Přehled ověřených výroků

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na dotaz moderátorky o očekávaném zvyšování minimální mzdy zmiňuje požadavek odborů na úpravu minimální mzdy i v pololetí, což podle Mariana Jurečky není běžné. V odůvodnění proto ověříme, zda odbory takovýto požadavek vznesly, a také zda a případně v kolika případech došlo ke zvýšení minimální mzdy také v pololetí roku. 

Dne 29. dubna 2022 na tiskové konferenci sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) promluvil její předseda Josef Středula. Kvůli výraznému růstu inflace vznesl lídr ČMKOS požadavek na mimořádné zvýšení minimální mzdy na 18 200 Kč s platností od července 2022. Naposledy vzrostla v lednu 2022, konkrétně o 1 000 Kč, na současných 16 200 Kč.

Od svého zavedení v roce 1991 se v České republice minimální mzda zvýšila celkem 24krát, většinou k tomu docházelo na počátku roku. Podle přehledu MPSV o vývoji částek minimální mzdy došlo od roku 1991 k dodatečnému pololetnímu zvýšení, jak správně uvádí Marian Jurečka, jen ve čtyřech případech – v červenci 1999, v červenci 2000, v červenci 2006 a naposledy v srpnu 2013. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. 

Programové prohlášení vlády Petra Fialy skutečně obsahuje (.pdf, str. 13) závazek prosazení automatické valorizace minimální mzdy. „Zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy,“ uvádí vláda v pasáži věnované sociální a rodinné politice.

Dodejme, že o pravidelném navyšování minimální mzdy mluví Marian Jurečka od začátku roku. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

Přesné informace o parametrech valorizačního mechanismu nicméně známy nejsou. Ministr financí Zbyněk Stanjura dne 10. února v rozhovoru pro Blesk.cz zmiňoval, že se valorizace může odvíjet od průměrné mzdy nebo jejího mediánu, tedy střední hodnoty mezd. Nevyloučil také, že se minimální mzda může automaticky zvyšovat i v závislosti na výši inflace. Na začátku května 2022 poté premiér Petr Fiala mluvil o tom, že vláda automatickou valorizaci minimální mzdy „zvažuje“ a diskutuje o ní.

Ministr Jurečka se ve svém výroku odkazuje na programové prohlášení (.pdf) koaliční vlády Petra Fialy. V dokumentu vydaném v lednu tohoto roku se k této problematice vláda skutečně vyjadřuje hned v několika bodech (str. 6). V prohlášení konkrétně zaznívají zmínky jak o valorizaci slevy na poplatníka, tak i o zavedení daňových prázdnin pro rodiny s třemi a více dětmi:

• „Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka.“
• „Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.“

Doplňme, že Marian Jurečka odpovídá na dotaz týkající se „možnosti slevy na poplatníka“, o které mluvil v březnu premiér Fiala. Ten tehdy nebyl příliš konkrétní a pouze zmínil, že vláda zvýšení slevy na poplatníka zvažuje. Ministr Jurečka tedy svým výrokem reaguje na velmi obecný dotaz, který mohl směřovat právě i na valorizaci, nejen na prosté zvýšení slevy.

V části programového prohlášení týkající se rodinné a sociální politiky (.pdf, str. 12) se vláda také zavazuje k přijetí daňových nástrojů a zjednodušujících opatření týkajících se systému sociálních dávek. Ke zvyšování rodičovských dávek a životního minima se v březnu letošního roku vyjadřovala například i koaliční Pirátská strana, která navrhla jejich pravidelnou valorizaci. Tyto kroky vláda také zmiňuje ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 14), podle kterého hodlá zvážit „zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima“.

Ministr Jurečka předložil v dubnu vládě dvanáct možných opatření pro podporu rodin. Na tiskové konferenci 27. dubna poté vláda oznámila, že se shodla na přijetí čtyř z nich - jednorázového příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpory zkrácených a flexibilních úvazků a podpory dětských skupin. Vláda naopak nerozhodla o návrzích, které se týkaly např. příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky, nebo také o usnesení, že neobnoví superhrubou mzdu.

