Na zmíněném jednání ve Varšavě byl potvrzen důraz na zajištění bezpečnosti východních států NATO - Polska a zemí Pobaltí.

V červenci 2016 proběhlo ve Varšavě zasedání států NATO. Jedním z výsledků těchto jednání bylo rozhodnutí posílit takzvané východní křídlo (str. 10, bod 40) NATO, tedy Polsko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko.

„Rozhodli jsme se posílit přední pozice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku a tím jednoznačně prokázat jednotný postoj, kdy jako spojenci jsme odhodláni a schopni jednat společně proti jakékoliv agresi.“ V každé z těchto zemí by měl vzniknout jeden mezinárodní prapor pod velením USA, Kanady, Velké Británie a Německa. Nejvyšší vedení těchto mezinárodních sil bude v Polsku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože došlo k jednání NATO v Polsku, na kterém bylo dohodnuto zřízení čtyř mnohonárodnostních praporů, jenž budou lokalizovány na území Polska, Litvy, Estonska a Lotyšska, tedy tzv. východního křídla NATO.

Je faktem, že Tunisko je možné považovat od roku 2014 za zemi s demokratickým zřízením vlády. Po téměř třech letech jednání byla v 2014 přijata ústava, která svými prvky jako je například oddělení mocí státu, demokratickými volbami a důrazem na lidské práva a svobody, splňuje západní pojetí demokratické vlády. Trend k demokratickému zřízení potvrdily i nezávadné parlamentní (. pdf, s. 37–38) a prezidentské volby (. pdf s. 9) v témže roce. Dle posledních průzkumů (. pdf, s.1) spokojenosti je demokratické zřízení považováno 86% Tunisanů jako nejlepší možné zřízení, a to i s vědomím jeho nedostatků.

Tento průběh změny režimu po revoluci v roce 2011 je kvitován kladně i Evropskou unií, která s Tuniskem navázala rozsáhlou spolupráci v mnoha oblastech. Jak ukazuje zpráva Evropského parlamentu z července roku 2016 ohledně stavu vzájemných vztahů Tuniska a EU je tato spolupráce poměrně rozsáhlá a aktivní. Velký význam má migrace (program Mobility partnership), hrozba terorismu a obecně efektivita tuniských bezpečnostních a soudních složek. Dalším významným tématem, který je ze strany EU Tunisku připomínán, je otázka zachování a rozvoje občanské společnosti a ochrana lidských práv v kontextu projednávané dohody Evropské sousedské politiky.

Tunisko je v současnosti, i přes některé problematické jevy, jako třeba možné rozšíření trestu smrti a omezení svobod v případech terorismu či obecné míře korupce, demokratickým státem, který se těší zájmu EU, která si na jedné straně je vědoma křehkosti nového tuniského zřízení, na druhé straně ale nabízí pomoc a očekává ze strany Tuniska spolupráci.

Podle § 6 odst. 1 zákona o České národní bance se může ministr financí účastnit jednání rady ČNB. Podle stejného předpisu jí může také předkládat návrhy k projednání.

ČNB zveřejňuje na svém webu záznamy z jednání bankovní rady. Babiš měl právo účastnit se těchto jednání od února 2014, kdy se stal ministrem financí. Podle těchto záznamů nebyl ani jednomu jednání přítomen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

ODS je zastoupena celkem v deseti krajských radách. V kraji Středočeském, Karlovarském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském,Moravskoslezském a Kraji Vysočinatvoří koalici s ANO. V kraji Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém zasedá ODS s jinými koaličními partnery, zatímco hnutí ANO je v opozici.

V Jihočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji ODS v krajské radě zastoupená není.

Středočeský krajANO, STAN, ODSJihočeský krajČSSD, KDU-ČSL, Jihočeši 2012, Pro Jižní ČechyPlzeňský krajČSSD, ODS, Starostové a Patrioti, Koalice pro Plzeňský krajKarlovarský krajANO, ODS, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, SPD-SPO, PirátiÚstecký kraj KSČM, ČSSD a SPD-SPOLiberecký kraj STAN, ANO, ČSSD, ODSKrálovéhradecký krajČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09Pardubický krajČSSD, Koalice pro Pardubický kraj, ODS, STANKraj VysočinaČSSD, ANO, ODS, STANJihomoravský kraj ANO, ČSSD, TOP 09 s Žít Brno, STANOlomoucký krajANO, ČSSD, ODSZlínský krajKDU-ČSL, ANO, STAN, ODSMoravskoslezský krajANO, KDU-ČSL, ODS V sedmi krajských radách je ODS společně s hnutím ANO. Ve třech radách je ODS zastoupena, zatímco ANO je v opozici. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem s malou výhradou. Nenárokové dotace totiž byly součástí návrhu zákona ještě předtím, než byl projednáván v Senátu. Zařazení dotací do návrhu zákona navrhl pozměňovacím návrhem č. 4619 poslanec za TOP 09 Martin Plíšek. Pozměňovací návrh byl beze změny zapracován do návrhu zákona. Návrh zákona byl poté přijat poslaneckou sněmovnou. Senát ustanovení týkající se nenárokových dotací nezměnil a odsouhlasil.

