Přehled ověřených výroků

Podle Ústavy České republiky se prezident ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let, přičemž začíná dnem, kdy zvolený prezident složí svůj slib. Úřadující prezident Miloš Zeman složil svůj inaugurační slib dne 8. března 2013, tedy nově zvolený prezident by se měl ujmout úřadu 8. března 2018.

Prezident Zeman skutečně prohlásil, že je zásadně proti vyhlášení předčasných voleb, a zároveň slíbil k tomuto kroku nikdy nepřistoupit. I když Ústava ČR umožňuje prezidentovi republiky jak rozpuštění Sněmovny, tak s tím spojené vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

Miloš Zeman ve svém vánočním poselství deklaroval, že je jasně proti vyhlášení předčasných voleb. Pronesl, že „občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili“.

Jak uvádí kandidáti Zeman i Drahoš, Ústava České republiky dává prezidentovi možnost vyhlásit předčasné volby.

Podle článku 35 Ústavy je pravomocí prezidenta ČR rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jestliže:

„a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.“

Prezident je dále povinen Poslaneckou sněmovnu rozpustit, „navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců“. Tzn. jestliže 120 členů Sněmovny odhlasuje její rozpuštění, prezident to musí akceptovat a Sněmovnu rozpustit. Poslaneckou sněmovnu však nelze rozpustit tří měsíce před koncem volebního období.

Článek 17 Ústavy ČR dále uvádí: „byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění“. Podle článku 63 Ústavy ČR „prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu“. Tedy právo vyhlásit předčasné volby je opravdu v pravomoci prezidenta.

Úvodem vymezme, že neověřujeme „otevření Pandořiny skřínky“, nýbrž to, zda Drahoš v minulosti několikrát prohlásil, že se zpětným zdaněním církevních restitucí nesouhlasí. To prohlásil, a výrok je tedy pravdivý. K podstatě a rizikům retroaktivity jsme se již vyjádřili jinde, autoritativní posouzení však náleží Ústavnímu soudu, nikoli nám.

Zpětné zdanění církevních restitucí důrazně odmítl již pro Volební kalkulačku (.gdoc, řádek 69), stejné přirovnání dokonce použil v Rozstřelu iDNES 19. prosince 2017. Dále restituce odmítl například v debatě prezidentských kandidátů, kterou uspořádala 4. ledna 2018 Asociace soukromých zemědělců v Radonicích. Drahoš tedy tento názor několikrát veřejně zopakoval.

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tyto jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 upozorňuje na vliv ruských hybridních kampaní a dezinformací a také na zvýšené množství osob napojených na čínské zpravodajství, jak je již ověřeno zde. Zpráva však nepotvrzuje Drahošovy obavy ohledně ovlivňování voleb. Ředitel Bezpečnostní informační služby, plk. Ing. Michal Koudelka, vydal k dané věci prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potencionálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské. Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni při jakémkoli podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Také v amerických prezidentských volbách v roce 2016 bylo Rusko obviněno ze strany CIA za šíření konspirací za účelem toho, aby zvítězil Donald Trump.

Dále referendum z roku 2016 o setrvání Velké Británie v EU provázely ruské dezinformace – mimo jiné vzhledem k nejasnému financování kampaně pro Brexit nebo kvůli vlivu na twitteru, kde se objevily ty twitterové účty napojené na Rusko, které se snažily ovlivnit volby v USA. Navíc bylo dále zaznamenáno, že zhruba 13 500 velmi aktivních účtů po referendu najednou zmizelo.

Problémy s fake news řeší i další země. Ve Finsku bylo například otevřeno Centrum proti dezinformacím, Německo plánuje otevření podobného centra, jaké funguje u nás.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož i přes obvinění není vliv tajných služeb na volby přímo potvrzen.

Jiří Drahoš svou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb zahájil skutečně v Jablunkově, a to v úterý 16. ledna 2018. O návštěvě svého rodného města Drahoš informoval také na sociálních sítích. Na stejném místě také svou kandidaturu na prezidenta republiky dne 28. března 2017 oznámil. S místními se nyní setkal v prostorách tamější radnice, které byly zaplněny, a podle informací Deníku.cz si Drahoš od publika vysloužil také aplaus vestoje.

Jiří Drahoš navštívil v úterý 16. ledna 2018 hokejové utkání v Třinci, kterého je fanouškem. Na velkoplošné obrazovce nad ledem se objevil ve třetí třetině a zamával divákům.

Informace o jejich reakci se různí. Podle iDNES.cz jej diváci z velké části vypískali. Deník.cz zmiňuje, že lidé začali pískat, ale také mu vyjadřovali podporu.

„Bylo to tak půl na půl. Kolem sebe jsem měl zrovna lidi, kteří neměli žádné vulgární poznámky, nijak jim nevadil. A viděl jsem i takové, kteří se dokonce postavili a začali mu tleskat,“ řekl jeden z návštěvníků zápasu pro Deník.cz.

Záznam tohoto momentu se nám však nepodařilo získat, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prohlášení podporovatelů Jiřího Drahoše je dostupné na jeho oficiálních stránkách jiridrahos.cz – na Facebooku toto prohlášení není možné jednoduše dohledat. Prohlášení podepsali dárci, kteří přispěli na Drahošovu kampaň ještě před prvním kolem prezidentské volby, prohlášení tedy není zcela aktuální. Většina velkých dárců však i nadále zůstává stejná a tito dárci označili svůj příspěvek jako nezištný. Skutečnost, že jim výměnou za podporu a toto prohlášení Jiří Drahoš nic neslíbil, je však ve své podstatě neověřitelná.

