Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.

Podle zjištění Demagog.cz se poprvé Andrej Babiš vyjádřil o Martinu Stropnickému coby kandidátovi na prezidenta v rozhovoru pro deník Právo 22. srpna 2015. O Věře Jourové jako kandidátce se zmínil v rozhovoru pro Blesk TV v květnu 2016 (čas 8:50), nicméně s podotknutím, že sama Jourová o tomto jeho návrhu ještě nic neví. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 15. června 2016 Jourová kandidaturu odmítla s tím, že chce dokončit svůj mandát eurokomisařky, který končí v roce 2019. Později, v říjnu 2016, hovořil Andrej Babiš o možnosti uspořádat vnitrostranické prezidentské primárky, a Stropnického opět zmiňoval jako vhodného kandidáta. Ještě v červnu 2017 Babiš nevylučoval postavení kandidáta hnutí ANO. O konkrétní osobě už ale nehovořil, a celkově nepovažoval toto téma za prioritní. Po parlamentních volbách v říjnu 2017, označil možnost postavit vlastního kandidáta hnutí ANO za nesmysl (video zde).

Přestože Martin Stropnický byl předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem několikrát zmiňován jako vhodný prezidentský kandidát, oficiálním kandidátem hnutí se nikdy nestal. Demagog.cz nemůže ověřit, jestli spolu Babiš se Stropnickým vedli zmíněnou debatu. Sám Stropnický ještě v únoru 2017 kandidaturu neodmítal, když se vyjádřil, že to záleží na tom, jestli bude z volen místopředsedou ANO. Následně skutečně zvolen byl. V dubnu 2017 nicméně Babiš oznámil, že Stropnický zájem o kandidaturu nemá. V říjnu Babiš oznámil, že hnutí ANO nepostaví do prezidentské volby vlastního kandidáta.

Stropnický se staví odmítavě k Okamurovým výrokům o táboře v Letech, které dále v rozhovoru zmiňoval v souvislosti s výhradami vůči politickým extremistům. Stejně tak dříve odmítal případnou účast SPD ve vládě s ANO.

V Otázkách Václava Moravce z 25. února (2:02), při dotazu na výroky Okamury o táboře v Letech Stropnický reagoval následovně:

"..pro mě samozřejmě ty výroky jsou naprosto nepřijatelné. Naprosto nepřijatelné a tak, jak byly potom vysvětlovány, tak to mně přišlo trošku nedůstojné."

K případné účasti SPD ve vládě se dříve vyjádřil s tím, že taktikou SPD je "politika strachu, nenávisti a přehnaných emocí," a že vláda s SPD je pro hnutí ANO nepředstavitelná.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když je jádro sdělení Stropnického pravdivé, obě skutečnosti jsou v jeho výroku zveličené. Ve skutečnosti Dostál ocenil jeho působení, ale netvrdil, že nebude muset nic dělat. Nabídl Stropnickému (nejen jemu) roli poradce, neměl být nějakým "šéfporadcem".

Martin Stropnický byl v roce 1998 ministrem kultury v přechodné vládě Josefa Tošovského. Po vítězných volbách v létě 1998 nastoupila vláda Miloše Zemana (držena smluvněopoziční ODS), jejím ministrem kultury se stal Pavel Dostál.

Ten se po svém nástupu na adresu Stropnického vyjadřoval skutečně lichotivě. Např. v rozhovoru pro Právo (není dostupné online) 28. července 1998 uvedl:

" Myslím, že mám velmi zvýhodněnou situaci, když přicházím po Martinu Stropnickém. Udělal to, co žádný ministr, tj. dal ministerstvu věcnou koncepci, vypracoval materiál o kulturní politice České republiky. Je udělán tak, že ho za svůj musí vzít každý ministr. Není to totiž politický materiál, je věcný. "

Ve stejném rozhovoru Dostál uvedl: " Stropnický zanechal velice dobrý projekt, kterak by se měly transformovat příspěvkové organizace ministerstva na organizace zcela nového druhu, a to se týká i národních kulturních institucí. "

Pro Lidové noviny pak 25. července 1998 Dostál ke Stropnickému uvedl:

