Přehled ověřených výroků

Ve stanovách ODS (článek 3, odstavec 7, písmeno h) je definováno, že členství ve straně zaniká mimo jiné „... kandidaturou v parlamentních, krajských či komunálních volbách za jiný volební subjekt bez souhlasu orgánu strany, v jehož pravomoci je kandidaturu schválit“

Člen ODS tedy na prezidenta za jiný politický subjekt dle tohoto odstavce stanov kandidovat může.

Kandidáta ODS na prezidenta schvaluje výkonná rada. V jiné oblasti se o volbě prezidenta ve stanovách strany nehovoří. Kandidatura členů ODS není stanovami nijak limitována.

Před historicky první přímou prezidentskou volbou v roce 2013 vybrala strana svého kandidáta v prezidentských primárkách. V těch se společně utkali pozdější vítěz Přemysl Sobotka a Evžen Tošenovský.

Ministr Babiš v roce 2014 předložil Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o daních z příjmů, který obsahoval oznamovací povinnost pro příjmy osvobozené od daní. Tento návrh byl schválen a uvedená povinnost byla zapracována ve formě ust. § 38v ZDP.

V návaznosti na to vypracovalo Ministerstvo financí vzor formuláře, kterým se osvobozené příjmy deklarují. Nepodařilo se nám dohledat, že by podobná povinnost byla někdy dříve zavedena, výrok je proto v této části hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Miloš Zeman sice skutečně inklinuje podle svých knih spíše k tzv. varovné prognostice, ve které upozorňuje na možná rizika, ale tuto svou volbu nepopisuje jako win-win strategii (tedy jako strategii vedoucí jen k dobrým výsledkům pro prognostika), jak říká Pelikán.

Zeman naopak uvádí, že cílem této prognostiky je upozornit na problém a odvrátit jej tím, že se změní podmínky tak, aby se této pohromy nedosáhlo (tedy adresáti prognózy přijmou patřičná protiopatření). Explicitně pak uvádí, že nepřijde-li pohroma, před kterou prognostik varoval, „bude na vás pohlíženo s podezřením a vaše důvěryhodnost klesne“.

Miloš Zeman je autorem několika knih. V některých z nich se skutečně zabývá prognostikou, popisuje i svůj vztah k ní. V knize Jak jsem se mýlil v politice z roku 2005 současný prezident uvádí:

„Popisujete-li žádoucí budoucnost, bezesporu někoho stimulujete. Stejně tak však můžete stimulovat popisem (či spíše analýzou) nežádoucí budoucnosti. Ve veřejnosti tím vyvoláváte obrannou protireakci, která se snaží této nežádoucí alternativě zabránit. Robert Merton v této souvislosti psal o ‚ sebevyvracejících se proroctvích ' (self-defeating prophecies), která se vyslovují právě proto, aby se neuskutečnila. Postupně jsem se tak propracovával k teorii varovných prognóz, na niž jsem se v budoucích letech specializoval.Přiznejme si, že varovné předpovědi mají mimo jiné i ten půvab, že jsou atraktivní. I Dante ve své Božské komedii sugestivně popisuje peklo, méně sugestivně očistec a jeho ráj je jen nudná selanka. Druhá strana mince zahrnuje riziko, že varovný prognostik se ze své neuskutečněné předpovědi může vylhat tvrzením, že právě on zabránil její realizaci. Do určité míry do této skupiny patřily práce Hermana Kahna, jako je Přemýšlení o nemyslitelném nebo popisy možných variant třetí světové války.“ Uvádí také (str. 61–62) : „Z hlediska varovné prognostiky je daleko užitečnější – a také daleko nebezpečnější – upozorňovat politika na rizika, která se v budoucnosti rýsují, než mu malovat růžové vize. Říkal jsem tomu Kassandřin syndrom: Kassandra byla bohy nadána schopností proroctví, ale současně odsouzena k tomu, aby jí nikdo nevěřil, takže přes její varování Trojané vtáhli koně do města.Naproti tomu Pýthie poté, co se nafetovala kouřem z vonných bylin, pronášela dvojznačná proroctví (překročíš-li řeku Halys, zničíš velikou říši, ale už neřekla, že to může být i říše vlastní) a byla v obecné oblibě. Chtěl jsem být spíše Kassandrou, ovšem bez jejího prokletí, a vůbec se mi nelíbilo být Pýthií.“

V další Zemanově knize Varovná prognostika z roku 1991, která vyšla v roce 1998, se autor opět vyznává ze své náklonnosti ke Kassandře. Kromě toho uvádí (str. 18–19):