Dokument, který je zveřejněn na stránkách prezidentského kandidáta Drahoše, nese název Společné prohlášení dárců prezidentské kampaně Jiřího Drahoše a začíná slovy: „Jako občané České republiky, vědomi si odpovědnosti za další směřování naší země, jsme se zcela nezištně rozhodli podpořit Jiřího Drahoše jako kandidáta na prezidenta České republiky“ (.pdf, str. 1).

Dary jsou tedy podle slov dárců nezištné, avšak založené na „morálních a lidských hodnotách“, které Jiří Drahoš zastává a které jsou podle dárců v souladu s jejich představami o ideálním prezidentovi České republiky.

Prohlášení podepsalo 35 největších přispěvatelů kampaně a 1 520 občanů, kteří přispěli nižšími částkami. Prohlášení logicky vzniklo ještě před prvním kolem prezidentské volby, proto v současné době nezahrnuje nové dárce. Největším novým dárcem je například Václav Dejčmar – druhý největší akcionář společnosti RSJ Algorithmic Trading, majitel Czechoslovak Models, spolumajitel galerie DOX, partner v TechSquare a spolumajitel několika technologických firem – který přispěl částkou 1 000 000 korun. Drtivou většinu darů Drahošovi však i nadále tvoří nižší finanční částky od velkého množství jeho podporovatelů.

Tvrzení, že dárcům Jiří Drahoš za jejich podporu nic neslíbil, je ze své podstaty neověřitelné. I když navenek jak dárci, tak Jiří Drahoš deklarovali svou nezištnost, pravda o tom, jestli byly součástí tohoto vztahu nějaké sliby, je známo jen aktérům samotným.

Miloš Zeman skutečně veřejně uvedl, že mu Karel Gott vyjádřil podporu. Karel Gott v reakci na to prostřednictvím své mluvčí uvedl, že, stejně jako při všech volbách, jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta.

Miloš Zeman se o této podpoře zmínil v sobotu na tiskové konferenci. Konkrétně uvedl (ČT 24, čas 01:37):

„Zaregistroval jsem s velkým potěšením, že mně před volbami vyjádřily podporu tak různorodé osobnosti, jako je na jedné straně Andrej Babiš a na druhé straně Karel Gott.“

Karel Gott se k volbám vyjádřil pro deník Blesk. Řekl:

„Současné prezidentské klání sleduji velmi bedlivě, nejen z pohledu názorů a vizí jednotlivých kandidátů, ale zejména z jejich celkového projevu. K volbám půjdu, o prezidentských kandidátech s rozvahou přemýšlím. Budu proto volit člověka, kterého si vážím, jehož myšlenky a názory jsou mi blízké, a vím, že naši republiku bude opět dobře reprezentovat. A mohl by dle mého obstát i v nelehké době, která nás nepochybně čeká.“

Zemana tedy Karel Gott expilicitně nejmenoval, stejně tak neřekl ani jméno žádného dalšího kandidáta. Na druhou stranu lze na základě výše uvedeného citátu dospět i k názoru, že zpěvák Zemana nepřímo podpořil.

Informaci, že Karel Gott podpořil Miloše Zemana, uvedly Parlamentní listy a to v článku „Karel Gott se jednoznačně vyjádřil, koho bude volit za prezidenta“.

Tento článek sdílel na svých sociálních sítích mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Sám Karel Gott se k tomu vyjádřil prostřednictvím své mluvčí. Pro řadu médií (např. iRozhlas.cz) uvedl, že „jako vždy, při všech volbách, jsem jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta, proto ani jejich výroky nekomentuji.“

Jiří Drahoš uvedl, že pokud budou dvě debaty tak by rád určil, ve kterém médiu se jedna z nich odehraje. Zároveň ale upřesnil, že zatím žádná dohoda mezi kandidáty nebo jejich týmy neproběhla.

Jiří Drahoš o určování míst a počtů prezidentských debat mluvil, a to v rozhovoru pro Seznam Zprávy (10:45).

„Miloš Zeman si může určovat co chce. Pokud chce se mnou debatovat, tak považuji za fér, že jeden kandidát si určí jedno médium a druhý to druhé. Já jsem rozhodně nepřistoupil na debatu na TV Prima nebo TV Barrandov. Já jsem naopak řekl, že bych za sebe preferoval jednu debatu na veřejnoprávním médiu.“

Stejné téma se probíralo i v debatě Českého Rozhlasu (8:58) s postupujícími kandidáty, kam byl pozván i Miloš Zeman, ten ale účast odmítl. Jiří Drahoš prohlásil, že ze dvou debat by preferoval jednu ve veřejnoprávním médiu, například v České televizi, připustil i účast v debatě v Českém rozhlase, pokud by Miloš Zeman přijal pozvání. Zatím ale domluva probíhá pouze skrz média.

„To záleží na tom, jak se Miloš Zeman a jeho tým postaví k tomu, že pokud budou dvě debaty, tak já chci tu druhou ve veřejnoprávním médiu (…) Momentálně jsme si to tak vzkazovali přes média, ale zatím nic dohodnuto není.“