Přehled ověřených výroků

Během posledních několika let se ve veřejném prostoru (přibližně od roku 2014) začaly hlasitěji objevovat výtky na téma reálných schopností Armády ČR naplnit jednu ze svých zákonných rolí v rámci ozbrojených sil, tedy zajistit obranu ČR.

Jedinou dohledatelnou, ale o to podstatnější studií, která zároveň jako první zmínila zásadní problémy ve schopnosti AČR plnit reálně svoje povinnosti, bylo dílo kolektivu autorů Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany (CBVSS) z roku 2014 pod názvem Zpráva o stavu zabezpečení obrany ČR v roce 2014 - mýty a realita.

V této práci přišli autoři s tvrzením, že „při požadavku na současné splnění všech našich závazků vůči spojencům a ČR (úkoly ze zákona) by došlo ke kolapsu nejen ozbrojených sil, ale i státu, který na takový úkol není připraven ani legislativně, ani po stránce udržování potřebných zásob a finančních reserv.“

V textu je pak uváděn jako příklad stav 4. brigády rychlého nasazení, tedy realisticky nejakceschopnějšího uskupení v počtu cca 5 tisíc osob, která má však v případě válečných ztrát schopnosti udržet personální a logistickou bojeschopnost pouze po dobu jednoho týdne, kdy jí začnou docházet zásoby. Ve studii se píše:

„Divizní úkolové uskupení jsme v tichosti opustili, brigádní úkolové na bázi 4. brn má sice až 5000 osob a moderní výzbroj, ale bez doplnění z ostatních jednotek AČR je jen chimérou. Není u něj dořešeno doplňování personálu, úhrada ztrát a zásoby v některých komoditách nevystačí ani na jeden týden vedení bojové činnosti. Doplnění zásob na pouhý jeden měsíc by stálo téměř 20 mld. Kč., přitom toto uskupení nabízíme na dobu 6 měsíců bez rotace!“ Tato informace o schopnosti bránit jen jeden kraj se pak objevila v titulcích medií, například iDNES či České pozice. Dostala se tak do podvědomí nejen českého mediálního diskurzu, což ukazuje třeba komentář novináře Petra Honzejka pro Český rozhlas z června letošního roku, který se týká možnosti branné povinnosti v ČR.

Autoři studie explicitně nepíšou o tom, že by česká armáda vydržela bránit jeden kraj po dobu 6 týdnů, jde o jistou zkratku Tomia Okamury. Autoři kritizovali v roce 2014 např. nenaplněnost sil AČR, od té doby došlo vzhledem k rekrutaci nových sil ke zlepšení tehdejšího stavu. Rovněž není pravdou, že by danou studii vypracovalo ministerstvo obrany (což ovšem v kontextu výroku vidíme jako podružnost). Přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, autoři studie z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v rozhodné době skutečně psali o velkých limitech armády v oblasti možné obrany území České republiky.

Výrok označujeme jako neověřitelný, protože neexistují žádná srovnatelná data, podle kterých by se počet zadaných zakázek bez výběrového řízení vládou Bohuslava Sobotky dal správně posoudit nebo porovnat s ostatními vládami České republiky.

Data o množství veřejných zakázek jsou dostupná pouze od roku 2006 a to v podobě výročních zpráv, ze kterých se nedají čerpat přesné informace o jednotlivých vládách. Rozdělit jednotlivá vládní období se dá až v novém Informačním systému o veřejných zakázkách, který funguje od začátku roku 2013. Data také zahrnují i zakázky jednotlivých krajů a objektů, které kraje spravují, nejen vládní zakázky.

Typ zakázek, které mohou proběhnout bez výběrového řízení, jsou „jednací řízení bez uveřejnění“. Vláda Bohuslava Sobotky od začátku působení (za tři roky a pět měsíců) zadala 7 824 zakázek s jednacím řízením bez uveřejnění v konečné ceně zhruba za 41,6 mld. Kč. Pro srovnání, za šest měsíců svého působení zadala vláda Jiřího Rusnoka 1 455 zakázek s jednacím řízením bez uveřejnění v hodnotě 1,4 mld. Kč. Oba údaje jsou ovšem orientační, protože zahrnují i zakázky krajů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, historie elektromobilů sice sahá až do 19. století, rozmachu se ovšem dočkaly až v 21. století. V roce 1960 bylo možné ve Spojených státech koupit sériově vyráběné elektrické vozidlo. Pokud Elon Musk svoji automobilku Tesla pouze propaguje, jak říká prezident Zeman, pak to dělá velmi dobře, protože v dubnu tohoto roku byla Tesla nejhodnotnější americkou automobilovou značkou, když předběhla detroitský konglomerát General Motors.

