Přehled ověřených výroků

Europoslanci tlačili na ostatní orgány EU prostřednictvím usnesení, která se týkaly zavedení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Evropský parlament (EP) totiž nemůže navrhovat zákony, nicméně může k iniciativám vyzývat ty orgány, které navrhovat zákony mohou. V dubnu 2014 tak učinil skrze usnesení (.pdf, str. 12), ve kterém uvedl, že: „vnější hranice schengenského prostoru by měly být do budoucna hlídány za podpory evropské pohraniční stráže“. Na hlavní navrhovatele zákonů, Evropskou komisi, naléhal také ve svém usnesení (.pdf, str. 5) ze dne 6. července 2016, kde požaduje po komisi zajištění rychlého zahájení činnosti pohraniční a pobřežní stráže.

Poté, co komise předloží návrh zákona, EP se angažuje při formulování jeho konkrétní podoby. Koncem června tak výbor EP pro občanské svobody schválil vyjednávací mandát k návrhu posílení kontrol na vnějších evropských hranicích. Poslanci v něm podpořili zavedení povinných a systematických kontrol občanů EU.

Usnesení a práce EP v legislativním procesu dokazuje, že EP podporuje posilování vnějších hranic EU. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

V červnu 2011 proběhlo první čtení vládního návrhu občanského zákoníku. Vojtěch Filip zde vystoupil s krátkým příspěvkem. Uvedl:

"Vážená paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já bych opravdu klidně bez ideologického trička diskutoval na téma občanský zákoník, ale to by to úvodní slovo a slovo zpravodaje nemohlo být ideologické. Protože my jsme tu neslyšeli nic jiného než ideologické zdůvodnění novely. Po 50 letech nikdo nezpochybňuje, že je potřeba rekodifikace. Nikdo to nezpochybnil, ale prosím vás, jestli ministr spravedlnosti řekne, že není jiná cesta, tak i Švejk měl dvě."

Během rozpravy v 2. čtení návrhu a ani během jednání ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, který tento důležitý zákon projednával, nevystoupil Filip ani jednou.

Při třetím čtení v listopadu se přihlásil Vojtěch Filip s návrhem k opakování druhého čtení, jelikož dle něj na expertních poradách nebyl zákon dostatečně projednán. Dle jeho slov vzhledem k důležitosti tohoto zákona a předpokladu, že bude platit desítky let, mu opakování druhého čtení neuškodí. Sám také uvedl, že je připraven chodit na expertní jednání, což do té doby nečinil.

"A já slibuji, že pokud to opakované druhé čtení bude, na expertní porady budu chodit. Ale já jsem opravdu nepočítal, že ústavněprávní výbor nařídí expertní porady už od července a srpna. Já jsem měl svůj program a kontrolní výbor také nezahálel."

Jelikož návrh na vrácení do 2. čtení neprošel, hlasoval Vojtěch Filip stejně jako všichni poslanci KSČM proti občanskému zákoníku.

K transparentnosti prostředí, které zákon vytváří, se za celou dobu projednávání návrhu Filip nevyjádřil. Stejně tak to od něj nezaznělo během jednání výboru, těch se totiž neúčastnil.

KSČM se v roce 2012 i po volbách v roce 2013 snažila odsunout účinnost tohoto zákona, zdůvodňovala to však především rozsáhlostí celého zákona. V prodloužené tzv. legisvakanční lhůtě by si tak mohly dotčené subjekty (soudci, advokáti, notáři atp.) lépe a podrobněji zákon nastudovat. Zdůvodnění však (poměrně pochopitelně) směřuje k pouhé rozsáhlosti zákona, k transparentnosti či přehlednosti prostředí, které měl vytvořit, nepadly ze strany KSČM žádné výtky.

Původní záměr KDU-ČSL skutečně počítal se zavedením EET pouze pro plátce DPH. Po odmítnutí koaličními partnery se tak alespoň snažili o zmírnění zákona na vládě i v Poslanecké sněmovně.

V dopisu adresovaném Bohuslavu Sobotkovi ze září 2015 shrnuje vicepremiér Bělobrádek postoj KDU-ČSL k připravovanému návrhu zákona o EET. Zde explicitně uvádí, že „za vůbec nejlepší považuje stanovení povinných subjektů na základě platby DPH, kde je okruh plátců zcela jasně definován, což vylučuje možnost daňové optimalizace ve snaze vyhnout se EET (.pdf, str. 4).“ Tento původní návrh byl koaličními partnery odmítnut.

