My jsme jako KDU-ČSL říkali, že pro nás je zásadní, aby zůstaly zachovány košty slivovice při různých společenských akcích. Projednali jsme to, naši koaliční partneři to akceptovali a prošlo to
Za tradiční košty vína a slivovice bojovali nejen lidovečtí poslanci, ale poslanci takříkajíc napříč celým spektrem. Podle některých obav totiž hrozilo, že na těchto akcích nebude možné nalévat alkohol. Mezi pozměňovacími návrhy se jich sešlo hned několik, které tomuto riziku zabraňují.
Pozměňovací návrh (.pdf) k § 14, který tuto problematiku upravuje, podali poslanci Lukáš Pleticha, Jiří Petrů, Antonín Seďa, Jaroslav Krákora (všichni ČSSD), Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), Václav Snopek (KSČM).
Posledních 15 let jižní Morava posiluje, počet obyvatel stoupá.
Tento výrok můžeme označit jako pravdivý. Počet obyvatel Jihomoravského kraje se posledních 15 let opravdu zvyšuje.
Rok
Počet obyvatel
Rozdíl oproti minulému roku
2002 1 121 792
2003 1 122 570
778
2004 1 123 201
631
2005
1 130 358
7 157
2006 1 132 563
2 2205
2007
1 140 534
7 917
2008 1 147 146
6 612
2009 1 151 708
4 562
2010 1 154 654
2 946
2011 1 166 313
11 659
2012 1 168 650
2 337
2013 1 170 078
1 428
2014 1 172 853
2 775
2015 1 175 025
2 172
2016 (k 30. červnu 2016) 1 177 120
2 095
V okrajových částech Zlínského kraje není dostupný internet.
Obecně lze konstatovat, že kraj je téměř kompletně internetem pokryt. Některé obce ovšem pokryty nejsou ani jedním ze tří operátorů.
Podle map pokrytí všech tří poskytovatelů internetu - O2, T-Mobile, Vodafone - lze zjistit, že na většině území Zlínského kraje je internet dostupný, a to i v případě, že jeden z operátorů na určitém místě není podporován. Ve velkém procentu ho totiž zastoupí alespoň jeden ze zbylých dvou.
Je ale pravdou, i podle dat Českého telekomunikačního úřadu, že některé okrajové části Zlínského kraje jsou skutečně bez internetu. Pokud se ale na mapu podíváme u všech tří operátorů, zjistíme, že se nejedná o obce, ale pouze o neobydlené oblasti.
Z těchto dat můžeme zjistit, že pokrytí internetem může využít 96,9 % obyvatel, kteří využívají společnost Vodafone, 94,1 % u O2 a 92,4 % u T-Mobile. Jak už bylo řečeno, tam, kde neoperuje jeden ze zmíněných, jsou většinou dostupní ostatní. Souhrnné procento všech obyvatel, kteří by se mohli připojit k internetu, je tedy vyšší.
Ale po té poslední komisi jsem si uvědomil, že vlastně tam byl pozván pan policejní prezident Tuhý a v ten den Lidové noviny (...) najednou zveřejnily téměř všechno, co nám teprve přišel říct.
Z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Usnesením (.pdf) z 11. července jsou všechna následující jednání Vyšetřovací komise neveřejná. Z přílohy k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, jež se zabývá vyšetřovací komisí (konkrétně § 11), plyne, že do zápisu smí nahlížet pouze členové komise.
"3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení. (4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."
Policejní prezident Tomáš Tuhý byl skutečně pozván (.pdf) 18. srpna společně s poslanci Komárkem, Laubem a Vildem k výslechu.
Ve stejný den rovněž vydaly Lidové noviny (lidovky.cz) dva články, z nichž první odkrývá hlubší kontext v případu úniku informací a druhý informuje o pozvání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře k výslechu. Autorství posledního zmíněného však patří ČTK.
Z výše zmíněných důvodů však nejsme schopni porovnat, zda text vydaný Lidovými novinami obsahuje informace shodující se s vyjádřením Tuhého při výslechu.
Já jsem prosazoval pilotní PPP projekt se soukromou firmou, to byla dálnice D47 do Ostravy. Můj nástupce Vladimír Špidla tento projekt zrušil (...), když si sečtete náklady, které se na tuto dálnici vynaložily, no tak byly dvakrát vyšší, než v té smlouvě. Ta smlouva měla také vedle stavby 35 let údržby této dálnice a po 35 letech generálka a bezplatné předání státu.
