Přehled ověřených výroků

Miloš Vystrčil hovoří o „bývalém vrchním státním zástupci“, nicméně z kontextu výroku vyplývá, že má na mysli odcházejícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V § 6 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství je uvedeno: „Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství; (…)“ Vrchní státní zástupce tedy není totéž co nejvyšší státní zástupce.

Dosavadní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil rezignaci v polovině května 2021, skončí tak ke 30. červnu. Na pozici působil 10 let. Ohledně jmenování svého nástupce se Zeman vyjádřil, že preferuje „člověka zevnitř soustavy státního zastupitelství“. Dle serveru Lidovky.cz odcházející Zeman doporučil jako svého nástupce svého náměstka Igora Stříže, na jehož adresu se vyjádřil už v roce 2019: „Je nutné dívat se nejen na někdejší politickou příslušnost těchto lidí, ale zejména je zapotřebí zkoumat jejich odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že třeba na Nejvyšším státním zastupitelství, konkrétně v případě pana náměstka Stříže, nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek.“

Podle § 9 odst. 1 zákona o státním zastupitelství „nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti“. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který byl Zemanovým prvním náměstkem. Vláda nicméně v pondělí 28. června tento návrh na jmenování neprojednala.

Dle slov premiéra Andreje Babiše je možné, že nového nejvyššího státního zástupce bude jmenovat až nová vláda na podzim. Pokud tedy nebude jmenován nový nejvyšší žalobce, státní zastupitelství povede jako náměstek právě Igor Stříž.

Stříž zahájil pracovní kariéru jako čekatel u vojenské prokuratury v roce 1986, poté se stal prokurátorem. V roce 1987 se stal členem Komunistické strany Československa. Náměstkem nejvyššího státního zástupce pak byl jmenován před deseti lety.

Miloš Vystrčil tedy nesprávně označil Pavla Zemana za „bývalého vrchního státního zástupce“. Vzhledem ke kontextu výroku a dalším jeho částem, které odpovídají skutečnosti, však výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Politička a představitelka běloruské opozice Světlana Tichanovská navštívila Českou republiku ve dnech 7. až 10. června 2021 na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila. 

Tichanovská zahájila návštěvu ČR v pondělí 7. června setkáním právě s Milošem Vystrčilem. Kromě něj se této oficiální schůzky zúčastnili také místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jiří Oberfalzer, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer a místopředseda Výboru pro záležitosti EU David Smoljak.

Následující den se lídryně běloruské opozice setkala na zámku v Lánech s prezidentem Zemanem. Odpoledne stejného dne, tedy 8. června 2021, ji přijal také premiér Babiš, a to v Hrzánském paláci. Dne 9. června 2021 poté proběhla schůzka Světlany Tichanovské s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem. 

Ve svém programu však Světlana Tichanovská neměla pouze setkání s nejvyššími ústavními činiteli. Ještě 9. června také vystoupila se svým projevem přímo na jednání Senátu a podle informací ČT absolvovala během prvních tří dnů celkem 39 schůzek. Kromě již zmíněných setkání se potkala například i s ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem, předsedou Pirátské strany Ivanem Bartošem, předsedou Starostů a nezávislých Vítem Rakušanem nebo také s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem.

Během své návštěvy se tedy Světlana Tichanovská setkala se všemi čtyřmi nejvyššími ústavními činiteli, za které jsou považováni prezident republiky, premiér, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu. 

Ministryně Alena Schillerová ve výroku mluví o schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), která proběhla 21. června 2021. Zde probíhá dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. V našem ověření se zaměřujeme pouze na faktickou část výroku, která se týká výše investic v návrhu státního rozpočtu na rok 2022.

7. června 2021 vláda schválila (.pdf) základní podobu státního rozpočtu pro rok 2022. Počítá se s tím, že jednotlivé parametry budou podrobněji rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. I v tiskové zprávě ministerstva financí Alena Schillerová říká, že „díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům, můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi. Prioritami rozpočtu jsou proto kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, ale také navýšení počtu pedagogů o 4235, policistů o 1000 a vojáků o 550“.

Ministryně Schillerová v rámci svého tweetu zveřejnila také graf vývoje kapitálových výdajů státního rozpočtu. V něm jsou ale obsažena data pouze od roku 2015. Vzhledem k vyjádření Aleny Schillerové, že návrh státního rozpočtu počítá s „rekordními investicemi“, není tento graf úplně dostačující.

