Přehled ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Vláda jich o 60 000 navíc nezodpovědně nabrala (státních zaměstnanců, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Nepravda
Srovnáme-li počet rozpočtovaných míst státních zaměstnanců od doby nástupu této vlády s návrhem rozpočtu na rok 2020, pak došlo k nárůstu o 21 938 míst. Od roku 2013 pak došlo k navýšení rozpočtovaných míst o 50 551. Reálné počty státních zaměstnanců jsou však nižší.

V následujícím hodnocení se budeme zabývat tím, zda počet státních zaměstnanců vzrostl skutečně o 60 000. Hodnotit, zda se tak stalo nezodpovědně, nám nepřísluší.

Ze Zprávy k novému návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 (.pdf, str. 40) pro roky 2012 a 2013, vládního zákona o státním rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 126) pro roky 2014 až 2018 a 2020 (.pdf, str. 127) pro roky 2015 až 2020 lze zjistit rozpočtovaný počet míst v organizačních složkách státu (OSS) a příspěvkových organizacích (PO) a finance na ně vynaložené včetně míst spolufinancovaných z EU/FM.

Pokud však nezahrneme místa spolufinancována z EU/FM, dostaneme čísla o něco menší; jsou udána ve Střednědobých výhledech státního rozpočtu České republiky na léta 2017 a 2018 (.pdf, str. 43) pro roky 2012 až 2015 a Přípravách státního rozpočtu České republiky na rok 2020 a střednědobém výhledu na léta 2021 a 2022 (.pdf, str. 19) pro roky 2015 až 2020 rozpočtená místa.

Rozpočtená místa se však liší od čísel skutečných, která jsou známa vždy ke konci roku. Skutečný počet míst se započtením EU/FM pro roky 2014 až 2018 lze získat z vládního zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 129) , pro roky 2013 a 2014 z Návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014 dokumentace C. (.pdf, str. 119) a pro roky 2012 a 2013 Návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014 dokumentace C. (.pdf, str. 116).

Pro skutečný počet míst bez započtení EU/FM se nám nepodařila nalézt konzistentní časová rada, proto tyto čísla neuvádíme.

Od roku 2013, jehož rozpočet připravovala vláda s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí, došlo k navýšení počtu míst placených včetně zdrojů EU/FM v OSS a PO o 50 551 a o 43 750 bez těchto zdrojů. Od nástupu současné vlády došlo k roku 2020 k nárůstu rozpočtovaných míst placených včetně zdrojů EU/FM o 21 938 míst. Ve všech těchto případech je to tedy znatelně méně než Kalouskem prohlášených 60 000 míst.

Pokud se zaměříme ne na rozpočtovaná pracovní místa, ale na skutečný počet obsazených míst, pak tento počet narostl mezi lety 2013 a 2018 o 26 154 míst. Data o počtu obsazených míst v následujících letech nejsou zatím logicky dostupná. Porovnáme-li ovšem počet obsazených míst z roku 2013 s počtem rozpočtovaných míst v roce 2020, pak získáme nárůst o 61 477 míst. Vzhledem k tomu, že v minulosti nikdy nedošlo k situaci, že by se počet rozpočtovaných míst kryl s počtem skutečně obsazených míst, lze důvodně předpokládat, že počet skutečně obsazených míst nevzroste o poslancem Kalouskem deklarovaných 60 000.

Alena Schillerová

Ta stávka, která proběhla, při vší úctě ke stávkujícím a bereme to s respektem, tak byla velmi nepovedená, stávkovalo velmi malé procento škol.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Neověřitelné
Z dostupných dat vyplývá, že se do stávky zapojilo 10–39 % škol. Počet stávkujících tedy nelze s jistotou označit jako velmi malé procento.

Podle tiskové zprávy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, který stávku pořádal, zůstalo uzavřeno 1 221 škol. Provoz omezilo 2 743 škol. Dalších téměř 3 000 škol vyjádřilo stávkujícím podporu. V žádné tiskové zprávě ČMOS neuvádí, kolik z těchto škol bylo středních, základních, mateřských či vyšších odborných.