Některá z navržených opatření vláda sice neschválila, nicméně premiér Fiala uvedl, že boudou zaváděna „podle toho, jak to bude potřeba.“ Mezi takové návrhy patří i zvýšení životního a existenčního minima. Ty mají vliv na řadu sociálních dávek, na které by tak dosáhlo více lidí, nebo na výši alimentů. Uveďme, že vláda tato minima letos už jednou zvýšila, a to k 1. dubnu.

O dalším zvýšení existenciálního a životního minima pak Marian Jurečka opět mluvil na začátku května a 11. května pak na tiskové konferenci vlády oznámil, že připravuje jejich zvýšení k 1. červenci. Dále na konferenci zmínil i to, že vláda chystá zvýšení normativů pro vyplácení příspěvku na bydlení. Uveďme, že v jiných zdrojích se nám tuto informaci nepodařilo dohledat. Jelikož ale ministr Jurečka o těchto plánovaných krocích mluvil na oficiální tiskové konferenci členů vlády a premiér ani další ministři jeho vyjádření nerozporovali, považujeme ho za stanovisko celé vlády.

Zajímali jsme se také, zda je navýšení normativu pro příspěvek na bydlení součástí ministrem avizovaných 12 opatření. Konkrétní znění všech opatření nicméně není veřejně dostupné. Obrátili jsme proto s dotazem na Deník N, který má dokument k dispozici. Redakce nám zaslala bodový výčet těchto opatření, který plánované zvýšení normativu pro příspěvek na bydlení neobsahuje.

Doplňme, že podle dostupných informací se vláda dohodla na výše zmiňovaných čtyřech opatřeních, prozatím však neschválila konkrétní návrhy na změnu zákonů, které jsou k jejich skutečnému zavedení nutné. Vláda na svém webu DeštníkProtiDrahotě.cz například uvádí, že „zvýšila“ maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 Kč, připravovaný návrh novely, který tuto změnu obsahuje (.doc, str. 10), však vláda k datu 18. května ještě neprojednávala.

Vláda tedy skutečně oznámila, že se dohodla na zavedení čtyř z dvanácti navržených opatření a mezi nepřijatá, ale zvažovaná opatření patří i zvýšení existenčního a životního minima a normativu u příspěvku na bydlení. Byť podle informací Deníku N úprava normativu pro příspěvek na bydlení není součástí avizovaného balíčku, vláda ji skutečně plánuje. Jelikož Marian Jurečka explicitně neuvádí, že by úprava normativu měla být součástí tohoto balíčku, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Vláda o možné podpoře rodin jednala 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct možných opatření, z nichž byla přijata čtyři – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin.

Dokument, který Marian Jurečka vládě předložil, podle Deníku N obsahoval dvanáct bodů. Ty vyplynuly „z diskuse, kterou vedla vláda minulý týden na jednání ve Štiříně“, jak popsal Jurečka. Doplňme, že vláda jednala na zámku Štiřín 20. dubna 2022.

Co se týče návrhů, které přijaty nebyly, jednalo se například o slevě na děti, příspěvku na mobilitu, obědy ve školách, doplatky na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu. Na tiskové konferenci po jednání vlády ale premiér Fiala řekl, že ohledně těchto opatření bude vláda „postupovat podle toho, jak to bude potřeba“.

Konkrétní znění dalších bodů není veřejně dostupné. Oslovili jsme proto s dotazem Deník N, který má dokument k dispozici. Součástí výčtu jednotlivých bodů je i sleva na dítě a sleva na poplatníka. Deník N nicméně blíže nespecifikoval, zda jde jen o její zvýšení, nebo i o překlopení do bonusu. Výrok nicméně i přes tuto nejasnost hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že na jednání 27. dubna nebylo přijato ani další zvýšení existenčního a životního minima. Marian Jurečka ale už 11. května oznámil, že se jejich zvýšení chystá.

