Přehled ověřených výroků

Na začátek je nutné uvést, že poslanec Běhounek hovoří ve svém výroku o kůrovcové kalamitě. Problémy způsobené kůrovcem trápí Českou republiku dlouhodobě. Eskalace kůrovcové kalamity probíhala v různých krajích v různých letech. Kraj Vysočina byl postižen zejména v letech 2018 až 2020, kdy se v těžbě kůrovcového dříví Vysočina dostala na první místo pomyslného žebříčku krajů České republiky. Např. v roce 2020 se na Vysočině vytěžilo 3,4 milionu metrů krychlových smrkového kůrovcového dříví, v Jihočeském kraji, který se umístil na druhém místě, „pouze“ 2,4 milionu. 

Kraj Vysočina skutečně vyplatil částku 70 milionů Kč, která měla přispět také k snížení důsledků kalamity způsobené „hmyzími škůdci“. Jednalo se o dotační program Hospodaření v lesích 2020. Jak už ale plyne ze samotného názvu, nejednalo se o finanční pomoc v prvním roce kalamity, jak ve svém výroku uvádí Jiří Běhounek. Obdobnou pomoc poskytl kraj Vysočina také v roce 2019, kdy bylo v rámci dotačního programu Hospodaření v lesích 2019 vyplaceno 25,9 mil. Kč a dále pak v rámci programu Hospodaření v lesích 2019 II vyplaceno 63,4 mil. Kč. Z těchto programů, jejichž účelem bylo „přispívat ke snižování ohrožení lesů a důsledků kalamit způsobenými hmyzími škůdci, větrem, sněhem či klimatickými změnami (suchem) např. použitím vhodného reprodukčního materiálu, ochranou a potřebnou péčí o založené lesní porosty, výchovou porostů, nebo použitím vhodných technologií, a to z důvodu zajištění stabilizace lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu“, činila tedy podpora kraje v daném roce celkem více než 89 mil. Kč. 

Jiří Běhounek ve svém výroku dále uvádí, že podpora byla krajem poskytnuta okamžitě a mnohem dříve, než „se stát probral“. V této souvislosti je tedy důležité uvést, že kraj přijímal žádosti o podporu z programu Hospodaření v lesích 2019 od 1. do 29. března a z programu Hospodaření v lesích II od 2. do 30. září daného roku. S řešením kůrovcové kalamity však chtělo pomoci také Ministerstvo zemědělství. To podalo 28. března 2019 Evropské komisi žádost o schválení Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství – náhrada škod způsobených škůdci lesních dřevin (.pdf). Na tyto kompenzace byla nakonec alokována pro rok 2019 částka 1,5 miliardy korun (pro celou ČR). Komise daný program schválila na začátku srpna 2019, tedy o zhruba měsíc dříve, než kraj Vysočina umožnil jednotlivým subjektům podat žádost o vyplacení většiny z výše uvedených 89 mil. Kč.

Kraj Vysočina jednal o podobné pomoci v souvislosti s kůrovcovou kalamitou také v roce 2018. V červnu uvedeného roku byla vyčleněna částka 15 mil. Kč, jejímž cílem bylo „zvýšení stability lesa, podpora biodiverzity a snížení ohrožení lesa kůrovci“ (.pdf, str. 2).

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože pokud Jiří Běhounek hovoří o roce 2020, pak kraj Vysočina sice skutečně vyčlenil částku zhruba 70 mil. Kč na boj proti kůrovcové kalamitě, nestalo se tak ale v prvním roce kalamity. Zároveň se tak nestalo dříve, než zareagoval stát, jak ve svém výroku uvádí Jiří Běhounek. Pokud ve výroku hovoří o krajské pomoci z roku 2019, pak se nejednalo o 70, ale o 89 milionů – většina z uvedené sumy byla navíc vyčleněna až poté, co na danou situaci zareagoval stát. Závěrem dodejme, že pokud Jiří Běhounek odkazuje na pomoc za rok 2018, pak tato pomoc nečinila 70 milionů Kč.

V České republice bylo v roce 2020 celkem přes 2,5 milionu hektarů lesních pozemků, z čehož více než polovina byla ve vlastnictví státu (1 445 351 ha).

Na Vysočině zabíraly lesy 207 647 hektarů na celkem 179 509 katastrálních parcelách (.pdf, str. 38). V roce 2019 byl největší podíl lesů na Vysočině ve vlastnictví fyzických osob, přesněji 35,6 % (.pdf, str. 61).

Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale nedokázali dohledat přesný počet vlastníků lesů na Vysočině ani rozdělení vlastníků do kategorií podle výměry jejich lesů. Obrátili jsme se proto na Jiřího Běhounka, který nám poslal tabulku z roku 2018. Z té vyplývá, že na Vysočině bylo přes 39 tisíc majitelů lesů do 3 hektarů, k čemuž Běhounek v e-mailu dodal: „V průběhu času došlo k různorodým změnám vlastníků. Takže 34000 je reálný odhad." Nedokážeme ale zjistit, jaký byl vývoj vlastnické struktury od roku 2018 ani pravdivost samotné tabulky, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jana Mračková Vildumetzová reaguje na Petra Třešňáka, který kritizuje (video, čas 1:52:20) provedení lex voucher. Třešnák: „(…) a opět tady můžu zmínit, idea opět správná, a provedení opět špatné, protože skutečně tam vznikly některé některé nedostatky v tom, kdo skutečně na ní nárok má, a kdo ne. Některé cestovní kanceláře vydávaly (poukazy na odškodnění klientů, pozn. Demagog.cz) právě mimo ten zákon, a toto nikdo nesjednotil.“ Přímo před ověřovaným výrokem také zazní otázka moderátora, zdali se vláda poučila „z toho systému odškodňování klientů cestovních kanceláří?“

Zákon, tzv. lex voucher, měl pomoci vyřešit situaci, kdy byla kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením zrušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měli cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří. Z tohoto důvodu zákon umožnil místo vrácení peněz vydat klientům poukaz v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použit k úhradě náhradního zájezdu.

Vydat takový poukaz bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušené z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně handicapovaní, nezaměstnaní, lidé starší 65 let, těhotné ženy, osamělí rodiče, či osoby na rodičovské dovolené).

Doplňme, že tzv. lex voucher upravil také odstupné a vymezil ochrannou dobu, po kterou se odložilo vrácení plateb uhrazených za zrušený zájezd. Ochranná doba skončila 31. srpna 2021, poukaz tedy bylo nutné využít do tohoto termínu. Cestovní kanceláře nicméně vrátí peníze těm klientům, kteří poukaz v této době nevyčerpali.

Není zcela jasné, jakých 8 miliard Jana Mračková Vildumetzová má na mysli, protože do tzv. lex voucher žádné státní peníze přímo nejdou – jak již bylo popsáno výše, podstata voucherů je pouze možnost vydat klientovi poukaz na místo vrácení peněz. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel cestovních kanceláří, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Předpokládáme tedy, že poslankyně Mráčková Vildumetzová mluví o 8 miliardách Kč, které na konci ledna 2021 zmiňovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na Frekvenci 1, jako souhrnnou částku, kterou Ministerstvo přímo podpořilo obnovu cestovního ruchu po pandemii skrze dotační programy. Od té doby se částka, podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, změnila na 8,5 miliardy korun.

Přímá podpora skrze dotační programy ovšem nesouvisí s lex voucher, o kterém byla v debatě řeč, a ke které se vztahuje další část výroku. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát vydávání voucherů cestovními kancelářemi nijak finančně nepodpořil a zmíněných 8,5 miliardy korun se pak týká obecně podpory cestovního ruchu.

Lex voucher je zákon, který umožňoval cestovním kancelářím vydávat poukazy na překlenutí kritické situace na trhu se zájezdy. Zákon měl pomoci vyřešit situaci, kdy kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením byla rušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měly cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří.

Z tohoto důvodu zákon, tzv. lex voucher, umožnil místo vrácení peněz vydat klientům speciální voucher v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použít k úhradě náhradního zájezdu. Vydat jej bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušeny z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně postižení, nezaměstnaní, nad 65 let, těhotné ženy, osoby na rodičovské dovolené, osamělí rodiče, zaměstnanci na překážce v práci). Je chráněn pojištěním pro případ úpadku cestovní kanceláře. Voucher bylo nutné využít do 31. srpna 2021. Pokud využit nebyl, má cestovní kancelář povinnost vrátit klientovi peníze za zrušený zájezd.

Zmíněný lex voucher, zákon č. 185/2020 Sb., upravuje mimo jiné podmínky vydávání těchto poukazů, jeho ochrannou dobu a odstupné.

O bezplatnosti úseku dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem se hovořilo už v době vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017). Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) to pro Karlovarský deník zmiňoval již v říjnu 2017. Své rozhodnutí komentoval ministr následovně: „My jsme k znepoplatňování přistoupili už v minulém roce a začali s úseky, které slouží jako obchvaty velkých měst, nebo přes ně vedou silnice prvních tříd. Za loňský a letošní rok jsme vyjmuli ze zpoplatnění 145 kilometrů.“

Bezplatnost úseku pro osobní auta byla od roku 2018 pravidelně obnovována a platí i letos.

