Nález Ústavního soudu označil stokorunové poplatky za hospitalizaci jako protiústavní z důvodu přílišné finanční náročnosti, nicméně nestavil se proti snížení poplatků na dřívějších 60 Kč. Pokud by poplatky reflektovaly výši příjmů pacienta, nebyly by dle ÚS protiústavní, a mohly by tak i nadále být účtovány.

Zrušení ambulantních poplatků v lékárnách a při návštěvě lékaře (s výjimkou poplatku na pohotovosti) schválené vládou dne 2.7.2014 (Vláda ČR), vychází z šestého bodu programových priorit vlády: "Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestrannou podporu vzdělání, vědy, kultury a sportu.", které jsou výsledkem společného jednání všech tří koaličních stran (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), v čemž má nicméně Němeček pravdu.

Poslanecká sněmovna schválila v květnu roku 2014 vládní návrh novely zákona o zdravotním pojištění, která navyšuje platby státu za státní pojištěnce a určuje pojišťovnám povinnost platit poskytovatelům hospitalizačních zdravotnických služeb (vč. lázeňské péče) kompenzační částku ve výši zrušených hospitalizačních poplatků. Dle odhadů v samotném návrhu tyto poplatky do zdravotnického systému navrátí do konce roku 2016 až 10,5 mld. Kč, tedy o něco více, než ministr Němeček odhadoval.

kompenzační částka (PSPČR)20142,1 mld. Kč20154,2 mld. Kč20164,2 mld. Kčcelkem10,5 mld. Kč

Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.

Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.

Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože jsme nenašli žádný oficiální dokument o zadání vyšetřování kauzy Fajád premiérem Sobotkou. Našli jsme pouze toto vyjádření premiéra: " Je důležité zjistit, proč vůbec ti lidé jeli do Libanonu a proč tam jeli právě v tom složení, v jakém tam byli."

Zaslali jsme v této věci dotaz řediteli odboru komunikace Vlády ČR. V době publikování výroku jsme však neobdrželi odpověď.

Jednotliví členové i vrcholné orgány ODS se v souvislosti s kauzou úkolování Vojenského zpravodajství ze strany Jany Nečasové (dříve Nagyové) vyjadřují poměrně opatrně, ač spíše negativně.

Sám Petr Nečas po skandálu regiznoval na funkci premiéra a skončil i jako předseda ODS. Příslušné místní sdružení pak také vyloučilo Janu Nečasovou, ačkoliv oficiálním zdůvodněním bylo "neplnění povinností člena".

"Dnešní rozhodnutí soudu o zproštění obžaloby ve věci stíhání Jany Nečasové a dalších osob ukazuje, že morální selhání není a nemůže být trestným činem,"uvedl předseda ODS Petr Fiala v tiskovém prohlášení poté, co prvoinstanční soud rozhodl v případě Nečasové o zproštění viny.

Martin Kuba, v době vypuknutí aféry 1. místopředseda strany, na Kongresu uznal, že "případné zneužití vojenské rozvědky je důvod pro pád vlády", i on ale situaci trochu relativizuje tím, že "policie by měla po mnoha měsících stíhání vykázat hmatatelnější výsledky".

"My sice protestujeme proti únikům a zveřejňování odposlechů a jejich zneužívání, na tom musíme trvat, že je to nepřijatelné. Ale zároveň je třeba uznat, že to, co lidi v těch odposleších slyší, se nedá hájit. To je prostě neobhajitelné," komentoval Jan Zahradil kauzu v rozhovoru pro Lidové noviny (dostupný na webu ODS).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože sice došlo k řadě kontroverzních incidentů v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze, které rozvířily debatu veřejnosti, médií i politiků, nejsme ovšem schopni posoudit, nakolik při nich postupovala Policie ČR mimo zákon, jak Kalousek uvádí. V samotné diskuzi padlo, že jednotlivé incidenty se již vyšetřují.

Dění v Praze během návštěvy čínského prezidenta skutečně provázela řada kontrovezrních momentů. Ty poměrně obsáhle sumarizuje server Neovlivní.cz. Mezi nejvýraznější momenty, které vzbudily následnou veřejnou diskuzi na téma práce policie v daných dnech, šlo o incidenty na Evropské ulici, o policejní návštěvu FAMU, nevpuštění demonstrantů na povolenou demonstraci na Hradčanské náměstí, či snahu o sejmutí tibetských vlajek z bezpečnostních důvodů.

Co se týká Evropské ulice, zde probíhaly potyčky mezi českými občany a "čínskými vítači". Právě přes Evropskou projížděl čínský prezident z Letiště Václava Havla do centra Prahy. Během potyček byl zadržen fotograf Deníku Referendum, který byl právě Číňany napaden a byla mu odcizena tibetská vlajka. Naopak útočníci v tomto případě postiženi nebyli.

Incidenty na Evropské ulici si můžete prohlédnout také ve videu Českého rozhlasu či na záznamu přenosu Filipa Horkého z DVTV.

Dále Kalousek mluví o omezení shromažďovacího práva dopravně inženýrským opatřením. K tomu skutečně došlo na Hradčanském náměstí během druhého dne návštěvy čínského prezidenta.

