Přehled ověřených výroků

Nejvyšší správní soud (NSS) vydal 2. září 2021 rozsudek (.pdf), ve kterém označil červnové opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf) za diskriminační a protizákonné (.pdf, str. 5). Mimořádné opatření totiž neuznává pozitivní testy na protilátky proti covidu-19 jako doklad bezinfekčnosti pro vstup (.pdf, str. 7–8) do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích, zatímco automaticky předpokládá, že lidé kteří byli pozitivně na covid-19 testování, jimi v dostatečné míře disponují. Soud tedy poukazuje na to, že by testy na protilátky měly mít stejnou váhu jako očkování, test či prodělaná nemoc.

Ministerstvo zdravotnictví podle soudu nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s prodělaným onemocněním covid-19. Napadenou část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nemohl NSS zrušit, neboť platilo do konce července, navíc bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a nahrazeno novým mimořádným opatřením (.pdf). Ani to však uznávání protilátek neumožňuje (str. 8).

Na zářijový rozsudek soudu reagoval (video, čas 7:18) ministr Vojtěch v Otázkách Václava Moravce: „(…) a budeme tady mít odbornou debatu, která je svolaná, takže budeme se snažit tomu rozhodnutí soudu vyhovět právě z toho důvodu, že je to rozhodnutí soudu a my ho musíme respektovat, byť si o něm můžeme myslet své. Ale najít ten konsenzus je poměrně složité. Prostě ty názory nejsou jednoznačné, nejsou jednolité, že by tady zkrátka byl stoprocentní konsenzus“ a následně také na Twitteru:

Doplňme, že NSS toto pochybení Ministerstvu zdravotnictví vytkl již dříve. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová tehdy uvedla: „Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje.” 

Vláda ve svém usnesení z 28. června 2021 schválila pořízení antigenních testů určených na samotestování ve školách v celkovém objemu nejvýše 4,2 milionu kusů (.pdf, str. 5). Cílem bylo, aby počet sad pokryl tři termíny preventivního plošného testování na školách v první polovině září 2021 (.pdf, str. 5), které proběhlo ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. 

Antigenní testy v tomto objemu během léta nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Součástí této zakázky je také vyhrazená možnost objednat dalších 1,6 milionů testů pro případné dodatečné testování. 

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k naplnění tohoto ustanovení uvedla, že „Ministerstvo školství v návaznosti na dopis hlavní hygieničky ČR a vyjádření ministra zdravotnictví dne 15. září 2021 zahájilo přípravu aktivace vyhrazené změny závazku. V této chvíli je navýšení dodávky o 1,6 milionu kusů testů komunikováno s dodavatelem i Správou státních hmotných rezerv.“

Ivan Bartoš má tedy pravdu, když tvrdí, že vláda neobjednala za účelem testování dětí ve školách PCR testy, ale testy antigenní, přičemž podstatná část těchto testů již byla spotřebována. O tom, že stát nedisponuje většími rezervami, svědčí skutečnost, že probíhají jednání o dalších dodávkách testů. Na závěr dodejme, že plošné testování, stejně jako využití antigenních testů, kritizovaly obě opoziční koalice. Zatímco místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se zasazoval o nákup PCR testů bez „nepříjemného odběru z nosu nebo nosohltanu“, koalice SPOLU v tiskové zprávě uvedla, že antigenní testy jsou nespolehlivé a neměly by se využívat jen z toho důvodu, že je stát už nakoupil.

O příplatku ve výši 380 korun se Andrej Babiš zmínil již ke konci srpna 2021. Podle premiéra Babiše se jednalo o návrh pojišťoven, které přišly s iniciativou, že by praktický lékař dostal bonus ve výši 380 Kč za prvoočkovaného seniora nad 65 let. „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun, což si myslím, že je dobrá iniciativa. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ řekl předseda vlády.

Lékař tak může vyhledat v registru ty, kteří spadají do této skupiny a nebyli dosud očkovaní, následně je oslovit a poučit o výhodách očkování. Pokud se pacient nechá očkovat, bude praktickému lékaři vyplacena částka 268 Kč jako úhrada za podanou vakcínu, kterou praktici dostávali již dříve, a nově také částka 380 Kč navíc.

Předsedovi Sdružení praktických lékařů Petru Šonkovi se ale nelíbí formulace, kterou používají média a premiér Andrej Babiš. Uvedl, že se nejedná o příspěvek za přesvědčení seniora o očkování, ale o kompenzaci za čas, který lékař stráví lustrováním pacienta a následným rozhovorem o benefitech, které očkování přináší.