Vláda po svém jednání 27. dubna 2022 oznámila na tiskové konferenci soubor opatření, jimiž chce pomoci rodinám s dětmi zvládnout vysokou inflaci a rostoucí ceny energií. Konkrétní pomoc spočívá ve vyplacení (.pdf) jednorázového příspěvku 5 tisíc korun na každé dítě všem rodinám, jejichž roční příjem je do milionu korun.

Na tiskové konferenci se redaktorka CNN Prima News Dáša Šamanová ptala (video, čas 30:11) ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zda se příspěvek počítá z hrubého, nebo čistého ročního příjmu. Ten se při pokládání dotazu naklonil (čas 30:31) k premiérovi Petru Fialovi a na něco se ho zřejmě zeptal. Petr Fiala zareagoval pokrčením ramenou a pousmáním se.

Marian Jurečka na otázku odpověděl (video, čas 32:00): „Pokud se nepletu, tak v té debatě, kterou jsme vedli k tomu parametru, tak jsme se bavili čistý příjem té domácnosti."

Tuto původní informaci později 30. dubna 2022 opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru, kde se za nepřesnost omluvil.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v rozhovoru poukazuje na to, že se Ukrajina podle něj již před ruskou invazí v únoru 2022 postupně alespoň ekonomicky přibližovala Evropské unii. Lipavský to ilustruje na vývoji obchodní výměny mezi Českem a Ukrajinou, která podle něj v posledních letech rostla takovým tempem, že směřovala k překonání obchodu mezi Českem a Ruskem.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na vývoj hodnoty vzájemného obchodu Česka s Ukrajinou a s Ruskem v letech předcházejících pandemii covidu-19. Podíváme se také na trendy, které je možné v těchto datech pozorovat. Zaměříme se na data Českého statistického úřadu, konkrétně na hodnoty obratu zahraničního obchodu se zbožím v letech 2005–2019. Upřesněme, že obrat zboží představuje součet hodnoty vývozu a hodnoty dovozu z ČR do dané země.

V následujícím grafu jsou zachyceny časové řady české obchodní výměny s Ruskem a Ukrajinou, přičemž obě řady jsou doplněny lineární regresní přímkou, která naznačuje dlouhodobý trend. Český obchod s Ruskem je dlouhodobě násobně větší než ten s Ukrajinou, trend vývoje obratu je nicméně u obou zemí podobný. V námi sledovaném období 15 let obchod s oběma zeměmi mírně rostl, přičemž v obou případech došlo k poklesu obchodní výměny v roce 2009 a pak po roce 2013.

Vzhledem k podobnému vývoji jsou regresní přímky obou časových řad téměř rovnoběžné, a data tedy nijak nenaznačují, že by objem obchodu s Ukrajinou „dotahoval“ na obchod Česka s Ruskem. Přestože Jan Lipavský nezmínil, od kterého roku tempo obchodu s Ukrajinou uvažuje, pro žádné libovolné časové období do roku 2019 v rámci dostupných dat ČSÚ neplatí, že by se regresní přímky měly potkat před rokem 2030.

Situace je podobná, i při práci s daty České národní banky, která vychází z běžného účtu platební bilance České republiky s Ukrajinou a Ruskem. Graf níže konkrétně obsahuje součet hodnot dovozu (debet) a vývozu (kredit) zboží i služeb. Od roku 2016 lze v tomto grafu sledovat nárůst v případě bilance s Ukrajinou i Ruskem. I kdybychom se však zaměřili jen na období od roku 2016, nepotkaly by se regresní přímky Ukrajiny a Ruska před rokem 2030, stejně jako tomu bylo u předchozího grafu porovnání zahraničního obchodu se zbožím.

Spolu s vývozem a dovozem v posledních letech rostly i další položky běžného účtu platební bilance ČR s Ukrajinou i Ruskem. I po jejich započítání by se nicméně trend vývoje celkového běžného účtu Česka s uvedenými dvěma zeměmi významně nezměnil. Doplňme také, že hodnoty obratu zboží dle dat ČSÚ a platební bilance ČNB (.pdf) se nepatrně liší, pravděpodobně kvůli odlišným metodikám.