V roce 2017 bylo však rozhodnutí ministra Ťoka kontroverzním, neboť s ním přišel relativně krátce před volbami. Navíc se bezplatnost právě tohoto úseku dotýkala kraje, ve kterém do tehdejších voleb kandidoval. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) byla v Karlovarském kraji v této době hejtmankou. Ministr se však proti těmto komentářům bránil zdůrazňováním, že bezplatných dálnic ve stejné době přibylo také v dalších krajích, například v Jihočeském, Zlínském nebo Olomouckém.

Uveďme, že bezplatné úseky dálnic tvoří většinou obchvaty větších měst, popřípadě na ně navazují, aby usnadnily dopravu místním řidičům. Kompletní seznam bezplatných úseků lze nalézt na stránkách edalnice.cz.

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. První úseky v délce přibližně deseti kilometrů byly zprovozněny již v osmdesátých letech.

V uplynulém volebním období byly skutečně zprovozněny tři nové úseky dálnice D6 o celkové délce 14,6 km. Byl postaven obchvat Řevničova o délce 4,2 km (.pdf, str. 2) a úsek Nové Strašecí – Řevničov o délce 5,55 km (.pdf, str. 2). Tyto dva úseky se začaly stavět současně v prosinci 2017 (.pdf, str. 4) a k otevření došlo také najednou – v listopadu 2020.

Dále se jedná o obchvat Lubence o délce 4,86 km (.pdf, str. 2). Stavba obchvatu začala v březnu 2018 (str. 4). Zprovoznění se pak úsek dočkal na konci srpna 2021.

Destinační agentury, někdy také nazývané destinační management, slouží k propagaci a koordinaci turismu v určitých oblastech a v Česku jsou zastřešeny národní agenturou CzechTourism. Od roku 2018 zastřešuje CzechTourism také agentury lokální, oblastní a krajské. Ty by měly pomoci se zvýšením kvality i efektivity marketingu turistického ruchu v České republice i jednotlivých krajích. 

CzechTourism definuje roli destinačního managementu jako „roli ‚prodloužené ruky’ národní turistické centrály v regionech. Pomocí krajských, oblastních i lokálních managementů cestovního ruchu agentura sbírá požadavky tamních podnikatelů, provozovatelů turistických cílů a dalších partnerů a implementuje je do své strategie".

Poslankyně Mračková Vildumetzová hovoří o agenturách krajských. Uveďme, že většina krajů má vlastní celokrajské agentury. Patří mezi ně kraje Karlovarský, Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský a také hlavní město Praha. 

V některých krajích nefungují celokrajské agentury, ale jsou zde přítomny agentury pro jednotlivé destinace či oblasti. Tato situace platí pro kraje Plzeňský, Liberecký a Ústecký. V rámci Plzeňského kraje jsou to například agentury pro Brdy a samotné město Plzeň. V kraji Libereckém pak pro Lužické a Žitavské nebo Jizerské hory. Portál Brána do Čech, který spadá do kompetence kraje Ústeckého, pak zahrnuje 4 destinace – České středohoří, Dolní Poohří, Krušné hory a České Švýcarsko.

Pro jasnost však uveďme, že pokud má kraj celokrajskou agenturu, neznamená to, že na jeho území nemohou působit také další destinační agentury. Celokrajské agentury zastávají spíše zastřešující funkci. Agentury mohou fungovat i napříč kraji, například Český ráj, Šumava a Krkonoše.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová mluví o transformaci Regionálních operačních programů (ROP) na Integrovaný regionální operační program (IROP). ROP bylo v programovém období 2007–2013 celkem sedm, mezi nimi i ROP NUTS II Severozápad, pod který spadal vedle Ústeckého i Karlovarský kraj. Programy měly mimo jiné na starosti rozdělování prostředků z evropských fondů. Byly řízeny samostatně Regionální radou.

V programovém období 2014–2020 byly ROP zahrnuty do IROP spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Mezi třinácti tematickými cíli v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů však nenajdeme cestovní ruch. Dle Komise totiž cestovní ruch „spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor. Zmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního ruchu“. Zdůrazněme, že Evropská komise tedy nezakázala z IROPu financovat cestovní ruch, jak tvrdí poslankyně Mračková Vildumetzová.

Ostatně z IROPu šly v období 2014–2021 peníze (.xlsx) na projekty například v rámci výzev zaměřených na revitalizaci památek, podporu muzeí nebo „zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“. Jen v Karlových Varech došlo (.xlsx) z peněz IROPu k úpravě Mlýnské a Sadové kolonády nebo obnově fasády Městského divadla a Goethovy vyhlídky.

V období 2021–2027 je dle ministryně Kláry Dostálové v rámci IROP pro veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu vyjednaná z fondů EU částka 1,417 miliardy korun. Částka je zmíněna i v revidované Strategii rozvoje cestovního ruchu do roku 2030 (.docx, str. 93).

