Předseda STAN Petr Gazdík hovořil o rovnostářství ve smyslu příjmů obyvatelstva. Nerovnost v příjmech se sleduje podle různých indikátorů. Jedním z nich je porovnání procenta nejbohatších a nejchudších. Často se pak udává poměr S80/S20, který je známý jako koeficient nerovnosti příjmů.

Podle dat Eurostatu v roce 2014 existovala značná nerovnost příjmového rozdělení. V České republice se koeficient nerovnosti příjmů rovnal 3,5, což znamená, že horních 20 % obyvatel s nejvyššími disponibilními příjmy mělo 3,5 krát vyšší příjmy než dolních 20 % s nejnižšími disponibilními příjmy. V roce 2014 měla podle Eurostatu Česká republika nejnižší míru tohoto koeficientu ze států EU.

Zdroj: Eurostat: Graf nerovnosti příjmů za rok 2014

Podle Českého statistického úřadu se v roce 2015 tento koeficient pro ČR neměnil. Jeho hodnota se v České republice za posledních deset let drží v rozmezí 3,4 až 3,6. Průměrná hodnota koeficientu za země EU se dlouhodobě pohybuje kolem čísla 5,0.

K tomuto problému se ani Vojtěch Filip, ani KSČM jako strana nijak nevyjádřila. Na oficiálních stránkách publikovala strana řadu prohlášení týkajících se Turecka. Ve většině případů jde o konflikt s tzv. Islámským státem nebo postoj k přítomnosti Turecka v NATO.

V Turecku jsou skutečně vězněni novináři i soudci. KSČM ani její předseda Vojtech Filip se k těmto případům nijak nevyjádřili a výrok proto musíme ohodnotit jako nepravdivý.

Miloš Zeman avizoval, že v případě, že bude jeho veto novely zákona o střetu zájmu přehlasováno, obrátí se na Ústavní soud. Doposud podal jeden návrh na zrušení zákona popř. jeho částí, konkrétně se jednalo o služební zákon. U zákona u střetu zájmů mu vadí zejména paragrafy, které dopadnou na Andreje Babiše. Lze tedy předpokládat, že využije možnosti podání návrhu na zrušení části zákona a ne instrument stížnosti. Jde spíše o terminologickou diferenci, která je ve veřejném prostu nezřídka zaměňována.

Prezident má skutečně právo podat stížnost k Ústavnímu soudu. Stejně tak může hlava státu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho některých částí.

Ze zákona (§ 64, odst. 1) o Ústavním soudu citujeme:

„Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (...) je oprávněn podat
a) prezident republiky,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
d) vláda (...)“ Každý občan má pak právo na podání ústavní stížnosti. To ovšem může využít, vyčerpá-li možnosti k domáhání se spravdlnosti u obecných soudů. Více o samotném průběhu řízení se dozvíte přímo na webových stránkách Ústavního soudu.

VÝROK BYL DOPLNĚN A HODNOCENÍ ZMĚNĚNO

Na základě informací o stavu rekrutace výrok hodnotíme jako pravdivý. Tázali jsme se, zda skutečně cíl byl ve výši 2 tisíc osob, jaký je současný stav a zda v moravských regionech probíhá nábor více.

Citujeme odpověď pana plukovníka Jana Šulce, vedoucího oddělení komunikace s veřejností Kanceláře Generálního štábu Armády České republiky.

" k vašim dotazům uvádím:1,2)

Pro rok 2016 byl rekrutační cíl upřesněn na 2000 osob a rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání bylo vydáno na 2148 osob.

3)

Dlouhodobě evidujeme větší zájem o vstup do AČR skutečně v regionech Moravy. Za tímto vyšším zájmem nemusí být jen konkrétní situace na trhu práce, ale rovněž i hustota posádek a šíře uplatnění v regionech, odkud zájemci pochází.

S pozdravem

plk. Jan Šulc "

PUVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Rekrutační cíl byl letos i loni podle vyjádření náčelníka Generálního štábu Bečváře stanoven na 2000 osob. Nepodařilo se nám však dohledat informace ani o stavu rekrutovaných vojáků v září tohoto roku, ani o trendech v rekrutaci v Čechách a na Moravě.