„V této knížce nás však bude zajímat opačný případ, sebezničující prognóza či proroctví. Upozorníte-li někoho, že přijde orkán a odnese mu střechu, a jestliže vám příjemce této prognostické informace dostatečně věří, začne střechu připevňovat tak, aby obstála. Tím prognó­za vyvolala novou aktivitu, v jejímž důsledku se nesplní, i když orkán přijde. Pokud se ovšem orkán nedostaví, bude na vás pohlíženo s podezřením a vaše důvěryhodnost klesne.Sebezničující, varovná prognóza zapíná zpětnou vazbu, spojující důsledky s ovlivnitelnou částí předpokladů, a to zpravidla nikoli prostřednictvím prognostika samého, ale prostřednictvím adresáta prognostické informace. Zpětná vazba vede ke změně vektoru předpokladů (v naší ilustraci například předpokladu nedostatečně zajištěné střechy, zatímco orkán je předpoklad neovlivnitelný), tím ke změně důsledků. Prognóza se sama ruší, ničí.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože ačkoliv se vláda skutečně zavázala neprodleně zahájit výběrové řízení na provozovatele mýtného systému a jako termín byl později stanoven červenec příštího roku, není jasné, jaký podíl na tomto usnesení měla ČSSD, případně zda tuto podmínku skutečně stanovila.

V srpnu 2015 ČSSD podle tiskových zpráv prosazovala trvání tendru tři roky s tím, že by mělo být co nejkratší. Zároveň ze stejné zprávy vyplývá, že na vládě bylo prosazováno, aby ještě v tomto volebním období bylo vypsáno nové výběrové řízení na provozovatele mýtného systému.

To podporuje i usnesení (.pdf) vlády z 26. srpna 2015, které v bodě 1 hovoří o urychleném zadání na provoz stávajícího mýtného systému na další tři roky a v bodě 3 konkrétně říká:

„... zahájit neprodleně po schválení koncepce uvedené v bodě 2 tohoto usnesení vládou přípravu technologicky neutrálního zadávacího řízení na uzavření smlouvy pro dodávku a provoz mýtného systému pro období po skončení účinnosti smlouvy uvedené v bodě 1 tohoto usnesení.“ Návrh na prodloužení kontraktu (předložený Ťokem) schválila (.pdf) 11. července 2016 vláda. O tom, že by tato vláda měla vypsat nový tendr, informuje i ministr dopravy Dan Ťok. Podle něj chce ministerstvo dopravy novou soutěž vypsat v červenci 2017, tedy stále ještě za volebního období stávající vlády. Zpráva se objevila současně s oznámením o výběru společnosti Kapsch jako provozovatele mýtného systému na další tři roky 29. srpna 2016

Nakolik to byla podmínka ČSSD a nakolik se za tuto skutečnost stavěli její ministři, není možno zjistit. Z veřejně dostupných zdrojů není možno identifikovat žádné vyjádření v tomto směru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Dne 20. prosince 2016 podepsali v Moskvě představitelé Ruské federace, Turecka a Íránu společnou deklaraci o řešení syrského konfliktu. V rámci poměrně úspěšného krátkodobého příměří spojeného s evakuací východního Aleppa došlo k dohodě o zahájení jednání o mírové dohodě v Sýrii.

Prvním krokem mělo být zavedení celo-syrského příměří, na kterém se dohodli zástupci Ruska a Turecka a které podpořila většina bojujících stran. Příměří, jež mělo sloužit jako předpoklad pro mírová jednání, bylo zahájeno 28. prosince 2016, ale již několik dní po zavedení byla hlášena jeho porušení, a to především ze strany režimních sil a jejich íránských spojenců. Některé opoziční skupiny dokonce hrozí, že se proto nebudou účastnit mírových jednání.

Samotná jednání, u kterých ještě nebyly zveřejněny detaily ani body programu, by měla probíhat v kazašské Astaně 23. ledna 2017. Na jednání byli pozváni zástupci OSN. Během ledna mají být pozvány i ostatní zainteresované země. Byl zmíněn Egypt, Irák, Jordánsko, Katar a Saudská Arábie. Mimo vlastní mírovou iniciativu bylo potvrzeno, že jednání se mohou zúčastnit i USA, ale až s novým prezidentem.

Otázkou zůstává účast syrské opozice, kdy je docela možné, vzhledem k účasti na posledním příměří, že byla oslovena většina opozice mimo skupiny považované organizátory za teroristické (Fronty dobytí Sýrie, ISIS a kurdské jednotky YPG). Dle posledních zpráv, právě rijádská skupina (HNC) zatím nebyla na jednání pozvána. Během posledních dní několik opozičních skupin z okolí Damašku vzalo zpět svůj souhlas s účastí na jednání z důvodu porušování příměří.

