Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok zřejmě reaguje na první přímý útok USA na jednotky Syrské republiky Bašára Asada během probíhající syrské občanské války, který se uskutečnil v brzkých ranních hodinách dne 7. dubna 2017.

Letecká základna Al-Shayrat v provincii Homs měla být podle USA místem, z něhož měl být veden údajný letecký chemický útok na město Khan Shaykhun 4. dubna 2017. V současné době je pozadí útoku stále v šetření speciální mezinárodní komise OSN a OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Samotná OPCW jen prokázala ve své zprávě ze dne 30. června, že na místě útoku byl použit nervový plyn sarin.

Dle mluvčího amerického ministerstva obrany měl být tento útok na Al-Shayrat proporční odpovědí na akce Asadova režimu a měl sloužit především k odrazení od budoucího používání chemických zbraní. Podobně vyznívá i samotné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa několik hodin před samotným útokem. I vzhledem k jednostrannosti a symboličnosti útoku na leteckou základnu americká administrativa potvrdila, že informovala své ruské protějšky o zahájení úderu, jak potvrzují slova tiskového mluvčího ministerstva obrany USA:

Russian forces were notified in advance of the strike using the established deconfliction line.

Dle vyjádření vrcholných představitelů Trumpovy administrativy - ministra zahraničí Tillersona a poradce pro národní bezpečnost McMastera ale nedošlo ze strany prezidenta Trumpa k informování vrcholných ruských představitelů včetně prezidenta Putina o plánovaném útoku. Také bylo potvrzeno, že útok pomocí střel s plochou dráhou letu byl na spodní hranici nebezpečnosti uvažovaných kroků a že samotný útok měl jen omezené cíle.

Vzhledem k výše řečenému, především avizovanému informování ruské strany a omezenosti cílů a prostředků k útoku, nebylo překvapením, že média potvrdila znovupoužívání základny syrským letectvem již několik dní po útoku i přes poměrně zásadní poškození některých částí základny.

Obrázek ukazuje místa zásahů americkými raketami na základně Al-Shayrat 7. dubna 2017.

Zdroj: ISI

Vzhledem k tomu, že vyšetřování ohledně chemického útoku ještě neskončilo, je zavádějící hodnotit míru a možnosti, které vedly prezidenta Trumpa k zahájení raketového útoku na leteckou základnu Al-Shayrat. Faktem zůstává, že útok proběhl, ale vzhledem k výše popsaným faktorům nezpůsobil zásadní a dlouhodobé škody na funkčnosti letiště, natož aby snížil možnosti Asadova režimu provádět letecké útoky.

Pravda

Opoziční poslanecké návrhy jsou v tomto období vládní většinou skutečně často nepřipouštěny k projednání na plénu Sněmovny a odsouvají se dále, aniž by vůbec vstoupily do prvního čtení. Jako příklad uveďme návrhy předsedy TOP 09 Kalouska, u nějž jsme podobný výrok již ověřovali.

Přestože koalice častěji projednává vládní návrhy, do programu schůze vždy zařadí i několik norem z řady návrhů opozice. Jde ovšem o tzv. opoziční okénko, kde na základě domluvy nechá koalice projednat i několik málo návrhů z řad opozičních subjektů.

Na poslední 55. schůzi tedy poslanci hovořili například o změně zákona o Ústavním soudu z pera poslanců TOP 09 nebo o návrhu zastupitelstva Libereckého kraje. Na 54. schůzi se zase zabývali vydáním zákona proti terorismu. Celkově jde o zlomek ze všech podaných návrhů.

Návrh na zdanění církevních restitucí byl poslancům rozeslán 11. března 2016, vláda se však na postoji k zákonu nedohodla. Poprvé se měl projednávat na 47. schůzi (bod 185) Sněmovny, po uplynutí dalších devíti jednání však dosud na schváleném pořadu nebyl. Většina poslanců jej na jednání schůze zatím nezařadila, a je tak fakticky odsouván.

Pravda

V červenci roku 2016 vznikla v rámci velvyslanectví v Tel Avivu pozice atašé pro oblast vědy, výzkumu a inovací v Izraeli. Tuto pozici zastává Delana Mikolášová.

Úkolem vědeckého diplomata v Izraeli je zajišťovat pořádání mezinárodních konferencí, veletrhů a reprezentačních akcí pro české a izraelské vědce a podnikatele.

Delana Mikolášová považuje za svůj cíl zejména podpořit vznik česko-izraelských výzkumných programů v oblastech s výzkumným a komerčním potenciálem, především v oblasti biotechnologií, nanotechnologií, IT a strojírenství.