Policie k tomu uvedla: " Policie České republiky požádala v rámci bezpečnostního opatření, spojeného se státní návštěvou prezidenta ČLR v Praze, příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy o vydání dopravně inženýrského rozhodnutí. Na základě vydaného rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen pro vozidla i chodce. Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění. Podle zákona o policii České republiky a mezinárodních úmluv je navíc policie v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti určených osob a chráněných objektů a v souvislosti s plněním konkrétního úkolu oprávněna omezit nebo zakázat vstup osob do vybraných prostor."

Co se týká tibetských vlajek, mediálně nejvíce diskutované jsou okolnosti návštěvy policistů na FAMU, což policie dokonce zprvu popřela, než ji usvědčil z opaku kamerový záznam školy, či vyvěšení tibetské vlajky v okolí hotelu Hilton, kde byl prezident ČLR ubytován.

Shrnutí celé návštěvy přinesl také pořad Reportéři ČT.

Změnu v této oblasti přinesl zákon č.134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. S počátkem od 1. ledna 2014 se tak vyloučila forma akcií na majitele, tedy těch, které ve své podstatě umožňovaly držet akcie společnosti anonymně. Veškerá akcionářská práva byla vázána k osobě, která se akcií prokáže, tedy ani samotná společnost neměla do toho okamžiku přehled o tom, kdo akcii vlastní. Zákon č. 134/2013 Sb. však velí tyto akciepřeměnit, a to buďto na akcie na jméno (které ze své podstaty nejsou anonymní), případně je imobilizovat nebo zaknihovat. Výlučně s těmito variantami počítá i novýzákon o obchodních korporacích.

Jednou z variant je tedy cenný papírimobilizovat, tedy varianta, kdy emitent uschová cenné papíry do hromadné úschovy. Občanský zákoník v části o cenných papírech a contrario stanovuje, že pokud nejde o cenný papír na řad nebo na jméno (zbývající je tedy právě cenný papír na majitele), uvádí se na cenném papíru při předání do úschovy jméno vlastníka. Takto imobilizovaný cenný papír tedy není anonymní.

Zaknihovaný cenný papír je pak takový, který je nahrazen zápisem do evidence a nelze jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci. Listinný cenný papír pak emitent (společnost) nechá zaknihovat doCentrálního depozitáře cenných papírů (CDCP). V této chvíli je však cenný papír registrován pouze společností. Aby se dostal do dispozice konkrétního akcionáře, musí být připsán na jeho majetkový účet v tomto depozitáři. K tomu je však nezbytné uvést přinejmenším číslo majetkového účtu, kód účastníka v CDCP, rodné číslo akcionáře. Pro zřízení majetkového účtu jsou pak třeba další informace. Akcie tedy ani v tomto případě není anonymní.

Dodáváme však, že vlastnictví anonymní akcie sice už v České republice možné není, nicméně není vyloučeno takovéto akcie převést na zahraniční společnost případně na fiktivního vlastníka. Tuto skutečnost rozebírá například Aktuálně.cz Sobotka však výrok vymezil tak, že jako takový je pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť spojení celosvětové hospodářské krize s lety, kdy byl Heger ve funkci, je značně nadnesené. V rozhodném období ekonomika České republiky i průměru členských států EU nejméně 2 roky rostla, např. okolní státy ČR rostly po celé toto období.

Leoš Heger byl ministrem zdravotnictví ve vládě Petra Nečase po celou dobu jejího fungování. Ve funkci tedy byl od 13. července 2010 do 10. července 2013.

Data Eurostatu pro sledované období dokládají, že členské státy EU v letech 2010 a 2011 v průměru rostly o zhruba 2 procenta, v dalších 2 letech pak jejich růst stagnoval. Některé evropské státy v tomto období skutečně prožívaly krizová léta spojená s finanční a následnou dluhovou krizí - šlo zejména o Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko.

Růst HDP v letech2010201120122013 EU 28 2,1 1,8 -0,5 0,2Česká republika 2,3 2,0 -0,9-0,5Slovensko 5,1 2,8 1,5 1,4Polsko 3,7 5,0 1,6 1,3Rakousko 1,9 2,8 0,8 0,3Německo 4,1 3,7 0,4 0,3

Data webu Trading Economics ukazují roční růst HDP u Spojených států. Zde je vidět, že hlavní hospodářské problémy nastaly v souvislosti s finanční krizí před nástupem Hegera do funkce. Od roku 2010 již ekonomika USA každoročně roste, byť nejde o závratné přírůstky.

Lázně Kyselka jsou skutečně ve zdevastovaném stavu, dokládá to fotodokumentace obecně prospěšného sdružení Lázně Kyselka. V rámci fotogalarie je dostupná řada snímků, které tento stav potvrzují, předpokládáme, že o veřejně dostupných fotkách mluví také Miloš Zeman.

