Přehled ověřených výroků

Neověřitelné
Babiš ve výroku mluví o migrantech, kteří překonali ploty ve španělské enklávě Ceuta. Zda jde výhradně o mladé muže, není možné doložit, veřejně taková data nejsou dostupná. Mezi všemi příchozími do Evropy mladí muži převažují, všichni to ovšem nejsou.

Data týkající se pohlaví a věku 602 běženců proniknuvších do španělské enklávy Ceuta nejsou dostupná. Nicméně pokud se podíváme na obecné statistiky pohlaví a věku žadatelů o azyl v zemích EU, tak zjistíme, že zhruba 2/3 všech žadatelů o azyl jsou muži. Ze žadatelů o azyl ve věkové skupině 1434 let představují muži zhruba 75 % z celkového počtu žadatelů.

There was a greater degree of gender inequality for asylum applicants who were 14–17 or 18–34 years old, where around three quarters of first-time applicants were male…

Vzhledem k nedostupným datům o běžencích z Ceuty a obecné statistice nelze tvrdit, že všichni migranti jsou mladí muži.

Pravda

Výrok byl pronesen v souvislosti se situací v Poslanecké sněmovně a v souvislosti s tím, zdali byl program, se kterým ODS kandidovala, negativní (proti něčemu, zejména proti hnutí ANO) nebo pozitivní (jenž nabízí různá řešení problémů).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ODS ve svém volebním programu z roku 2017 skutečně navrhuje řadu konkrétních kroků a skutečně se v něm ani jednou nevyskytuje jméno Andrej Babiš. Nehodnotíme, zda je tento program dostatečně pozitivní či nikoli. Faktem je, že to není program, který by se pouze vymezoval vůči hnutí ANO.

Podíváme-li se na konkrétní kroky, které ODS nabízela ve svém volebním programu, tak jedním z velkých témat bylo například „zvýšení čistých mezd zaměstnanců o 7 % zavedením 15% sazby z hrubé mzdy“. Vedle toho ODS slibovala také „snížení počtu přijímaných zákonů“ a s tím spojené byrokracie nebo „výdaje na armádu ve výši 2 % HDP nejpozději do 6 let“.

Vedle těchto návrhů ODS přichází i s řadou opatření, která chce zrušit a proti kterým se vymezuje. Namátkou jmenujme zastavení elektronické evidence tržeb, zrušení kontrolního hlášení nebo zrušení povinné inkluze, což prosadila vláda v minulém volebním období.

Pravda

Na 17. kongresu ODS, který se konal 18.–19. listopadu 2006, bylo schváleno usnesení (str. 120), ve kterém stojí:„5.1. Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“Podle iDNES.cz návrh tohoto usnesení předložil Milan Franc, jeho návrh však neobsahoval slovo „koaliční“, to bylo doplněno návrhovou komisí hlavně proto, aby měl návrh vůbec šanci být schválen.

V roce 2007 se v ODS objevily hlasy, které chtěly toto usnesení zrušit zejména z důvodu jeho nepraktičnosti a obtížné vymahatelnosti.

K jeho zrušení však nedošlo a například v roce 2011 Výkonná rada ODS na základě tohoto usnesení zrušila 18 místních sdružení strany. K odebrání licence některým místním sdružení došlo také v roce 2014.

Pravda
Česká republika má skutečně nejnižší nezaměstnanost mezi zeměmi EU, jak popisuje Babiš. Stejně tak korektně popisuje i mechanismus zaměstnávání lidí z třetích zemí.

Česká republika má skutečně nejnižší nezaměstnanost mezi zeměmi EU, jak popisuje Babiš. Stejně tak korektně popisuje i mechanismus zaměstnávání lidí z třetích zemí.

Míra nezaměstnanosti ČR byla v červnu 2018 dle dat Eurostatu 2,4 %, a je tak opravdu nejnižší v Evropě. Co se týče českých firem, žádají o pracovní povolení pro cizince, především pro pracovníky z Ukrajiny. V lednu 2017 zpracovala Hospodářská komora ČR více než dva tisíce žádostí českých firem o pracovníky z Ukrajiny.

