Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Když se podíváme na návrhy zákonů předložené ze strany vlády od 21. října 2017 (8. volební období), tak se výše vytyčeného okruhu témat týkají čtyři návrhy, a sice: novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a novela insolvenčního zákona.

V případě první novely má dojít ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře a zákoně o Úřadu práce České republiky, které se tematicky týkají problematiky sociálních dávek. Avšak věcně návrh žádné změny nepřináší, jak se dočteme v důvodové zprávě:

„Předložený návrh zákona má opravný legislativně-technický charakter a neobsahuje žádné věcné změny.“

Druhý návrh se týká projektu eNeschopenek a úprav v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věci (JISPSV), jak stojí v závěru důvodové zprávy:

„Navrhuje se proto zrušení právní úpravy stávajícího projektu „eNeschopenky“ a současně právní úpravy převodu registrů ČSSZ do JISPSV s tím, že zároveň budou zahájeny práce na nové podobě eNeschopenky s termínem účinnosti 1. ledna 2021; přitom bude zvážena i další podoba JISPSV.“

Nicméně opět se nejedná o žádnou zásadní věcnou změnu, ale spíše o návrh organizačních změn.

Třetí návrh, který již postoupil do druhého čtení, se týká změn pravidel pro jmenování a sankce znalců. Tím pádem zapadající pod problematiku justice a soudnictví.

Poslední návrh se týká pomoci osobám v exekuci, konkrétně usnadňuje proces vstupování do oddlužení. Jde tedy o návrh zákona zabývající se dluhovými pastmi.

Za zmínku může stát i plánovaná změna výše normativních nákladů na bydlení (stanovovaná každoročně vládou), která má za cíl zabránit zneužívání peněz od státu nepoctivými pronajímateli bytů. V tomto případě se nejedná o zákon, ale o nařízení vlády předložené ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě výše uvedeného hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Dodejme, že nehodnotíme obsah předloh, ale soustředíme se na fakt, že ministři v daných oblastech nějaké kroky podnikli.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť rozhodné okolnosti případu nebyly známy, a nelze tedy říci, že by si na kauzu někdo vzpomněl po deseti letech.

Stavba Čapího hnízda započala roku 2006, ale rozporuplným momentem bylo až schválení dotace z programu pro malé nebo středně velké podniky, tedy srpen roku 2008. Od počátku nebylo jasné, komu areál patří. Majitelé akcií společnosti Čapí hnízdo byli od roku 2008 anonymní až do zákazu takového druhu akcií v roce 2014. Poté se sloučila s firmou Imoba spadající do holdingu Agrofert. První vyšetřování možného podvodu začalo na přelomu roků 2015 a 2016.

Dodejme, že sám Babiš nejprve tvrdil, že neví, komu farma patřila, aby vzápětí veřejně za majitele v rozhodné době označil své rodinné příslušníky.

V roce 2006 započaly práce na projektu – komplexní rekonstrukce celého areálu včetně zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena. Farma čerpala dotaci 50 milionů korun, výbor regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 20. srpna 2008.

Koncem listopadu 2015 do rukou vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení na farmu Čapí hnízdo. Jeho pisatel se domnívá, že při budování centra byl spáchán dotační podvod. Žalobci dospěli k tomu, že trestní oznámení může mít reálné základy, a postoupili ho těsně před Vánoci policii. V březnu 2016 Evropský úřad proti podvodům OLAF zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž bylo 50 dotačních milionů na výstavbu Čapího hnízda uděleno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Maďarsko odmítlo podepsat Marakéšskou deklaraci a Marakéšský akční plán do roku 2020. Nicméně nadále zůstává součástí Rabatského procesu a mělo by se na konkretních aktivitách podílet prostřednictvím Visegradské skupiny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící kvůli tomu, že je sice pravdou, že tento cíl v prohlášení opravdu je, ale je zavádějící ho vztahovat k migraci obecně. A to vzhledem k tomu, že je to pouze jeden z cílů jedné z pěti hlavních oblastí deklarace, která se zabývá problematikou legální migrace a zaměstnanecké mobility speciálně.

Marakéšská deklarace zmiňuje pět hlavních oblastí, které by se měly stát hlavním cílem snah deklarujících států v nejbližší budoucnosti:

• oblast výhod migrace a problematiky,
• oblast legální migrace a mobility,
• oblast ochrany a azylového řízení,
• oblast prevence a boje proti nelegální migraci, pašeráctví a obchodu s lidmi,
• oblast návratu, zpětného převzetí a reintegrace.