V programovém období 2014–2020 tedy Evropská komise nezakázala financovat cestovní ruch. Částka 2 miliardy korun, kterou uvedla poslankyně Mračková Vildumetzová, se pak od vyjednané částky liší o více než 40 %, a výrok poslankyně z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda již v květnu 2021 připravila odměnu pro zdravotníky, kteří pracují v nemocnicích. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že tito zdravotníci budou mít nárok na voucher do lázní v hodnotě 8 000 korun. Příspěvek má být odměnou za práci v době pandemie covidu-19. Dle slov náměstka pro řízení sekce regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Davida Koppitze budou mít zdravotníci možnost si vybrat, do kterých lázeňských léčebných zařízení pojedou.

Nicméně některé lázně upozorňovaly, že tyto vouchery přijímat nebudou kvůli pravidlům pro vyplácení dotací. „Stát sbírá spoustu nepotřebných údajů a samotné kódy státních voucherů nemají v systému žádnou důležitou funkci. Nevýhoda je také zpětné proplácení. U běžných pobytů vyžadujeme platbu nejpozději v den nástupu. Zde musíme čekat na peníze až dlouho po pobytu, což je v dnešní složité ekonomické situaci problém,“ uvedla Michaela Pácalová z Lázní Poděbrady.

Na tyto komplikace reagoval mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček: „V tuto chvíli ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí řešíme, jakým způsobem nastavit lázeňské poukazy tak, aby měli zdravotníci co nejširší výběr, jak si svou odměnu za těžkou práci vyčerpat.“

Ministerstvo pro místní rozvoj následně oznámilo, že program voucherů na lázeňské pobyty bude spadat pod Ministerstvo zdravotnictví. To se souhlasem vlády ke konci června 2021 vypsalo dotační program pro zdravotníky, kteří pečovali o hospitalizované pacienty s covidem-19. O příspěvek mohou žádat nestátní poskytovatelé zdravotních služeb, u kterých byl v období od 1. března 2020 do 17. května 2021 hospitalizován alespoň jeden pacient s covidem-19.

Díky tomuto programu tak zdravotníci, kteří se starali o pacienty s covidem-19, mohou obdržet 8 000 korun na pobyt v lázních. O příspěvek lze žádat od 30. července 2021 až do konce roku 2021. Problémem je ovšem skutečnost, že vedení nemocnic nemůže uvolnit více zaměstnanců v jednom termínu, a také nedostatečná kapacita lázní.

Karlovarský kraj poskytuje turistům v rámci podpory obnovy cestovního ruchu v regionu finanční příspěvek na ubytování. Tento příspěvek má formu slevového voucheru v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Pomocí této poukázky může být turistům, jež si o ni zažádají, zpětně proplaceno až 50 % výdajů vynaložených na ubytování, a to ve všech typech ubytovacích zařízení v kraji. Délka pobytu se pak musí pohybovat v rozmezí 3 až 6 nocí.

V roce 2020 Karlovarský kraj na tento program vyhradil ze svého rozpočtu částku 3 miliony korun (.pdf, str. 63). Program byl spuštěn 1. října 2020. Následně byl nicméně pozastaven kvůli vládním protiepidemickým opatřením, která omezovala možnost ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Částka 3 miliony korun byla na tento program v krajském rozpočtu vyčleněna i pro rok 2021. Letos tak bylo možné příspěvek na ubytování uplatnit během června a nyní ho turisté mohou využít od začátku září až do konce listopadu.

Peníze na ubytování poskytovaly i samotné Karlovy Vary. Turistům město přispívalo na ubytování formou tzv. VARY°Voucheru (.pdf), který ovšem fungoval jinak než příspěvek poskytovaný Karlovarským krajem. VARY°Vouchery existovaly ve třech různých variantách v hodnotě 1 000 Kč, 2 500 Kč nebo 5 000 Kč. Hodnota obdrženého voucheru záležela na délce a typu pobytu (.pdf, str. 3). Slevové kupóny mohli turisté uplatnit pouze u poskytovatelů ubytování a služeb, kteří se do projektu zapojili (str. 4). 

První vlnu tohoto projektu, která probíhala od 25. května 2020 do 30. září 2020, financovalo město Karlovy Vary částkou 10 milionů korun. Projekt VARY°Voucher ovšem pokračoval i poté, co již nebyl městem finančně podporován.

Karlovarský kraj tedy poskytuje od podzimu 2020 turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Slevové vouchery v loňském roce poskytovalo turistům i město Karlovy Vary. Výrok poslankyně Mračkové Vildumetzové proto hodnotíme jako pravdivý.