Zatím nejvyšších hodnot dosahují schválené kapitálové výdaje pro rok 2021 (.pdf), kdy by to podle plánu mělo být až 187,5 mld. Kč (.pdf, str. 24). Z porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019, 2020 a 2021) vyplývá, že navržená výše kapitálových výdajů pro rok 2022 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993–1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, ale vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem přibližně třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Nominálně jsou tedy investice plánované na rok 2022 skutečně nejvyšší, pokud bychom ale k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Ovšem po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %), 2019 (2,8 %) a 2020 (3,2 %) odpovídá hodnota kapitálových investic za rok 2015 částce 196,4 miliard korun. Inflace za rok 2021 zatím není známá, predikce Ministerstva financí z dubna 2021 však hovoří o 2,5 %. Pokud tedy započítáme i rok 2021 s predikovanou inflací 2,5 %, je hodnota těchto investic dokonce 201,3 miliard korun, tedy o cca 12 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2022.

Obdobně platí, že při započtení predikované inflace na tento rok jsou plánované kapitálové výdaje na rok 2022 také nižší než výdaje v roce 2021.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož při započtení inflace nejsou kapitálové výdaje v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 nejvyšší v historii. Rekordním rokem v tomto ohledu je rok 2015, přičemž i výdaje na rok 2021 jsou reálně vyšší.

Výrok ministra Havlíčka je odpovědí na otázku ohledně rozpočtu Ministerstva dopravy. Čísla, která ministr uvádí, však odpovídají rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (.pdf, str. 5). 

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je samostatnou právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy. Dle zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury slouží prostředky v tomto fondu například na výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic, drah, vodních cest apod.

Příjmy rozpočtu SFDI tvoří například převody výnosů ze silniční daně, poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic nebo právě dotace z rozpočtu Ministerstva dopravy (.pdf, str. 7). Návrh rozpočtu fondu sestavuje sám SFDI, prostřednictvím ministra dopravy ho poté předkládá vládě. Ta v něm může případně provést změny a následně návrh rozpočtu SFDI předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně „současně s návrhem státního rozpočtu“. Naproti tomu rozpočet Ministerstva dopravy je dán přímo zákonem o státním rozpočtu na daný rok a jako takový je jeho součástí. 

Přesto čísla uvedená ministrem Havlíčkem přibližně (v rámci 10% tolerance) odpovídají rozpočtu Ministerstva dopravy, který můžete vidět na následujícím grafu:

Doplňme, že pro rok 2022 je plánován rozpočet Ministerstva dopravy ve výši 111 miliard korun, i tuto hodnotu tedy ministr Havlíček v rámci 10% tolerance uvedl správně.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jelikož rozpočet Ministerstva dopravy rekordní skutečně byl, a to i pokud bychom započetli inflaci.

Vláda 7. června 2021 schválila (.pdf, str. 1) základní podobu státního rozpočtu pro rok 2022, kterou předložilo Ministerstvo financí. Návrh stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Předpokládaný schodek rozpočtu pro příští rok dosahuje výše 390 miliard korun.

Návrh rozpočtu pro rok 2022 počítá s výdaji na investice ve výši 189 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová k návrhu uvedla: „Prioritami rozpočtu jsou (…) kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 miliard korun.“ Dodejme, že při započtení inflace nejsou kapitálové výdaje v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 nejvyšší v historii.

Karel Havlíček se uváděnou částkou vejde do naší 10% odchylky. Nepodařilo se nám však dohledat, jak velká část investic má jít v příštím roce do dopravy. Obrátili jsme se proto na odbor Vnější vztahy a komunikace Ministerstva financí. Dle Ministerstva byly odhadované investice ve výši 189 mld. Kč stanoveny „na základě střednědobého výhledu domácích investic a předpokládané alokace prostředků z evropských zdrojů. Přesné údaje budou nicméně známy teprve v srpnu po předložení podrobných rozpočtů od správců kapitol. Právě v průběhu srpna se spolu se státním rozpočtem projednávají a finalizují také státní fondy, příkladně Státní fond dopravní infrastruktury“.

Plánované rozdělení balíku investic ve výši 189 mld. Kč tedy ještě není známé, a nezná je ani Ministerstvo financí, které bude finální návrh rozpočtu připravovat. Nemůžeme však vyloučit, že Karel Havlíček jako ministr dopravy může plánovanou výši investic do dopravy již nyní znát.

Pro úplnost doplňme, že podle plánovaného rozpočtu na rok 2021 mají investice v letošním roce činit 187,5 miliard korun (.pdf, str. 24). Do dopravy je z této částky alokováno 83 miliard Kč.

Období let 2010 až 2014 poznamenala hospodářská krize po roce 2008. Největší propad ekonomiky zaznamenalo Česko hned v roce 2009, tehdy dosáhl meziroční propad HDP dokonce přes 4 %. Ekonomický propad trval až do roku 2013, přičemž v letech 2010 a 2011 došlo přechodně k růstu HDP. Následující graf vycházející z dat (.xlsx) Českého statistického úřadu zachycuje čtvrtletní hodnoty růstu HDP mezi lety 2006 až 2018.