Pravda

Minimální mzda se zvýšila od roku 2014 z 9 200 korun na současných 11 000 korun. Vláda již ale schválila další zvýšení od 1. ledna 2018 na 12 200 korun. Zároveň se také dařilo zvyšovat podíl (.pdf, str. 3) minimální mzdy na průměrné mzdě, který se v současné době pohybuje nad 37 %.

Pravda

Výzkum společnosti Behavio (rozkliknout bublinu SZ, záložka „demografie“), zveřejněný na konci srpna tohoto roku, se zaměřuje na popis volebního potenciálů jednotlivých subjektů. Oproti jiným výzkumům zveřejňuje i demografické a další charakteristiky příznivců stran a hnutí.

Pokud se podíváme na data Zelených, tak z voličů, kteří zvažují právě podporu této strany (resp. jsou pro ni rozhodnuti), je 64 % žen.

TNS AISA ve spolupráci s Českou televizí spolupracuje na projektu Trendy Česka, který mapuje volební preference a názory respondentů na klíčová témata ve společnosti. V jednom ze svých výzkumů přišli s tvrzením, že pohlaví hraje jen minimální roli, výrazný rozdíl je skutečně u Strany zelených, kterou podporují více ženy.

Pravda

Miloš Zeman svou kandidaturu oficiálně ohlásil na tiskové konferenci 10. března.

Zdroj: ČTK

O den dříve na Hradě ovšem uspořádal večírek pro své podporovatele, během nějž přítomným oznámil, že se bude opětovně ucházet o post prezidenta. Tyto informace pochopitelně z Hradu unikly na veřejnost a právě na ně Horáček reagoval. Konkrétně na svém Facebooku zveřejnil následující status:

Je tedy pravdou, že Horáček reagoval na Zemanovo ohlášení kandidatury bezprostředně, zatímco v předchozím období byl spíše zdrženlivý.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných zdrojů z obchodního rejstříku a informací pořadu Reportéři ČT. Z těchto zdrojů vyplývá, že Spolana nakoupila akcie Agrofertu za 400 tisíc korun a prodala je později Andreji Babišovi za 2,5 milionů korun. Podle některých odhadů však tato částka byla podhodnocena vzhledem k hodnotě firmy. S tím pracuje analýza ČSSD (.pdf, otázka 21, str. 35) a také se to objevuje v některých mediálních výstupech (níže), na což Babiš reaguje právě tímto prohlášením. Sami nedokážeme posoudit, zda byla částka přiměřená, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Společnost Agrofert, spol. s r.o. založil Andrej Babiš v roce 1993. V roce 1994 pak byla převedena na akciovou společnost Agrofert, a.s. Podle zápisu z mimořádné valné hromady konané 2. prosince 1996 byly tehdy majiteli akcií společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment AG (260 ks akcií, 65 %), Spolana, a.s. (40 ks akcií, 10 %) a Duslo, a.s. (100 ks akcií, 25 %). Jednotlivé akcie měly nominální hodnotu 10 000 Kč. Podle obchodního rejstříku předtím došlo k navýšení základního kapitálu společnosti k 2. květnu 1995 z jednoho na čtyři miliony korun zvětšením počtu akcií ze 100 na 400 kusů. Bohužel nejsou k dispozici dokumenty, které by ukazovaly původní rozdělení akcií nebo zdůvodňovaly, proč a jak k tomuto navýšení došlo.

Jisté však je, že po tomto navýšení společnost Spolana držela 40 kusů akcií v celkové nominální hodnotě 400 tisíc korun. V roce 1997 došlo k dalšímu navýšení základního jmění z vlastních zdrojů. Na základě rozhodnutí valné hromady se tak nominální hodnota každé akcie zvýšila z původních 10 tisíc na 300 tisíc korun. Podíl Spolany by se pak navýšil na 12 milionů korun. V účetní závěrce za roky 1998 (strana 12) i 1999 (strana 88) však Spolana stále uvádí nominální hodnotu podílu ve výši 400 tisíc korun. V listopadu 1999 byly akcie prodány.

V roce 1997 společnost nechala znaleckým posudkem ocenit tři ze svých čtyř divizí (Průmyslová hnojiva, Agrochemikálie, Zemědělské produkty a dovoz surovin). Tyto divize byly souhrnně oceněny na 620,7 milionů korun (strana 21), respektive na 616,68 milionů korun (strana 78), a následně převedeny na společnosti Agrofert Holding, a.s. Za převádějícího i nabyvatele tehdy jednal Ing. Andrej Babiš z pozice předsedy představenstva obou společností. Sbírka listin společnosti Agrofert Holding, a.s. nebyla dosud digitalizována a dokumenty tedy nejsou dostupné online. Podle výpisu z obchodního rejstříku měla firma akcie na jméno, jako jediný akcionář je od roku 2002 zapsaná společnost Agrofert, a.s. V roce 2004 společnost zanikla sloučením s AGFTRADING, a.s., což byl tehdejší název pro současný AGROFERT, a.s.