Oblast legální migrace a mobility (.pdf, str. 5) deklarující strany chápou jako důležitou a chtějí zajistit její posílení a rozvoj především pro určité kategorie cestujících. Vyjadřují se v takto:

„... recognise the need to encourage and to strengthen the pathways to regular migration, based on efficient civil registration systems, and to promote the mobility of certain categories of travellers (in particular, businessmen and businesswomen, young professionals or researchers) between European and North, West and Central African countries.“

V této je oblasti pak vytyčený cíl číslo 3 v překladu: „...podpora legální migrace a mobility, obzvláště u mladých osob a žen, mezi Evropou a severní, západní a centrální Afrikou, a mezi těmito regiony navzájem.“ Cíl by se měl specificky zaobírat jen legální migrací dle možností a potřeb jednotlivých pracovních trhů, ochranou a právy pracovníků a podporou dobrých postupů a faktorů v rámci mezi a mimoregionální mobility.

V otázce dopadů migrace na rozvoj států se deklarující státy v prohlášení (. pdf, str. 4) přihlásily k zásadám rozvojové Agendy 2030 přijaté OSN, která ve svém cíli číslo 10.7 hovoří o tom, že ke snižování nerovnosti mezi a uvnitř států je potřeba zajistit řádnou, legální a bezpečnou možnost migrace a mobility lidí, a to za využití plánované a organizované migrační politiky. Lze tedy tvrdit, že obecně organizovaná (ve smyslu státem kontrolovaná) legální migrace je považována za jeden z pozitivních zdrojů rozvoje a růstu států.

Uniklý návrh programového prohlášení vlády, který 11. května 2018 zveřejnil server iRozhlas.cz, jasně vyjadřuje zahraničně politickou orientaci. Návrh prohlášení říká: „Členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní.“ O členství v NATO se v návrhu uvádí, že: „…je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu.“Návrh se konkrétně vyjadřuje také ke vztahům ČR s dalšími důležitými státy, podporuje ekonomickou diplomacii a členství v multilaterálních organizacích jako je OSN, WTO, OECD atd.

Vztah ČR k EU prohlášení rozebírá v bodě Zahraniční politika a Evropská unie. Cílem vlády bude zajistit, aby byla Česká republika aktivním a respektovaným členem EU. Vláda plánuje aktivní zapojení do diskuse o reformě EU s důrazem na posílení role členských států, Evropské rady a principů subsidiarity a proporcionality.

Velkým tématem ve vztahu k EU je pro vládu otázka ilegální migrace. Vláda slibuje navrhnout změnu Společného evropského azylového systému, a zajistit tak subsidiaritu členů EU v otázce přijímání a přesidlování uprchlíků. Zároveň chce vláda v rámci EU a NATO prosazovat u migrace razantnější přístup a řešit problematiku v zemích původu a prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí. K tomu se váže také vládní závazek větší aktivity v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci.

O členství v NATO tento bod říká: „NATO je páteří naší bezpečnostní politiky.“
Vztah ČR k NATO se ale podrobněji rozebírá v bodě Obranná politika a Armáda České republiky. Vláda se zavazuje k další účasti na mírových misích a aktivitách NATO a také na zahraničních operacích OSN a EU.

Je vyjádřena podpora, aby vojáci Armády České republiky pokračovali a byli zapojeni do alianční spolupráce. Prohlášení zmiňuje například: „…účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku. Budeme přispívat do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Ve vztahu k ostatním státům návrh prohlášení deklaruje zachování nadstandardních vztahů se Slovenskem, pokračování spolupráce v rámci V4, prohlubování vztahů s Rakouskem, vytvoření pragmatických aliancí s Německem a Francií a zachování vztahů s Velkou Británií v ekonomice a bezpečnosti po Brexitu. Detailněji je popsána spolupráce s USA se zaměřením na obchod, investice, obranu, bezpečnost, vědu a výzkum.

Vláda se v návrhu také zavazuje pokračovat ve stávající politice vůči Izraeli a udržet strategické přátelství a partnerství. Podporuje mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi RB OSN.

O vztahu s Ruskou federací se návrh prohlášení zmiňuje pouze takto: „Chceme se v EU mnohem aktivněji účastnit diskuze o budoucích vztazích s Ruskou federací se snahou o nalezení všeobecně přijatelných řešení vedoucích ke snížení napětí v Evropě.“ S Čínou plánuje vláda: „…docílit vyvážených a vzájemně výhodných vztahů na základě uzavřených dohod respektujících pravidla mezinárodního obchodu.“

Z diplomatického hlediska v návrhu vláda deklaruje větší důraz na prosazování lidských práv, a to v rámci členství ČR v Radě pro lidská práva OSN v období 2019 až 2021. V ekonomické diplomacii se zavazuje podporovat české exportéry a zahraniční investiční projekty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident Zeman tvrdí, že pokud soud dopadne pro Mynáře neúspěšně, tak jej odvolá – toto rozhodnutí se ovšem nedá v brzké době očekávat, a prakticky proto prověrka není podmínkou setrvání ve funkci.

