Přehled ověřených výroků

Během hlasování o novele zákona o registru smluv z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se nejprve vždy hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela během těchto pěti hlasování nehlasoval nikdy dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však rozhodovalo o zákonu jako celku, hlasovalo se již o verzi upravené i tímto pozměňovacím návrhem. To Jurečka podpořil. Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka podpořil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv, a to i přesto, že pro daný pozměňovací návrh nehlasoval. Prakticky jeho finální hlasování toto umožnilo.

Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis a není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výše výdajů na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v návrhu státního rozpočtu (.pdf, str. 69) pro rok 2017 dosáhla 49,3 mld. korun.

Největší podíl těchto transferů připadá na ministerstvo průmyslu a obchodu částkou 32,3 mld. korun.

V případě první části výroku je pravdou, že oba návrhy jsou poslaneckou iniciativou - služební zákon (novela zákona č. 218/2002 Sb.) i zákon o registru smluv .

Co se týče otázky analýz, tak není pravdou, že by k problematice neexistovaly žádné analýzy. Ministerstvo vnitra si například objednalo 29. února 2016 zpracování analýzy o možných rizicích a dopadech zveřejňování smluv na vybrané státní firmy u soukromé firmy Deloitte. Bohužel tento text není veřejně dostupný.

Problematiku narušení volné hospodářské soutěže také komentoval ve svém stanovisku ÚOHS, který připustil možnost, že uveřejňováním smluv v registru může nastat u části subjektů újma a nerovnost v případě praxe volné hospodářské soutěže. Text stanoviska je k dispozici zde.

Nutno podotknout, že obě stanoviska analýz byla kritizována, a to především ze strany neziskové organizace Rekonstrukce státu, jež se zákonem o registru smluv dlouhodobě zabývá. Poměrně podrobné stanovisko k výtkám ÚOHS je dostupné zde a k analýze společnosti Deloitte existuje vyjádření zde.

Otázka argumentace těmito analýzami je bohužel neověřitelná, přesto lze souhlasit, že k problematice zveřejňování dokumentů v registru smluv existují analýzy a vyjádření, které zaobírají celou škálu od kritiků až po zastánce registru smluv.

Dodejme, že i přes tyto neduhy pro oba zmíněné návrhy poslanci KDU-ČSL hlasovali.

V řádném legislativním procesu má Senát 30 dnů na projednání návrhu zákona. Pokud se do té doby nevyjádří, platí, že návrh je přijat.

Volební program TOP 09 (str. 28) pro předčasné volby 2013 skutečně registr smluv obsahoval. Uváděl:

„Občanům musí být zajištěna dostupnost a racionální fungování samospráv a státní správy. Zde prosazujeme co nejvyšší míru transparentnosti, např. povinným zveřejňováním veškeré rozpočtové dokumentace (rozklikávací rozpočty) a smluv ve veřejném sektoru (registr smluv). Zveřejnění bude podmínkou účinnosti smlouvy a veřejnost tak bude mít kontrolu nad hospodařením státu, obce či kraje. Maximální prioritu má boj proti korupci a zapojení občanů do kontroly hospodaření veřejnéhosektoru.“

Návrh zákona o registru smluv byl do Poslanecké sněmovny načten na začátku prosince 2013, tedy velmi krátce po volbách. Šlo o poslanecký návrh, který spolupodepsali zástupci TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Ten se tak do sněmovny dostal ještě dříve, než vůbec současná koalice dojednala svou spolupráci. V době předložení návrhu vládl bez důvěry kabinet Jiřího Rusnoka. Koalice vzešlá z voleb proto v tomto období neměla ani šanci nic předkládat, premiér Sobotka byl jmenován do své funkce až v lednu 2014. Celá vláda pak získala důvěru v únoru 2014.

Je proto zavádějící tvrdit, že pokud to neudělala vláda, šlo to posl. iniciativou. Kalousek navozuje dojem, že snad vláda registr nechtěla, přitom neměla vůbec možnost jej předkládat. Dodejme, že poslanecký návrh spolupředložili i poslanci dvou budoucích vládních stran.

Pokud jde o první část výroku, tak dle prohlášení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka chce jeho strana napravit výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně a vrátit část o zařazení státních podniků zpět do registru smluv. Lidovci se dle svého předsedy budou chtít pokusit o změnu zákona na půdě Senátu (Twitter).

V rámci pozměňovacích návrhů jsou dohledatelné četné poslanecké změny. V jejich rámci lze najít i různé části toho, co Jurečka popisuje. Např. část návrhu A, popř. pozměňovací návrh poslance Vondráčka. Zda byl ovšem takový postup založen na dohodě, není možné potvrdit.