Definice ekonomické recese není jednoznačná, jak sám ČSÚ uvádí ve svých metodikách: „Podobně jako u celé řady ekonomických jevů neexistuje ani u recese jednotná definice. Obecně je za recesi považováno období poklesu ekonomické aktivity. Otázkou je, jakými ukazateli recesi identifikovat.“ V této souvislosti lze zmínit také tzv. technickou recesi, tedy „mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích“.

Dle uvedených údajů, které vychází z pravidelných dat ČSÚ, vidíme, že k naplnění tzv. technické recese došlo ve zmiňovaném období po celý rok 2012 a v prvním čtvrtletí roku 2013. Poté se ekonomická aktivita zvýšila a následně opět propadla. Celkově podle meziročního srovnání došlo v letech 2012 a 2013 k propadu HDP okolo 1 %.

Ministr Havlíček zmiňuje období mezi lety 2010 a 2014. Dle dostupných dat víme, že po prvotní krizi v roce 2008 a 2009 opravdu došlo k dvouletému růstu HDP. Poté však přišla ekonomická recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí v letech 2012 a 2013. Při srovnání s obdobími růstu, která těmto letům předcházela a také je následovala, nelze tvrdit, že by po dané období ekonomika ČR „šlapala“.

Dle České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného starobního důchodu na konci roku 2010 (.pdf, str. 1) 10 123 Kč. V roce 2014 (.pdf, str. 1) se pak jednalo o 11 075 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k nárůstu průměrně vypláceného starobního důchodu o 952 Kč.

Mezi lety 2014 a 2018, tedy následujícími čtyřmi lety, vzrostl průměrný důchod o 1 343 Kč. Naopak v předcházejících čtyřech letech (2006 až 2010) se zvýšil o 1 936 Kč. 

Růst důchodů v období zmiňovaném ministrem Havlíčkem byl v porovnání s lety před a po opravdu nejpomalejší. Je však nutné upozornit na to, že Česká republika se nacházela po značnou část tohoto období v ekonomické recesi, což mělo přímý vliv na růst penzí. Jejich valorizace je totiž navázaná na výši průměrné mzdy a cenovou hladinu, tedy proměnné, které v období ekonomického propadu nerostou tolik jako v dobách prosperity.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a třetiny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

Na následujícím grafu můžeme vidět, že výraznější nárůst je možné v minulých letech pozorovat mezi roky 2007–⁠2009. V následujícím období stoupaly hodnoty penzí spíše mírně. Mezi lety 2017, kdy se Andrej Babiš stal poprvé předsedou vlády, a rokem 2021, kdy poprvé evidujeme překročení hranice průměrných starobních důchodů v hodnotě 15 000 Kč, však pozorujeme další strmější nárůst. Přesněji o 3 485 Kč.

Důležité je uvést, že v roce 2017 změnila vláda Bohuslava Sobotky výpočet valorizací penzí. Výpočet začal zohledňovat také růst životních nákladů důchodců, nikoliv celé populace, jak tomu bylo před rokem 2017. Další novelou, která výši důchodů přímo změnila, je ta z pera Ministerstva práce a sociálních věcí schválená v roce 2018. Podle této novely, která mimochodem naplnila jeden z vládních slibů vlády Andreje Babiše, se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Oba tyto důvody mohou stát za rychlým nárůstem hodnoty penzí, který v daném roce započal a pokračuje až doposud. V následujícím grafu však můžeme vidět, že v tomto období byly také velice často zvyšovány důchody nad rámec zákonné valorizace, přesněji v letech 2019 (o 300 Kč) a 2020 (o 151 Kč). Zmiňme také loňský jednorázový příspěvek 5 000 Kč, často označovaný jako rouškovné.

Hranice 15 000 byla vládou zmiňována již v začátku jejího působení. Na začátku roku 2019 to zmínil sám předseda vlády, mluvil dokonce i o časovém horizontu dvou let, který byl dodržen.

V kontextu valorizace na rok 2022 hovoří (.pdf) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová o tom, že by důchodci mohli obdržet další příspěvek nad zákonná pravidla, pravděpodobně v hodnotě 300 Kč. V tom případě by průměrný starobní důchod dosáhl na 16 159 Kč. Bez navýšení nad zákonná pravidla by se jednalo o 15 859 Kč. Návrh novely již schválila vláda a bude o něm rozhodovat Parlament. Názory na tento návrh se však napříč opozicí velmi liší, obzvláště kvůli napjatému rozpočtu. 