Pořad Reportéři ČT pátral, kdy a jak nabyl Andrej Babiš akcie společnosti Agrofert. Uvádí, že v roce 2001 držel Andrej Babiš sám 35 % akcií Agrofertu, dalších 10 % pak vlastnil prostřednictvím společnosti Agroter a mezi vlastníky najdeme také společnost Ameropa, která vlastní 45 % společnosti.

Podle pořadu Reportéři ČT koupil Andrej Babiš 10 % akcií Agrofertu od společnosti Spolana v roce 1999 za přibližně 2,5 milionů korun. Podle Ladislava Mejzlíka, děkana Fakulty financí a účetnictví, je tato suma podhodnocená jak vzhledem k nerozdělenému zisku Agrofertu, který v té době tvořil více než 50 milionů korun, tak s ohledem na výše uvedené posudky, jež firmu oceňují na více než 600 milionů.

Pravda

Projekt Čapí hnízdo byl realizován v letech 2008 až 2010 za podpory 50 miliónů korun pocházejících z ROP Střední Čechy. Konkrétně se jednalo o rekonstrukci starého statku ke kterému bylo přistavěno i dnes už všem známé Čapí hnízdo, jenž slouží jako jízdárna nebo prostory pro prezentaci. Celý areál má sloužit jak pro veřejné akce, tak pro individuální relaxaci, která je možná díky sportovnímu zázemí, ubytovacím prostorům nebo početné skupině chovaných zvířat.

S celým areálem je spojený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. V posledních letech probíhají spekulace o způsobu, jakým se farma dostala k dotaci 50 mil. korun.

Je tak možné, že Andrej Babiš, dle magazínu Forbes 2. nejbohatší Čech, nepřímo získal dotaci, která byla určena malým a středním podnikatelům. V srpnu 2017 byl Policií ČR podán návrh Poslanecké sněmovně o vydání Andreje Babiše a jeho blízkého spolupracovníka a poslance za ANO Jaroslava Faltýnka, aby se mohl celý případ detailně prošetřit.

Peníze, které šly na podporu Čapího hnízda, pocházely z Regionálního operačního programu Střední Čechy a měly financovat rozvoj cestovního ruchu. Farma Čapí hnízdo pak využila konkrétně výzvu č. 4 – oblast podpory 2.1. Jak lze dohledat, Čapí hnízdo bylo spolufinancováno z veřejných zdrojů. Z 50 mil., ze kterých se dotace skládala, bylo 42,5 mil. z pokladny Evropské unie a dalších 7,5 mil. ze zdrojů ČR. Financování, jak správně tvrdí Tomio Okramura, bylo z veřejných zdrojů.

Tomio Okramura dále tvrdí, že finance byly určeny pro malé a střední podnikatele. Zmíněná výzva č. 4 (.pdf, str. 3) byla opravdu určena pro podnikatele, kteří jsou z pohledu zákona považováni za malé nebo střední. Podle kritérií (.pdf, str. 1), jež vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu, nelze brát Agrofert ani Andreje Babiše jako subjekty, které by v době žádosti o dotaci splňovaly definici malého či středního podnikatele. Holding Agrofert je jedním z největších zaměstnavatelů ČR.

Dodejme, že Andrej Babiš odmítá, že by peníze šly přímo jemu, a za původce projektu označil v projevu před poslanci část své rodiny. Není také jasné, zda se dopustil nezákonného jednání, samotná žádost policie ani potenciální trestní stíhání toto neříká. Celá věc je záležitostí dalšího šetření příslušných orgánů.

Zavádějící

Podle Pavla Teličky chybí školství absolventi technických škol a kvalifikovaní pracovníci. V otázce řešení se však odkazuje na ministryni školství Valachovou (ČSSD), která příslušné reformní kroky v Otázkách VM blíže neuvedla. S ohledem na omezený časový rámec pořadu je však nutné zohlednit, že příslušné argumenty Valachová prezentovala v řadě jiných mediích. Výrok Teličky proto hodnotíme jako zavádějící, neboť spojovat absenci reformních kroků s jedním pořadem, jehož dramaturgii host ani nenastavuje, je velmi zjednodušující.

Jedním z možných řešení nedostatku kvalifikovaných pedagogů je podle ministryně Valachové zaměstnání odborníků z praxe na plný úvazek, tedy bez pedagogické kvalifikace. Tento systém v současnosti funguje ve vysokém školství. Zvažuje se proto zavedení i na středních odborných školách.

