Přehled ověřených výroků

Program TOP 09 určený pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 má celkem 12 tematických okruhů. Patří mezi ně například boj s korupcí a kriminalitou, vzdělání, věda, výzkum a sport atd. Seznam nesvobod je spíše reakcí na aktuální témata a zákony prosazované vládou.

Mezi celkem 16 nesvobod definovaných TOP 09 skutečně patří kontrolní hlášení DPH, elektronická evidence tržeb, prokazování původu majetku a v neposlední řadě také výše zmiňovaný zákon na ochranu úředníků. Miroslav Kalousek ale upřesňuje, že „soudci jsou ústavní činitelé“ a „Úředníci s tím, že získali definitivu, tak také mají mít určitý nadhled na tím, že ten, kterému slouží, protože oni jsou ve službě, občas ztratí nervy a zachová se, řekněme nevhodně.“ (OVM, 13:25 – 13:42)

Co se týče praxe v Poslanecké sněmovně, klub TOP 09 a Starostové předkládá prostřednictvím svých zákonodárců řadu návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů i mimo tzv. Seznam nesvobody. Chová se v tomto ohledu jako obvyklá opoziční strana. Např. samotný Kalousek se spoulupodílel na 18 návrzích zákonů, 1. místopředseda strany Ženíšek na 27 návrzích, místopředsedkyně strany Helena Langšádlová (33), Markéta Pekarová Adamová (24) a Jitka Chalánková (21) a poslední člen vedení, poslanec Leoš Heger, spolu/předložil 24 návrhů.

Tato jejich legislativní aktivita nesouvisí výhradně s tzv. Seznamem nesvobody, jak dokládá seznam předložených návrhů u každého člena z vedení strany v rámci odkazů výše.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý především z důvodu jeho začátku.TOP 09 svůj předvolební program má dostupný přímo na svých stránkách a dalším důvodem je fakt, že seznam 16 nesvobod nelze považovat za oficiální program strany, ale spíše jako upozornění na témata, která jsou stranou vnímána jako problematická. Navíc pokud sledujeme aktivitu poslanců klubu TOP 09 a Starostové v rámci Poslanecké sněmovny, tak zjistíme, že tito předkládají celou řadu návrhů, které jdou mimo záběr tohoto seznamu.

Faltýnek mluví o tom, že hnutí ANO říkalo před volbami, že chce řídit ekonomiku tohoto státu jako rodinnou firmu. Před volbami 2013 hnutí o rodinné firmě nehovořilo, svůj slogan „řídit stát jako firmu“ o slovo rodinnou doplnilo až postupně. Za všechny můžeme jmenovat výrok Andreje Babiše z Partie TV Prima před volbami 2013 (konkrétně z 22. října 2013):

„Já jsem přesvědčen, že tenhle stát má být řízen jako firma, to znamená, že ten stát má být řízen v prospěch toho státu, tudíž v prospěch akcionářů. A 10 milionů Čechů jsou akcionáři našeho státu.“

Co se týká naplňování tohoto hesla, je fakticky nemožné je konkrétně postihnout, resp. určit, zda se skutečně stát nyní řídí jako firma. Faltýnek mluví o tom, že to hnutí ANO začalo dělat, lze dohledat ale některá vyjádření Andreje Babiše, která to popírají.

Např. v rozhovoru pro Lidové noviny z května 2014 Babiš uvádí:

„Ministerstvo vedu jako firmu a jsem první politik, který to tak dělá. Ale jenom ten úřad. Bohužel stát nejde řídit jako firmu. Dal by se – kdyby byla jednobarevná vláda, jako měl Jiří Rusnok, tak to by šlo. Nebo ve většinové systému. Nebo za Fica. Ale v koaliční vládě to nejde.“

V dubnu 2016 pak Babiš uvedl na půdě Senátu ve svém vystoupení k danému tématu následující:

„...stát není firma, ale já ministerstvo financí řídím jako firmu, a proto funguje dobře. Je škoda, že stát není firma, hlavně rodinná firma, my bychom potřebovali, aby stát byl rodinná firma, která tahá za jeden konec a funguje v týmu.“

Část výroku o řízení státu jako firmy (nově rodinné firmy) tedy nelze reálně fakticky hodnotit, Jaroslav Faltýnek tvrdí, že hnutí ANO to začíná dělat, Babiš ve veřejných projevech mluvil i o tom, že to není možné v této konstelaci (která se nemění).

