Vláda jednala s odboráři o odměnách zdravotníkům na začátku července. Shodli se na odměnách v přibližné výši 10 miliard korun.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.
Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.
Celkový propad příjmů státního rozpočtu se po 3 novelách ustálil na částce 213 mld. Kč (ve srovnání s původně plánovanými příjmy na rok 2020). Důvodem je kromě přijatých vládních opatření i ekonomická situace, jejíž vývoj předvídá zmiňovaná predikce.
První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.
Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.
K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.
Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.
Původní schodek státního rozpočtu činil skutečně 40 miliard. Následně však několika novelami došlo ke snížení příjmů státního rozpočtu o 213 miliard a k navýšení výdajů o cca 247 miliard. Nově se tedy schodek státního rozpočtu rovná 500 miliardám.
Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.
Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.
Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.
Vývoj počtu poslanců tesně před přerušením jednání bohužel není ze stenoprotokolů zcela jasný. Ověřit se nám nepodařilo ani tvrzení, že poslanci ANO odešli na večírek.
Dne 9. července 2020 proběhla 56. schůze Poslanecké sněmovny, která byla přerušena dle § 54 odstavce 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na návrh předsedů poslaneckých klubů, a to místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem, který uvedl:
„Byl jsem informován, že došlo k dohodě předsedů poslaneckých klubů a tu dohodu akceptuje i navrhovatel pan kolega Skopeček, který zastupuje předsedu klubu ODS s tím, že je navrženo přerušení tohoto bodu 56. schůze do zítřka, tedy 10. 7. do 10.30 hodin.“
56. schůze Poslanecké sněmovny byla opětovně zahájena v 10:30 příštího dne, tedy 10. července 2020.
Na pořadu 56. schůze byly 4 body. Výrok se relevantně týká projednávání a hlasování o bodu posledním: „Informace premiéra o pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy.“ Počet přihlášených poslanců k hlasování se totiž rapidně proměnil právě až po započetí projednávání 4. bodu při hlasování číslo 34, při němž bylo přítomno 70 poslanců – oproti počtu 140 poslanců, jež byli přítomni předešlým hlasováním (33, 32 a 31).
Poslanecká sněmovna je podle jednacího řádu usnášeníschopná, pokud je přítomná alespoň jedna třetina z 200 poslanců, tedy 67. Z důvodu malého počtu přihlášených poslanců, který dle ukazatele (video, čas 10:00:50) nepřesahoval v době projevu Jana Skopečka (ODS) potřebné kvorum 67 poslanců, proto předsedající Vojtěch Filip přistoupil k přerušení schůze v souladu s výrokem.
Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:
Jan Skopeček: „Děkuji, pane předsedající. Já to rychle dokončím. A pak požádám o jednu věc, protože vzhledem k tomu, že projednáváme podle mě velmi důležitou a podstatnou tematiku, která bude rozhodovat o budoucnosti EU, tak se mi zdá neadekvátní, aby o tom jednal poloprázdný sál, takže já po tom konci svého projevu poprosím, abychom se znovu přihlásili a zjistili, jestli počet poslanců odpovídá tomu minimálnímu množství, protože se mi nezdá nedůstojné, abychom o takto důležité věci jednali v poloprázdném sále.
(…) Nicméně, pane předsedající, jak jsem avizoval, zdá se mi, že v sále není dostatečný minimální počet poslanců, abychom mohli pokračovat. A já vás prosím, abychom tuto věc zkontrolovali. Děkuji za pozornost.“
Vojtěch Filip v reakci na Jana Skopečka: „Na druhou stranu kolegu Skopečkovi velmi dobře rozumím vzhledem k tomu, o kolik jde peněz a v jak důstojném a odpovídajícím prostředí to Sněmovna projednává. To je legitimní návrh, co řekl kolega Skopeček. To se můžeme přít politicky jakkoliv, ale tento návrh já považuji za velmi legitimní. Takže to je ode mě procedurálně, co já s tím mohu udělat. Ve chvíli, kdy nebude přihlášeno 67 poslanců – a je to vůle poslanců, nikoliv moje – tak mně nezbývá nic jiného, než postupovat podle § 54 a schůzi přerušit.“
Popsaná situace byla kritizována opozičními poslanci, dle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Michálka bylo v sále přítomno více poslanců, než bylo formálně přihlášeno, to potvrdil i Marian Jurečka, předseda lidovců. Zda zbylí poslanci odešli, jak bylo ve výroku v nadsázce naznačeno „na večírek“, se nám nepovedlo ověřit. Pravděpodobnější je varianta, kterou přednesl během schůze poslanec Marian Jurečka – že poslanci po 19. hodině „odešli z práce domů“, i přes probíhající schůzi.