Ve Spojených státech je za průkopníka elektromobilů považována automobilka Detroit Electric, která mezi lety 1907 a 1939 vyrobila na 13 000 vozidel poháněných elektrickou energií.

V prezidentem zmíněném roce 1960 dokonce z továrních hal vyjel sériově vyráběný elektro vůz Henney Killowatt, využívající některé díly modelu Renault Dauphine. Úspěchu se ovšem model nedočkal, za dva roky se ho prodalo pouze několik desítek.

V současnosti je pro mnoho lidí synonymem elektromobilů americká značka Tesla, jejímž zakladatelem je Elon Musk. Navíc takřka každá z velkých světových automobilek ve svém portfoliu nabízí jeden nebo více elektricky poháněných strojů. Namátkou zmiňme BMW i3, BMW i8, Volkswagen e-up!, Nissan Leaf, Kia Soul EV nebo Mercedes-Benz B Electric Drive.

Podle údajů společnosti ČEZ bylo v České republice za posledních pět let zaregistrováno přes tisíc elektromobilů.

Pokud se podíváme konkrétně na počty prodaných vozů automobilky Tesla, v roce 2016 prodala čtvrtletně okolo 25 000 modelů, stejného čísla dosáhla i v prvním čtvrtletí roku 2017. V letošním roce by se na trhu měl objevit nový vůz z dílny Tesly, pojmenovaný jako Model 3. Automobilka vozidlo představila v březnu 2016 a již následující měsíc evidovala 400 000 objednávek.

Zákon o registru smluv byl do Poslanecké sněmovny načten již v prosinci 2013, tedy více než před třemi lety. Vzhledem k tomu, že Kalousek argumentuje právě tím, že byl zákon předložen dávno, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Nepodařilo se nám získat informace potvrzující tichou domácnost mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO 2011) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba však pilně poskytují médiím vyjádření vůči sobě navzájem.

Ministr dopravy Dan Ťok pro ČT ovšem nepřímo potvrdil, že spolu zmíněná dvojice komunikuje.

„Vlády probíhají paradoxně velmi pohodově. Jsou tam občas třaskavé body, ale že by tam někdo na sebe křičel... Prostě se vyměňují argumenty, argumenty jsou tvrdé, nevypadá to nijak dramaticky. Že se třeba nahne pan premiér k panu Bělobrádkovi většinou, než k panu Babišovi, to je pravda.“

Jestli spolu aktuálně oba politici mluví, je však otázkou. Vzhledem k tomu, že jde o předsedu vlády a vicepremiéra, to lze očekávat.

Dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský byl ministrem spravedlnosti v letech 2002–2003 a případem Kajínek se skutečně zabýval.

Rychetský v roce 2001 objevil v případu nejasnosti a obrátil se proto se stížností k Nejvyššímu soudu v Brně s cílem dospět k obnovení trestního řízení. Nejvyšší soud však stížnost zamítl. Svoje rozhodnutí podat stížnost komentoval Rychetský slovy: „Vstávaly mi hrůzou vlasy na hlavě, když jsem zjistil, kolik je v tom případu pochybení.“

V Kajínkově případu se Rychetský angažoval či se k němu vyjadřoval také později. V roce 2002 nedoporučil tehdejšímu prezidentovi republiky Václavu Havlovi udělit Kajínkovi milost, o kterou Kajínek prezidenta požádal.

V polovině května 2017 poskytl Rychetský rozhovor magazínu Právní rádce, v němž uvedl: „Pan Kajínek byl odsouzen, a ten, co si ho měl najmout, byl viny zproštěn. To vyvolává pochybnosti.“

V dubnu 2017 prezident Zeman sdělil veřejnosti, že má pochybnosti o vině Kajínka a následně mu 23. 5. 2017 udělil milost.