Jelikož před příchodem pandemie covidu-19 vývoje obchodní výměny České republiky s Ukrajinou a s Ruskem nenaznačovaly, že by mělo dojít k vyrovnání objemu českého obchodu s oběma zeměmi, hodnotíme výrok Jana Lipavského jako nepravdivý.

Generální tajemník OSN António Guterres navštívil ve dnech 25. a 26. dubna 2022 Rusko, kde jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o situaci na Ukrajině. ČT 24 uvedla, že Guterres také „apeloval na vytvoření humanitárních koridorů a navrhl vytvoření skupiny pro koordinaci mezi OSN, Ukrajinou a Ruskem, která by zajišťovala organizaci evakuací i bezpečnostní garance“. Při setkání Antónia Guterrese a Sergeje Lavrova s novináři v Moskvě Guterres hovořil konkrétně o krizi v Mariupolu, kde tisíce civilistů naléhavě potřebovaly humanitární pomoc, nebo evakuaci. Uvedl, že OSN je připravena mobilizovat své lidské a logistické zdroje a pomáhat zde zachraňovat životy.

Ukrajina měla před Guterresovou návštěvou potíže dohodnout se s Ruskem na podobě humanitárních koridorů z válkou nejvíce postižených oblastí. Rusko podle ukrajinské vicepremiérky Vereščukové odmítlo přistoupit k požadavkům Ukrajiny a pokračovalo v ostřelování. Prezident Zelenskyj zase uvedl, že Moskva nuceně deportovala ukrajinské civilisty do Ruska. Zejména v případě města Mariupol, kde je katastrofální humanitární situace již delší dobu, Ukrajina podle svých slov opakovaně žádala o příměří a možnost evakuace civilistů, nicméně ze strany Ruska se nesetkala s dostatečnou odezvou.

Po setkání s Lavrovem následovala schůzka Guterrese s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Ten se ke Guterresovým návrhům stavěl poměrně vlažně a například uvedl, že v Mariupolu neprobíhají žádné boje a humanitární koridory jsou efektivní. Výsledkem jednání podle tiskové zprávy OSN bylo, že Putin „ ‚v podstatě‘ souhlasí se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů z mariupolských oceláren Azovstal“. V podzemním komplexu pod tímto závodem se podle dostupných zpráv ukrývaly stovky civilistů a zhruba dva tisíce ukrajinských vojáků.

Dne 1. května 2022 poté začala evakuace civilistů z oceláren Azovstal, probíhala několik dní a podle vyjádření Kyjeva ze 7. května se odtud podařilo evakuovat všechny ženy, děti a starší lidi. Na evakuaci se podle ruské státní agentury TASS i ukrajinských představitelů podílely OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Pokud víme, všichni civilisté byli evakuováni,“ uvedl (video, čas 0:55) pro Sky News 10. května, tedy den po vystoupení Jana Lipavského v pořadu Události komentáře, mluvčí a příslušník pluku Azov Ilja Samojlenko. Právě pluk Azov se v ocelárnách Azovstal ukrývá. Prezident Zelenskyj pak 13. května uvedl, že ve hře je další vyjednávání s Ruskem o možnosti dostat z Azovstalu také ukrajinské vojáky.

Je tedy pravda, že se při své návštěvě Kremlu podařilo generálnímu tajemníkovi OSN dohodnout s ruským prezidentem konkrétní humanitární aktivity v Mariupolu. Vladimir Putin totiž souhlasil, aby se do evakuace mariupolských oceláren Azovstal zapojily OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. K úspěšné evakuaci civilistů z oceláren Azovstal pak došlo právě za pomoci těchto dvou organizací.

Jan Lipavský mluví o vyjádřeních rakouského kancléře Karla Nehammera po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. To proběhlo 11. dubna v Rusku, trvalo hodinu a půl a Nehammer ho označil jako „velmi přímé, otevřené a tvrdé“. Putin podle něj opakoval svá stanoviska a vidění invaze na Ukrajinu.