Ve svém volebním programu (.pdf, str. 17) pro parlamentní volby 2013 ČSSD definovala svou daňovou politiku jako „spravedlivou“. V jejím rámci se měla zvýšit daň z příjmů právnických osob o 1–2 %. Daň z příjmu fyzických osob měla být progresivní se dvěma sazbami (15 % a 27,5 %), oddělujícími v hrubé mzdě příjmy pod a nad 100 000 Kč. Zvýšen měl být podíl majetkových daní (mezi ně patří darovací, dědická, silniční, daň z nemovitých věcí).

Daň z hazardu měla být určena na 21–22 %, naopak neměla se zvyšovat daň z přidané hodnoty. Obecně tedy ČSSD skutečně chtěla řadu daní zvyšovat, není ovšem pravdou, že by chtěla zvýšit VEŠKERÉ daně. Chtěla zachovat výši sazeb DPH, které tvoří v daňovém inkasu nejvyšší položku a vytvořit 2. sníženou sazbu pro některé komodity.

K DPH pak ČSSD uvádí:

„Na rozdíl od pravicových stran nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty, a zdražovat tak lidem život. Budeme hledat dohodu s Evropskou komisí buď pro vytvoření třetí sazby, nebo osvobození některých položek, především pak léků a knih, od této daně.“

Dále chtěla ČSSD měnit daně z příjmu fyzických osob tak, že by se prohloubila daňová progrese. Lidé se mzdou do 100 tisíc korun měsíčně by dále platili 15 % ze superhrubé mzdy, vysokopříjmovým by se sazba měnila na 27,5 %. Zde by tedy k navýšení došlo jen u lidí s vyššími příjmy, plošné zvýšení ČSSD nenavrhovala.

Volební program (.pdf, str. 4) KDU-ČSL hovořil o obnově společného zdanění manželů a tvorbě tří sazeb daně z příjmu fyzických osob, a to 12 %, 20 % a 28 % z hrubé mzdy. Lidovci chtěli také snížit DPH.

Ve volebním programu ANO je napsáno, že „další zvyšování daní je nepřípustné“. U daní z příjmu právnických osob je cílem ponechat sazbu 19 %. Zásadním bodem pro ANO je nezvyšovat daňovou zátěž.

V koaliční smlouvě nynější vlády se píše: „Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výše zdanění v roce 2014.“ Dále koalice chtěla usilovat o obnovení slevy na dani pro pracující důchodce a také o zvýšení zdanění hazardu (str. 11).

Daně byly jedním z vážných témat koaliční smlouvy. Dle ČT24 si nakonec hnutí ANO „prosadilo, že se nebudou zvyšovat daně“. Také server Novinky.cz hovořil o hnutí ANO jako tom, kdo trval na nezvyšování daní, naopak ČSSD nárůst požadovala.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť sociální demokraté sice růst některých daní měli ve svém programu a prosazovali jej také po volbách, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

V tomto výroku nehodnotíme smysluplnost výše deficitu, ale pouze to, zda se skutečně jedná o zmíněnou miliardovou částku, a jestli se české ekonomice ve srovnání s minulými roky daří dobře.Vláda Bohuslava Sobotky schválila v září 2016 návrh státního rozpočtu pro rok 2017. Ten předpokládá deficit 60 miliard korun, tedy snížení o 10 miliard korun (.pdf, str. 4) oproti roku 2016.

Česká republika letos zaznamenala nejvyšší hodnoty HDP (.xsl) za posledních deset let. Mezi lety 2011–2013 docházelo k pravidelným meziročním poklesům. Teprve od roku 2014 lze mluvit o růstu. V roce 2015 až o 4,5 % ve srovnání s předešlým rokem.

zdroj: ČSÚ (.xsl)

Ve srovnání se zeměmi EU měla za loňský rok ČR třetí nejvyšší nárůst HDP, a to o 4,5 % oproti roku 2014. Nejmarkantnější růst (o 26,3 %) zaznamenalo Irsko, které jsme pro lepší přehlednost nezačlenili do grafu. U zbylých chybějících zemí nebyla dostupná data.

zdroj: Eurostat

Prokazatelně rostoucí jsou podle ČSÚ i meziroční hodnoty u výše průměrné mzdy, průmyslové produkce nebo tržeb v maloobchodě.

zdroj: ČSÚ

Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. Vláda skutečně podala návrh, který zahrnuje plánovaný deficit o 60 miliardách. Současně se české ekonomice ve srovnání s minulými roky daří lépe.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože o dani nelze říct, že by se vracela. Vláda sice schválila zmíněná opatření, neznamená to ale, že by lidem vracela daně.