Co se týče samotného závěrečného hlasování, je možné doložit, že jeho zpravodaj poslanec Farský zopakoval stav novely včetně pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány a přijaty. K otázce vyjmutí, či nevyjmutí národních podniků se vyjádřil takto:

„Schválen byl tedy pozměňovací návrh B1, který vyjímá všechny - ne národní podnik Budvar, ale všechny státní podniky bez ohledu na jejich povahu.“

Zároveň je nutné připomenout, že poslanci nejen KDU-ČSL museli v případě závěrečného hlasování vědět (pokud poslouchali slova zpravodaje zákona), že hlasují pro novelu, jež tyto podniky vyjímá z registru smluv. To také někteří (včetně Mariana Jurečky) učinili.

Na základě doplňujících informací bylo odůvodnění doplněno.

Bývalý ministr Kalousek de facto spustil vydávání korunových dluhopisů soukromými společnostmi, a to především tím, že "oživil" legislativu pocházející z 90. let. Především ministerskými návrhy vypustil a následně vrátil ustanovení o nedanění korunových dluhopisů, zejména ale také ještě předtím, než bylo toto ustanovení opětovně zrušeno (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru PSP), vydal sérii státních korunových dluhopisů, čímž spustil vlnu emisí soukromých firem. Lze tedy říci, že státní emisí legitimizoval takovýto postup.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO. Lze tedy říci, že Kalousek svou praxí "posvětil" takovýto postup a umožnil firmám jej bez obav z porušení daňového systému následovat.

Na základě doplňujících informací bylo doplněno odůvodnění, hodnocení výroku však zůstalo nezměněno. Kalousek se tímto a následujícím výrokem zprošťuje odpovědnosti za emisní boom korunových dluhopisů vydaných soukromými společnostmi v letech 2011 a 2012. Ve skutečnosti tato možnost opravdu měla právní základ položen v 90. letech. Následně byla ovšem návrhem Kalouskova ministerstva financí ze zákona krátce vypuštěna, záhy vrácena zpět (opět MF pod Kalouskem) a nakonec opět vypuštěna (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru.) V krátkém období, kdy byla možnost vrácena zpět do zákona, pak Kalousek vydal v několika vlnách sérii státních korunových dluhopisů, které v nastartovaly vlnu takových emisí. Z tohoto pohledu nejde de facto o to, že by Kalousek takovouto možnost nově vytvořil, nicméně takovou možnost "oživil" a výrazně se tak zasadil o boom korunových dluhopisů.

Prve uveďme na pravou míru vyjádření prezidenta. Miloš Zeman skutečně na své návštěvě Karlovarského kraje označil Kalouska (TOP 09) za toho, kdo jednání Babišovi umožnil. Karlovarský deník ve svém textu uvádí:

„Z tisku vím, že pan Babiš koupil před několika lety korunové dluhopisy, které byly osvobozeny od daně, ' řekl prezident. Místní se však jeho názor na jednání ministra financí nedozvěděl. Místo toho mu prezident řekl, že takové jednání umožnil Miroslav Kalousek.“

Svobodné fórum uvádí expresivnější výrok:

„Pokud jsem o této věci informován, a to jenom z veřejných zdrojů, tak vím, že pan Babiš koupil korunové dluhopisy před několika lety a že tyto dluhopisy byly osvobozeny od daní. A víte, kdo je osvobodil od daní? Tehdejší ministr financí, který se jmenoval Miroslav Kalousek. Zavřete Miroslava Kalouska.“

Dále rozeberme to, nakolik Kalousek nese odpovědnost za emisní boom nedaněných korunových dluhopisů. Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu. Jeho vyjádření je tedy zavádějící, když neuvádí situaci v úplném kontextu a navazujícím výrokem jej pak uvádí zcela mimo něj.

Na základě doplňujících informací bylo doplněno odůvodnění výroku, hodnocení však zůstalo nezměněno.

Zákonná úprava umožňující nedanění korunových dluhopisů má opravdu kořeny v roce 1993. V roce 2009 (s účinností 2011) však bylo toto ustanovení ze zákona vypuštěno, aby bylo v roce 2012 opět vráceno. Nevrátil ji však návrh Miroslava Kalouska, ale pozměňovací návrh hospodářského výboru PSP (jehož Kalousek nebyl členem) při projednávání návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu. Právě v tomto ročním meziobdobí vydal Kalousek jako ministr financí sérii korunových dluhopisů, které spustily vlnu emisí týchž nedaněných cenných papírů, tentokrát ze strany soukromých firem. Zákon tedy nezůstal v letech 1993-2012 nezměněn, jak naznačuje Kalousek, změnil ho dokonce on sám. Sám ovšem naopak nepředkládal novelu, která by dluhopisy zdaňovala, jak deklaruje, proto je výrok nepravdivý.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu. Není ovšem pravdou, že by zákon toto umožňující trval od roku 1993 a Kalousek zasáhl až zrušením takového zdanění.