Přehled ověřených výroků

Na základě tiskových zpráv nejvyšších orgánů Evropské unie hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Evropská rada na svém zvláštním zasedání 30. srpna 2014 vyzvala (.pdf, ang., bod 12) Evropskou komisi, aby připravila návrh dalších sankcí proti Rusku v reakci na pokračující boje na Ukrajině. Evropská komise návrh připravila (ang.) k projednání 3. září a postoupila jej k jednání členským státům. (Informace o podobě navrhovaných sankcí např. agentura Reuters nebo idnes.cz.)

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném dopise (.pdf, ang.) na téma chystaných sankcí uvádějí, že přijetí bude projednáno v pondělí 8. září, a to formální písemnou procedurou.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.

Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.

Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".

Ve městě Žatec byl zahájen projekt s cílem efektivnějšího vzdělávání úředníků na městském úřadě, čímž by se měla podle popisu projektu zvýšit kvalita nabízených služeb úřadu. V rámci projektu byl vytvořen i internetový portál s online vzdělávacími kurzy a informacemi o vzdělávacích programech probíhajících ve městě. Termíny prvních kurzů jsou stanoveny na listopad 2014.

Zmíněné kurzy jsou však vypsány na školení úředníků. Specifické vzdělávací projekty šité na míru investorům se nám dohledat nepodařilo. Hamousová mluví o "rozpracovaných programech", je tedy možné, že tyto akce nejsou ještě finalizovány, a tudíž jsou veřejnými zdroji nedohledatelné. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož pořizování zápisu z jednání rady je bezproblémové, v případě zvukových a obrazových záznamů to ale současná právní úprava vzhledem k neveřejné povaze jednání neumožňuje.

Jak uvádí Deník veřejné správy: "Neveřejnost schůzí ovšem neznamená, že neveřejná jsou rovněž její usnesení. Tuto skutečnost potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, podle kterého ‚neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu‘".

Věc potvrzuje i dokument Ministerstva vnitra – Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků (. pdf, str. 19): "Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu rozhodně neodporuje zákonu o obcích. Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu lze považovat za vstřícný krok k občanům,který jim umožní se seznámit se záležitostmi projednávanými v radě obce. Zveřejňování nebrání ani to, že schůze rady obce jsou ze zákona neveřejné". Co se ale týče pořizování zvukových záznamů, zde je situace složitější. V minulém volební období skupina poslanců předložila novelu zákona o obcích (.pdf), podle kterého by mohlo zastupitelstvo obce svým usnesením povolit pořizování obrazového a zvukového záznamu ze svého jednání. Tento návrh ovšem spadl pod stůl s ukončením volebního období.

Ve stanovisku vlády (.pdf) k tomuto návrhu je upozorňováno "zejména na to, že předložený návrh zákona opomíjí odlišný právní režim zasedání zastupitelstva a schůze rady z hlediska přístupu veřejnosti (...) Ačkoliv tedy zákon o obcích ani další dotčené právní předpisy přímo neupravují otázku pořizovánízvukových ani obrazových záznamů ze zasedání zastupitelstva, současně platí, že za stávající právní úpravy je zasedání zastupitelstva vždy veřejné. Odlišně je pak třebavnímat úpravu u schůze rady, která je, jak již bylo uvedeno výše, neveřejná a zavedení navrhované právní úpravy by si proto vyžádalo další úpravy v dotčených právních předpisech, které by musely změnit celou stávající koncepci konání schůze rady". Stanovisko také upozorňuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2012, sp. zn. 8 A 316/2011. Zde soud judikoval, že je zákonné, pokud si záznam z jednání zastupitelstva pořizují osoby odlišné od členů zastupitelstva pro svoji potřebu. Zasedání rady se ovšem judikát nevěnuje.

Jak tedy vidíme, žádná platná právní úprava ani rozsudky soudů neošetřují pořizování obrazového nebo zvukového záznamu z jednání rady, tento postup by byl se vší pravděpodobností vzhledem k neveřejné povaze jednání rady – na rozdíl od pořízení prostého zápisu – nezákonný či by minimálně vyvolal právní spory. Rozhodně ale nelze tvrdit, že v tomto "není žádný problém".