Návrh, aby se EET týkalo jen plátců DPH, podal liberecký hejtman Půta (STAN). Babiš toto omezení odmítal s tím, že není možné jednoduše odlišit úspěšné od neúspěšných podnikatelů a EET by tímto ztratila smysl.

KDU-ČSL pak vyjádřila požadavek postupného zavedení režimu návrhu zákona nejprve na plátce DPH a s odstupem času i na neplátce DPH. Pro živnostníky a řemeslníky se podařilo prosadit roční odklad. Právě požadavek, aby EET nepoškodila drobné a střední podnikatele, živnostníky a řemeslníky, byl jednou ze základních podmínek KDU-ČSL pro její akceptování. Dodejme, že současné nastavení EET, kdy má platit časem plošně, podpořili i poslanci KDU-ČSL včetně předsedy Bělobrádka.

Pohyb uprchlíků sleduje pravidelně a podrobně Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle dostupných dat tohoto Úřadu dorazilo z Turecka do Řecka za první týden roku 2017 po moři celkem 382 uprchlíků.

2016

(1.1.–6.1.)2016

(1.1.–11.1.)2017

(1.1.–7.1.)10 035 osob 20 744 osob

382 osob

Data za první týden roku 2016, tedy za přesně prvních sedm dní dostupná nejsou, nicméně za prvních 6 dní ledna 2016 dorazilo do Řecka 10 035 uprchlíků. Pro úplnost lze dodat, že za prvních jedenáct dní ledna 2016 se celkem jednalo o 20 744 lidí.

Údaje uváděné europoslancem Polčákem tak v zásadě odpovídají oficiálním datům UNHCR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská unie odhaduje (.pdf, str. 1) počet migrantů v Turecku na více než tři miliony. Prosincové statistiky UNHCR uvádějí, že se v Turecku nachází až 2,8 milionů Syřanů. Ministr Zaorálek má tedy v počtu migrantů pravdu.

Tvrzení, že Turci mu sdělili, že „řada Syřanů se chce vrátit zpátky, takže tím, že je tam drží, vytvářejí pro to podmínky“, však nemůžeme ověřit. Český ministr zahraničí naposledy navštívil Turecko 13. prosince, nejsou ale dostupné informace o tom, co konkrétně turečtí představitelé českému protějšku sdělili. Nelze ani doložit, kolik Syřanů se chce vrátit zpět domů.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Upozorňujeme však, že podle šetření Amnesty International Turecko vracelo až 100 migrantů denně zpět do Sýrie, čímž porušovalo mezinárodní právo. Je to rovněž v rozporu s tvrzením, že Turecko Syřany udržuje na svém území, aby se mohli později vrátit zpět do Sýrie.

V pátek 9. prosince 2016 zveřejnilo ministerstvo dopravy svoji zprávu o stavu situace problematických úseků dálnice D8. Tento materiál by měla projednat vláda ve středu 14. prosince 2016 na svém zasedání.

V rámci dostavby dálnice D8 jsou plánovány po uvedení do provozu dne 17. prosince 2016 ještě tyto projekty (. pdf, str.7–8):

• Projekt geotechnického monitoringu, část 7 - území sanovaného sesuvu km 56,300–56,500.
• Estakáda Prackovice, změna „f“ - zajištění opěry OP1 část 700 - zemní kotvy a injektáž.
• A101 - hlavní trasa, měna „v“ - pilotová stěna u A210 - ZBV38
• Projekt geotechnického monitoringu, část 8 - stavební objekt SO A 210. Dálniční most estakáda Prackovice.

Dále by měly probíhat práce na objektech v okolí dálnice, které nebudou mít vliv na zprovoznění stavby. Materiál uvádí jako příklad dostavbu dvou přejezdů dálnice, vegetační úpravy či úpravy vodoteče (. pdf, str. 9–10).

Samostatnou kapitolou je i pokračující geologický a hydrologický monitoring. Současný stav je popsaný v předkládaném materiálu. Pokud jde o budoucí monitoring, zpráva zmiňuje jen nutnost zajištění projektu monitoringu a nepopisuje detaily. Z předchozí zprávy ministerstva dopravy týkající se D8 vyplývá, že je v přípravě vypsání veřejného řízení na tento kontinuální monitoring po konci roku 2016 (. pdf, str. 7).

