Demagog.cz

Komunální volby v Praze

V debatě České televize se tentokrát sešli kandidáti na primátora v hlavním městě, a u toho jsme nemohli chybět. Přečtěte si v naší analýze, jak se 11 zástupců nejsilnějších politických uskupení v Praze vypořádalo po faktické stránce s tématy dopravy, bezpečnosti a bydlení. Svůj prostor dostaly evergreeny pražské politiky, jako je stavba linky metra D či územní plánování. A dostalo se i na Airbnb.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 28. září 2018 (moderátor Jakub Železný, záznam)

4 z celkově 106 ověřených výroků

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Máme na kandidátní listině víc jak 11 starostů, víc jak 5 nebo 6 místostarostů a řadu dalších radních.

Kandidátní listina Starostů pro Prahu obsahuje 8 starostů, 3 bývalé místostarosty a 3 radní.

skrýt celé odůvodnění

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Praha potřebuje podle Institutu plánování rozvoje minimálně 6000 bytů ročně a už 3 roky, od roku 2014–2015, se povoluje stavba maximálně 2500 bytů.

Čísla prezentovaná Jiřím Nouzou jsou výrazně nadsazená: v letech 2014 a 2015 byla zahájena výstavba zhruba 5000 bytů, až v roce 2016 klesl počet na 2800, následně se pak opět zvýšil. Praha podle IPR potřebuje minimálně 6 000 bytů ročně.

skrýt celé odůvodnění

Podle Studie (.pdf) IPR Praha se v letech 2014–2015 zahájila výstavba 4481, respektive 5227 bytů. Dokončeno bylo v těchto letech 4848 bytů a 5211 bytů (s. 23). Není tedy pravdou, že by Praha povolovala výstavbu pouze 2500 bytů ročně. V roce 2016 ovšem byla zahájena výstavba 2758 bytů, což podle IPR přispívá k bytové krizi v metropoli (s. 26) – zde lze klesající tendenci opravdu zaznamenat. Analýza za rok 2017 ještě není na webu Institutu k dispozici, nicméně zaslali jsme dotaz a bylo nám odpovězeno takto: "V  roce 2017 byla zahájena výstavba 3 734 bytů, v roce 2016 2 758 bytů, v roce 2015 dokonce 5 227 bytů – je tu patrná sestupná tendence i s ohledem na průběžná data k roku 2018."

 

Zdroj grafu: Analýza bydlení a realitního trhu na území hl. města Prahy z pohledu jeho dostupnosti a potřebnosti(.pdf, s. 23)

Není tedy pravdou, že by se v posledních letech povolovalo tak málo staveb, jak říká Nouza. Pokud jde o údaj o potřebě 6000 nových bytů ročně, podobný počet sdělil zástupce IPR Vácha v roce 2017 serveru iDnes.cz. Podle tohoto článku by mělo vzniknout 5500 nových bytů, aby byl uspokojen narůstající počet obyvatel v hlavním městě. Podařilo se nám získat aktuálnější vyjádření IPR, podle něhož je aktuálně potřeba "minimálně 6 tisíc bytů, spíše však 8 a 10 tisíc, aby byla nasycena poptávka".

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Tato koalice má ve Fondu sociálního bydlení od roku 2014 3 nebo 4 miliardy. Neinvestovali jste ani korunu do toho, co teď říkáte, do bydlení.

Portál Magistrátu hlavního města Prahy informoval o několika projektech sociálního bydlení, pro které zdroje z tohoto Fondu schváleny byly. Pravdou je, že do fondu bylo přesunuto od roku 2015 více než 2,5 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Magistrát hlavního města Prahy informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení (jméno Fondu sociálního bydlení bylo změněno na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017), např. 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Podle zpráv o plnění rozpočtu bylo do Fondu rozvoje dostupného bydlení mezi roky 2015 a 2017 (zpráva o plnění rozpočtu roku 2018 v tuto chvíli není dostupná) přesunuto více než 2,5 miliardy (2 562 821 300 Kč) získaných prodejem nemovitostí. Dá se předpokládat, že v roce 2018 byly na fond přesunuty další peníze a celkový objem vkladů do fondu se tak opravdu alespoň přiblížil třem miliardám. Vycházíme z těchto informací o transferech do Fondu dostupného bydlení ve zprávách o plnění příjmů z let 2015–2017:

2017 (.pdf, str. 18): 760 417 000 Kč

2016 (.pdf, str. 16): 394 860 000 Kč (zároveň 53 803 500 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2015)

2015 (.doc, str. 17): 1 721 360 000 Kč (zároveň 260 012 200 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2014)

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Stát nedává Praze ani korunu na metro, na dopravní infrastrukturu silniční, zatímco všechna ostatní města staví za peníze státu.

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. Ostatní regiony republiky financují projekty jak ze státního rozpočtu, tak ze svých vlastních peněz a dotací EU.

skrýt celé odůvodnění

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. V srpnu 2006 deník iDNES.cz informoval, že stát poskytl na výstavbu metra do té doby celkem 1,5 miliardy (zatímco město Praha 10 miliard).Financninoviny.cz v září 2006 psaly, že ze státního rozpočtu šlo na podzemní dráhu v předchozích letech zhruba 400 milionů ročně.

Hlavní město Praha též dostává finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravu silnic. Pro rok 2018 to bude přibližně 174 milionů Kč.

Také není pravdou, že by ostatní města realizovala projekty dopravní infrastruktury jen ze státních peněz. Například Jihomoravský kraj v minulém i letošním roce rekonstruoval silnice a v obou případech byly tyto projekty financovány i z rozpočtu kraje a z fondů Evropské unie. V červenci 2017 portál Tyden.cz informoval o úspěchu kraje v žádosti o dotace na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Evropské dotace byly ve výši téměř 1,2 miliardy korun a zbývajících přibližně 300 milionů mělo být pokryto z rozpočtu samotného kraje. Tento rok mělo podle portálu Jihomoravského kraje jít na rekonstrukce silnic přes 1,5 miliardy korun plynoucích opět jak ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i z Evropské unie a vlastního rozpočtu kraje.