Kontaktovali jsme proto rekrutační střediska a na odpověď stále čekáme. Výrok je tedy prozatím hodnocen neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Dienstbier v legislativním procesu prosadil technickou novelu zákona o NKÚ a před finálním hlasováním po vrácení ze Senátu je i novela zákona o střetu zájmů. Nehodnotíme, zda jde o významné počiny, není však pravdou, že by Dienstbier neprosadil vůbec nic.

Jiří Dienstbier do Poslanecké sněmovny předložil v tomto volebním období celkem 11 návrhů zákonů (či jejich novel). Z nich prozatím celým legislativním procesem prošla novela zákona o NKÚ. Šlo spíše o technickou novelu (str. 6), což popisuje samotný návrh. Kromě toho má nejblíže ke schválení novela zákona o střetu zájmu.

Tento vládní návrh chce zavést, aby politikové přiznávali svůj majetek při vstupu do politiky a následně při jejím opuštění. Během projednávání sněmovna k tomuto návrhu prostřednictvím pozměňovacích návrhů přidala kroky, které jsou obecně nazývány jako lex Babiš. Návrh již sněmovna jednou schválila a lze tedy oprávněně předpokládat, že v určité podobě opětovně projde. Zda se tak stane ještě do konce měsíce, kdy Dienstbier bude ministrem, je otázkou. Listopadová schůze sněmovny byla ukončena a prosincová stále není naplánována.

Mezi vládou schválené patří mimo jiné změna zásad financování neziskových organizací, úprava rozsahu kontrolní působnosti NKÚ, novela zákona o registrovaném partnerství, změna zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, zákon o veřejném ochránci práv či vládní návrh o celostátním referendu.

Ministrem Dienstbierem navržené zákony však dosud neprošly Parlamentem ČR a nebyly tedy schváleny. Vládní návrh o celostátním referendu je v prvním čtení, zákon o veřejném ochránci práv je po druhém čtení, novela zákona o NKÚ byla předložena 31. 10. a zatím nebyla projednána a novela zákona o registrovaném partnerství je zatím také neprojednána.

Celou dosavadní nominaci Trumpovy vlády uvádí přehledně např. Washigton Post nebo NY Times.

Nominovaný ministr zahraničí Rex Tillerson je výkonným ředitelem ExxonMobile, nadnárodní firmy, která těží a zpracovává ropu a zemní plyn. Prostředí světa byznysu je mu tak bližší, než působení ve veřejném sektoru. ExxonMobil funguje i v Rusku a Rex Tillerson byl vyznamenán za přátelství Putinem.

Thomas P. Bossert je již jmenovaným poradcem pro národní bezpečnost. Pracoval už pro G. Bushe jako poradce pro bezpečnost. Zároveň však vede konzultantskou firmu v oblasti risk managementu ve Washigtonu.

Mezi další kandidáty ze světa byznysu patří např. Wilbur Ross (investor v oblasti průmyslu, ale i bankovnictví) nebo Steven Mnuchin (působí v Goldman Sachs).

Jestřábími kandidáty jsou pak pravděpodobně míněni kandidáti, kteří mají militantní zkušenosti, generálové a vojáci.

Ministrem obrany by se měl stát námořní generál a vysoký vojenský důstojník James Mattis. Ten vedl vojenské operace na Blízkém východě. Šéfem tajných služeb se pak stane bývalý senátor Dan Coats, který v minulosti kriticky reagoval na anexi Krymu Moskvou a tlačil na B. Obamu, aby Moskvu sankcionoval.

Platy vysokoškolských pracovníků ve veřejném sektoru se řídí zákonem, respektive nařízením č. 564/2006 Sb. To rozlišuje platové třídy, které se dělí dle dosaženého vzdělání, a platové stupně, jež se odvíjí od získané praxe v zaměstnání.

Podle katalogu MPSV (.pdf, str. 241) patří učitelé do platové třídy 8–14, akademický pracovník pak do 12.–15. třídy. Současně platí pro pedagogické pracovníky následující platové rozpětí (.pdf).Učitel v mateřské škole má nástupní plat 17 260 korun (třída 8), učitel střední odborné školy kolem 21 750 korun a učitel gymnázia či vyšší odborné školy asi 22 140 korun. Pedagog na vysoké škole by pak měl začínat na 23 170 korunách.

Ve srovnání s jinými veřejnými profesemi jsou na tom ale pedagogičtí pracovníci v nástupních platech o něco lépe, jak ukazuje následující graf.