Podle Statistické ročenky MŠMT se ke školnímu roku 2018/2019 na území České republiky nachází veřejně spravovaných 4 838 MŠ, 3 891 ZŠ, 349 ZŠ speciálních, 962 SŠ, 13 konzervatoří a 114 VOŠ. To je dohromady 10 167 škol. Uzavřeno tak bylo 12 % z nich a svůj provoz omezilo 27 %. Celkem se tedy do stávky podle odborářů zapojilo 39 % škol. Ministerstvo školství však na základě svého šetření mezi školami v 9 krajích dospělo k jiným číslům. Podle něj se do stávky zapojilo pouze 10–25 % škol. O jedné desetině stávkujících mluví také Sdružení místních samospráv.

Podívejme se blíže na to, co si představit pod 27 % škol, které podle odborářů omezily svůj provoz. Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák upozorňuje, že na řadě škol bylo například zrušeno pouze odpolední vyučování, byl vytvořen náhradní program nebo došlo k úpravě rozvrhu. Jak zmiňuje článek serveru Novinky.cz, důvodem k těmto opatřením mohlo být například to, že se na dané škole do stávky zapojilo jen několik učitelů. Zbylí vyučující tak museli práci stávkujících kolegů zastat.

Výsledné hodnocení tohoto výroku je tak závislé na otázce, zda je možné interpretovat procento stávkujících škol jako velmi malé. Hodnocení je znesnadněno tím, že není známý přesný počet škol, které se do stávky zapojily. Vzhledem k velkému rozptylu, který činí zmiňovaných 10–39 % a absenci konkrétnějších dat, hodnotíme daný výrok jako neověřitelný.

Alena Schillerová

(...) když se podíváte na grafy růstu platů, my jsme první vláda, která si dala jasný závazek, a my jsme řekli, že v roce 21 bude 45 000.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
Vláda Andreje Babiše je skutečně první vládou, která si dala ve svém programovém prohlášení konkrétně formulovaný závazek ve věci platů pedagogických pracovníků. Plat pedagogů 45 000 Kč pro rok 2021 odpovídá programovému prohlášení vlády Andreje Babiše.

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše konkrétně uvedeno (str. 14), že platy učitelů a nepedagogů mají růst na 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Průměrný plat učitelů v roce 2017 byl 30 228 Kč. Pokud by tato suma byla zvýšena na svých 150 %, dostaneme sumu 45 342 Kč pro rok 2021, která s minimální odchylkou odpovídá ve výroku avizovaným 45 000 Kč.

Zdroj: Pedagogická komora

Z grafu růstu průměrného platu učitelů od roku 2013 můžeme konstatovat, že platy mají postupem času vzrůstající tendenci. Avšak je důležité zdůraznit, že rok 2019 je na tomto grafu vypočten pouze odhadem, podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), za pomoci garantovaného zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo MŠMT České tiskové kanceláří (ČTK), která tyto informace zveřejnila na svých webových stránkách 6. listopadu 2019.

Dále je nutné prověřit, zda je vláda Andreje Babiše v souladu s výrokem první vládou, která si dala jasný závazek ohledně růstu platů učitelů. Závazky vlád nalézáme v programovém prohlášení, jež každá vláda ze začátku svého funkčního období vytváří.

Seznam vlád a krátké výňatky z programových prohlášení vlád ČR od roku 1993, které se relevantně týkají problematiky zvyšování platů ve vzdělávání:

Vláda Andreje Babiše (2017 – současnost)

  • „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na
    konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich
    výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit
    na výuku.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 14.

Vláda Bohuslava Sobotky (2014 – 2017)

  • „Vláda zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení od roku 2015. Zároveň bude usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 10.

Vláda Jiřího Rusnoka (2013 – 2014)

  • „V oblasti technického vzdělávání bude vláda rozvíjet mechanismy podporující zefektivnění spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Položíme důraz na podporu odborného vzdělávání a posílení motivace zaměstnavatelů vč. daňových výhod.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 9.

Vláda Petra Nečase (2010 – 2013)

  • „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 25.

Vláda Jana Fischera 2009 – 2010

Vláda Mirka Topolánka II.

Vláda Mirka Topolánka I. (2006 – 2007)

Vláda Jiřího Paroubka (2005 – 2006)

Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005)

  • „Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím
    OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 13.