Marian Jurečka: „Jedná se o víc, jak 300 miliard korun pro Českou republiku a jestli vám je tohle jedno a zvednete se a jdete v 19.05 domů z práce, tak nám to prostě jedno není. A jestli vy příště tady budete chodit a říkat – chceme nějakou solidní dohodu s opozicí – my vám vycházíme vstříc v mnoha ohledech, to potom nepočítejte s naší vstřícností. Tohle prostě nepovažuji za normální férový přístup u tak důležitého bodu, jako je tento.“
Nepřítomnost poslanců byla na Twitteru kritizována také poslancem ODS Petrem Beitlem:
Tak nám všichni poslanci ANO právě odešli z jednání sněmovny na večírek. Schůze musela být přerušena! 🤯
Bohužel se nám nepovedlo dohledat zdroj, který by objektivně mapoval počet poslanců, kteří opustili schůzi, a jejich příslušnost k politickým stranám. Lze ale usuzovat, že významný počet poslanců, kteří odešli nebo nebyli přihlášeni, pochází z řad ANO, neboť se jedná o nejpočetnější stranu, která má 78 poslanců. Dále můžeme také vycházet z debaty mezi poslanci a premiérem Babišem před přerušením schůze, ve kterém byla nepřítomnost poslanců ANO kritizována.
Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:
Jakub Michálek: „Takže já bych chtěl pana premiéra poprosit, aby se vrátil ke své dohodě s občany, se kterou kandidoval ve volbách. A součástí té dohody s občany, kterou sliboval, že bude držet za každou chvíli (?cenu), je, že nebude dělat procedurální obstrukce v Parlamentu a že naopak zařídí, aby se to vyřešilo. A teď tady sedí vaši poslanci a nejsou přihlášeni tak, aby způsobili neusnášeníschopnost. Takže jak vidíte, celý pravý sál, celý pravý sál tady, je plný a celá levá část sálu je prázdná, nebo tady kolegové sedí. Já jsem to počítal, těch lidí tady skutečně bylo dost.“
Andrej Babiš: „Já se omlouvám, nevím o čem mluví pan Michálek. Já jsem tady, kartu tam mám, já mám čas, můžeme tu být do rána, nemám žádný problém, těším se na debatu s vámi. Takže mě prosím vás neobviňujte. Nevím, z čeho mě obviňujete. Já sem chodím občas – (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) – čekal jsem od devíti ráno, než skončí ta vaše epidemiologická konference. Nevěděl jsem, že vaše kolegyně je tak zdatná. Že se nepřihlásila na tu hlavní hygieničku ta vaše kolegyně Pirátka, mohla vyhrát. Já bych ji doporučil. Takže já jsem tady, jsem ready.“
Jan Bartošek: „Pane premiére, ono to vypadá, že se navzájem odpuzujete, protože buď jste na jednání vy, anebo vaši poslanci. (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) To znamená, bylo by dobré to sladit, abyste tady byli oba dohromady, nebo všichni dohromady. Vzhledem k tomu, že opozice je přítomna a chce jednat, je většinově přítomna a ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, v ten moment si beru – (Poslanec Faltýnek na řečníka pokřikuje.) – pane předsedající, buď umravněte předsedu Faltýnka vy, nebo to udělám já. A beru si devět minut přestávku, aby se dostavili poslanci hnutí ANO a mohlo se pokračovat v jednání.“
Nakonec je potřeba pokusit se ověřit počet Pirátů ve Sněmovně. Jak již bylo výše zmíněno, k usnášení Sněmovny při hlasování je potřeba alespoň 67 poslanců (kvorum). Pirátská strana má v současné době 22 poslanců, tedy v souladu s výrokem není ani při plném počtu schopná sama zaplnit 67 potřebných křesel, bez pomoci ostatních stran.
Pokud se jedná o počet Pirátů ve Sněmovně během časového úseku mezi projednáním bodu 3 a přerušením schůze do příštího dne, lze využít zde ověřovaného příspěvku ze sociální sítě Twitter, který byl zveřejněn v 19:23 (schůze přerušena v 19:27) společně s fotografií zasedajících Pirátů v Poslanecké sněmovně. Z fotografie lze usoudit, že poslanci Pirátské strany byli přítomni v hojném počtu.