" S razantními kroky počkám až do 18. srpna, kdy se bude hlasovat o důvěře vládě. Pokud budeme schváleni, pak mohu realizovat některá opatření z našeho programu, nazvaného "Prvních 100 dnů na ministerstvu kultury" . Mám to štěstí, že resort přebírám po panu Stropnickém, který i za těch 6 měsíců svého působení na ministerstvu dokázal dost věcí. Mám na co navázat, a to je důležité. Prvním krokem týmu, který se mnou nastoupí na ministerstvo, bude vypracování modelu ministerstva kultury jako apolitické organizace, jako dobrého státního úřadu, který je zde pro kulturu, a nikoliv kultura pro něj. "

Co se týča místa šéfporadce, zde je (soudě dle dostupných vyjádření samotného Dostála) tvzení Stropnického nafouknuté. Dostál pro Mladou frontu DNES 24. července 1998 (není dostupné online) uvedl na dotaz, proč nabízí spolupráci právě Stropnickému nebo Michalu Prokopovi:

" Protože prošli tím mlýnem ministerstva kultury a orientují se v něm. Oslovil jsem tedy zasvěcené. A za druhé: nedomnívám se, že existuje kultura levicová a pravicová. Kultura je věcný problém. Názory moje a Prokopa či Stropnického se politicky často liší, ale v minulosti jsme vždy došli k výsledku. Jejich roli proto vidím v tom, že by byli mými poradci, s nimiž se přu, nutí mě argumentovat, hledat řešení. "

Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.

První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.

Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.

Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."

Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."

Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.

Podle dohledaných informací jsou jak Miloš Zeman, tak Martin Stropnický ve svých názorech na protiruské sankce dlouhodobě konzistentní. Prezident Zeman kritizuje sankci proti Rusku dlouhodobě (např. zde). V poslední době označil sankce za neúčinné při projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (video zde, čas od 6:20) v říjnu 2017. Martin Stropnický naopak sankce podporuje. Například v rozhovoru pro Mf Dnes z února 2018 na toto téma uvedl, že "Sankce nejsou jen ekonomický nástroj. Sankce tohoto typu samozřejmě nesrazí Ruskou federaci na kolena. Je to gesto nesouhlasu s nějakou politickou událostí." Podobně se vyjádřil i v jiném rozhovoru z roku 2017: "Ne že by to byl všelék (sankce, pozn. Demagog.cz) , ne že by to přinášelo nějaké zásadní výsledky, ale je to nějaké společné politické gesto, a to je velmi důležité."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat všechna konkrétní jména ani přesný počet velvyslanců, kteří byli schváleni vládou, stejně tak jméno nebo jména, která byly doporučena prezidentem Zemanem. Vláda změny velvyslanců opravdu projednávala, nemáme však přístup k bližším informacím.

Dle informací ze serveru Lidovky.cz vláda ve středu 11. dubna schválila jména velvyslanců. Post velvyslance při EU by měl zastávat současný náměstek pro ministra zahraničí pro řízení Evropské sekce Jakub Dürr, v Egyptě by měl funkci zastávat současný referent ministerstva vnitra a bývalý šéf bezpečnostního odboru Hradu Jan Fulík. Dle serveru se právě Fulík těší Zemanově podpoře, dříve byl mj. navržen na post velvyslance v Bělorusku.

Stropnický se tehdy ke jménům pro Lidovky.cz vyjádřil následovně:

"Velvyslanci nejsou Česko hledá Superstar. Zveřejňování jmen, a to ještě před podpisem prezidenta, je buranství." Podle Aktuálně.cz, kterému to údajně potvrdily čtyři zdroje z hnutí ANO, má být velvyslancem sám Stropnický, a to v Izraeli.

Ač prezident přímo velvyslance nevybírá, aby byl velvyslanec jmenován, musí ho schválit. Miloš Zeman v minulosti tuto výsady využíval a prosadil si například do USA svého bývalého spolupracovníka Hynka Kmoníčka. Tuto pravomoc využívali také jak Václav Klaus, tak Václav Havel, který si právě v době vlády Miloše Zemana jako velvyslance ve Washingtonu prosadil svého přítele Martina Palouše. Ostatně samotné webové stránky ministerstva zahraničních věcí říkají, že velvyslanec je zástupcem hlavy státu, nikoliv samotného ministerstva.