Loni ministerstvo školství zjednodušilo způsob uznávání odborné kvalifikace pro cizince i uznání kvalifikace dosažené občany ČR v zahraničí.

Už v roce 2015 uvedla Kateřina Valachová pro Rozhlas, že chce „učinit legislativní změny, abychom zlepšili podmínky a počet učitelů odborných předmětů na středních odborných školách“. Tuto ambici se pokusila naplnit reformou tzv. kariérního řádu. Celkem poslal resort do Poslanecké sněmovny v tomto období 10 zákonů (u typu navrhovatele zaškrtnout „vláda“, do zástupce navrhovatele vepsat „školství“).

Řada regionů současně nabízí studentům technicky zaměřených škol stipendia.

Zdroj: OVM; Průzkum veřejného mínění Trendy ČeskaDiskuze mezi Valachovou (ČSSD) a Münichem (expert pro projekty EU, OECD apod.), na niž se Telička odkazuje, se zabývala především platovými podmínkami pedagogů.

Valachová v debatě mluvila (9:08–9:28) o tom, že nelze jednoznačně zaručit, jestli plánované reformy povedou ke zkvalitnění školství jako takového. Uvedla však několik faktorů, jež mají na kvalitu školství vliv:

  • Optimalizace školství, o které se mluví od roku 2009, jež stojí na komunální spolupráci mezi obcemi.
  • Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách s dvouletým rozložením.
  • Školský rejstřík“, který mapuje záměry dílčích škol, u nichž následně ministerstvo posuzuje, zda je nutné danou školu podpořit a udržet. Kritičtější správa tohoto rejstříku ze strany MŠMT je podle Valachové (5:50–6:15) jednou z cest ke zkvalitnění školství.

V otázce kvalifikované pracovní síly se diskuze krátce stočila na funkci ředitele. Ten je podle školského zákona (§ 166(2)) volen komisí tvořenou zastupiteli příslušné obce a současně je politicky odpovědný starostovi obce. Výsledek konkurzu ale není podle zk. 54/2005 Sb.o konkursních řízeních závazný. Má pouze doporučující charakter.

Otázce kvalifikace ředitelů (9:45–10:20) se chce Valachová ještě věnovat. V diskuzi ale neuvedla, jakým způsobem.

Kvalita pedagogů, jak plynulo z diskuze v Otázkách VM, je podle Valachové závislá především na finančním ohodnocení. To je jeden z reformních kroků, na němž Valachová skutečně pracuje.

Zdroj: OVM

Je nepochybné, že veřejná debata o školství je často tvořena diskuzí o platech. V oblasti školství se nicméně řeší i jiné návrhy, např. kariérní řád pro učitele, podpora technického vzdělávání či regionální školství. Spojit tedy absenci těchto témat s jedním pořadem ČT, v němž vystoupila ministryně Valachová, je zavádějící.

Pravda

Případný postup zavedení společné evropské měny by byl korigován Národním plánem zavedení eura. Konkretizace přepočtu mezi českou korunou a eurem bude upravena v Obecném zákoně o zavedení eura. Portál ministerstva financí zavedenieura.cz popisuje princip zaokrouhlování detailně.

CZK → EUR. Při přepočtu korunové částky na eurovou je korunový základ dělen přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na dvě desetinná místa čili na nejbližší eurocent jako nejnižší nominále peněžní jednotky eura. Při nerozhodném výsledku, tj. končícím na třetím desetinném místě číslicí 5, je zaokrouhlováno vždy směrem nahoru.

EUR → CZK. Při přepočtu eurové částky na korunovou se eurový základ násobí přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na nejnižší národní měnovou jednotku, v případě ČR tedy na jeden haléř.

Dílčí versus konečná částka. Skládá-li se peněžní částka z více dílčích položek, je doporučováno zaokrouhlovat až konečnou hodnotu, zatímco dílčí položky mohou být uváděny nezaokrouhleně. Tímto způsobem se zabrání nekonzistencím z důvodu drobných odchylek mezi zaokrouhlováním po jednotlivých položkách a zaokrouhlením výsledné částky.
Ilustrativní přepočet korunové částky na částku v eurech:

Výchozí částka: 1500 Kč
Přepočítací koeficient (ilustrativní): 1 € = 27,6540 Kč

Správně: 1500 : 27,654 = 54,24 € (použit byl platný přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,65 = 54,25 € (použit byl zaokrouhlený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,6 = 54,35 € (použit byl zkrácený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 × 0,036161 = 54,24 € (použit byl invertovaný přepočítací koeficient)