Mezi plánované projekty výstavby skutečně patří, dle Ředitelství silnic a dálnic, pouze úseky D11 Hradec Králové–Smiřice a Smiřice–Jaroměř.

V úsecích Jaroměř–Trutnov a Trutnov–státní hranice je prozatím stavba v přípravné fázi, došlo k ekonomickým a dopravním studiím, zanesení do územního plánu a posudku EIA.

Proces vyvlastňování přestal v dubnu 2014, údajně do doby, kdy začne platit novela zákona o vyvlastňování, což by mělo být na podzim 2014.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravda, že Duchek byl proti prodeji jakékoli majetkové části Plzeňské teplárenské, ovšem hlavní zásluhu na zachování stoprocentní majetkové účasti měla změna nabídky Sokolovské uhelné. Ta se na poslední chvíli vzdala požadavku na 34 % akcií plzeňských tepláren.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,

Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec

Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Při jednáních se pro média vyjádřil právě Duchek:

„...připomněl, že zastupitelstvo v roce 2004 odsouhlasilo, že město bude svůj vliv v teplárně posilovat, a ne se ho zbavovat“.

Duchek byl tehdejším technickým náměstkem primátora.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť hlavní přičinění na zachování 100procentní majetkové účasti města Plzně v PT měla změna podmínek nabídky Sokolovské uhelné.

Je pravdou, že Jiří Tyc, kterého zmiňuje ministr financí Andrej Babiš, je zaměstnancem dceřiné firmy ČEZu Energoservis. Tato firma, jak je ve výroku uvedeno, se pak skutečně mimo další činnosti zaměřuje na údržby a investice. Ačkoliv nelze zcela souhlasit s výrokem, že Jiří Tyc řídí tuto firmu, je jedním z nejvíce postavených zaměstnanců, konkrétně pak zastává pozici ředitele jedné z divizí, a to ETE - Jaderná elektrárna Temelín.

Co se týká části, že jej doporučila paní Veverková, tak zde nejsme schopni z veřejně dostupných zdrojů výrok vyvrátit, ani potvrdit. Paní Drábová nám e-mailem ovšem potvrdila, že Jiřího Tyce neoficiálně odsouhlasila jako člověka kompetentního na post v dozorčí radě ČEZu.

Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že Jiří Tyc sice přímo neřídí celou servisní firmu Energoservis, nicméně je na velmi vysoké pozici, a bude tedy patrně expertem na danou problematiku.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pro emise jsou k dispozici data pouze do roku 2012, tedy jen za polovinu hodnoceného období (Macura byl tázán moderátorem Václavem Moravcem na situaci v končícím volebním období 2010−2014).

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly roční emise zdrojů v kategorii REZZO 1-3 v okresu Ostrava-město následující:

v tunách za rok Tuhé znečišťující látky (TZL)Oxid siřičitý (SO2)Oxidy dusíku (NOx)Oxid uhelnatý (CO)Těkavé organické látky (VOC)Amoniak (NH3)2010 1 784,010 448,710 620,149 736,1823,18,2 2011 1 198,110 751,99 471,655 208,4829,912,3 2012 1 051,110 297,79 299,551 185,3766,835,0

Data ČHMÚ mapují také imise, například roční průměr částic PM10 na měřicí stanici Českobratrská a v nejznečištěnější lokalitě Ostrava Bartovice/Radvanice. Z těchto dat vyplývá, že se skutečně v posledních letech mnoho nezměnilo.

v µg/m³Ostrava-Bartovice/RadvaniceOstrava-Českobratrská (hot spot) 2010 61,750,5 2011 49,443,6 2012 49,542,4 2013 43,740,3 2014/Q1 n/a53,1 2014/Q2 n/a25,9

Grafy pro další složky PM2,5 a benzo(a)pyren najdete na webu neziskové organizace Čisté nebe. Z jejich grafů vyplývá, že i tady je situace podobná.

Tato data však nejsou dostatečná pro vyhodnocení výroku.

Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.

Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.

Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.