Přehled ověřených výroků

Zeman naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva. Nevyjadřuje však naději, jak tvrdí prezident, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“

Zeman podpořil návrh Sobotkovy vlády, který ovšem přestal být předmětem diskuze s koncem volebního období. Aktuální návrhy zákona o referendu prezident nepodpořil, mimo to se zásadně liší (jak okruhem možných otázek, tak i počtem podpisů, které jsou potřeba pro jeho vyvolání).

Zeman podpořil v Poslanecké sněmovně návrh referenda z dílny vlády Bohuslava Sobotky. Prezident během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili. V minulém volebním období se ovšem nestihla předloha projednat a tak „spadla pod stůl“.

V současné době byly do Sněmovny předloženy tři návrhy zákona o obecném referendu (poslanecké návrhy SPD, KSČM a ČSSD). Ani jeden návrh není identický s tím, co Miloš Zeman při projednávání podpořil, proto se nedá říct, že podporou předchozího vládního návrhu vyjádřil podporu i těmto.

Předloha SPD se liší tím, že okruh možných otázek pro referendum je výrazně širší, u návrhu komunistů platí totéž (v obou případech lze také referendum vyvolat jednodušeji); návrh ČSSD naopak zvyšuje hranici pro vyvolání referenda. U všech těchto návrhů pak běží řádný legislativní proces a jsou projednávány.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože někteří členové poslaneckého klubu během projednávání skutečně Ondráčka ve svém vystoupení podpořili.

V průběhu rozpravy o volbě předsedy Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů podpořil Zdeňka Ondráčka poslanec Bláha z poslaneckého klubu hnutí ANO:

„To, že máme každý v životě nějaký škraloup, tak se zamyslete nad tím, co jste dělali vy celý život. Já jsem třeba v době komunismu byl na vojně a dneska by mi mohl někdo vyčítat, že jsem sloužil lidu prostřednictvím vojenské základní služby. Byl jsem v Pionýru, mohlo by mi být vyčítáno, že jsem souhlasil s režimem? Byl jsem v SSM - to samé. Takže pojďme, pokud se chceme hodnotit, oprostit se od minulosti.“

Dalším příkladem je poslanec Hájek:

„Vážím si těch, kteří skutečně bojovali a byli vězněni za komunistů. Ale nevážím si těch, kteří určitým způsobem dnes, v době tedy, kdy už žijeme v jiném společenském zřízení, kritizují tu dobu.“

Naopak ministr zahraničních věcí za ANO Martin Stropnický nepřímo vyzval Ondráčka k tomu, aby se za svoje působení u pohotovostních pluků omluvil:

„Ale já si myslím, že stačí poměrně jedná krátká věta. Tedy aspoň mně. Všichni jsme se v životě někdy sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku, a stačí tohle přiznat a říct: ‚Promiňte, já jsem se tehdy spletl.‘ Mně by to stačilo.“

Zdeněk Ondráček během svého kandidátského projevu, ve kterém poslance seznamoval se svým profesním životem, omluvu za své působení u pohotovostního pluku v roce 1989 nepronesl. Poslanec Ondráček pouze vysvětlil, jak se do pohotovostního pluku dostal:

„K vykonání náhradní vojenské služby jsem nastoupil do střední policejní školy, která se tehdy nazývala Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, stejně tak jako cca 550 mužů – tehdy ještě ženy nechodily, aspoň tímto směrem.“

Jediné, za co se Ondráček omluvil, bylo jeho působení v roli poradce Poslanecké sněmovny:

„Můžu se vám omluvit za to, že jsem po ukončení své aktivní služby pracoval pro tuto Poslaneckou sněmovnu jako poradce.“

Až po jeho kandidátském projevu byl ministrem zahraničích věcí Martinem Stropnickým nepřímo vyzván k omluvě. Zdeněk Ondráček se však už ke slovu nepřihlásil, a tak výzvě Martina Stropnického nevyhověl.

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi zde potvrdíme správnost jeho komplexnějšího výroku, který se týká jak bezprostřední reakce Roberta Pelikána po vyhlášení výsledků volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu GIBS, tak minulých vyjádření ministra spravedlnosti na téma své rezignace.

Po tajném hlasování a následném vyhlášení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytl ministr spravedlnosti Pelikán rozhovor médiím. Ze záznamu serveru Blesk.cz (čas 2:11) vyplývá, že Pelikán možný odchod z vlády nepotvrdil, ani nevyvrátil – s odpovědí váhal a možný odchod nicméně skutečně naznačil. Pro úplnost kontextu dodejme, že ministr Pelikán se cítil „nepříjemně překvapen“, jak členové jeho poslaneckého klubu reagovali při rozpravě před hlasováním.

Reportérka Blesku: „Je to třeba pro vás nějaký důvod, proč byste měl odejít z vlády hnutí ANO?“ Pelikán: „Já nevím. Musím ty věci více promyslet, ale říkám, jsem z toho velmi nešťastný.“ Na otázky médií Pelikán de facto přitakal faktu, že pro Ondráčka hlasovali i zástupci ANO.

Z veřejně dostupných zdrojů není patrné, že by Pelikán chtěl skládat funkci kvůli poslancům SPD zvoleným do funkcí ve Sněmovně. Předseda Bartoš však spíše naráží na Pelikánův výrok ze druhé poloviny února 2018, kdy ministr spravedlnosti v demisi prohlásil, že je pro něj „nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD.“ Téma rezignace nezmínil ministr spravedlnosti poprvé. V roce 2016 nesouhlasil s plánem reorganizace policie a vytvořením Národní centrály boje proti organizovanému zločinu z pera ministra vnitra Chovance, jelikož by nechtěl nést odpovědnost za protikorupční boj při rušení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Andrej Babiš s největší pravděpodobností skutečně ve volbě předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů nehlasoval.

Na začátku čtvrtého jednacího dne sedmé schůze, v pátek 2. března 2018, byl Babiš čten místopředsedou Sněmovny Filipem jako omluvený z osobních důvodů. Hlasování probíhalo tajně a není tedy možné bez materiálů Volební komise s naprostou jistotou říci, kdo se jej účastnil. Andrej Babiš pak v neděli 4. března na svém facebookovém profilu sdílel informaci, ve které potvrzuje, že se ze schůze omluvil a nedostatečně přesvědčil ostatní poslance ANO, aby pro Zdeňka Ondráčka nehlasovali.

„Sám jsem se omluvil, nechtěl jsem být u toho. Já vím, moje chyba, měl jsem být asi důraznější, když jsme se o tom bavili na klubu, měl jsem kolegy víc přesvědčovat.“

Pro úplnost dodejme, že z veřejně dostupných informací není jasné, kde se Babiš v době volby předsedy komise pro kontrolu GIBS pohyboval.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.