Vláda Vladimíra Špidly (2002 – 2004)

  • „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi
    Evropské unie a zároveň vytvořit kariérní řád, který otevře systém kariérního růstu tak, aby
    nebyl závislý převážně na délce praxe, ale akcentoval i význam dalšího vzdělávání pedagogů.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 20.

Vláda Miloše Zemana (1998 – 2002)

  • „Navýšené rozpočtové zdroje budou určeny zejména pro: rozvoj vědy a vysokého školství; řešení motivace a mzdové situace pedagogických pracovníků“
  • Programové prohlášení vlády; strana 16.

Vláda Josefa Tošovského (1998 – 1998)

Vláda Václava Klause II. (1996 – 1998)

Vláda Václava Klause I. (1992 – 1996)

  • „Vláda je přesvědčena, že využívání ekonomických mechanismů a vztahů, především
    v oblasti financování je jedním z nejúčinnějších prostředků kvalitativní přeměny
    českého školství, a bude proto tyto nástroje ve své politice důsledně prosazovat.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 15.

Podle výše uvedených citací relevantních výroků v programových prohlášení vlád od roku 1993 můžeme prohlásit, že žádná vláda před druhou vládou Andreje Babiše nevytvořila závazek podobně konkrétní. Vláda Petra Nečase si sice stanovila konkrétní částku, o kterou chtěla navýšit platové prostředky pro pedagogické pracovníky, závazek výsledného průměrného platu však programové prohlášení neobsahuje. Výrok ministryně financí Aleny Schillerové z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Ten plat dneska je téměř 39 000 (plat učitelů, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
Průměrný plat pedagogických pracovníků v ČR dosáhl v prvním pololetí roku 2019 37 235 Kč.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České tiskové kanceláří (ČTK). Výdaje na platy učitelů se oproti roku 2018 zvýšily o 10 % v tarifech a o 5 % v odměnách, tedy o celkových 15 %.

Nejnižší platy pobírali pedagogové v mateřských školách, kde průměrný plat byl 31 604 Kč. Průměr platů učitelů na středních školách dosáhl 39 756 Kč, na základních školách 38 821 Kč a na vyšších odborných školách překonal 40 000 Kč. Průměrný plat pedagogů za celý loňský rok 2018 byl 35 089 Kč.

Průměrný plat pedagogů je komplikované přesně vypočítat, neboť je nezbytné znát přesný počet pedagogických pracovníků v platových třídách a stupních. Predikce těchto zásadních údajů není dokonalá a může docházet k nepřesnostem (viz reportáž na ČT24).

Dále uvádíme orientační seznam platových tříd pedagogických pracovníků a platovou tabulku pro rok 2019:

  • Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9.)
  • Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12.)
  • Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13.)
  • Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9.)
  • Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12.)
  • Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8.)
  • Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Zdroj: Pedagogická komora

Dle odvysílané reportáže na ČT1 z počátku roku 2019, která se odkazuje na analýzu platů učitelů vytvořenou MŠMT, průměrný plat učitelů nepatrně přesáhl od 1. ledna 2019 hranici 39 000 Kč.

Zdroj: ČT24

Na tuto reportáž reagoval emailem prezident spolku Pedagogické komory Mgr. Radek Sárközi, který požádal MŠMT o poskytnutí výše zmíněné analýzy. MŠMT odpovědělo emailem, v němž zaslalo graf obsahující průměrné platy pedagogů od roku 2013 po rok 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 je, podle sdělení MŠMT, vypočten pouze odhadem, do něhož bylo promítnuto garantované zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Zdroj: Pedagogická komora

Z výše zmíněných informací můžeme vyvodit, že informace o průměrném platu přesahujícím 39 000 Kč (zmíněných na ČT1) byla spíše orientační a přesnější průměrný plat obsahuje již výše zmíněná zpráva na ČTK, která hovoří o průměrném platu 37 235 Kč pro první pololetí 2019.