Návrh zákona v čl. I bodu 17 § 4c říká:

„Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“

Podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech § 2 odst. 3 na finanční prostředky ze státního rozpočtu není právní nárok, jedná se tedy o nenárokové dotace. O nenárokové dotace se musí žádat.

Oproti tomu nárokové dotace jsou přidělovány automaticky například na jeden hektar půdy, v případě obcí pak podle vykonávání daných služeb. O nárokové dotace není třeba žádat, navíc žádný ministr nemá vliv na jejich rozdělování.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože člověk s obrovskými majetky a finančními zájmy skutečně může sedět ve vládě. Zákon o střetu zájmu pak stanovuje podmínky, za kterých tam může být. Živnostníkovi naopak zákon členství ve vládě zakazuje.

Podle současného znění zákona o střetu zájmů platí, že ve vládě nemůže být veřejný funkcionář, který podniká, případně provozuje jinou samostatně výdělečnou činnost. Mezi tyto funkcionáře patří, jak již bylo zmíněno, i člen vlády.

Podnikatel je občanským zákoníkem definován v § 420 takto: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Část výroku, která hovoří o nemožnosti živnostníka sedět ve vládě, je tedy pravdivá.

Stejně tak je pravdivá část, že ve vládě může sedět osoba s obrovskými majetky a finančními zájmy. Tato situace však může zastat pouze za splnění již zmíněné podmínky a dalších dvou, které zákon o střetu zájmů stanovuje. Konkrétně tato osoba nesmí podle §4 odst. 1 písm b) a c)

- být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

- být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, může být i osoba se zmíněným obrovským majetkem členem vlády. Co se týká osoby Andreje Babiše, která byla v kontextu výroku předmětnou, jeho živnostenské oprávnění bylo zrušeno k 30. prosinci 2008 a v současnosti je dle obchodního rejstříku ve „svých“ společnostech pouze akcionářem.

To že za této situace může být ve vládě, potvrzuje i právník Zdeněk Koudelka. Situací kolem případného střetu zájmů Babiše jako akcionáře, se zabýval i web podnikatel.cz, který s pomocí právníků došel ke stejnému závěru. Tedy že na akcionáře zákon nedopadá a jedná se v tomto případě spíše o správu vlastního majetku, kterou zákon o střetu zájmů povoluje ve svém § 4 odst. 2.

V současné době je Andrej Babiš předsedou správní rady jen v Nadaci Agrofert, což sice podle občanského zákoníku je podnikající právnická osoba, ale podnikání může být jen vedlejší činnost, jejíž výtěžek slouží k podpoře účelu nadace.

Zákonnou dikci tedy Andrej Babiš splňuje, jak je odstraněn jeho reálný střet zájmů a vliv na společnosti, ve kterých dříve působil více než jako akcionář, je však spekulativní. Tomuto problému, kdy je zbavení se vlivu na společnost pouze formální, by se měla věnovat právě novela tohoto zákona.

Z výše uvedeného odůvodnění můžeme dovodit, že výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý proto, že ve vládě nemůže sedět živnostník a naopak osoba Andreje Babiše, která je předmětem kontextu výroku, ano.

Výsledky nejnovějšího mezinárodního šetření PISA 2015 ukázaly i rozdíly mezi jednotlivými kraji v České republice. Uvádí to Národní zpráva zpracovaná Českou školní inspekcí. Toto srovnání je provedeno na základě výsledků v přírodovědné oblasti.

Významně horší výsledky mají žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nejlepší umístění získala Praha - zpráva ale uvádí, že vzhledem k velkému rozptylu se statisticky významně neliší od krajů Libereckého, Královéhradeckého a Plzeňského. Toto srovnání vychází z průměrného dosaženého výsledku v bodech (str. 43). Pokud bychom tedy nejlepší průměrný dosažený počet bodů 520 považovali za stoprocentní výsledek, nejhorší výsledek 445 bodů pak tvoří 85 % z těchto 520 bodů. Pak lze hovořit o 15 procentních bodech rozdílu mezi znalostmi žáků.

Dalším ukazatelem je podíl žáků, kteří nedosáhli druhé základní gramotnostní úrovně (str. 45). Největší podíl takových žáků se opět vyskytuje v Karlovarském (38 %) a Ústeckém (35 %) kraji. Nejmenší podíl zaznamenáváme v Praze (13 %). To je tedy rozdíl 25 procentních bodů v podílu.