O postojích Vladimira Putina a podrobnostech schůzky hovořil blíže v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC. „Nyní je ve své vlastní válečné logice. Myslí si, že válka je nezbytná pro bezpečnostní záruky Ruské federace. Nedůvěřuje mezinárodnímu společenství a obviňuje Ukrajince z genocidy v oblasti Donbasu,“ řekl (video, čas 4:32) o ruském prezidentovi Nehammer. Dodal (video, čas 5:01) ale, že si myslí, že Putin „je sice ve svém světě, ale ví, co se na Ukrajině děje“. Podle Nehammera také Vladimir Putin o válce stále mluvil jako o „vojenské operaci“ (video, čas 5:31).

Zmíněné postoje Vladimira Putina tak odpovídají tomu, jak se ruská propaganda vyjadřuje k agresi na Ukrajině i tomu, jak se k agresi prezident Putin vyjadřoval již v dřívějších projevech nebo v projevu na Rudém náměstí 9. května. Už 24. února, kdy oznámil zahájení invaze na Ukrajinu, označoval celý útok jen za „speciální vojenskou operaci“, Ukrajinu obviňoval z genocidy a NATO zase z podpory ukrajinských neonacistů. Během svého zhruba desetiminutového projevu na Rudém náměstí 9. května, tedy při oslavách konce druhé světové války, obvinil Vladimir Putin USA z podpory ukrajinských neonacistů a invazi na Ukrajinu označil jako „preventivní úder proti agresi“. Ruský útok zároveň popsal jako „vynucené, včasné a jedině správné řešení“.

Česká republika finančně přispívá (.pdf, str. 9) například do Evropské nadace pro demokracii a do nadačního fondu Prague Civil Society Centre (tedy Centra pro občanskou společnost – PCSC). Ty se v Rusku aktivně „zasazují o podporu demokracie“ a občanského aktivismu tím, že podporují neziskové organizace (.pdf, str. 9), prodemokratická hnutí, aktivisty i nezávislá média a novináře.

Nezávislou ruskou a ruskojazyčnou žurnalistiku Česko dále podporuje (.pdf, str. 9) např. spoluprací s rozhlasovou organizací Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, a to zejména stipendijními programy pro novináře. Stát rovněž přispívá (str. 168) na projekt Russian Language News Exchange (.pdf, str. 44), jehož cílem je propojovat nezávislá média a pomáhat jim sdílet zprávy v ruském jazyce. Doplňme, že centrála tohoto projektu se nachází v Praze a spojuje redakce nejen z Ruska, ale i z Estonska, Lotyšska, Ukrajiny, Běloruska a dalších zemí.

V Rusku také působila česká nezisková organizace Člověk v tísni, kterou z části financuje (.pdf, str. 80–81) český stát. Ruské úřady nicméně její činnost v roce 2019 zakázaly. Člověk v tísni se v Rusku věnoval (.pdf, str. 6–7) lidským právům, podle zástupců této organizace podporoval např. aktivisty, blogery či další skupiny lidí, kteří bojují proti cenzuře či „chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky (...), jako je ochrana a dodržování lidských práv nebo právo na sdružování a shromažďování“. Dodejme, že na konci roku 2020 zakázalo Rusko i činnost Prague Civil Society Centre.

25. února, tedy den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila (.pdf) vláda zastavení vydávání víz ruským občanům. Výjimkou jsou víza udělená z humanitárních důvodů. „Vízum za účelem humanitárním se udělí člověku, který se prokazatelně nachází v ohrožení života v důsledku represe, odporu proti režimu nebo jeho kritiky nebo v případě, kdy hrozí akutní nebezpečí či perzekuce z politických či jiných důvodů,“ uvedla mluvčí Ministerstva zahraničí pro Deník N. Důvodem k vydání víza může být i rozdělená rodina. Dodejme, že vláda následně zákaz udělování víz s podobnými výjimkami rozšířila (.pdf) také na běloruské občany.