Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť obě zainteresované strany se podle svých veřejných prohlášení skutečně dohodly na zmíněných krocích.

Výsledkem dalšího jednání, na kterém byl přítomný mimo jiné i premiér Andrej Babiš, bylo přislíbení, že se do vyřešení případu nebude vystěhovávat z Horoměřic žádný z klientů H-Systemu. Zástupci spolku Svatopluk se dohodli se správcem konkurzní podstaty Josefem Monsportem, že zatím nebude uplatňovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož se měli klienti H-Systemu do třiceti dnů vystěhovat ze svých domovů v Horoměřicích.

Hlavním úspěchem byla dohoda o vypracování nového znaleckého posudku, který určí hodnotu nemovitostí. Podle konkurzního správce mají cenu asi 140 milionů, podle jejich obyvatelů deset a půl milionu. Dokud posudek nebude vypracovaný a vyhodnocený, nikdo se stěhovat nebude. O tom, kdo posudek vypracuje, se rozhodne 30. srpna na věřitelském výboru. „Milník číslo dvě bude dohoda na způsobu zadání, milník číslo tři bude vyhodnocení na obou stranách.“ uvedl právní zástupce družstva Svatopluk Lubomír Kincl. "Posudek by měl hledat, jaká je obvyklá cena nemovitostí v roce 2018, ale i jaká byla v několika dřívějších termínech." řekl Josef Monsport.

Společnost H-System uzavřela v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu asi o miliardu. Stavební bytové družstvo Svatopluk založila část poškozených klientů v říjnu 1997 s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic. Tehdejší správce konkurzní podstaty Karel Kudláček jim to za určitých podmínek povolil. Jeho nástupce Monsport je ale později vyzval, aby nemovitosti vyklidili a umožnili prodej, z výtěžku měli být uspokojeni všichni klienti zkrachovalé firmy. Členové družstva vedou s Monsportem od roku 2000 spory, aby se vystěhovat nemuseli.

Do španělské enklávy Ceuta proniklo ze zhruba 800 migrantů 602 běženců. Média nepracují s žádnými konkrétními čísly týkající se počtu útočících migrantů. K množství útočníků se nevyjadřuje ani oficiální zpráva španělského ministerstva vnitra. Ve zprávě se pouze dočteme, že 15 španělských policistů bylo zraněno, z čehož 5 skončilo v nemocnici a že z celkového počtu 602 proniknuvších běženců bylo 16 hospitalizováno.

Nelze tedy tvrdit, že konkrétně 600 migrantů útočilo na španělskou guardia civil. Přesná čísla, ani odhady, počtu útočníků totiž nejsou k dispozici.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, data Eurostatu ukazují, že jde o výrazně nižší počet lidí (o 400 tisíc). Babišův údaj by odpovídal datům z předchozích let, aktuálně ovšem došlo k výraznému poklesu.

Data Eurostatu uvádí, že v roce 2017 počet lidí s občanstvím nečlenských zemí EU nelegálně přítomných na území Evropské Unie byl celkem 618 780. Toto číslo představuje 37% úbytek ve srovnání s rokem 2016 (983 860 osob nelegálně přítomných na území EU) a 71% úbytek ve srovnání s rokem 2015, kdy počet nelegálně přítomných osob na území EU dosáhl vrcholu čítající 2 154 675 osob.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nebyla nalezena informace či pramen potvrzující či vyvracející tvrzení předsedy vlády Andreje Babiše.

Kauza firmy H-System se táhne od konce minulého století, teprve v červenci 2018 však padl konečný rozsudek ve sporu konkurzního správce Josefa Monsporta a Stavebního bytového družstva Svatopluk.

Společnost H-System měla přibližně 1100 klientům za cca 980 milionů postavit do tří let rodinné domy v okolí Prahy. H-System však po čtyřech letech, v roce 1997, zkrachoval a část poškozených vytvořila stavební družstvo Svatopluk a společně své domy dobudovali. Nový správce konkurzní podstaty H-Systemu Josef Monsport následně vyzval obyvatele nemovitostí k jejich vyklizení za účelem jejich prodeje, aby mohly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů H-Systemu, tedy nejen členů Svatopluku.

Městský soud v Praze a posléze Vrchní soud v Praze rozhodl, že klienti H-Systemu nemovitosti vyklízet nemusí, po dovolání k Nejvyššímu soudu však padl verdikt opačný a členové družstva Svatopluk mají dle něj opustit nemovitosti do jednoho měsíce. K tomu však dle senátora Jiřího Čunka nedojde, jelikož správce konkurzní podstaty slíbil vyčkat na vyhotovení znaleckého posudku na ocenění nemovitostí. "Před panem premiérem pan Monsport řekl, že do vyřešení případu nebude nikoho z Horoměřic stěhovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že se mají do měsíce stěhovat, nebude uplatňovat."

Co se týče samotného Babišova výroku, nebyl námi nalezen žádný další pramen, který by potvrzoval slova předsedy vlády. Je možné, že prezentované informace získal Andrej Babiš jako mediátor diskuze mezi Josefem Monsportem a družstvem Svatopluk. Protože jsme se však této schůzky neúčastnili a nebyl nalezen žádný záznam, nemůžeme slova předsedy vlády potvrdit ani vyvrátit.

Některé neziskové organizace (resp. jejich pracovníci) jsou skutečně obviňovány, že nepomáhají pašerákům dostávat lidi do Evropy. Nicméně hovořit o "kšeftu neziskovek" je přinejmenším problematické, neboť žádné spojení o tom, že by finančně na dané věci participovaly, nebylo doloženo.

Co se týká role NGO a jejich údajné spolupráce s libyjskými převaděči, nebylo dosud nic oficiálně potvrzeno. Je pravdou, že například v Itálii vedou civilní vyšetřování vůči některým jedincům s podezřením na spolupráci s převaděči. Žalobce však zdůrazňuje, že se nejedná o stíhání samotných NGO, protože zatím nenalezli žádné důkazy, ať už se jedná o kontakty, či finanční napojení NGO na převaděče.

Zatím posledním případem se stala situace, kdy loď německé NGO Lifeline zachránila 230 uprchlíků i přes příkaz italského námořnictva, aby uprchlíky předala libyjské pobřežní stráži. Ukazuje se tak, že na jedné straně NGO, které se podílejí na záchranných pracích ve Středozemním moři, jednají čistě z humanitárních pohnutek, na straně druhé ale také dle agentury Frontex neúmyslně napomáhají převaděčům.

Ti s vědomím toho, že možná pomoc je nablízku, čluny přetěžují, dostatečně je nevybaví palivem, jídlem a vodou a také je patrný trend používání co nejlevnějších plavidel o minimální kvalitě. Využívají také toho, že v mezinárodních vodách má každé plavidlo povinnost dle mezinárodní úmluvy o námořním právu (UNCLOS) pomoci lidem v nouzi.

Otázkou údajné trestné činnosti převaděčství a NGO jsme se již zabývali a na zjištění je možné nahlédnout zde.