Aktuální průměrný plat učitelů se s nejvyšší pravděpodobností ve druhém pololetí roku 2019 pohybuje kolem výše zmíněné částky 37 235 Kč, avšak na přesný průměrný plat za rok 2019 bude nutné ještě vyčkat. Dle výroku plat učitelů (z kontextu průměrný) dosahuje téměř 39 000, což odpovídá zjištěním, s přihlédnutím k odchylce nepřesahující 10 %. Výrok z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Miroslav Kalousek

Řekla to Národní rozpočtová rada, řekl to Nejvyšší kontrolní úřad, konstatoval to kontrolní výbor Parlamentu. Je to jasně doložitelný trend (že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než příjmy, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
Všechny tři instituce potvrdily trend, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než příjmy rozpočtu. Za Národní rozpočtovou radu to potvrdil člen rady Jan Pavel, NKÚ vydalo stanovisko k rozpočtu z roku 2018 a kontrolní výbor to potvrdil na schůzi Sněmovny.

Předně uveďme, že míněným trendem (čas 20:05) je myšlen fakt, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, v důsledku čehož se zvyšuje zranitelnost státního rozpočtu. Mandatorní výdaje jsou prostředky, které vláda musí vynaložit ze zákona. Naproti tomu výdaje kvazimandatorní jsou takové výdaje, které sice nejsou dány žádnou zákonnou či jinou povinností, ale vláda je i tak vynaložit musí.

Národní rozpočtová rada opravdu konstatovala, že mandatorní výdaje se zvyšují. Člen rady profesor Jan Pavel řekl: „Nastavení deficitu na další roky není racionální. Výdaje jsou vyšší než příjmy i když ekonomika jede na plný výkon. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření.“ Národní rozpočtová rada tedy opravdu zmínila, že výdaje jsou vyšší než příjmy. K samotným mandatorním a kvazimandatorním výdajům se vyjádřila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která upozornila na to, že z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.

Nejvyšší kontrolní úřad má povinnost se vždy vyjádřit k návrhu státního závěrečného účtu a předložit stanovisko. Nejvyšší kontrolní úřad vydal stanovisko (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018, kde uvádí (.pdf, str. 10): „Mandatorní a kvazimandatorní výdaje tak za rok 2018 dosáhly celkové výše 1 069,1 mld. Kč a „pohltily“ více než ¾ veškerých příjmů státního rozpočtu a stejnou měrou se podílely na celkových výdajích. (...) Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat. (...) Mandatorní výdaje vzrostly za toto období (mezi roky 2008 a 2018, pozn. Demagog.cz) o 32,26 %, což je větší nárůst než u celkových příjmů, které vzrostly o 31,95 %, i celkových výdajů, které se zvýšily o 29,25 %.“

NKÚ své údaje také dokázala tímto grafem:

Zdroj: NKÚ

Kontrolní (rozpočtový) výbor Poslanecké sněmovny projednal stanovisko NKÚ a oznámil jej na 35. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 23. října 2019. V bodě č. 1 odstavce d) je stanoveno, že „kontrolní výbor v usnesení ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky“.

K mandatorním a kvazimandatorním výdajům se poté vyjádřili někteří členové kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Nejčastěji tento fakt zmiňuje citovaný Miroslav Kalousek, který o mandatorních a kvazimandatorních výdajích mluvil na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, kde řekl: „(...) Přesto, že se ekonomice výjimečně daří, přesto, že má na příjmech vláda k dispozici, aniž by se o to sama zasloužila, z roku na rok vyšší než stomiliardové příjmy, tak tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou tyto příjmy i v době růstu. Všichni, i ti, kteří se nezabývají veřejnými rozpočty a budou si tento trend aproximovat, si snadno uvědomí, co se stane v okamžiku, kdy příjmy neporostou tak rychle, nedej bože budou klesat, nicméně mandatorní a kvazimandatorní výdaje budou muset být vypláceny dál, protože jsou buď ze zákona, nebo z dlouhodobých smluvních závazků. Je to cesta, která zvyšuje riziko budoucnosti, je to cesta, která na úkor budoucnosti našich občanů si nakupuje aktuální vládní popularitu.“