Firmy nejdříve musí nabídnout neobsazené pracovní místo českým občanům prostřednictvím Úřadu práce. V případě, kdy není volné pracovní místo ani po třiceti dnech obsazené, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a je tedy možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny nebo Mongolska.

Zaměstnanecká karta je druh povolení k pracovnímu pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) je zaměstnání.

Pravda

Vládní novela zákona o vysokých školách vešla v platnost 1. září 2016. V novele se dočteme, že neadekvátním způsobem nabytý titul odebrat lze. K vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky se vyjadřuje nově přidaný paragraf 47c, konkrétně ve věci diplomové práce jeho odstavec druhý, písmeno b:

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,

(…)

b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům. (…)

Podobné řízení zahajuje rektor univerzity, a to do tří let ode dne obhajoby disertační práce, jak stanovuje odstavec čtvrtý, písmeno b.

Pravda

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16.července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post. To již bylo po zisku důvěry vládě, o čemž se hlasovalo 10. července.

Ta byla o další dva dny později také doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iRozhlas 28.června. Taťána Malá podezření odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina její post ministryně. Svůj odchod oznámila 9.července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy. Stalo se tak den před samotným hlasováním.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť hlasování nebyla prováděna elektronickou formou, a není tedy možné zjistit, jací poslanci hlasovali pro jednotlivé návrhy.

Dne 16. října 2017 proběhla poslední 61. schůze Poslanecké sněmovny před volbami. Jediným jednacím bodem bylo posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. V rámci rozpravy byly předneseny 4 návrhy prohlášení k danému bodu podané KDU-ČSL, TOP 09, KSČM a SPD.

Text odhlasovaného usnesení lze dohledat zde. První dva body byly navržené KSČM a poslední stranou SPD. Až na první bod, kde byl jeden hlas proti, proběhlo hlasování bez odporu. Přítomných bylo 110 poslanců, a hlasovací kvórum bylo tedy 56 hlasů pro přijetí navrhovaných bodů.

Všechna hlasování probíhala v neelektronické podobě. Jen připomínáme, že Zbyňkem Stajnurou zmíněná domnělá koalice měla i v případě ideální docházky jen 94 hlasů, což jí nezajišťovalo potřebnou poslaneckou většinu.

Pravda

Poměrné zastoupení stran na předsednických postech Poslanecké sněmovny jsme již rozebírali v dřívějším výroku. Rozdělení předsednických pozic ve sněmovně skutečně neodpovídá poměrnému zastoupení podle volebního výsledku, což platí zejména v případě KSČM.

V současné sněmovně existuje 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl bymít každý poslanecký klub 0,45 předsednických postů na jednoho poslance.

Na KSČM připadá ve sněmovně 0,60 předsednických postů na poslance, u ČSSD je to 0,27 postů předsedů na poslance. KSČM má tak při stejném počtu poslanců jako ČSSD (15) dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a k tomu navíc pozici místopředsedy sněmovny. Komunisté jsou tak proporčně zastoupeni na předsednických postech více, než by jim mělo podle volebního výsledku náležet, zatímco sociální demokracie je disproporčně zastoupena málo.

Neověřitelné
Předsedovi vlády Andreji Babišovi připisujeme neověřitelný výrok. Přestože některá jím zmiňovaná čísla sedí, jiná však jsou skutečně velmi orientační a nejsme schopni je z více důvodů vyvrátit či potvrdit.

Předsedovi vlády Andreji Babišovi připisujeme neověřitelný výrok. Přestože některá jím zmiňovaná čísla sedí, jiná však jsou skutečně velmi orientační a nejsme schopni je z více důvodů vyvrátit či potvrdit.

Nelze se spolehlivostí tvrdit, zda Babiš myslel 2 miliardy korun investic pouze v poskytnutých darech postiženým zemím, anebo i ve vlastních rozpočtech České republiky například do MEDIVACu. Dosud také nejsou zveřejněny oficiální statistiky, například výše finančních prostředků poskytnutých státům v roce 2017, které jsou pro zjištění pravdivosti Babišova výroku klíčové.

