Tak zaprvé už máme vytvořenou letos rezervu, máme tam někde kolem 70, 80 milionů korun.
Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.
Teďkon běží ta příprava projektu PPP, což je zajímavá, zajímavá šance. (na stavbu D3)
Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.
Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.
Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.
Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.
Když přitom ta vrchlabská nemocnice byla prodána tomu majiteli v 90. letech někde za 9 milionů korun.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.
Takhle, to Ústí vrací 3,5 miliardy. (evropské peníze)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:
Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.
Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.
Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".
Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.
68% celého konsolidačního úsilí za roky 2010 až 2014 je naplněno úsporami, pouze 32% je naplněno daněmi.
Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.
Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.
Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.
Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Měl 600 připomínek, které vypořádala, vypořádávalo ministerstvo místního rozvoje, ministerstvo financí a Evropská komise. (pokračování předcházejícího výroku)
Připomínek bylo mnoho, nedohledali jsme však, kolik přesně.
Připomínky při schvalování ROP Severozápad přicházely zejména ze strany firmy Regio Partners v rámci tzv. hodnocení ex-ante, kde v dohledatelných materiálech (zejm. dodatečné ex-ante hodnocení, .pdf, str. 12-34) můžeme napočítat nejméně 158 připomínek (další jsou v textu, obtížně počitatelné), některé dokumenty jsme však nedohledali.
Kromě zmíněného byl připomínkován rovněž vliv koncepce ROP Severozápad na životní prostředí (tzv. SEA, .pdf, zejm. str. 91-93), kde najdeme několik desítek připomínek a komentářů, a hlavní dokument ROP (.pdf, str. 13-15), kde je uvedeno 14 vybraných připomínek (byť se v textu na str. 13 zdůrazňuje, že pouze malá část oslovených organizací připomínky zaslala).
Byť jsme tedy nalezli stovky připomínek, nemůžeme ověřit tvrzení hejtmanky, že jich bylo 600.
Takže my jsme měli jednání na čínském velvyslanectví s paní radou Yan Yuqing a omlouvám se za tu vyslovení toho jména, kdybych to zkomolil, snad se nebude zlobit, a minulý týden ve čtvrtek tady byla firma HUAWEI, která nám jasně deklarovala prostě zájem čínských investorů prostě o naše území.
Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.
Stát má kontrolní mechanismy jako zemědělskou a potravinářskou inspekci, kupříkladu celní správu a podobně...
V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:
"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."
Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.
Václav Moravec: "Kolik celkem tedy investovali sociální demokraté za ty 4 roky?" Jiří Pospíšil:"Z peněz, které jsou přímo z kraje, je to 1,1 miliardy, my jsme investovali 1,6 miliardy. Mluvíme o přímých penězích z rozpočtu kraje."
Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.
Ročník 93, který teď končí na střední škole, má cca 6,5 tisíce studentů. Nastupující ročník má již jen 5 tisíc studentů, studuje 26 tisíc lidí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.
Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.
Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.
Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.