Je sice faktem, že se jedná doposud o první pokus těchto tří aktérů o podobnou iniciativu v daném prostoru. Není však pravdou, že by k dané iniciativě byly od počátku přizvány USA. Právě naopak, všechna prvotní jednání byla vedena bez jejich pozvání či konzultace. V případě budoucích jednání v Astaně byla přítomnost USA podmíněna účastí nové administrativy. Další nepravdou je zmiňovaná účast, hodnotu 60 % oslovených opozičních sil bohužel nedokážeme potvrdit, ale není známo, že by byla v současné době pozvána HNC - tedy rijádská opozice. I přes pravdivé části je celek výroku většinově spíše nepravdivý, a je tak tedy i hodnocen.

Žebříček Doing Businesssestavuje World Bank v současnosti ve 190 ekonomikách světa. Tento žebříček se zaměřuje na malé a střední podniky a přívětivost podnikatelského prostředí. Hodnotí „jednoduchost“ podnikání, právní předpisy, regulační opatření ve státě a prosazování obchodních pravidel.

Indikátor„Distance to Frontier“ měří v průběhu delšího časového období celkovou úroveň regulací v podnikatelském prostředí v dané ekonomice. Pomocí benchmarkingu zachycuje rozdíl mezi danou ekonomikou a nejlepším výsledkem v historii měření.

V tabulce uvádíme hodnoty tohoto ukazatele pro ČR. Skóre se měří na škále od 0 do 100 bodů, přičemž např. pro rok 2016 ČR dosáhla skóre 76,43 bodů, což ukazuje vzdálenost od 0 do 100. ČR je tedy vzdálena o 23,57 bodů od nejlepšího výsledku dosaženého mezi všemi zeměmi po celé měřené období. Podle tohoto indikátoru se podnikatelské prostředí v ČR zlepšuje a toto zlepšení je indikováno i do následujícího roku.

Distance to Frontier20102011201220132014201520162017Česká republika63,1967,8868,5969,7471,6675,8976,4376,71 Zdroj dat v tabulce: „Distance to Frontier“, World Bank

Ukazatel„Ease of Doing Business“ porovnává ekonomiky navzájem vůči sobě. Je složen z několika dílčích částí, které uvádíme v tabulce.

Pokud se tedy podíváme na data v tabulce, v celkovém pořadí ve srovnání s ostatními si ekonomika ČR pohoršila o jedno místo (celkově 27 oproti 26). Pokud se však zaměříme na indikátor změny „Distance to Frontier“, vidíme, že došlo opravdu k velmi malému zlepšení o 0,28 %. To znamená, že o toto číslo se výkon ČR posunul blíže k nejlepšímu výsledku v historii. Obdobně lze analyzovat i ostatní dílčí indikátory.

ČástDB 2017 RankDB 2016 RankZměna DB 2017 (Distance to Frontier %)DB 2016 (Distance to Frontier %)ZměnaZaložení podniku8188+786,8685,23+1,63Stavební povolení130126-462,7662,73+0,03Elektřina1313-90,389,99+0,33Registrace majetku3131-79,6879,32+0,36Získání úvěru3229-37070-Ochrana menšinových investorů5351-26060-Daně5353-80,6980,500,19Zahraniční obchod11-100100-Vymáhání pohledávek6867-160,3660,36-Řešení insolvence 2622-476,4276,17+0,25Celkově2726-176,7176,43+0,28 Zdroj dat v tabulce: Doing Business, World Bank

Tvrzení Petra Fialy je tak přinejmenším zavádějící, protože v některých dílčích částech si Česká republika polepšila, v některých pohoršila a to pouze ve srovnání s dalšími zeměmi. I v rámci daných indikátorů se ČR podle žebříčku objektivně lepší, byť ostatní země "rostou" rychleji.

V dubnu 2016 schválila Poslanecká sněmovna novelu (.pdf), která by rozšířila pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten by tak mohl kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky v obcích, krajích a ve firmách, kde mají obce, kraje či stát podíl.

Následně hlasoval o této novele Senát, který ji vetoval. Horní komora zároveň vládě doporučila, aby novelu předložila znovu, avšak v souladu se svým programovým prohlášením souběžně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Poslanecká sněmovna, jíž byl návrh vrácen Senátem, jeho veto podpořila a zákon nepřijala potřebnou většinou.

Celý proces projednávání novely zákona o NKÚ v obou komorách Parlamentu lze nalézt na webu Poslanecké sněmovny zde.

