Přehled ověřených výroků

Radit se Zeman hodlá o tom, zda Nejedlý a Mynář budou pokračovat v působení na Hradě. Toto již dříve řekl např. v rozhovoru pro TV Nova (čas 50:45), není vyloučeno, že toto prohlásil i jinde. To, že ani Mynář, ani Nejedlý nejsou podle známých informací stíhání ani obviněni, jsme již ověřili v jiném výroku. Není známo, že by Mynář či Nejedlý spolupracovali s Davidem Rathem, jde navíc spíše o řečnický obrat v návaznosti na spekulace kolem Drahošova volebního manažera Kleindiensta.

Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.

Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.

Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.

Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.

Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.

Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.

Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.

Jiří Ovčáček skutečně ještě 28. prosince 2017 veřejně tento závazek potvrdil. Pro server Idnes.cz Ovčáček uvedl:

„Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.

Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tyto jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Jiří Drahoš ještě během sčítání hlasů prvního kola prezidentských voleb 13. ledna 2018 prohlásil: „Já bych se rád s Milošem Zemanem setkal tváří v tvář. On sice řekl, že on kampaň nevede, takže do žádných debat chodit nebude, ale všichni víme, že podobný výrok Miloše Zemana je jenom blbec nemění své názory. Takže já jsem zvědav.“ (čas 2:28:20)

Následoval dotaz redaktorky DVTV Emmy Smetana: „Já se chci zeptat, jestli výslovně chcete vyzvat Miloše Zemana k tomu, aby se s vámi utkal v předvolební debatě, a pak-li že by on dodržel své stanovisko, že se žádné debaty nezúčastní, tak jestli byste do takové debaty šel s jeho mluvčím Jiřím Ovčáčkem.“

Drahoš na něj odpověděl slovy: „My jsme všichni, nejenom já, ale i další protikandidáti vyzývali Miloše Zemana, aby nehrál na to, že kampaň nedělá a že do debat chodit nebude. Jak říkám, já bych to uvítal, ale nebudu dále vykřikovat do větru, aby Miloš Zeman slezl z Hradu a šel debatovat.“ (čas 2:37:00)

Miloš Zeman kontroval o několik málo minut později: „Teď jsem poslouchal televizi, kde pan Drahoš říkal, že by se se mnou velice rád utkal tváří v tvář. Rád jeho prosbě vyhovím.“ (čas 3:04:33)

Na otázku reportérky Doležalové z FTV Prima, zda by byl Zeman případně ochoten jít i do debaty na Primě, prezident odvětil: „Už vzhledem k výhradám, které mám k neobjektivitě naší takzvané veřejnoprávní televize, nebudu mít nic proti tomu, když televize Prima nám oběma nabídne pole pro debatu, a nebudu mít dokonce nic proti tomu, když ty debaty budou dvě. Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily.“ (čas 3:10:40)

Dne 15. ledna oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na twitteru, že Zeman přijal nabídku na účast v duelech čtyř televizí, jmenovitě Nova, Barrandov, Prima a ČT.

Jiří Drahoš na svých webových stránkách uvádí v souvislosti s ekonomickými migranty následující:


,,Evropa musí dokázat rozlišit lidi opravdu nezbytně potřebující pomoc - utečence od migrantů, kteří chtějí ,,jen” práci nebo přicházejí za vidinou sociálních dávek. Skutečným uprchlíkům by Evropa měla poskytnout dočasnou humanitární pomoc, ale pokud možno za svými vnějšími hranicemi, tedy co nejblíže k jejich domovům. Ekonomičtí migranti by měli být vraceni co nejrychleji zpět, ideálně by neměli být do EU vůbec vpuštěni. Ani v sociálně nejrozvinutějších státech jako je Německo či Švédsko by nemělo být možné žít měsíce nebo roky pouze z dávek sociální pomoci.”

Během kampaně byl Jiří Drahoš mnokrotát na dané téma dotazován.

Např. v lednu v rozhovoru pro deník Právo řekl.

„Vůči migrační krizi se vymezuji jasně už od začátku kampaně. Neříkám nic jiného v těch zásadních věcech než třeba Mirek Topolánek. Nechceme tady každého, je třeba zabránit migraci, je třeba pomoci lidem tam u nich. Nevidím tady žádný rozpor mezi tím, co k migraci říkal Mirek Topolánek a co říkám daleko delší dobu já.“

Na jaře loňského roku v rozhovru pro web Info.cz prohlásil. „My nemůžeme jako Evropa řešit ekonomickou migraci z Afriky nebo z dalších lidnatých zemí. Evropa prostě nemůže být útočištěm těchto lidí. Tyto migranty bych nepřijímal, vracel bych je, obratem.“

Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.

Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.

Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.

O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.

Mirek Topolánek 16. listopadu 2017 v debatě Seznam Zprávy šesti prezidentských kandidátů na otázku, zda v případě, že se přítomní kandidáti nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka, odpověděl „určitě ano“ (otázka od 24:09, odpověď M. Topolánka 24:58).

Dodejme, že stejný závazek dali v diskuzi i další kandidáti. Konkrétně Drahoš, Kulhánek, Hilšer, Fischer a Horáček.

Pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Tento výrok padl v kontextu diskuze o vládě Andreje Babiše, respektive o jeho jmenování premiérem.

Jiří Drahoš se opakovaně vyjádřil k tomu, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného.

„Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“

Jiří Drahoš tedy potvrdil, že by jmenoval zástupce nejsilnější strany (tedy hnutí ANO), nicméně preferoval by někoho, kdo není trestně stíhán.