Miroslav Kalousek však není jediným členem výboru, který mandatorní a kvazimandatorní výdaje zmiňuje. Upozorňuje na ně také např. místopředseda kontrolního výboru poslanec Vojtěch Munzar, který mandatorní výdaje zmínil na 35. schůzi PS: „(...) Hospodaření státu se státními financemi se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména pod vašimi vládami několik let neustále rostou provozní výdaje státu, a to na úkor investování. Celkový objem rozpočtu sice roste, ale dlouhodobě je zde nedostatek peněz na běžné financování... každoročně se opakující výdaje, a tudíž vláda se je snaží lepit mimořádnými a jednorázovými příjmy. Letos to bylo například rozpouštění rezerv z Fondu národního majetku na začátku roku. A podle návrhu v daňovém balíčku chce vláda získat třeba 10 miliard jednorázově také jednorázovým zdaněním rezerv pojišťoven. Je to jednorázový příjem, který se v dalších letech nebude opakovat. Přesto ho chce vláda využít na opakující se mandatorní výdaje.“

Do grafů jsou přidány i údaje z roku 2020. Podle návrhu státního rozpočtu (.pdf) na rok 2020 by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.

Jak tedy píše NKÚ (.pdf, str. 12): „Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.“ Avšak v době ekonomického růstu mandatorní a kvazimandatorní výdaje (jak je možné vidět na grafech) vzrůstají i přesto, že by měly podle NKÚ klesat. Nutno ale dodat, že reakce institucí směřují ke zprávě z roku 2018, v níž byl „jasně doložitelný trend“, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť až na pokles v roce 2018 roste od roku 2015 resp. 2016 podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech i výdajích státního rozpočtu. Tuto praxi přitom v posledních 3 letech kritizovaly všechny tři poslancem Kalouskem zmíněné instituce s tím, že takovéto zvyšování mandatorních a kvazimandatorních výdajů snižuje odolnost státního rozpočtu.

Miroslav Kalousek

Mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
V roce 2019 narostly meziročně mandatorní a kvazimandatorní výdaje celkem o 7,4 %, příjmy pak pouze o 4,4 %. Pro rok 2020 se počítá s nárůstem příjmů ve výši 7,7 % a růstem mandatorních a kvazimandatorních výdajů dohromady o 7,8 %.

Podle Ministerstva financí (.pdf, str. 16 a str. 23) v roce 2018 mandatorní a kvazimandatorní výdaje dosáhly částky 1 069,1 mld. Kč (769,5 miliard bylo vydáno na výdaje mandatorní, 299,6 miliard na kvazimandatorní). Celkové výdaje státního rozpočtu přitom činily 1 401 miliardy korun.
 Příjmy v tom samém roce dosáhly částky 1 403,9 mld. Kč a vznikl tedy přebytek 2,9 mld. Kč.

V roce 2019 je na mandatorní a kvazimandatorní výdaje vyhrazeno celkem 1 148,1 mld. Kč (z toho 825 miliard na výdaje mandatorní a 323,1 miliard na výdaje kvazimandatorní). Rozpočet je přitom sestaven jako deficitní, kde příjmy dosahují částky 1 465,4 miliard korun a výdaje 1 505,4 miliard korun.



Mezi těmito dvěma roky tedy vzrostly příjmy o 4,4 %. Mandatorní výdaje přitom narostly o 7,2 % a výdaje kvazimandatorní o 7,8 % (dohromady tedy o 7,4 %).

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.

Příjmy pak mají vzrůst na 1 578,1 miliard, tedy o 7,7 % oproti roku 2019. Schodek rozpočtu zůstává stejně jako v roce 2019 na 40 miliardách, výdaje tak dosáhnou částky 1 618,1 miliard korun. Se schodkem 40 mld. Kč se počítá i na rok 2021 a 2022.

Graf znázorňuje podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech a konkrétně od roku 2016 (s výkyvem v roce 2018) nárůst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, respektive jejich rychlejší růst oproti příjmům státního rozpočtu. Mezi lety 2018 a 2019 došlo k nárůstu podílu o 2,84 procentního bodu a v roce 2020 by dle rozpočtu mělo dojít k dalšímu nárůstu o 0,08 procentního bodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož za doby Babišovy 2. vlády, stejně jako v rozpočtu na rok 2020, je rychlejší růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů než růst příjmů státního rozpočtu.

Alena Schillerová

Mandatorní výdaje rostou, klesá procento poměru k celkovým (výdajům, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Zavádějící
Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích by se měl v roce 2020 oproti roku 2019 snížit o 0,2 p.b. To však neplatí pro podíl madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích, o kterém byla v debatě řeč, a který by měl v roce 2020 narůst o 0,2 p.b.