Zdroj: tabulky MPSV

Nicméně v dlouhodobém horizontu se jejich platy ve srovnání s ostatními profesemi veřejného sektoru zvyšují minimálně. Za dvanáct let práce v oboru si učitelé polepší jen o zhruba 500–2000 korun. Z tohoto hlediska se skutečně jedná o nejnižší růst.

Český statistický úřad navíc nabízí porovnání průměrných mezd v jednotlivých oborech. Na následující tabulce hrubých mezd za měsíc vidíme, že lidé pracující ve vzdělávání mají dlouhodobě nižší příjmy (uváděné v Kč):

Zdroj: ČSÚ (Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví)

Vidíme, že v roce 2016 měli lidé pracující ve vzdělávání o více než 2000 nižší mzdu než ve zdravotnictví a o 4000 nižší než ve veřejné správě a obraně. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Znalosti dětí v matematice a přírodních vědách ověřuje mezinárodní průzkum PISA (Programme for International Student Assassment), který se zaměřuje na testování patnáctiletých studentů. Iniciátorem je organizace OECD, jež chce tímto způsobem zdokonalit vzdělávací politiku i výsledky dosažené ve vzdělání v jednotlivých zemích. Průzkum se koná v tříletých intervalech již od roku 2000.

Šetření PISA 2015 (.pdf) bylo zaměřené na zjišťování úrovně přírodovědecké gramotnosti (znalosti z oblasti přírodních věd). Sledována byla ale tradičně také matematická (slovní úlohy) a čtenářská gramotnost (schopnost a zkušenost čtenáře využívat informace z textů různých žánrů).

Je pravdou, že se čeští žáci oproti minulému šetření v roce 2012 zhoršili ve všech třech kategoriích. Nejhorších výsledků pak dosahovali v roce 2009, jak je vidět na následujícím grafu:

Zdroj: Národní zpráva PISA 2015, str. 9

Například v matematice došlo oproti roku 2012 k podobnému zhoršení u každého typu českých škol (kromě speciálních), což můžeme pozorovat v tabulce. Od roku 2006 klesá počet dosažených bodů v matematice ve všech typech škol (stejné je to u přírodovědné gramotnosti, zatímco v případě čtenářství zůstává nízký výsledek stabilně).

Zdroj tabulky: Národní zpráva PISA 2015, str. 39.

Podrobněji si o výsledcích PISA 2015 můžete přečíst v našem výroku dne.

Kariérní řád obsažený v novele zákona o pedagogických pracovnících je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně. Již během projednávání na vládě k němu padlo množství zásadních připomínek ze stran dotčených institucí a krajů.

Kariérní řád neboli systém má podpořit celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojit ho se systémem odměňování. Podle nového § 29a (.pdf, str. 12) má každý kariérní stupeň řádu požadavky na profesní kompetence. Tyto upřesní prováděcí předpis MŠMT, mají však reflektovat např. profesní znalosti, plánování výuky, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení výsledků učení žáků a komunikaci a spolupráci s rodiči a kolegy. Podmínkou postupu do vyššího kariérního stupně sice není přímo naplnění některé z těchto kvalit, nicméně podmínkou je atestační řízení (§ 29g), kde se právě ověřuje dosažení těchto profesních kompetencí.

Na základě hodnotícího pohovoru, hodnocení výsledků ze strany ředitele školy a tzv. uvádějícího učitele (resp. pro vyšší stupeň pak České školní inspekce) je po uplynutí adaptačního období vyhodnoceno nejen to, zda splňuje formální podmínky pro přestup do vyššího stupně, ale také to, zda učitel dosahuje kvalit předepsaných zákonem doplněným o vyhlášku ministerstva spravedlnosti. Zákon je v současné chvíli v Poslanecké sněmovně, prováděcí předpis tedy doposud neexistuje.

Fiala má pravdu v tom, že motivační stupnici řád neobsahuje. Nicméně kvalita vyučujících a jejich postupů je reflektována v atestačním řízení, které učitelé absolvují pro postup do vyšší kariérní třídy pedagogů. Kvalitativní stránka je tedy při působení a kariérním postupu zohledňována, přestože přímo motivační platová stupnice chybí, což činí výrok zavádějícím.

Dle posledních dat Českého statistického úřadu z třetího čtvrtletí loňského roku činila průměrná měsíční mzda ve Zlínském kraji 24 087 Kč.