Přestože je Turecko členskou zemí NATO, tak se netají snahou omezovat svobodu slova a věznit novináře či soudce. KSČM ani Vojtěch Filip se však k problému věznění nevyjádřili, řeší spíš otázku členství v NATO či válečné konflikty s Islámským státem.

V červenci 2016 se v Turecku pokusila armáda o puč. Neúspěšně. Podle CNN se Prezident Erdogan po tomto kroku rozhodl zatknout 1684 státních zástupců a soudců a 1019 členů policie. Odvoláno bylo 2745 soudců. Celkem bylo zadrženo přes 35 tisíc osob.

To se dotklo i 24 medií, jimž byly odebrány licence. Turecká vláda má s novináři dlouhodobý problém. Poslední data Evropské federace novinářů z 23. listopadu 2016 ukazují, že v Turecku je vězněno 121 novinářů. Toto číslo od minulého měsíce vzrostlo o 20 případů.

Turecko se ovšem svým postojem k nezávislým novinářům netají, proto je počet zmizelých novinářů nízký. Od roku 1982 zmizelo 53 novinářů napříč světem. Většina zmizení se odehrála v sousedních zemích Turecka: Sýrie (6) a Irák (8). Ačkoliv řada případů uvádí, že zmizelí cestovali do Turecka, kam se už nedostali. V Turecku je znám od roku 1994 případ Nazım Babaoğlu.

V pátek 9. prosince 2016 zveřejnilo ministerstvo dopravy svoji zprávu o stavu situace problematických úseků dálnice D8. Tento materiál by měla projednat vláda ve středu 14. prosince 2016 na svém zasedání.

V rámci dostavby dálnice D8 jsou plánovány po uvedení do provozu dne 17. prosince 2016 ještě tyto projekty (. pdf, str.7–8):

• Projekt geotechnického monitoringu, část 7 - území sanovaného sesuvu km 56,300–56,500.
• Estakáda Prackovice, změna „f“ - zajištění opěry OP1 část 700 - zemní kotvy a injektáž.
• A101 - hlavní trasa, měna „v“ - pilotová stěna u A210 - ZBV38
• Projekt geotechnického monitoringu, část 8 - stavební objekt SO A 210. Dálniční most estakáda Prackovice.

Dále by měly probíhat práce na objektech v okolí dálnice, které nebudou mít vliv na zprovoznění stavby. Materiál uvádí jako příklad dostavbu dvou přejezdů dálnice, vegetační úpravy či úpravy vodoteče (. pdf, str. 9–10).

Samostatnou kapitolou je i pokračující geologický a hydrologický monitoring. Současný stav je popsaný v předkládaném materiálu. Pokud jde o budoucí monitoring, zpráva zmiňuje jen nutnost zajištění projektu monitoringu a nepopisuje detaily. Z předchozí zprávy ministerstva dopravy týkající se D8 vyplývá, že je v přípravě vypsání veřejného řízení na tento kontinuální monitoring po konci roku 2016 (. pdf, str. 7).

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Po uvedení dálnice D8 do užívání budou i nadále pokračovat dokončovací práce v okolí, včetně sanačních a stabilizačních projektů. Dle materiálů ministerstva dopravy je v tento okamžik patrná snaha zajistit kontinuální monitoring problematických geologických úseků dálnice, přesto však zatím nejsou k tomuto účelu upřesněny žádné detaily a nebylo vypsáno výběrové řízení.

Babiš s návrhem na změnu v reverse charge přišel již v červnu 2014, Evropská komise vyjádřila svůj návrh na konci roku 2016. Návrh se týkal změny v daňové povinnosti - u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. EK v prosinci 2016 představila návrh, Babiš proti němu ale měl výhrady.

Evropská unie předložila v dubnu 2016 Akční plán týkající se změn DPH. One stop shop systém spočívá v jednotném výběru a správě daní. „Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů,“ uvádí tisková zpráva z dubna 2016.

Současný systém funguje tak, že jsou přeshraniční transakce osvobozeny od DPH. Firmy tak DPH nefakturují a prodávají za cenu bez DPH. DPH se až poté přidá k ceně a platí se ve státě, kde byl produkt nebo služba koupena. Nově by přeshraniční transakce měla být zdaněna tak, že se DPH zaplatí v původní zemi, tento stát následně tuto částku převede do státní pokladny země, ve které bylo za zboží/službu zaplaceno (.pdf, str. 2 a 3). DPH by tak fakturovaly všechny firmy, u nichž by docházelo k přeshraničním obchodům. Jedná se o návrh o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti DPH z prosince 2016.