předpisem č. 362/2009 Sb., kde je již systém navázání na všeobecný vyměřovací základ důchodového pojištění byl tímto zrušen a nahrazen fixní částkou.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož podle údajů uvedených v příloze č. 5 (str. 41, .pdf) smlouvy podepsané 2. ledna 2009 činila tato měsíční pohledávka 6 627 308 Kč bez DPH, nikoli 5 000 000 Kč, nově dohodnutá cena měsíčního provozu Opencard realizovaného společností Haguess skutečně činí 2 385 185 Kč bez DPH, což je uvedeno v příloze č. 2 (str. 23, .pdf) smlouvy podepsané 6. dubna 2012.

Pravda

O žádosti prezidenta republiky vyslovit souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu hlasoval Senát v tajném hlasování dne 8. února 2012. Ze stenozáznamu (viz. projednávání tisku č. 253) vyplývá, že ze 79 hlasovacích lístků bylo odevzdáno 38 platných hlasů ve prospěch kandidáta. Níže uvádíme citaci předsedy volební komise, Jiřího Pospíšila:

"Počet vydaných hlasovacích lístků byl 79, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků byl 79, pro JUDr. Jana Sváčka bylo odevzdáno 38 platných hlasů.V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu. Děkuji. "

Pro zvolení Jana Sváčka ústavním soudcem bylo potřeba 40 platných hlasů.

Na základě stenozáznamu na stránkách Senátu hodnotíme výrok Milana štěcha jako pravdivý.

Pravda

Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.

Stát

Růst HDP za rok 2012

Česká republika

- 1,3%

Polsko

+ 1,9%

Slovensko

+ 2,0%

Rakousko

+ 0,8%

Zdroj: eurostat

Pravda

Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.

Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.

Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)