Leoš Heger
Ten nový zákon evropský mluví o průmyslu (myšlen tabákový průmysl - pozn. Demagog.cz) převážně o jeho regulacích. Zákon, který my máme už připravený a jde teďka do připomínkového řízení, ten mluví o ochraně spotřebitele.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Nová evropská směrnice (.pdf - anglicky) se zabývá převážně regulací v oblasti označení tabákových výrobků a jejich uvádění na trh, prodejem a zahraniční distribucí. Aktuální návrh ministerstva zdravotnictví, který byl představen v lednu 2013, upravuje především zákaz kouření v restauracích, omezení prodeje tabákových výrobků, ale také alkoholu.
Alena Dernerová
(Byla jsem na semináři, kde teda vystupovali pánové z Účetního dvora), kde teda se hodnotily auditní orgány za rok 2011 a náš auditní orgán dopadl vlastně hůře než auditní orgán v Řecku neb na Sicílii.
Výrok se na základě veřejně dostupných informací nepodařilo ověřit. Mohlo se jednat například o seminář NKÚ věnovaný právě otázkám kvality kontrolní činnosti auditních orgánů. Nicméně žádný podrobnější výstup, který by přiblížil jednotlivé příspěvky a jejich závěry, nebyl doposud publikován.
Během ověřování se nepodařilo najít ani jiná hodnocení poskytující mezinárodní srovnání jednotlivých států. Ani na stránkách Evropského účetního dvora nejsou ať už ke zmiňovanému semináři nebo žebříčku států žádné informace.
Tomio Okamura
Nicméně tento zákon (tzv. Církevní restituce) je nešťastný v tom, že na jednu stranu bere katolické církvi spoustu majetku ve prospěch jiných církví, které nikdy žádný majetek neměly...
Zákon (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náb. společnostmi v §15 jmenuje řadu subjektů, kterým je určena finanční náhrada, přičemž 20 % z celkové částky je určeno jiným subjektům, než Římskokatolické církvi.
V důvodové zprávě (.pdf) zákona se mj. dočteme (str. 26): “ menší církve a náboženské společnosti by v případě naturální restituce nedostaly v podstatě žádný majetek, neboť historicky neměly v českých zemích takové postavení jako římskokatolická církev ”.
Zákon tedy přiznává menším církvím a náb. spol. právo na náhradu, kterou by nezískaly při “naturální restituci”, tedy pokud by byl přímo nahrazován ztracený majetek. Žádný majetek tím ale Římskokatolické církvi nebere. Ta je stále osobou oprávněnou žádat o svůj neprávem odebraný (apod., dle §5 zákona) majetek. Menší církve a náb. spol. získávají pouze finanční náhradu, přičemž i důvodová zpráva zákona (např. na str. 21-22) uvádí i jiné důvody pro tuto náhradu, než je náprava křivd, jako je nutnost financovat platy duchovních.
Jaroslav Kubera
Druhá věc je, a na tom trvám, že ty nevolby kandidátů Václava Klause byly nevolbami Václava Klause. Tam to bylo naprosto evidentní a dokonce i v případech, kdy kandidáti byli poměrně blízce v minulosti spojeni se sociální demokracií, tak neuspěli.
Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.
V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.
Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.
(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)
Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.
Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.
Petr Fiala
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
Milan Štěch
Za těch sedm let nezvýšení minimální mzdy za vlády pravice jsme se dostali pod úroveň všech okolních zemí. Dokonce pod úroveň Turecka.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.
Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).
Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.
I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podívejme se, vždyť většina lidí ani nepovažuje Českou republiku za takové to svoje dítě, které milují.
Ačkoliv není jasné, z jakého faktického podkladu Tomio Okamura vychází, na základě nejnovějších výsledků průzkumu agentury STEM zabývající se dlouhodobým vztahem hrdosti českých občanů k jejich občanství hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Dle informací ze zpravodajského serveru Lidových novin česká národní hrdost roste. Tato zpráva vychází z výsledku průzkumu agentury STEM z 23. listopadu 2012, na základě které je téměř tři čtvrtina Čechů hrdá na své občanství. Graf, uvedený na stránkách iDnes.cz, který znázorňuje vývoj výsledků od března roku 1998 až do dubna roku 2011, sice končí sestupujícími hodnotami, nejnovější data by ale tento trend zvrátila. Jak je patrné z grafu, mezi lety 1998 a 2011 se podíl lidí pyšných na své občanství pohyboval mezi 66 až 85 %, začátkem roku 2012 podíl dokonce klesl na historické minimum 61 %. Na základě nejnovějších výsledků však nejnovější hodnota činí téměř 71 %. Pro doplnění ještě uvádíme informaci ze serveru Lidových novin, že kladný vztah k českému občanství vyjadřují většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé do věku 29 let, kteří jsou zároveň příznivci pravicových stran.
Vít Bárta
... já žádnou mzdu ani poslanec, ani jako ministr jsem si nevzal od státu ani korunu. Všechno jsem dával na dobročinné účely.
Jak je uvedeno na webu Víta Bárty a v článcích na serverech iHNED.cz a Lidovky.cz, slíbil, že věnuje na dobročinné účely svůj poslanecký plat, na který ovšem po přijetí ministerského křesla nemá nárok. V této otázce bylo prohlášeno, že částku odpovídající poslaneckému platu a poslaneckým náhradám bude na dobročinné účely věnovat nadále. Je však nutné podotknout, že ministerský plat s náhradami (112 512 17 100), který Bártovi náležel v době jeho činnosti na Ministerstvu dopravy ČR (červenec 2010 - duben 2011), je vyšší než plat poslance s náhradami (58 944 43 300 Kč).
Kam směřovaly přebývající peníze se nepovedlo dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Václav Klaus
Já jsem párkrát pozvedl obočí nad tím či oním ministrem a jsou památné mé výroky, jestli ministra obchodu může dělat někdo, kdo neumí žádný cizí jazyk atd.
Václav Klaus skutečně nejednou "pozvedl obočí" nad ministerskými kandidáty. Zde přikládáme několik příkladů:
Dokonce existují krásné velké studie ekonomické, že to těm restauratérům pomohlo. (zákaz kouření v restauracích - pozn. Demagog.cz)
Nepodařilo se nám najít studie, které by jasně poukazovaly ekonomické přínosy zákazu kouření pro restauratéry.
Předkládáme tedy čtenářům malý přehled názorů na toto téma, které se v debatě na toto téma objevujů.
Při prohledávání dostupných studií se nedá nalezt dostatečná shoda na tom zda zákaz kouření restauraterům ekonomicky pomáhá, ale většina studií potvrzuje, že jim ekonomicky neškodí.
Ve shrnutí (pdf. str.1-2) evropské studie organizace Smoke free partnership se například dozvíme:
K obdobným závěrům dospívá i tato americká studie z roku 2003..
http://en.wikipedia.org/wiki/Smoking_ban
To, že by zakaz kouření měl negativní dopady na tržby potvrzuje i tento článek.
Další text (pdf.str.2) k tomuto tématu ovšem upozrňuje na nutnost rozlišovaní mezi dopady na provozovatele barů oproti provozovatelům restaruací. Kouření je totiž výhradně spojené s pitím alkoholu, ale ne s jídlem - u obou zařízení tedy může mít zákaz opačný efekt.