V roce 2018 (.pdf, str. 2–4 ) mandatorní výdaje (celkem 770,9 mld. Kč) tvořily 55,0 % z celkových výdajů. S kvazimandatorními výdaji (289,1 mld. Kč) to pak bylo dohromady 75,6 %.

Mandatorní výdaje v roce 2018 přitom oproti roku 2017 (.pdf, str. 30) v poměru k celkovým výdajům klesly o 2 procentní body, společně s kvazimandatorními výdaji o 1,6 procentního bodu.

V roce 2019 (.pdf, str. 22) mandatorní výdaje (825,0 mld. Kč) tvořily 54,8 % z celkových výdajů, s kvazimandatorními výdaji (323,1 mld. Kč) pak dohromady 76,3 %.

Mandatorní výdaje tedy v roce 2019 v poměru k celkovým výdajům poklesly o 0,2 procentního bodu, společně s kvazimandatorními výdaji naopak mírně vzrostly o 0,7 procentního bodu.

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Z celkových plánovaných výdajů 1,618 bilionu korun tedy budou tvořit 54,6 % (.pdf, str. 3). Pokles poměru mandatorních výdajů k celkovým je tedy plánovaný o 0,2 procentního bodu. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 % na celkových 354,6 miliard (.pdf, str. 4). Dohromady by měly mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvořit 76,5 % celkového rozpočtu, stoupnou tedy o 0,2 procentního bodu.

Pro hodnocení výroku ministryně Schillerové si jej zasaďme do kontextu debaty. Výroku předchází toto tvrzení (čas 20:55) Miroslava Kalouska: „Je to jasně doložitelný trend (...) Že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, což zvyšuje zranitelnost toho státního rozpočtu.“ I ve výroku předcházející části debaty Miroslav Kalousek mluví o mandatorních a kvazimandatorních výdajích (čas 20:00).

Výrok hodnotíme jako zavádějící právě vzhledem k tomu, že Alena Schillerová rozporuje tvrzení o nárůstu podílu madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích jiným ukazatelem, konkrétně podílem mandatorních výdajů na celkových výdajích. Výrok Aleny Schillerové je fakticky správný, nicméně v kontextu debaty je zavádějící.

Alena Schillerová

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka Tak ale --- na důchody už půjde rekordní suma. Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/ Půjde rekordní suma, samozřejmě.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
V letošním roce jsou výdaje na důchody v rekordní výši 472,5 mld. Kč. V roce příštím je plánováno s výdaji na důchody ve výši 507,4 mld.

Výdaje na důchody, kromě roku 2013, každoročně stoupají, je tedy samozřejmé, jak ministryně Schillerová poukazuje v kontextu výroku, že jde letos na důchody, opět, rekordní suma.

V roce 2019 jsou výdaje na důchody ve výši 472,5 mld. Kč. (Státní rozpočet 2019 v kostce PDF, str. 25)

Podle plánovaného rozpočtu na rok 2020 náklady na důchody vzrostou na celkových 507,4 mld. Kč a to především kvůli navýšení průměrného starobního důchodu o 900 kč na 14 326 Kč.

Zdroj: mfcr.cz

Karel Havlíček

když už se díváme na Rakousko, tak Česká republika 6 (jaderných reaktorů, pozn. Demagog.cz), Slovensko 6 a Maďarsko 4.
Interview ČT24, 22. listopadu 2019
Pravda
V České republice je 6 reaktorů, v Maďarsku 4 a na Slovensku jsou 4 reaktory v provozu a další dva ve výstavbě.

Na základě statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v České republice v provozu šest reaktorů a v Maďarsku jsou v současné době v provozu čtyři reaktory. Tato čísla jsou tedy v souladu s výrokem Karla Havlíčka.

Na Slovensku je situace ohledně přesnosti výroku sporná. V současnosti zde fungují reaktory čtyři, je ale pravdou, že v jaderné elektrárně Mochovce dokončují výstavbu dalších dvou reaktorů. Po jejich uvedení do provozu tak na Slovensku bude v celkovém součtu reaktorů šest.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise.
Interview ČT24, 22. listopadu 2019
Pravda
MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.