Celkově však hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo ověřit, jak se proměnil počet přítomných poslanců během devíti minutové pauzy, o kterou požádal poslanec Bartošek. Zatímco před touto pauzou bylo v sále dle poslance Michálka přítomno dostatek poslanců, z nich však někteří nebyli formálně přihlášeni, mohl se během pauzy tento počet zmenšit tak, že se Sněmovna stala skutečně neusnášeníschopnou. Navíc ani situace tesně před pauzou není zcela zřejmá. Zatímco totiž poslanec Michálek mluví o dostatečném počtu byť nepřihlášených poslanců, z tvrzení Jana Bartoška vyplývá, že v sále byl počet přítomných poslanců nedostatečný, a z tohoto důvodu si vzal onu devítí minutovou pauzu, aby do jednacího sálu mohli přijít další poslanci.
Bohužel se nám také nepodařilo ověřit, z jakého důvodu poslanci ANO opustili Poslaneckou sněmovnu. Ověřeným a pravdivým je pouze tvrzení, že Pirátů bylo přítomno dostatek.
Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu případy korupce a dotačních podvodů ve zmíněných státech na schůzi 6. července opravdu řešil. Věnoval se nálezům úřadu OLAF, který doporučil za rok 2018 navrátit 371 milionů eur zpět do evropského rozpočtu.
Europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o schůzi Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT, která se konala 6. července 2020. Dle programu schůze se výbor CONT věnoval mimo jiné i 3 případovým studiím korupce a podvodů při přerozdělování evropských fondů. Nejprve probíral případ Německa, následně se věnoval Rumunsku a nakonec Itálii. Celá schůze se týkala právě nálezů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF za rok 2018 – a to z pohledu členských států i evropských institucí. Tématem byla otázka vymahatelnosti závěrů úřadu v jednotlivých členských státech.
OLAF podle výroční zprávy (.pdf, str. 36) za rok 2018 doporučil zpětně navrátit do evropského rozpočtu 371 milionů eur, dle aktuálního kurzu v přepočtu přibližně 9,9 miliard korun.
Ne, fakt účelově neřešíme jen Andreje Babiše a jeho střet zájmů. Dnes budeme v @EP_BudgControl projednávat taky případy korupce a podvodů s dotacemi z Německa, Rumunska nebo Itálie. Jen za rok 2018 chce @OLAFPress od členských států vrátit celkem 371 milionů EUR❗️💸 pic.twitter.com/KXQl7K4GIS
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 6, 2020
Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím financí EU obsahuje celkem 50 článků. Z nich minimálně 24 článků se přímo týká ČR, jejích institucí, Andreje Babiše a společnosti Agrofert. Obdobný počet článků se věnuje celé EU.
Rezoluce, o které poslankyně Maxová hovoří, nese název Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Obsahuje dohromady 50 článků, z nichž 21 přímo jmenuje Českou republiku, její úřady, popřípadě Andreje Babiše a skupinu Agrofert. Evropský parlament se tak např. usnesl, že:
„1.vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;“
„12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;“
„26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;“
„28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz.“
Vedle těchto 21 článků, ale rezoluce obsahuje i články, které se zjevně Česka týkají také, i když jej přímo nejmenují. Jako příklad můžeme uvést článek 40, v němž je vyzván Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby poskytl Evropskému parlamentu všechna zjištění, která při své cestě do ČR nashromáždil; popřípadě článek bezprostředně následující, v němž se EP usnesl, že:
„41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí (…)“
Celkem se nám tak podařilo identifikovat minimálně 24 článků, které se přímo týkají situace v České republice. Jedná se o články 1, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 36, 38, 39, 40, 41, 45, 47, 49. Obdobný počet článků se věnuje výzvám Evropské komisi, popřípadě dalším evropským institucím, jak uvádí ve svém výroku Radka Maxová.
Na tomto místě je však vhodné uvést, že jednotlivé články rezoluce nelze jednoduše rozdělit do 2 kategorií (věnující se ČR a věnující se EU), jak ve svém výroku naznačuje poslankyně Maxová. Jako příklad lze uvést následující bod:
„14. (Evropský parlament, pozn. Demagog.cz) vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu.“
Tato skutečnost však nemění nic na tom, že z uvedené rezoluce se skutečně zhruba polovina obsahu týká situace v ČR a zhruba polovina situaci v EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Frakce Renew Europe, jejíž je hnutí ANO členem, žádala oddělená hlasování mimo jiné i o části rezoluce, podle které Agrofert uměle vytvořil Čapí hnízdo s cílem získat dotaci. Poté, co byla tato část schválena, zdržela se Radka Maxová hlasování o rezoluci jako celku.
