Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Okamura dle slov svého spolupracovníka z roku 2016 skutečně na projektu pomáhá. Že o tomto tématu hovořil i s hejtmanem Netolickým (konkrétně 28. října 2017), nám potvrdil mluvčí Pardubického kraje; exministr Herman na náš dotaz doposud nereagoval. Konkrétní aktivity Okamury nejsou veřejně dohledatelné, ovšem i přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se u projektu vyskytuje prokazatelně dva roky.
V minulosti dostal do mediálního povědomí tábor jeho spolupracovník Jaroslav Novák, ten tak však činil jako soukromá osoba, nikoliv jako zástupce Okamury nebo jeho hnutí. Oficiálním poradcem SPD je Novák, a to až od listopadu 2017. Jeho role ve fondu, který by se měl na opravě areálu podílet, je však zpochybňována.
V obci Brněnec rozkládající se na pomezí historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou byl v areálu textilní továrny na počátku roku 1944 zřízen koncentrační tábor.
Areál továrny, který byl v roce 2016 zapsán mezi kulturní památky má pohnutou historii a osoba Oskara Schindlera dodnes vyvolává na Svitavsku kontroverze. Schindler v létě 1944 přesunul před postupující sovětskou armádou svou krakovskou továrnu do Brněnce včetně židovských pracovníků. Před smrtí tak zachránil více než 1 000 lidí, za což mu stát Izrael udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.
Kritici Schindlerovi vyčítají, že participoval na výhodách, které mu přineslo okupované Československo. Brněnec nebyl součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale spadal přímo pod třetí říši. Schindler se v roce 1938 se stal členem NSDAP. Zatímco obecně je Schindler chápán jako „napravený“ nacista, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu. Poté, co byl svědkem likvidace krakovského ghetta, ale začal vězňům pomáhat. Naopak v Brněnci je vnímán jako válečný zločinec a přesun továrny z Polska je zde chápán spíše jako kalkul, který měl zachránit jeho byznys před sovětskými tanky.
Od roku 2016 se Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera snaží přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor na památník obětem holokaustu. Zakladatelem fondu je Okamurův guru Jaroslav „Večerníček“ Novák. Ten v roce 2016 veřejně uváděl, že Okamura v rámci této aktivity pomáhá:
„Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.“
V lednu 2017 se koncentrační tábor v Brněnci objevil v Okamurově facebookovém seriálu s názvem Ukradená revoluce, předseda hnutí SPD v něm však pouze kritizoval péči obce, kraje a rezortu kultury o tento areál, který je dle jeho slov nenávratně zničenou kulturní a historickou památkou.
Krátce poté, co byl v roce 2016 areál zapsán mezi kulturní památky, podal Novák žádost na ministerstvo kultury, aby byla památka zařazena mezi národní kulturní památky. Pardubický kraj věnoval loni fondu částku ve výši necelých 100 tis. Kč. Mluvčí Pardubického kraje nám telefonicky potvrdil, že hejtman Netolický mluvil s Okamurou o této věci jednou, a to konkrétně na recepci k 28. říjnu. Jinak ovšem komunikuje s Jaroslavem Novákem.
Jaroslav Novák poskytl před pár dny deníku Právo rozhovor, ve kterém došla řeč i na Brněnec. V rozhovoru Novák mimo jiné prohlásil: „Jsem šéf skutečného koncentračního tábora“, v narážce na koncentrační tábor v Letech . Krátce po odkoupení vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora na Písecku, podal Novák trestní oznámení k vrchnímu státnímu zastupitelství, protože se mu nelíbila suma, za kterou stát vepřín odkoupil.
Nelibost vůči jednání Nováka a jeho aktivit spojených s SPD potvrdil Právu místopředseda fondu František Olbert. Ten tvrdí, že fond vede prakticky on a Novák je pouze zakladatelem a dál se v projektu neangažuje – spíše jen mediálně vystupoval, Brněnci údajně k neprospěchu.