Ministr Havlíček údajem 25 % lidí zřejmě uvádí počet starobních důchodců v České republice. Podle dat (.pdf) České správy sociálního zabezpečení pobíralo k březnu 2021 běžný starobní důchod 2 385 460 osob. Toto číslo tvoří 22,3 % z březnového údaje o počtu obyvatel podle Českého statistického úřadu. Počet všech osob, které pobírají (.pdf) některý z důchodů, například invalidní nebo pozůstalostní, je pak 2 864 719 a tvoří 26,8 % celkového počtu obyvatel. Můžeme však také zmínit, že období mezi začátky let 2020 a 2021 bylo první, ve kterém byl porušen trend rostoucího počtu vyplácených důchodů. Meziročně jich ubylo necelých 27 000, podle expertů je tato změna způsobena pandemií covidu-19.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv růst důchodů zpravidla není výsledkem rozhodnutí vlády. Zvyšování probíhá automaticky právě pomocí valorizace, aby reagovalo na současný cenový vývoj. Vlády od roku 2013 však velmi často do tohoto mechanického růstu zasahovaly, ať již pomocí novel stávajících zákonů, tedy těch z roku 2017 a 2018, zvýšením důchodů nad úroveň udávanou zákonem z let 2019 a 2020 nebo jednorázových mimořádných příspěvků jako v roce 2016 nebo 2020.

Počet zaměstnanců ve státní správě každoročně sleduje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019 (.pdf, str. 40) uvádí přehled vývoje počtu zaměstnanců ve státní správě. Mezi ně nicméně NKÚ nezapočítává ty, „kteří nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (str. 39).

Ačkoliv počet zaměstnanců ve státní správě podle NKÚ od roku 2013 postupně narůstal až na téměř 161 tisíc v roce 2019, nejedná se pouze o „úředníky“ v pravém slova smyslu. Uvedené číslo totiž zahrnuje například také přes 40 tisíc příslušníků Policie ČR a přibližně 10 tisíc hasičů (.pdf, str. 22–24).

Graf níže zaznamenává vývoj počtu státních úředníků dle informací ze státních závěrečných účtů, z nichž čerpal také NKÚ. Konkrétně se jedná (.pdf, str. 25) o počty zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23).

Doplňme, že v grafu jsou vzhledem k významu slova úředník vynecháni zaměstnanci obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24). Vynecháni jsou také zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž zaměstnanci byli formálně přesunuti mezi „úředníky“ až v roce 2019, a to kvůli začlenění této agentury pod Ministerstvo životního prostředí (str. 23). Nicméně, pro lepší srovnání jsme zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny ponechali mimo graf také v letech 2019 a 2020. Pro rok 2020 vycházíme z aktuálního vládního návrhu Státního závěrečného účtu ČR za rok 2020, jelikož Ministerstvo financí doposud finální státní závěrečný účet nezveřejnilo.

Počet úředníků v letech 2016, 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 22–24) tedy rostl. V roce 2020 (.pdf, str. 22–24) nicméně podle vládního návrhu z konce dubna 2021 tento počet klesl o necelý tisíc. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2020 vláda avizovala plánované zvýšení počtu státních zaměstnanců pro rok 2021, především tedy pedagogů, vojáků, policistů či hasičů.

Dle statistik Ministerstva financí zveřejněných v publikacích Státní rozpočet v kostce vzrostl mezi lety 2020 (.pdf, str. 33) a 2021 (.pdf, str. 33) počet státních zaměstnanců o téměř 7 tisíc na současných 482 tisíc. Co se týče mzdových nákladů, ty byly navýšeny o 11,6 miliard korun.

Nejmarkantnější nárůst zaznamenala sféra školství. Počet pedagogů se, stejně jako počet nepedagogických školských pracovníků, zvýšil téměř o 2 500. Co se týče příslušníků „ozbrojených sil,“ jejich počet se mezi lety 2020 a 2021 zvýšil o 1 750. Doplňme, že pod pojem „ozbrojené síly“ Ministerstvo financí nesprávně řadí zejména policisty a hasiče, přičemž Armádu ČR vynechává.

Počet vojáků mezi lety 2020 a 2021 mírně klesl, konkrétně o 204. Naopak nárůst (o téměř jeden tisíc) byl patrný mezi lety 2019 (.pdf, str. 33) a 2020.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček v kontextu výroku hovoří o propadu ekonomiky v roce 2020, na který měla vliv pandemie covidu-19.

HDP Velké Británie za rok 2020 poklesl meziročně o 9,9 %. Český hrubý domácí produkt spadl minulý rok meziročně o 5,6 %. 

V ČR se jednalo o největší pokles HDP v historii samostatného státu. V britské ekonomice pak podobný pokles nenastal za posledních tři sta let.