Petr Fiala měl skutečně zhruba před rokem během třetího čtení školského zákona na plénu Poslanecké sněmovny k zákonu dvě věcné připomínky. V rámci 1. čtení, které proběhlo v září roku 2014, ovšem předseda ODS k zákonu představil věcných výhrad více, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Novela školského zákona, která obsahuje i změny v inkluzivním vzdělávání, byla v Poslanecké sněmovně projednávána jako sněmovní tisk 288. Petr Fiala vystoupil k zákonu opakovaně v 1. a 3. čtení.

V závěrečné fázi projednávání ve 3. čtení Fiala na plénu vystoupil opakovaně. 13. února 2015 doslova v Poslanecké sněmovně Fiala uvedl: „registr pedagogických pracovníků, je předmětem diskuse, stejně jako to, co jsem tam měl a co vypadlo, a to je domácí vzdělávání.“ Fiala tedy ve třetím čtení artikuloval výhrady zejména k registru pedagogických pracovníků a k především k domácímu vzdělávání.

Potud je Zlatuškovo vyjádření korektní, Fiala vyjádřil 2 věcné výtky: k registru pedagogických pracovníků a k domácímu vzdělávání. Při svém projevu ovšem předseda ODS odkazuje na to, že se k zákonu vyjadřoval obsáhle již v 1. čtení. Skutečně 19. září během 1. čtení návrhu zákona Fiala představil pozici ODS k danému zákonu. K zákonu uvedl následující výtky:

Nekoncepčnost a zbytečná regulace: „Tak si uvědomme, že školský zákon je příklad zákona, jaký nemá být. To je příklad špatné legislativní normy. Školský zákon má více než 100 stran, má 190 paragrafů a k němu se váže obrovská spousta různých nepřehledných doprovodných vyhlášek. Školský zákon upravuje věci, které upravovat nemusí a nemá, které se nemají upravovat takovouto zákonnou normou (...) Abych vám na příkladu dokázal, co je zbytečná regulace a co je nekoncepční návrh ze strany Ministerstva školství, tak uvedu jeden příklad. Příkladem může být zkouška z grafických disciplín, zkouška z těsnopisu, kterou novela v § 171 vyhrazuje ministerstvu nebo jím pověřené právnické osobě.“

Financování inkluze: „Abych nebyl nespravedlivý, jedna koncepční věc tam je a tato koncepční věc je rozvíjena správným směrem, a to je ten § 16, tedy systém podpory žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (...) Ten směr je správný, ale zrovna tato část vyvolává, a to si tady ve Sněmovně taky musíme říct, největší nedůvěru nebo obavy odborné veřejnosti a učitelů, jak to vlastně bude realizováno. Jednak tu hrozí určitá možnost zneužití při tom individuálním posuzování, ale to jde třeba odstranit nějakým dalším vylepšením. Ale to, co tu opravdu hrozí, je, že systém nebude použitelný, protože nebude financovatelný. A tady by nám mělo být panem ministrem školství jasně řečeno, z jakých zdrojů a jak bude ten změněný systém podpory žáků se specifickými potřebami financován.“

Registr pedagogických pracovníků: „Takže tento registr zavedeme, vložíme do něj peníze, učitelům to nezajistí rovné zacházení v rámci celé ČR, je to další papírování, další zátěž na školy, na ministerstvo, je to další gesto nedůvěry našeho státu vůči školám a učitelům.“

Konkurzy na ředitele škol: „To, co je rozhodně pozitivní, je úprava týkající se konkurzu na ředitele škol – § 166 odst. 3. To je posun k lepšímu a nepochybně bylo potřeba tuto věc ve školském zákoně řešit (...) ale myslím i po těch zkušenostech, které máme s pozicemi ředitelů škol, že bychom měli jít ještě dál, že bychom měli ještě zabránit určité politizaci, která tady může v některých případech nastat, a že vyhlášení konkurzu na obsazené místo ředitele školy by mělo být podmíněno pouze návrhem školní inspekce nebo školské rady.“

Domácí vzdělávání: „A jedna věc v návrhu Ministerstva opravdu chybí. Není dobře, že návrh zákona zachovává pouze současný stav domácího vzdělávání, tedy to, že domácí vzdělávání je přípustné pouze pro první stupeň základní školy, a nerozšiřuje možnost domácího vzdělávání na druhý stupeň základní školy, tedy až do 9. tříd.“

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny má tři členy za KSČM: jsou to poslanci Hana Aulická Jírovcová, René Číp a Leo Luzar.

Kateřina Konečná byla členkou zahraničního výboru do doby zisku mandátu poslankyně Evropského parlamentu.

Pokud jde o stanoviska jednotlivých těchto zástupců KSČM k sankcím vůči Rusku, tak vycházejí z celostranického postoje, který sankce EU vůči Ruské federaci opakovaně odmítá.

U jednotlivých poslanců v zahraničním výboru je patrný také odpor k sankcím, za všechny jmenujme veřejné vyjádření poslance Čípa pro server Parlamentní listy. " Co se sankcí týče, byl by pozitivní jejich rychlý konec nejen pro Rusko, ale i pro ČR. Naše obchodní vztahy s Ruskem byly na velmi slušné úrovni a sankce je omezily. "