K poskytování tohoto příplatku se vyjádřila i tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová, která řekla: „Výkon by měl uhradit praktickým lékařům jejich snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování.“

To, že částka 380 Kč je skutečně vyplácena praktickým lékařům, je možné ověřit například v číselníku výkonů VZP (.pdf, str. 14) ke dni 1. září 2021, kde je tato položka označena kódem 01307. Doplňme, že podobný výrok jsme již ověřovali zde.

Předně uveďme, že přes pokračující vakcinaci obyvatel ČR proti onemocnění covid-19 stále existuje větší množství neočkovaných obyvatel ve zranitelných věkových kategoriích. K 15. září 2021 se jednalo (.pptx, str. 18) například o přibližně 420 000 lidí starších 60 let. Přesvědčit seniory k podstoupení vakcinace se pokusila již kampaň s názvem Udělejme tečku, která byla spuštěna v dubnu 2021. Dle vládního webu byla kampaň nejdříve zaměřena především na seniory.

Ministerstvo zdravotnictví se v červenci 2021 také rozhodlo prostřednictvím zdravotních pojišťoven rozesílat dopisy s výzvou k očkování proti onemocnění covid-19. Tento projekt byl zacílen na všechny dospělé pojištěnce, kteří o očkování neprojevili zájem. Hlavní cílovou skupinou však měli být senioři.

Přístupy jednotlivých pojišťoven k rozesílání těchto dopisů se nicméně lišily. Některé pojišťovny dopisy adresovaly jen seniorům. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rozesílala všem neočkovaným pojištěncům nad 60 let tzv. „zvací dopisy“, v nichž informuje o možnostech registrace k očkování a vyzývá k němu. Revírní bratrská pokladna se zaměřila na pojištěnce starší 65 let. K rozesílání dopisních výzev se připojila také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, která oslovila všechny své pojištěnce nad 18 let, kteří nebyli registrováni ani k první dávce vakcíny. Na stejnou skupinu svých pojištěnců se zaměřila také Vojenská zdravotní pojišťovna.

Některé pojišťovny se však k této výzvě nepřipojily. Například mluvčí ČPZP k tomu poznamenala, že „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dosud takový dopis svým klientům nerozesílala“.

Opoziční koalice Pirátů a Starostů očkování dlouhodobě podporuje. V dubnu letošního roku zveřejnila koalice několik videí s názvem Děkujeme, že se necháváte očkovat. V nich významní regionální představitelé obou stran, jako jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN), hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) či hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) jednotně vyzývají občany, aby se nechali očkovat vakcínami proti koronaviru.

K tomu, aby se obyvatelé České republiky nechali očkovat, v minulosti vyzvali i předsedové obou uvedených stran. Například Ivan Bartoš, předseda Pirátů, napsal 28. května na svůj twitter, že „Očkování je teď jediným způsobem, jak účinně bojovat s Covidem“ a „Pokud můžete, určitě se nechte očkovat i vy“. Již 15. prosince 2020 uvedl pro iDnes.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan, že se stoprocentně nechá očkovat a že očkování podle něj má „ohromný smysl“.

Očkování propagují i strany druhé opoziční koalice, koalice SPOLU. Petr Fiala, předseda ODS, na svém facebookovém profilu představil 17. ledna 2021 společně s tamější primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) brněnské očkovací centrum. Petr Fiala v uvedeném videu říká, že má radost, že se dané centrum podařilo vybudovat, a že „je potřeba očkovat“ (video 2:40). Očkovací kampaň představil 18. května i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Kampaň měla podle webových stránek kraje cíl „pomoct všem váhajícím rozhodnout se jít naočkovat“. Hejtman Grolich k tomu dodal, že „Očkování pomáhá zastavit šíření koronaviru a pokud si přejeme vrátit k běžnému životu bez vážných mimořádných opatření, je nyní ta správná doba jít se očkovat.“ Na svých sítích vyzvala k vakcinaci i další ze stran, které se sjednotily do koalice SPOLU, a to TOP 09. Při příležitosti naočkování svého poslance a lékaře Vlastimila Válka zveřejnila strana již 30. prosince 2020 status, ve kterém TOP 09 uvádí: „Můžeme jen doporučit, abyste jeho příkladu následovali.“

U hnutí SPD se nám ve veřejně dostupných zdrojích otevřené výzvy k očkování najít nepodařilo, její představitelé se k očkování staví spíše zdrženlivě a zdůrazňují jeho dobrovolnost. Zmiňme však odpověď poslance SPD Zdeňka Podala, který v prosinci 2020 na dotaz, zda se nechá proti covidu-19 očkovat, odpověděl, že se očkovat nechá a bude se chovat disciplinovaně, „protože takhle bychom se měli chovat všichni, poslechnout, co je potřeba. Nevidím jinou možnost“.