Pokud mluvíme o premiérem jmenovaných balkánských státech, je pravdou, že se od České republiky, konkrétně od ministerstva vnitra, dočkaly v poslední době finanční podpory pro řešení migrační krize. Jmenovitě Bosna a Hercegovina obdržela ve druhé polovině července dar 25 milionů korun, stejnou sumu o měsíc dříve poslalo Česko do Makedonie a v listopadu 2017 získalo od tuzemské vlády příspěvek na migrační politiku i Srbsko.

Co se týká MEDEVACu, tedy vládního programu na poskytování lékařské péče v regionech zasažených humanitární krizí či přírodní katastrofou, Andrej Babiš taktéž hovoří prokazatelnou pravdu. Od roku 2015 dosud bylo v rámci tohoto programu dle webových stránek ministerstva vnitra během necelých čtyř let odoperováno celkem 2321 pacientů.

Dále však již není možné sloužit přesnými statistikami. Dle oficiálních dat poskytla Česká republika za roky 2015 a 2016 dohromady cca 250 milionů korun na asistenci uprchlíkům například v Iráku, Srbsku nebo Jordánsku. Z tiskové zprávy ministerstva vnitra z října 2017 implicitně vyplývá, že Česká republika v minulém roce vydala na řešení migrační krize postiženějším státům alespoň 178 milionů korun. Na konci března 2018 pak ministerstvo vnitra uvolnilo dalších 75 milionů korun.

Dohromady tak od roku 2015 vydala ČR podle zpráv ministerstva vnitra něco málo přes půl miliardy korun na zahraniční pomoc řešení migrační krize. Oficiální zprávy o celkové výši poskytnutých prostředků se však netýkají let 2017 a 2018. Nelze proto s přesností ověřit Babišovo tvrzení o dvou miliardách.

Podobně neúplné informace se týkají počtů policistů. Ze zprávy ministerstva vnitra o aktivitách ČR při řešení migrační krize v nejvíce postižených státech plyne, že mezi roky 2015 a 2017 působilo v rámci bilaterálních smluv a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v potřebných zemích 759 českých policistů. Rovněž však jejich počet pravděpodobně nebude kompletní.

Nepravda

Exministr práce a sociálních věcí Petr Krčál odstoupil ze své funkce kvůli podezření z plagiátorství ve své bakalářské a následně i diplomové práci.

Kontrola bakalářské práce exministra Petra Krčála na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím protiplagiátorského systému Theses ukázala, že se obsahově shoduje v 28 procentech, a to nejvíce s prací Marie Doležalové obhájenou o rok dříve. Lze tedy konstatovat, že práce vykazuje silné prvky plagiátu, řekl rektor univerzity Petr Sáha. Expert Jan Mach z Vysoké školy ekonomické nechal práci prozkoumat analytickým počítačovým programem iThenticate, který ukázal shodu mezi oběma bakalářskými pracemi asi 30 procent.

Bakalářská práce ovšem byla odevzdána a obhajována v červnu roku 2007, tedy v době, kdy plagiáty ještě nebyly odhalovány pomocí speciálního softwaru.

Další problém se vyskytl u jeho diplomové práce, kterou vypracoval na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Celých prvních 17 stran diplomové práce je totiž zcela totožných s Krčálovou prací bakalářskou. Jedinou výjimkou je nahrazení věty „ve své bakalářské práci bych se chtěl věnovat“ větou „ve své diplomové práci bych se chtěl věnovat“. Obě práce se věnovaly podobnému tématu a v obou případech byl závěr prací zcela totožný.

Nejedná se tedy o nesprávné citování, neboť míra a rozsah totožných pasáží obou prací přesahuje míru špatné citace, což potvrzuje i rektor UTB ve Zlíně Petr Sáha. „Podle dnešních kritérií by student za tak rozsáhlé opisování byl s největší pravděpodobností v rámci disciplinárního řízení vyloučen ze studia.“ Proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.