Přehled ověřených výroků

Poslanec Stanjura hovoří o dlouhodobých volebních preferencích. Z analýzy výsledků volebních modelů agentury Kantar TNS vyplývá pro období od listopadu 2017 do května 2018 stabilní růst. Ve volebním modelu pro červen 2018 byl u ODS zaznamenán první pokles od posledních sněmovních voleb. Výsledek z června 2018 je přesto vyšší než výsledek z listopadu 2017, lze tak hovořit o růstu preferencí. Výrok poslance Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro naši analýzu jsme zvolili jako zlomové datum posledních sněmovních voleb, tedy 20.–21. října 2017. Budeme pracovat s daty volebních modelů provedených agenturou Kantar TNS, které byly provedeny po těchto sněmovních volbách až k 31. červenci 2018.

Výsledky volebních modelů ukazují v listopadu 2017 a únoru 2018 stabilní přechod do nového funkčního období sněmovny s 12,0 %. V březnu již byl zaznamenán první růst, kdy ODS ve volebním modelu získala 14,0 %. Růst setrvával i v dubnu se 14,5 % a květnu s 16,0 %. Až červen přinesl první drobný pokles z 16,0 % na 15,5 %. ODS si ale stále uchovává náskok oproti prvnímu volebnímu modelu po sněmovních volbách z listopadu 2017, a to o 3,5 %.

Výrok byl pronesen v souvislosti se situací v Poslanecké sněmovně a v souvislosti s tím, zdali byl program, se kterým ODS kandidovala, negativní (proti něčemu, zejména proti hnutí ANO) nebo pozitivní (jenž nabízí různá řešení problémů).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ODS ve svém volebním programu z roku 2017 skutečně navrhuje řadu konkrétních kroků a skutečně se v něm ani jednou nevyskytuje jméno Andrej Babiš. Nehodnotíme, zda je tento program dostatečně pozitivní či nikoli. Faktem je, že to není program, který by se pouze vymezoval vůči hnutí ANO.

Podíváme-li se na konkrétní kroky, které ODS nabízela ve svém volebním programu, tak jedním z velkých témat bylo například „zvýšení čistých mezd zaměstnanců o 7 % zavedením 15% sazby z hrubé mzdy“. Vedle toho ODS slibovala také „snížení počtu přijímaných zákonů“ a s tím spojené byrokracie nebo „výdaje na armádu ve výši 2 % HDP nejpozději do 6 let“.

Vedle těchto návrhů ODS přichází i s řadou opatření, která chce zrušit a proti kterým se vymezuje. Namátkou jmenujme zastavení elektronické evidence tržeb, zrušení kontrolního hlášení nebo zrušení povinné inkluze, což prosadila vláda v minulém volebním období.

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16.července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post. To již bylo po zisku důvěry vládě, o čemž se hlasovalo 10. července.

Ta byla o další dva dny později také doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iRozhlas 28.června. Taťána Malá podezření odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina její post ministryně. Svůj odchod oznámila 9.července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy. Stalo se tak den před samotným hlasováním.

Vládní novela zákona o vysokých školách vešla v platnost 1. září 2016. V novele se dočteme, že neadekvátním způsobem nabytý titul odebrat lze. K vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky se vyjadřuje nově přidaný paragraf 47c, konkrétně ve věci diplomové práce jeho odstavec druhý, písmeno b:

„(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,

(…)

b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům. (…)“

Podobné řízení zahajuje rektor univerzity, a to do tří let ode dne obhajoby disertační práce, jak stanovuje odstavec čtvrtý, písmeno b.

Předsedovi poslaneckého klubu ODS Stanjurovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že záměr Andreje Babiše „udělat menšinovou vládu“ s SPD plyne z měsíčního vyjednávání a programových průniků, které předseda SPD Okamura prezentoval na tiskové konferenci po schůzce s Andrejem Babišem.

Poté, co v lednu 2018 první Babišova menšinová vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, začali zástupci hnutí ANO opětovně jednat s dalšími politickými subjekty. V únoru 2018 probíhaly schůzky především s SPD a KSČM týkající se tolerance jednobarevné vlády ANO.

Tomio Okamura po jednom z prvních jednání s hnutím ANO prohlásil: „Od zástupců hnutí ANO vyplynulo, že jsou ochotni spolupracovat nějakou formou a nějakým obsahem v podstatě na, dá se říci, všech programových bodech, které my navrhujeme.“ (čas 21:06) Zároveň však zkritizoval některé ministry za ANO, konkrétně Roberta Pelikána, Karlu Šlechtovou a Dana Ťoka.