Dne 23. září 2021 oznámil portugalský premiér António Costa, že se od 1. října zruší téměř všechna protiepidemická opatření. Důvodem je vysoká proočkovanost obyvatelstva, která dosáhla hodnoty 85 %. Od jara 2020 tak poprvé nebudou omezeny obchodní služby, kulturní akce nebo počet osob v barech. Zůstává však povinnost nosit roušky v uzavřených veřejných prostorech. Vláda tak postupuje podle plánu zveřejněného v červenci, kde bylo při 85% hranici proočkovanosti slíbeno uvolnění opatření.

Současně je v Portugalsku nejméně lidí nakažených covidem-19 i hospitalizovaných s touto nemocí za posledních 18 měsíců.

Pro úplnost doplňme, že Portugalsko není „další zemí“, která dosáhla 85% proočkovanosti, ale vůbec první zemí na světě, které se to podařilo. Druhou nejvyšší míru plné proočkovanosti má (k 24. září) Malta (81,6 %), následují pak Spojené arabské emiráty (81,5 %). V Česku je plně naočkováno 55,3 % obyvatel.

Od 12. dubna 2021 odstartovala kampaň Udělejme tečku, která se zaměřuje přímo na očkování, respektive na cíl naočkovat nejméně 70 % populace. Představila ji iniciativa Cesta ven, která návrh vyvinula za symbolickou cenu 1 Kč. Nákup mediálního prostoru však vyšel Ministerstvo zdravotnictví na 50 mil. Kč. Kampaň se měla šířit jak skrze média, tak i „prostřednictvím firem, profesních svazů, zájmových sdružení, regionálních samospráv či influencerů“.

Spoty určené pro televizi i rádio namluvil herec Miroslav Táborský. Klipy jsou zaměřeny na aspekty života, které má očkování pomoci vrátit do stavu před pandemií covidu-19, například na školní docházku nebo kulturní akce. Ve spotech rovněž vystupují odborníci vysvětlující funkci a výhody vakcinace.

Vládní web dále uvádí, že polovina z 50milionového rozpočtu půjde na nákup mediálního prostoru pro televizní spoty, 21 % na tisk, 16 % na kampaň v online prostoru, 8 % na rozhlas a 5 % na venkovní reklamu. V rámci této kampaně byl také spuštěn web ceskoockuje.cz. Dodejme, že od září jsou televizní spoty z této kampaně vysílány také na TV Nova a v regionálních rádiích.

V září 2021 se však začala zmiňovat nová očkovací kampaň, která byla spuštěna 30. září a je vysílaná na televizi Prima. V novém spotu vystupují právě Jakub Kohák a Adéla Elbel, které pak doplňuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Nová kampaň by měla být založena na analýze, kterou provedla společnost Semantic Visions. Společnost se zabývá především dezinformacemi, jejich vyhledáváním a analýzou. S vládou již tato firma v minulosti spolupracovala, přesněji od října 2020 do února 2021, kdy smluvní vztah neprodloužila. Šéf společnosti tehdy uvedl, že se jejich analýzami dezinformací o onemocnění covid-19 na českém internetu vláda příliš neřídí. 

Web Seznam zprávy k nové kampani také uvádí: V závěrech analýzy, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odborníci například doporučují, aby se v kampani pracovalo s přehledně zasazenými fakty a lidé tak nemuseli důležité informace sami vyhledávat. Kampaň by také měla využívat příběhy a umisťovat je do online prostoru, kde tráví více časů ženy. Ty podle analýzy často spojují vakcínu proti covidu s neplodností. Uveďme, že speciální roli by v této kampani měly mít televize v regionech s nižší proočkovaností, například televize Polar Ostrava nebo ZAK TV vysílající v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Pro úplnost doplňme, že kampaně týkající se onemocnění covid-19 probíhají už od 19. března 2020, kdy započala kampaň Spolu proti koronaviru. Tento projekt byl zaměřen především na dodržování vládních nařízení a prevenci, tedy například nošení roušek, omezení pobytu ve společnosti nebo používání dezinfekce. Spoty, které byly v rámci této kampaně vytvořeny, vysílaly také komerční televize (TV Nova a Prima), které svůj reklamní prostor nabídly zadarmo. Ve videích vystupovali především odborníci pohybující se v akademické sféře, ředitel Státního zdravotního ústavu nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (video, čas 0:34). Kromě televizních spotů byly součástí kampaně také grafiky.