Na začátek uvádíme, že není zcela zřejmé, kdo je myšlen pod pojmem „delegace“. V Evropském parlamentu totiž existují tři typy delegací. Delegace do mezinárodních parlamentních shromáždění, meziparlamentní výbory a delegace určené pro vztahy s jinými státy. Radka Maxová však svým vyjádřením má na mysli nikoliv delegaci v úzkém slova smyslu, avšak frakci Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci za ANO.
Právě tato frakce podala žádost na oddělené hlasování o čl. 11, 20, 21, 49 (.pdf, str. 32). Dále byly podány i žádosti o dílčí hlasování. O to požádala frakce Renew Europe u recitálu A a u čl. 14. O dílčí hlasování požádala také frakce Identita a Demokracie (ID), a to u čl. 45 (.pdf, str. 33). O jednotlivých článcích se hlasovalo a všechny byly přijaty. Zároveň se všech hlasování o jednotlivých článcích aktivně zúčastnila právě i europoslankyně Maxová (.pdf, str. 350 - 371). Jediným hlasováním, ve kterém se Radka Maxová zdržela, bylo až hlasování závěrečné (.pdf, str. 317) - hlasování o návrhu jako celku. V tomto hlasování pro rezoluci hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32).
K tomuto tématu se europoslankyně Maxová vyjadřovala již dříve, kdy uvedla, že rezoluce obsahuje části týkající se pouze ČR ale i obecné výzvy týkající se Unie jako celku. Konkrétně komentovala oddělené hlasování recitálu A jako celku a dále již avizované články 11, 14, 20, 21 a 49. Právě recitál A komentuje kauzu Čapí hnízdo, která nebyla dosud ukončena a řádně vyšetřena. Přestože recitál A zpočátku avizuje, že vyšetřování bylo obnoveno a není dosud ukončeno, následuje vyjádření: "připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR."
I o tomto recitálu probíhalo oddělené hlasování, ve kterém byl jeho text, o kterém můžeme říct, že předjímá vyšetřování Čapího hnízda, přijat. Následně se tedy v souladu s výrokem Radka Maxová zdržela hlasování o rezoluci jako celku.
Většina z 50 článků daného usnesení se vyjadřuje k funkčním principům EU jakožto celku, zbytek se soustřeďuje na Českou republiku. Například článek 42 vybízí Komisi k přezkoumání obvinění z dosud nevyřešených střetů zájmů i v jiných zemích EU.
Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.
Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.
Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.
Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:
5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli
7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;
8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;
42. vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech
Bod 22 (článek) Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů v souladu s výrokem obsahuje kritiku kontroly prohlášení o střetu zájmů.
Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová výrokem odkazuje na Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.
Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. pro 510/proti 53/zdrželo se 101 Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE
22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů.“
V souladu s výrokem je ve výše citovaném bodě 22 uvedeno, že „pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů“. Je zde tedy českému právnímu řádu vytýkána nedostatečná kontrola a někdy pochybná pravdivost prohlášení o neexistenci střetu zájmů.
Dle zákona o střetu zájmů má evidenční orgán kontrolovat správnost údajů v čestném prohlášení o střetu zájmů. K dispozici pro to má např. údaje z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku. Tento systém však může odhalit jen část případných pochybení v čestném pochybení.
Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová mluví v kontextu Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.
Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. pro 510/proti 53/zdrželo se 101 Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE
Samotný výrok se však netýká usnesení jako takového, ale poměrů v českém právním řádu, europoslankyně tedy tvrdí, že v českém právním řádu neexistuje mechanismus, který by ověřil pravdivost čestného prohlášení o (ne)existenci střetu zájmů.
V rámci zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel po roce 2017 (pdf., s. 14-17) došlo k zavedení institutu oznámení (o osobním zájmu, činnostech, majetku, příjmech a závazcích - § 7-12). Tato „čestná prohlášení“ musí veřejní funkcionáři povinně vkládat do registru oznámení (§ 13) a měla by být z velké časti veřejně dostupná.
Registr je spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a v případě soudců pak Nejvyšším soudem (§ 14). Tito správci mají ze zákona povinnost věcné kontroly obsahu těchto prohlášení (§ 13, odst. 7):
Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.
Dle § 14c zákona o střetu zájmů má pak evidenční orgán k dispozici údaje ze základního registru obyvatel, z obchodního a živnostenského rejstříku, nebo z katastru nemovitostí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť určitá kontrola čestného prohlášení o střetu zájmů zde existuje, a to zejména ohledně např. účasti v obchodních společnostech. Další potenciální střety zájmů např. na základě existence významnějších závazků apod. však tento systém odhalit neumí.