Robert Pelikán a Dan Ťok následně vyjádřili neochotu setrvat ve vládě, která by se opírala o hlasy SPD. Ministr spravedlnosti Pelikán přibližně týden poté uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že je pro něj: „... nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD. (...) SPD by za to mohlo chtít cokoliv i v průběhu volebního období. A já se nechci dostat do pozice, kdy budu muset nějakým způsobem korigovat své názory nebo postupy podle toho, co chce nebo nechce fašistická strana.“

Problém vlády s podporou SPD vyřešilo na měsíc vnitrostranické referendum hnutí ANO na počátku března 2018, ve kterém se nejvíce členů (38 %) vyslovilo pro variantu vlády ANO s ČSSD za tolerance komunistů.

Během dubnové týdenní roztržky mezi ANO a ČSSD, kdy sociální demokraté oznámili konec jednání o vládě, však opět vyvstala varianta menšinové vlády za tolerance KSČM a SPD. Taková spolupráce rozdělila špičky ANO na dva tábory. Proti podpoře se postavili opět ministři Pelikán a Ťok, ale také například evropská komisařka Věra Jourová.

Ráno 12. dubna potvrdil Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES, že vláda ANO podporovaná komunisty a SPD je prozatím jedinou variantou. „Zatím je to jediná možnost na stole. Pokud to tak vyhodnotí i hnutí, tak nezbude nic jiného než to s nimi udělat.“ Na jednání předsednictva a výboru hnutí toho dne večer však orgány rozhodly, že dojde k obnovení jednání se sociálními demokraty, což rovněž potvrdil Andrej Babiš na svém twitterovém účtu.

Bývalá ministryně školství zde naráží na známou kauzu plzeňských práv z roku 2009. Lidové noviny tehdy přišly se zjištěním, že se lidé ve vedení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni dopustili plagiátorství ve svých dizertačních pracích. Toto zjištění pak vedlo k odhalení dalších nesrovnalostí ve fungování fakulty.

Mezi zjištěné problémy patřila například nestandardně krátká doba studia, kdy magisterský titul někteří studenti získali za dva měsíce. Dalším problémem fakulty byl nejasný průběh odvolání v přijímacím řízení a chybějící diplomové práce absolventů ve fakultní knihovně. Problematické bylo také uznávání dvouletého studia v rámci celoživotního vzdělávání jako plnohodnotného tříletého bakalářského studia.

Kauza se také přímo dotkla několika osob působících ve vrcholné politice, například poslance za ODS Marka Bendy či bývalého premiéra za ČSSD Stanislava Grosse.

Podezření z rychlostudií se po plzeňské kauze objevila také v roce 2009 u soukromé Vysoké školy finanční a správní.

Další kauzou ve spojitosti s vysokým školstvím bylo v roce 2008 například zjištění o plagiátorství bývalého děkana University Tomáše Bati ve Zlíně, Jaroslava Světlíka. Ten se dopustil plagiátorství ve své docentské práci.

U soukromých vysokých škol se pak objevila problematika s neudělením akreditace - jako v případě soukromé Vysoké školy cestovního ruchu a teritoriálních studií.

Další problém v souvislosti se soukromými školami bylo udělování titulů Dr. na Ústavu práva a právní vědy. Tento titul však v České republice není uznáván jako oficiální akademický titul.

Jako poslední zmiňme poněkud kuriózní kauzu na Vysoké škole ekonomické z roku 2009. Bývalý asistent školy Jan Vorlíček vydíral studentky žádostí o protislužbu za připuštění k řádnému opravnému termínu zkoušky. Mezi Vorlíčkovy požadavky mělo patřit například upečení buchty, úklid nebo zahrání šachové či pokerové partie.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť hlasování nebyla prováděna elektronickou formou, a není tedy možné zjistit, jací poslanci hlasovali pro jednotlivé návrhy.

Dne 16. října 2017 proběhla poslední 61. schůze Poslanecké sněmovny před volbami. Jediným jednacím bodem bylo posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. V rámci rozpravy byly předneseny 4 návrhy prohlášení k danému bodu podané KDU-ČSL, TOP 09, KSČM a SPD.

Text odhlasovaného usnesení lze dohledat zde. První dva body byly navržené KSČM a poslední stranou SPD. Až na první bod, kde byl jeden hlas proti, proběhlo hlasování bez odporu. Přítomných bylo 110 poslanců, a hlasovací kvórum bylo tedy 56 hlasů pro přijetí navrhovaných bodů.

Všechna hlasování probíhala v neelektronické podobě. Jen připomínáme, že Zbyňkem Stajnurou zmíněná domnělá koalice měla i v případě ideální docházky jen 94 hlasů, což jí nezajišťovalo potřebnou poslaneckou většinu.