O tom, že Vratislav Mynář potřebuje pro setrvání ve funkci kancléře bezpečnostní prověrku, se prezident Zeman vyjádřil v říjnu 2013. Konkrétně v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl následující: „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non. Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, a nebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“(video zde, čas 37.07)

V září 2015 (den předtím, kdy se veřejnost dozvěděla, že Mynář prověrku nezískal), Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že odvolání bude neúspěšné, kancléř skutečně ve své funkci skončí:

„Pokud v té obálce bude rozhodnutí o neudělení prověrky na stupeň přísně tajné, předpokládám, že tak jako jakýkoliv jiný občan České republiky, využije možností, které mu dává proces odvolání. A pokud ani tyto možnosti nedopadnou dobře, pak samozřejmě dodržím slovo, které jsem dal.“

V rozhovoru pro Parlamentní listy o den později Zeman uvedl: „Pokud mě sám pan kancléř nebude chtít opustit, vždycky pro něj na Hradě bude důstojné místo.“

V lednu 2016 se ukázalo, že Mynář s odvoláním (tzv. rozkladem) neuspěl. Na to uvedl prezident Zeman: „Jenom bych předeslal, že vy novináři, kteří pořád mluvíte o bezpečnostní prověrce, zapomínáte, že není žádný zákon, podle kterého by kancléř měl mít bezpečnostní prověrku. Čili pan Mynář žádný zákon neporušil.“

Podobnou informaci zopakoval v lednu 2017 v rozhovoru pro Český rozhlas (čas 33.25):

„Žádnou prověrku ze zákona nepotřebuje, a když si o ni z frajeřiny řekl na ten nejvyšší stupeň a když soudní přezkum dopadne v jeho neprospěch, bude za to muset zaplatit.“

V listopadu 2017 už uvedl pouze: „Hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené.“

To, jestli kancléř prezidenta ČR prověrku skutečně nepotřebuje, již Demagog.cz ověřoval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vzhledem k tomu, že důvodem pro zrušení dodatku k memorandu byla kritika KSČM - mj. hlavně skutečnost, že kvůli dodatku kritizovaným komunisty bylo přerušeno jednání o toleranci vlády mezi ANO a KSČM.

O dodatku k memorandu informoval ministr průmyslu a obchodu Hüner, který vyjednával s těžaři. Pro Radiožurnál uvedl:

"Během jednání jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právních závazností, a abychom stvrdili toto vnímání i právě relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že do týdne uzavřeme dodatek k memorandu." Babiš však na toto r eagoval kriticky s tím, že dodatek nebyl projednáván s vládou:

"On má možná dobrý úmysl, že to chce nějakou formou zrušit, ale úkol byl, že má informovat vládu. Pokud se to sám dozvídám z médií a ještě to nešťastně komunikoval, není to dobře." Babiš také kritizoval samotné memorandum:

"Protože já jsem přesvědčen, že to memorandum nemá logiku a nemůže být platné, když se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, a ta firma sedí někde na Britských panenských ostrovech. A musím o tom s panem ministrem mluvit." Z řad KSČM zaznívala k dodatku kritika, dle webu ČT se předseda komunistů Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce k dodatku takto:

"Naštvalo mě nejvíc, že jestliže hlasy ANO, KSČM a SPD jsme na zářijové schůzi schválili, že memorandum je právě nulitní, tak nemůžu k právně nulitnímu dokumentu přijmout dodatek." Deníku Echo řekl Filip následující:

"Řekl jsem panu předsedu Babišovi, že jsem proti dodatku. Pokud chce ministr Hüner dodatek skutečně podepsat, tak s nimi (hnutí ANO - pozn. red.) nemá cenu dál jednat." Vzhledem k tomu, že dodatek schválen vládou nakonec nebyl a po vyjasnění si informací okolo dodatku mezi ANO a KSČM se komunisté vrátili k jednání o toleranci vlády, předseda Filip mj. uvedl:

"Vzhledem k tomu, že předseda vlády nařídil panu ministru Hünerovi, aby postupoval v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze září loňského roku, tak se KSČM vrací k jednání." 1. března tohoto roku oznámil Hüner při sněmovních interpelacích, že ČR vypověděla memorandum o těžbě lithia u Cínovce s australskou společností European Metal Holdings (EMH). Uvedl následující:

"Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda,ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích." Loni před sněmovními volbami byla kauza lithium jedním z rozhodujících témat. Tehdejší ministr průmysl Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o porozumění s EMH, jež se stalo terčem kritiky. Necelé dva týdny před volbami s prvotní informací o lithiu přišel dezinformační server Aeronet. Dle informací z Aeronetu ČSSD chystala tunel, který by Česko připravil o peníze z lithia. Kauza byla dále rozebírána například zde.