Přehled ověřených výroků

Strana Věci Veřejné podala na podnikatele Andreje Babiše trestní oznámení v prosinci 2011 za údajné spáchání trestného činu pomluvy, poškozování cizích práv a křivé obvinění. Babiš ve velkém rozhovoru v listopadu 2011 na adresu VV prohlásil: „Ta strana přitom vznikla proto, aby rozkrádala nejdříve městské části, a dnes v tom pokračuje na státní úrovni.“V další části rozhovoru označuje VV "za stranu založenou pražskými kmotry."Radek John se proti těmto a dalším výrokům ohradil slovy: „Věci veřejné byly v opozici na Praze 1 a naopak se krádežím snažily zabránit. Nepřipravily tento stát o jedinou korunu z veřejných peněz(…)Takováto vyjádření je třeba likvidovat v zárodku."

Trestní oznámení na Babiše podala středočeská krajská rada VV a podepsali jej také poslanci Kateřina Klasnová a Radim Vysloužil. Výrok hodnotíme jako nepravdivý - trestní oznámení podáno bylo, navíc nikoli ústy Radka Johna, nýbrž středočeskou krajskou radou VV.

Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Celkový počet vydaných karet Opencard se pohyboval v roce 2012 skutečně okolo jednoho milionu (např. Aktuálně.cz, Novinky.cz, E15). Pro úplnost, v současné době vlastní Opencard přibližně 1,1 milionu lidí.

Leoš Heger je ministrem zdravotnictví od 13. července 2010. Zmiňovaná kontrola (.pdf) NKÚ se týkala období let 2006 až 2011, nicméně s věcnými přesahy před i za toto období. Fakticky byla kontrola ukončena v říjnu 2012 (str. 1). To znamená, že kontrolované období se z větší části nekryje s funkčním obdobím ministra Hegera.

Na druhou stranu, pokud kontrola dochází k závěru, že ministerstvo zdravotnictví "nemá ujasněnou koncepci v otázkách postavení, počtu a vybavení fakultních nemocnic," a že "stávající způsob financování nákupu, obnovy či modernizace zdravotnické techniky z Programu nezaručuje hospodárné, efektivní a účelné vynakládání peněžních prostředků," (str. 9) odkazuje tímto na celé kontrolované období, které zahrnuje i rok 2011.

Vývoj přípravy nového občanského zákoníku (legislativní proces) je zachycen na stránkách obcanskyzakonik.justice.cz spravovaných Ministerstvem spravedlnosti. V souvislosti s tématem je zde uvedeno následující: "Od devadesátých let působila při Ministerstvu spravedlnosti ČR komise pro rekodifikaci občanského práva, tvořená zástupci široké právnické veřejnosti (advokáti, notáři, soudci i akademičtí pracovníci). V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl dva z jejích členů, profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Věcný záměr určil koncepci budoucího zákoníku a základní obrysy řešení klíčových institutů." Pro úplnost můžeme např. dále dodat přímý odkaz uvádějící zahrnutí přípravy nového občanského zákoníku do Legislativního plánu vlády na rok 2000 (s výhledem na roky 2001 a 2002).

V říjnu roku 2012 uvedl Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny: "Samozřejmě si uvědomuji, že v momentě, kdy se Zeman stane prezidentem, bude dělat hromadu věcí, ze kterých mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě."

Nepodařilo se nám ovšem najít rozhovor nebo prohlášení, kde by se vyjádřil Václav Klaus o Miloši Zemanovi jako o "menším zlu", nicméně z kontextu zmíněného rozhovoru to logicky vyplývá.

Stanovisko senátorského klubu ODS k volbě ústavních soudců ze 23. dubna 2013 je k dispozici zde jako videozáznam a mj. se v něm říká: "Ústavní soud by měl být názorově pestrým seskupením odborníků na ústavní právo, nikoli sborem přitakávačů politickému názoru senátorů." (čas 0:35)

Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.

Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.

Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projekt sKaret byl skutečně různými institucemi často kritizován. Do procesu výběrového řízení na vydávání sKaret nejprve zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten nejprve 27. září 2011 zakázal smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít. Toto rozhodnutí nicméně 9. prosince 2011 zrušil (.pdf).

Patrně nejrozsáhlejší soubor kritických argumentů přinesl ve svém stanovisku (.pdf) ombudsman Pavel Varvařovský. Poukázal především na problematické aspekty nové právní úpravy, například v souvislosti se zpoplatněním některých úkonů, směšování funkcí výplaty sociálních dávek a identifikačního průkazu ZTP, případně nedostatečného právního ošetření ochrany osobních údajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo též kritizováno Úřadem pro ochranu osobních údajů. Podle něj projekt sKaret nebyl v ucelené podobě předložen k meziresortnímu připomínkovému řízení, a tedy všechna potenciální rizika nemohla být kvalifikovaně posouzena (viz tiskovou zprávu ÚOOÚ z 3. prosince 2012).

Mezi výrazné kritiky patří též Národní rada osob se zdravotním postižením, která ve svém vyjádření projekt sKaret principiálně odmítla. Na základě výše uvedeného přehledu lze tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Systém fakultních nemocnic byl dvakrát oddlužen během, a to během jejich převodu na krajské úřady v letech 2003 a 2004. Ze státního rozpočtu bylo na tyto transakce vládou vyčleněno celkem 3,4 miliardy korun. V roce 2006 bylo do oddlužení fakultních nemocnic investováno dalších 1,6 miliardy korun, polovinu této částky zaplatilo ministerstvo zdravotnictví a druhou polovinu ministerstvo financí. Posledním případem oddlužení fakultních nemocnic, bylo oddlužení dvou pražských nemocnic(nemocnice v Motole a Všeobecné fakultní nemocnice) v roce 2008, které vyšlo na 1,2 miliardy korun.

V odůvodnění předchozího výroku je také dohledatelné, že část závazků nemocnic stát vypořádal již v roce 1998.

Oddlužení systému fakultních nemocnic (nebo dílčích částí) proběhlo čtyřikrát a celkem do něj bylo investováno 6,2 miliardy korun.