Mezi jednotlivými kraji tak lze pozorovat rozdíly ve znalostech žáků.

Znalosti dětí v matematice a přírodních vědách ověřuje mezinárodní průzkum PISA (Programme for International Student Assassment), který se zaměřuje na testování patnáctiletých studentů. Iniciátorem je organizace OECD, jež chce tímto způsobem zdokonalit vzdělávací politiku i výsledky dosažené ve vzdělání v jednotlivých zemích. Průzkum se koná v tříletých intervalech již od roku 2000.

Šetření PISA 2015 (.pdf) bylo zaměřené na zjišťování úrovně přírodovědecké gramotnosti (znalosti z oblasti přírodních věd). Sledována byla ale tradičně také matematická (slovní úlohy) a čtenářská gramotnost (schopnost a zkušenost čtenáře využívat informace z textů různých žánrů).

Je pravdou, že se čeští žáci oproti minulému šetření v roce 2012 zhoršili ve všech třech kategoriích. Nejhorších výsledků pak dosahovali v roce 2009, jak je vidět na následujícím grafu:

Zdroj: Národní zpráva PISA 2015, str. 9

Například v matematice došlo oproti roku 2012 k podobnému zhoršení u každého typu českých škol (kromě speciálních), což můžeme pozorovat v tabulce. Od roku 2006 klesá počet dosažených bodů v matematice ve všech typech škol (stejné je to u přírodovědné gramotnosti, zatímco v případě čtenářství zůstává nízký výsledek stabilně).

Zdroj tabulky: Národní zpráva PISA 2015, str. 39.

Podrobněji si o výsledcích PISA 2015 můžete přečíst v našem výroku dne.

VÝROK BYL DOPLNĚN A HODNOCENÍ ZMĚNĚNO

Na základě informací o stavu rekrutace výrok hodnotíme jako pravdivý. Tázali jsme se, zda skutečně cíl byl ve výši 2 tisíc osob, jaký je současný stav a zda v moravských regionech probíhá nábor více.

Citujeme odpověď pana plukovníka Jana Šulce, vedoucího oddělení komunikace s veřejností Kanceláře Generálního štábu Armády České republiky.

" k vašim dotazům uvádím:1,2)

Pro rok 2016 byl rekrutační cíl upřesněn na 2000 osob a rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání bylo vydáno na 2148 osob.

3)

Dlouhodobě evidujeme větší zájem o vstup do AČR skutečně v regionech Moravy. Za tímto vyšším zájmem nemusí být jen konkrétní situace na trhu práce, ale rovněž i hustota posádek a šíře uplatnění v regionech, odkud zájemci pochází.

S pozdravem

plk. Jan Šulc "

PUVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Rekrutační cíl byl letos i loni podle vyjádření náčelníka Generálního štábu Bečváře stanoven na 2000 osob. Nepodařilo se nám však dohledat informace ani o stavu rekrutovaných vojáků v září tohoto roku, ani o trendech v rekrutaci v Čechách a na Moravě.

Kontaktovali jsme proto rekrutační střediska a na odpověď stále čekáme. Výrok je tedy prozatím hodnocen neověřitelný.

Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil krátce po rozpadu Osmanské říše v roce 1923 nezávislé Turecko a stal se jeho prvním prezidentem a národním hrdinou, kterým je u běžného obyvatelstva dodnes. Po roce 1923 provedl Atatürk sekularizaci a pozápadnění Turecka. Tedy oddělil náboženství od státu a minimalizoval vliv islámu na politické rozhodování, dále zavedl volební právo pro ženy a Turecko přešlo na křesťanský kalendář a latinskou abecedu. Turecko bylo také jako spojenec Západu vnímáno již během studené války.

V současné době se často hovoří o konci Atatürkova Turecka, neboť pod vedením prezidenta Erdoğana dochází k jeho islamizaci a ústupu principů parlamentní demokracie, kterou Turecko bylo. Tento trend směřování země ještě zesílil po nezdařeném armádním pokusu o puč v červenci 2016.

Armáda je silou snažící se zachovat Atatürkův odkaz a státní převrat provedla v minulosti již několikrát, aby zabránila politickým představitelům v islamizaci země.

V prosinci 2016 navrhla turecká vláda, tvořená představiteli politické strany Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), rozsáhlé ústavní změny. Tyto změny by měly v Turecku fakticky zavést prezidentský režim, prezident by například měl právo vydávat dekrety.

Na jaře loňského roku přinesl server Reuters informaci, že turecký předseda parlamentu Ismail Kahraman hovořil o možnosti zavedení náboženské ústavy, neboť Turecko je muslimskou zemí. Kahraman tak naznačil možnost zcela opustit liberálně demokratické principy Turecka.