V roce 2002 byl projekt výstavby dálnice D47 svěřen Milošem Zemanem soukromé izraelské firmě Housing and Constructions. Jednalo se o pilotní projekt spolupráce se soukromým sektorem.
Smlouva musela být pro nevýhodnost vypovězena. Vláda pod vedením Vladimíra Špidly rozhodla o ukončenítéto smlouvy. Náklady na vypovězení této smlouvy byly hrazeny podle tohoto zákona.
Podle ŘSD(pdf., str. 24) je celková cena stavby kolem 33,8 mld Kč. Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, protože původní znění dohody s Housing and Constructions je nedohledatelné.
My máme dva ministry, kteří nejsou členy hnutí.
Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.
JménoMinisterstvo
Strana
Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka
předseda vlády
ČSSD
Andrej Babiš
1. místopředseda vlády pro ekonomiku
ANO
Jiří Dientsbier
min. pro lidská práva
Kateřina Valachová
min. školství, mládeže a tělovýchovy
Daniel Herman
min. kultury
KDU - ČSL
Kateřina Marksová
min. práce a sociálních věcí
Svatopluk Němeček
min. zdravotnictví
Lubomír Zaorálek
min. zahraničí
Marian Jurečka
min. zemědělství
KDU-ČSL
Richard Brabec
min. životního prostředí
Jan Mládek
min. průmyslu a obchodu
Martin Stropnický
min. obrany
Robert Pelikán
min. spravedlnosti
Milan Chovanec
min. vnitra
Pavel Bělobrádek
místopředseda pro vědu a výzkum
Rozdíl mezi Zlínským krajem a Prahou delá v průměrné mzdě nějakých 12 a půl tisíce korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.
Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.
Nemám žádné politické funkce k tomu (k funkci starostky - pozn. Demagog.cz), nemám žadné jiné funkce. Stranické.
Anna Hubáčková je od 3. listopadu 2014 starostkou v obci Ratíškovice. Jedná se o její jedinou politickou funkci.
Stranické funkce Anna Hubáčková nemá – v komunálních volbách v roce 2014 vedla kandidátku KDU-ČSL z pozice nestraníka. Jako nestraník kandiduje taktéž v letošních volbách do Senátu, a to opět na kandidátce KDU-ČSL.
Pokud se podíváme na rozpočtový výhled Jihomoravského kraje, tak se počítá s tím, že každoročně ten dluh bude růst o zhruba 300 milionů.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože rozpočtový výhled (.doc, str. 27) Jihomoravského kraje taková čísla nedokládá. Najdeme zde pouze vývoj tzv. dluhové služby, tedy finančních prostředků nutných k obsluze dluhu.
Jak uvádí tabulková část (.xlsx, tab. č. 9), na kterou rozpočtový výhled odkazuje, tato dluhová služba zahrnuje splátky jistin úvěrů a jejich úroků, které Jihomoravský kraj má. I když byl ukazatel dluhové služby zřízený pro kraje s cílem regulovat jejich dluhy, neříká nám nic o tom, zda celkový dluh kraje bude růst tempem, jaké Maleček uvádí.
Nejedná se tedy o růst zadlužení o 300 milionů ročně (dodejme, že samotná kvantifikace také není přesná), dokument takové číslo neuvádí. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Tato koncepce byla v utajení. Ještě před 10 dny říkalo ministerstvo, že není žádné spojení útvarů.
O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."
Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.
Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.
Reakci mezi těmito daty se nepodařilo dohledat v tiskovém servisu ministerstva vnitra, na twitterovém účtu ministerstva ani Milana Chovance, ani v médiích.
Počítáno od data pronesení výroku (15. 6. 2016), ještě 14 dní předtím popíralo ministerstvo vnitra, že by mělo jakékoliv zprávy o organizačních změnách v policii, zatímco 7 dní před tím již o této reorganizaci ministr Chovanec hovořil jako o připravovaném kroku. Ministerstvo zjevně reorganizaci tajilo až do poslední možné chvíle, 10 dní před vysíláním, tedy 5. 6. 2016 stále ještě žádné oficiální zprávy o spojen útvaru neexistovaly. Andreji Babišovi tedy dáváme zapravdu.