Daně se vybírají stále a vláda pak tyto vybrané příjmy přerozděluje podle svých priorit, mezi které patří právě uvedené skupiny příjemců transferů. Vláda sice zavedla opatření (kontrolní hlášení, EET,...), která mají dle jejích slov sloužit k lepšímu výběru daní, jedná se však o nová opatření a není ještě možné hodnotit jejich efektivitu.

V koaliční smlouvě současné vlády na roky 2013–2017 se strany zavázaly k tomu, že nebudou měnit nastavenou výši zdanění v roce 2014 (.pdf, str. 11). Přesto je jejím cílem zvýšit příjmy státního rozpočtu.Ve smlouvě se mimo jiné hovoří například o zvýšení loterijní daně a daně z hazardu. V minulosti se dokonce Andrej Babiš zmínil o svém záměru daně snižovat.

Současné vládě se v každém roce podařilo vybrat více peněz na daních než v roce předchozím, přestože ke zvýšení daní nedošlo. Loni bylo státem vybráno přes 670 miliard korun, jak ukazují data finanční správy (.xls, list Přehled celkového vývoje).

Zdroj: Finanční správa

Současná vláda skutečně jednotlivé popsané kroky prosadila. Ke zrušení poplatků ve zdravotnictví došlo už v roce 2014. Dodejme však, že již v roce 2014 se Andrej Babiš vyjádřil, že tohoto kroku lituje: „Zpětně to hodnotím jako špatně. Zrušení tohoto poplatku je teď hlavní důvod žádat peníze ze státního rozpočtu a vlastně neřešit moc úspory, které by bylo možné ve zdravotnictví najít.“

Zvýšení slevy na druhé a další vyživované dítě bylo možné uplatnit již za příjmy od ledna 2015 a s dalším navyšováním daňové slevy se počítá od roku 2017. K valorizaci penzí dochází průběžně, důchody se mají dále zvyšovat i v roce 2017. Rozpočet na rok 2017 počítá i s náklady na vyšší platy všech státních zaměstnanců.

Většinový systém existuje v USA pro volby do nejvyšších ústavních orgánů po více než dvě staletí. Nehodnotíme, zda tento systém funguje úspěšně, ovšem je pravdou, že poslanci hnutí ANO zavedení jeho podoby v ČR doposud nenavrhli.

Většinový volební systém funguje ve volbách do nejvyšších ústavních orgánů USA (kromě Nejvyššího soudu) až na výjimky od přijetí ústavy. Většinově se volí členové Kongresu (tj. Sněmovny reprezentantů a Senátu) a prezident. Senátoři se volí přímo až od roku 1913, kdy byl schválen 17. dodatek ústavy. Do té doby volili senátory nepřímo členové nejvyšších státních orgánů.

Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo vyjádřil podporu většinovému systému, který je dle jeho názoru pro ČR nejlepší. Při případné výhře hnutí ANO ve volbách by se jej možná pokusil prosadit. Návrh o změně volebního systému z pera poslanců ANO však zatím v Poslanecké sněmovně projednáván nebyl.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - svoboda projevu je skutečně zaručena článkem 17 Listiny základních práv a svobod, když konkrétně v odstavci 1 stanovuje, že „svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“, nicméně zatím není možno ověřit, zda je návrh protiústavní.

K rozporu navrhované novely trestního zákona, která by měla hanobení prezidenta republiky zavést jako trestný čin, se vyjadřují někteří politici s názorem, že by se o porušování Ústavy ČR jednalo. Konkrétně to byli kromě Jaroslava Faltýnka i Miroslav Kalousek (taktéž v Otázkách Václava Moravce) či Andrej Babiš.

K ústavnosti trestného činu hanobení parlamentu, vlády a Ústavního soudu se totiž již vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 43/93, v němž shledal dotčenou úpravu protiústavní. Vytýkal jí zejména vágnost pojmu ustanovení a rozpor s čl. 4 odst. 4, čl. 17 odst. 4 LZPS a čl. 10 odst. 2 EŮLP, neboť bylo nepřiměřeně a zbytečně zasaženo do svobody projevu.

