V době, kdy se uzavírala přihláška EHMK, vládla odéeska i kraji. (pozn. Evropské hlavní město kultury)
Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.
V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.
O splavnění Vltavy rozhodla vláda ČSSD někdy v roce 2003 nebo 2004.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.
Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."
Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.
Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.
...v celém kraji jsou velké zdroje (znečištění) 40% podíl na tom znečištění.
Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).
Tak, já musím říct, že problém je, že tam kde úředníci kraje postupují v takzvané přenesené působnosti, to znamená jménem státu, tak to rozhodování nemá žádnou vazbu na samosprávu, dokonce nesmí mít ze zákona.
Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.
Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.
Zmrazily se platby za státní pojištěnce.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
Já chci říct, že já jsem hlasoval ve všech čteních pro daňový balíček, čili jednotně s vládou a jednotně s usnesením klubu. Existovalo 6 jiných poslanců a já jsem to nebyl, kteří nehlasovali už pro vrácený návrh ze Senátu.
Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.
V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.
Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.
Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.
My jsme realizovali už před šesti roky projekt, který byl na úrovni rady pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsme pořádali a organizovali setkání na úrovni úřadů práce, zaměstnavatelů, zástupců škol a snažili jsme se najít cestu, jak nastavit komunikační mosty právě mezi těmito institucemi, ve vztahu k rodičům, ve vztahu k propagaci těchto oborů a získání vlastně sympatií pro učňovské školství.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.
V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)
Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).
Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.
...přerozdělování výtěžnosti spotřební daně v České republice, kdy v současné době jde pouze 20 %, které se dělí mezi krajské rozpočty a dělí se mezi Státní fond dopravní infrastruktury...
Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.
Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)
O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.
A ten rozsah by měl být tak, jako doposud, v posledních 4 letech ve výši minimálně 30 milionů korun ročně. (dobrovolní i profesionální hasiči, policisté, vodní záchranáři, pracovníci zdravotnické a záchranné služby)
Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.
2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet
29 000 000
54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet
52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180
Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.