Kampaň, která má přesvědčit občany k očkování proti covidu-19, tedy běží na TV Nova a spoty jsou rovněž vysílané v některých rádiích. Na televizi Prima se kampaň zahájila na konci září 2021. Do této kampaně jsou zapojeny i celebrity, jak správně uvádí premiér Babiš. Konkrétně se jedná o Jakuba Koháka a Adélu Elbel. Přestože se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat informace ohledně natáčení pro ČT, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Premiér Babiš uvádí tento výrok v kontextu debaty o míře proočkovanosti v Česku. Poukazuje tak na skutečnost, že celková imunita proti onemocnění covid-19 je vysoká také díky vysoké míře promořenosti, respektive imunizace společnosti proděláním nemoci covid-19. Budeme tedy v tomto odůvodnění porovnávat, kolik lidí v jednotlivých zemích již covid-19 prodělalo v přepočtu na jeden milion obyvatel.

Pro informaci uveďme, že podle dat Ministerstva zdravotnictví k 23. září 2021 došlo v Česku k celkem 1 688 455 potvrzeným případům nákazy covid-19. Počet lidí, kteří zde nemoc prodělali, je tak velmi vysoký.

Podle serveru Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse, je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi světa na předních příčkách tabulky celkového počtu nakažených osob na jeden milion obyvatel. Podle tohoto serveru je v Česku na jeden milion obyvatel 157 393 osob, které covid-19 již prodělaly. Před Českem se nachází San Marino, Andorra, Černá Hora a Seychelly. Tato data jsou z 23. září 2021, přičemž se jedná o zachycené případy covidu-19. Vzhledem k opakovaným nákazám je celkový počet nakažených osob nižší, v celkovém objemu však jen zanedbatelně. Následující graf zachycuje 20 nejvíce promořených zemí na světě včetně vývoje kumulativního počtu případů nákazy.

Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Pokud bychom v souladu s kontextem výroku zahrnuli do míry imunizace společnosti kromě promořenosti také proočkovanost, na první místo se Česká republika nedostane. V Česku bylo 23. září plně naočkováno 55,3 % lidí, zatímco na Seychellách to bylo 71,9 %, v San Marinu 71,8 % a v Andoře 55,6 %. Jen Černá Hora má ze skupiny nejvíce promořených zemí nižší proočkovanost než Česká republika – 32,9 %.

Česká republika se tedy v celkovém počtu případů covidu-19 na počet obyvatel umístila na 5. místě, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují hranici 100 000 obyvatel, Černá Hora má jen přibližně 620 000 obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „pozitivních v přepočtu na 1 000 000 lidí“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš pronesl výrok v návaznosti na debatu o kampani, která má za cíl podpořit očkování a zvýšit tak celkovou proočkovanost populace. Když mluví o barvách, chce doložit, že v České republice, Maďarsku a Dánsku je epidemická situace celkově dobrá.

Map, které přisuzují zemím různé barvy podle aktuální situace, existuje více. Českou republiku zahrnuje například často používaná mapa Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která v době konání debaty (24. září 2021) přisuzovala České republice, Maďarsku, Dánsku, ale například také některým severoitalským regionům zelenou barvu, epidemická situace tedy v těchto oblastech byla nejlepší v Evropě.

Pro kontext uveďme, že barvy jsou zemím přisuzovány na základě několika indikátorů – celkového počtu případů v uplynulých 14 dnech, četnosti testů a jejich celkové pozitivity. Množství pozitivních testů je přepočítáváno na 100 000 obyvatel.

Poslanec za ODS Karel Krejza zde naráží na Interview ČT24, kde byl hostem epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jedním z témat tohoto rozhovoru byla promořenost České republiky a rozklíčování počtu úmrtí s onemocněním covid-19. Roman Prymula mluvil o tom, kolik jich bylo zapříčiněno skutečně tímto onemocněním a také kolik jich bylo zbytečných (čas cca 9:20). Celkový počet úmrtí s tímto onemocněním dosáhl čísla 30 423 ke dni 6. září 2021, kdy rozhovor proběhl.

Podle Romana Prymuly (čas 9:40) „bude provedena analýza, která definitivně a jistě řekne, kolik bylo přesně na covid (pozn. red. úmrtí), kolik bylo s covidem“.

Na otázku, zda umí odhadnout, kolik z celkového počtu úmrtí bylo zbytečných, a to zejména kvůli špatným politickým rozhodnutím, uvedl (čas cca 10:08): „To se nedá říct úplně přesně, ale když si vytipujeme nějaké země, které jsou kolem nás, tak podle mě takových až 15 000 zemřít nemuselo, pokud by v tu chvíli tady byla restriktivnější opatření.“

Bývalý ministr Roman Prymula tedy skutečně odhaduje, že zemřelo až 15 000 lidí zbytečně, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.