S tímto názorem souhlasí ústavní právník Jan Kysela ve svém vyjádření pro Český rozhlas, když říká:

„Pomineme-li, že ho považuji za zbytečný, překvapivý, což už jsem říkal, tak podíváme-li se do toho, jak vypadá, a podíváme-li se na to, o jakém textu měl možnost ústavní soud počátkem 90. let rozhodovat, přičemž ten tehdejší text hanobení prezidenta republiky, Parlamentu nebo Ústavního soudu shledal jako protiústavní, tak nemám pocit, že by tenhle text měl obstát. Takže za prvé je tam tedy asi možné říct, že Ústavní soud se k tomu už jednou vyslovil, takže máme v ruce nějaké autoritativní vodítko. A i kdyby se k tomu konkrétně Ústavní soud v minulosti nevyslovil a brali jsme v potaz jenom celkové tendence jeho judikatury ve vztahu ke svobodě projevu, tak i z tohoto prostého důvodu by byl ten návrh silně pochybný, ústavně pochybný, protože evidentně svobodu projevu podvazuje a má potenciál podvazovat i politickou soutěž po pravdě řečeno.“ K navrhované novele se vyjádřili také bývalí soudci Ústavního soudu Eliška Wagnerová a Stanislav Balík. Ti však nemluví o protiústavnosti, ale o absenci funkce návrhu, respektive o zbytečnosti ustanovení.

Na základě textu Listiny základních práv a svobod a výše uvedeného odůvodnění ke zmíněné protiústavnosti, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Skupina 64 poslanců (.pdf, str. 4–5) v čele s komunistickým poslancem Zdeňkem Ondráčkem navrhla 15. listopadu novelu trestního zákoníku, která přidává trestný čin hanobení prezidenta republiky. Za takový trestný čin by byla trestní sazba až jeden rok. Jedná se především o poslance stran KSČM, ČSSD, Úsvit a hnutí ANO.

Již od druhého dne postupně začala podpora mnoha poslanců opadat. Svou podporu stáhlo např. hnutí Úsvit – Národní koalice. Marek Černoch to odůvodnil tím, že návrh zákona původně počítal s trestem pro hanobení státních symbolů, nikoli svobody slova. Předsednictvo hnutí ANO se proti tomuto návrhu také ohradilo. Poslanci hnutí chtějí podpis vyjadřující podporu stáhnout a zároveň se dle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka rozhodla vít zpět svůj podpis i skupina poslanců ČSSD.

Pokud se dále zajímáte o tuto kauzu, Demagog.cz se jí podrobně věnoval ve svém výroku dne z 16. listopadu.

Jak již název napovídá, strana TOP 09 vznikla v roce 2009, konkrétně 26. června. Předsedou strany je Miroslav Kalousek. Hnutí ANO 2011 bylo oficiálně registrováno dne 11. května 2012 a za svého předsedu si zvolilo současného místopředsedu vlády Andreje Babiše.

Hnutí ANO 2011 bylo založeno o tři roky později než TOP 09, proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Program jednání schvaluje na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny celá Poslanecká sněmovna v hlasování. Na každé schůzi je navržen program, který může libovolný poslanec navrhnout, doplnit či upravit.

Do programu schůze je zařazována vládní legislativa a opozice má možnost využívat tzv. opozičních okének, kdy každá strana může zařadit k jednání jeden svůj návrh zákona. Jde ovšem o značně limitovaný prostředek, resp. počet návrhů.

Uveďme např., kolik návrhů zákonů předložil Miroslav Kalousek jako lídr jedné z opozičních stran a kolik jich koalice připustila na jednání. Předseda TOP 09 je spolu/autorem celkem 18 návrhů (k 21. listopadu 2016) zákonů. Z nich Poslanecká sněmovna projednala polovinu - tedy 9.

Jde ovšem o počty z celého volebního období. Vládní koalice funguje od února 2014 a od té doby Kalousek předložil celkem 11 návrhů. Z nich se poslanci zabývali jen dvěma z nich. Jeden zamítli, další pak prošel do druhého čtení, nicméně jde o návrh (ochrana zvířat proti týrání), který předložili poslanci napříč spektrem. Uveďme, že nejstarší Kalouskem podaný návrh leží v Poslanecké sněmovně již dva a půl roku.

Na příkladu Miroslava Kalouska lze tedy doložit, že vládní koalice návrhy zákonů z dílny TOP 09 na program jednání skutečně příliš nepřipouští. Dodejme, že Kalousek v tomto není výjimkou, podobně bychom mohli argumentovat u dalších poslanců TOP 09. Např. poslanec Ženíšek podal 17 návrhů a jednalo se od nástupu současné koalice o šesti z nich. Poslanec Plíšek pak přeložil 21 návrhů a jednalo se pouze o čtyřech - je třeba navíc vzít v úvahu, že tři z těchto čtyř návrhů spolupředložili i vládní poslanci.

Některé návrhy TOP 09 se na jednání Poslanecké sněmovny dostanou, jde ovšem o jejich významnou menšinu. Navíc jsou to nezřídka předlohy, které poslanci Kalouskovy strany spolupředkládají i s poslanci vládních klubů.