Byť musím konstatovat, že je v tom TOP 09 konzistentní. Nijak se nezměnil jejich názor na fiskální pakt od té doby před rokem, kdy se projednával na vládě.
Dle informací na serverech Aktuálně.cz, nebo České televize podmiňuje v současnosti TOP09 podpis nové koaliční smlouvy přistoupením ČR k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, resp. pozice ČR ke koncipování textu této mezinárodní smlouvy, byl projednáván na vládě 14. prosince 2011. Vláda k tomuto bodu vydala usnesení (.pdf), ze kterého však není patrný postoj TOP09. Dle informací v médiích (např. na serveru Parlamentní listy či Novinky.cz) došlo však na začátku února loňského roku k neshodě mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem právě kvůli odmítavému postoji ODS k rozpočtovému paktu. Názor TOP09 na přistoupení ČR k rozpočtovému paktu je tedy v tomto smyslu konzistentní a výrok Karolíny Peake proto hodnotíme jako pravdivý.
Ukázalo se, že k žádnému ale sebemenšímu střetu nedošlo, k žádnému přetahování se o nějakou pravomoc nedošlo. (mezi dosluhujícím prezidentem Klausem a jeho nástupcem Zemanem v období mezi prez. volbami a inaugurací nové hlavy státu - pozn. Demagog.cz)
K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."
To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.
Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.
Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).
(..) pan inženýr Jaromír Novotný, který dlouhá léta byl náměstkem ministra obrany, pak dokonce prvním náměstkem, vedl tu vojenskou část jednání o vstupu republiky do NATO, byl 5 let velvyslancem v Japonsku, 5 let v Indii, (..)
Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.
(..) respektujeme politickou dohodu, která byla uzavřena, to znamená, že to má být nestranický odborník, nikoli straník, a že to musí být člověk, který jednak odborně, ale i politicky musí vyhovovat všem třem politickým stranám.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný. Zmínka o možném nestranickém ministrovi obrany přijatelném pro všechny tři koaliční strany se objevila v médiích v souvislosti se jménem Rudolfa Jindráka (Finanční noviny, Insider). Nepodařilo se nám však nalézt znění žádné politické dohody ohledně jmenování tohoto nového ministra.
Kdybychom byli v televizi, tak vám ukážu mapu, která ukazuje celou Evropu bez Albánie, České republiky a Holandska a v celém tom zbytku už je v restauracích kouření zakázáno.
Kouření v restauracích je - alespoň částečně - stále povoleno v řadě zemí Evropy.
Podle informací, které přinesl server Ihned (který vychází z dat WHO a z anglické Wikipedie) řada evropských států kouření z restaurací ještě zcela nevytlačila - např. Ruská federace, Bělorusko, Rumunsko či Bulharsko, ale také řada států západní Evropy (Francie, Itálie nebo Portugalsko).
Pro doplnění udáváme, že metodika WHO, potažmo Hospodářských novin, je v tomto ohledu velmi striktní (pokud tedy určitý stát povoluje výjimky, např. kouření u restaurací do určité rozlohy nebo hermeticky oddělené kuřácké prostory, je přesto označen jako kuřáctví tolerující).
Ale většina sociálních demokratů byla proti a snad všichni za ODS (proti zákonu o rozšíření pravomocí NKÚ, pozn.).
Dle webových stránek Senátu ČR byli proti schválení zákona 4 sociální demokraté ze 45 členů senátorského klubu ČSSD, 7 jich bylo pro a hned 28 senátorů za ČSSD se zdrželo. Z 15 senátorů za klub Občanské demokratické strany hlasovalo jen 5 senátorů proti, 1 pro a 8 se jich zdrželo (1 nepřítomen). Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Ústavní soud už řadu věcí z těch našich zákonů rozhodl. Některé pro nás, některé proti nám. A to, co se pokládalo za to nejchoulostivější, ten nadstandard, tak nad tím ten Ústavní soud stále váhá
Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Ústavního soudu ČR.
Ústavní soud se zabýval body mj. ze zdravotnické reformy již 27. listopadu roku 2012. Tehdy se zabýval celkem 14 napadenými reformními zákony, z nichž většina je součástí zdravotnické, sociální a důchodové reformy. Ústavní soud nezrušil zákony jako celek, zrušil však určité části.
Ve svém nálezu ruší například " omezení platnosti dosavadních registrací poskytovatelů nestátních zdravotnických zařízení ", dále § 76 a 77 zákona o zdravotních službách nebo časové omezení na 5 let v případě institutu dříve vysloveného přání. Ústavní soud tedy opravdu rozhodl částečně pro i proti Ministerstvu zdravotnictví.
Co se týče rozdělení péče na základní a nadstandardní, návrh na zrušení ustanovení týkajících se této problematiky byl podán (.pdf) již 14. prosince 2011 51 poslanci. Tento návrh je stále veden jako projednávaná plenární věc pod spisovou značkou Pl. ÚS 36/11. Ústavní soud se k této věci tedy stále nevyjádřil a výrok proto lze hodnotit jako pravdivý.
Z těch 585 tisíc lidí je 42 % dlouhodobě nezaměstnaných.
Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Praha sama má větší dluhy, než všechny kraje dohromady.
Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.
Za prvé chci skutečně připomenout, že bývalý generál byl i ve vládě, ve které vy (oslovuje Bohuslava Sobotku, pozn.) jste seděl jako její 1. místopředseda.
Jelikož byl v OVM řešen post ministra obrany (tedy zejména fakt, že nový ministr obrany není stále vybrán), je nasnadě, že se výrok premiéra Nečase týká ("generál ve vládě") postu ministra obrany ve vládě, ve které byl Bohuslav Sobotka 1. místopředsedou.
Není pravdou, že ve vládě Jiřího Paroubka (ve které byl Bohuslav Sobotka prvním místopředsedou) by zastával bývalý generál místo ministra obrany. Tuto funkci vykonával doktor práv Karel Kühnl. Ani další posty v této vládě nezastával bývalý generál, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