Vláda Bohuslava Sobotky v daňovém systému provedla jen několik málo změn a byly spíše drobného rozsahu. Jednalo se zejména o zavedení druhé snížené sazby DPH, která byla v roce 2015 stanovena na 10 %. Této sazbě podléhají léky, knihy, nenahraditelná dětská výživa a potraviny pro osoby trpící celiakií a fenylketonurií. Do této sazby pak byly v roce 2017 zařazeny také noviny.

Vláda dále prosadila změnu slevy na dani na vyživované dítě. V roce 2015 byla zavedena sleva na dani na druhé dítě ve výši 15 804 Kč a na třetí a další dítě ve výši 17 004 Kč. Navyšování této slevy pak proběhlo v roce 2016 a 2017. V tomto případě se ale nejedná o změnu daňových sazeb.

Další změnou bylo zvýšení daně z hazardu, kdy od roku 2017 platí sazby ve výši 23 % a 35 %.

Co např. vláda neupravila, je koncept superhrubé mzdy. Koalice se zavázala (viz slib zrušení superhrubé mzdy), že superhrubou mzdu zruší a tento svůj slib nedodržela. Vláda rovněž nepodpořila tzv. jednotné inkasní místo.

Zákon č. 458/2011 Sb. upravuje daňové a jiné zákony v souvislosti se vznikem tzv. jednotného inkasního místa. Jednalo se o projekt minulých vlád prosazovaný především bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Na jeho základě mělo dojít ke zjednodušení daňové agendy, zavedení jednoho základu pro výpočet daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění. Celý odvod pak měl být v jedné částce odveden na jeden účet. To bylo doprovázeno změnou ve struktuře finančních i dalších úřadů.

V původním znění zákon rušil také tzv. superhrubou mzdu a zaváděl daňovou sazbu 19 % z hrubé mzdy. To však bylo Sobotkovou vládou změněno, novela č. 267/2014 ruší řadu ustanovení tohoto zákona včetně zrušení superhrubé mzdy. Prakticky tak končí projekt jednoho inkasního místa. (Část novely byla zrušena již dříve zákonným opatřením Senátu, na které se odvolává i koaliční smlouva.)

Předseda Okamura má zřejmě na mysli průzkum volebního potenciálu, který říká, kolik by teoreticky mohla daná strana získat hlasů, kdyby se k ní přiklonili všichni voliči, kteří její volbu zvažují. V tomto typu průzkumu může respondent uvést více politických subjektů současně a zahrnuti jsou všichni respondenti, tedy i ti nerozhodnutí.

Podle výzkumu společnosti Behavio skutečně dosahuje SPD 13% volebního potenciálu.

Pokud bychom se podívali na volební model CVVM (.pdf) – který zahrnuje pouze respondenty, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám a vědí, koho budou volit – vidíme, že zde SPD dosahuje 7,3 % hlasů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle údajů (.pdf, str. 18, tabulka důchod starobní sólo) České správy sociálního zabezpečení pobírá polovina důchodců důchod ve výši nižší než 11 344 Kč. Podrobné statistiky o počtu lidí pobírajících určitou výši důchodu jsou dostupné v další části Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění (.pdf, str. 44).

Prezidentský kandidát Horáček na svých webových stránkách uveřejnil informace o svém životopise, zdravotním stavu, majetku, programu, osobnostech tvořících sbor poradců a transparentním účtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Informace o Michalu Horáčkovi a jeho prezidentské kandidatuře jsou veřejně dostupné na webové stránce https://www.michalhoracek.cz/.

Zde lze mj. najít Horáčkův životopis, lékařské zprávy o jeho zdravotním stavu za roky 2013, 2015 a 2016, majetkové přiznání a program, který sestává z 9 hlavních témat.

Co se týče Horáčkových spolupracovníků, na jeho webové stránce se nachází seznam 12 osob označený jako sbor poradců, přičemž každý z poradců se zabývá určitým společenským tématem.

Poslední informace se týká transparentního účtu spolku Máme na víc, z. s., který slouží k zajištění prezidentské kampaně Michala Horáčka a jediným zdrojem jeho příjmů jsou příspěvky Michala Horáčka. Vzhledem ke změně účtu v květnu 2017 jsou dostupné informace o dvou účtech. Účet, který pokrývá období od října 2016 do května 2017, lze nalézt zde, nový účet pokrývající období od května 2017 pak tady.