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Po uvedení dálnice D8 do užívání budou i nadále pokračovat dokončovací práce v okolí, včetně sanačních a stabilizačních projektů. Dle materiálů ministerstva dopravy je v tento okamžik patrná snaha zajistit kontinuální monitoring problematických geologických úseků dálnice, přesto však zatím nejsou k tomuto účelu upřesněny žádné detaily a nebylo vypsáno výběrové řízení.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, je totiž problematické popsat, jak velkou část území Libye kontroluje „centrální vláda“. Její vyjádření o rozstřílení všeho, co tam má přijet, je rovněž nedohledatelné.

Dne 3. února 2017 se vrcholní představitelé a představitelé vlád EU sešli na Maltě k neformálnímu setkání. Hlavní témata byla dvě - nelegální migrace z Libye a příprava na oslavu 60. výročí uzavření Římských dohod.

Téma nelegální migrace bylo zásadnější. Evropští představitelé se dohodli na tom, že v nejbližší budoucnosti je třeba uzavřít a kontrolovat středomořskou migrační trasu. Cíle a prostředky definovalo společné memorandum, ve kterém byla akcentována nutnost aktivněji se podílet na stabilizaci Libye skrze spolupráci s Prezidentskou radou a OSN podporovanou vládou národní jednoty (GNA).

Bohužel zaznívá kritika o schopnostech mezinárodně uznávané vlády GNA, která má velké problémy zajistit si podporu významných libyjských politických a vojenských sil. Především se jedná o rozpory s „de facto“ vládou na východě (Tobruk) - sněmovnou zastupitelů (HOR) v čele s předsedou Salehem Issou a jí loajálními vojenskými jednotkami. Zde se především jedná o semiautonomní Libyjskou národní armádu (LNA) pod velením generála Haftara. Mapa ukazuje vojenskou situaci na konci roku 2016. Zelená barva zobrazuje jednotky loajální GNA, červená barva patří jednotkám LNA a HOR.

Současná vláda GNA má problém dosáhnout důvodu svého vzniku, a to být jednotným vládním orgánem celé Libye. Obecně je ale nadále považována mezinárodním společenstvím za představitele Libye. Jak dokazuje i nedávná smlouva s Itálií, jednání mohou fungovat zcela standardně, tedy v rámci zmíněného maltského memoranda.

O novele o střetu zájmů se v Poslanecké sněmovně hlasovalo celkem třikrát. Nejprve 14. září 2016 ve 3. čtení, kdy byla schválena. Senát 19. října 2016 vrátil novelu s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. PS tuto podobu přijala. Následně však zákon vetoval prezident, který byl 11. ledna 2017 přehlasován Sněmovnou.

Daniel Herman hlasoval pro tento zákon celkem dvakrát. Ze schůze konané 14. září 2016 byl omluven a hlasování se tedy neúčastnil. Po vrácení Senátem hlasoval pro na 53. schůzi. Rovněž po vetu prezidenta hlasoval 11.ledna 2017 pro tento zákon.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože povinná zkouška z matematiky byla v polovině 19. století zavedena. Od přelomu století 19. a 20. byla ale v některých formách (ústní nebo písemné) rušena nebo upravována pouze pro některé okruhy studentů. Povinnost složit zkoušku z matematiky tak nebyla pevně nastavena. Od roku 1990 se matematika stala pouze volitelným předmětem maturitní zkoušky.

Státní standardizované zkoušky, které zajišťovaly absolventům vstup na univerzitu, se poprvé konaly v Prusku v roce 1812 a do českých zemí (jež byly součástí Rakouska-Uherska) dorazily v roce 1849 v souvislosti s Exnerovou-Bonitzovou reformou gymnázií. Podle knihy Předpisy o zkouškách dospělosti na středních školách od Josefa Bezdíčka byla maturitní zkouška od svých počátků realizována jako zkouška státní. Zavedení maturit v roce 1849 tedy mělo zajišťovat srovnatelnou úroveň všech absolventů tehdejších gymnázií.

Zkouška se skládala ze dvou částí – písemné a ústní. V rámci písemné části museli studenti mimo jiné absolvovat písemnou práci z matematiky. U ústní části pak byli mimo jiné zkoušeni také z matematiky. Takto maturitní zkoušky (.pdf, str. 25–29) probíhaly od roku 1849 do roku 1908 na gymnáziích, od roku 1872 také na reálkách.

V roce 1908 byla přijata Marchetova reforma (.pdf, str. 37), na základě které byla v roce 1909 zrušena písemná zkouška z matematiky, ústní však zůstala zachována. Tato reforma také přinesla další rovnoprávnost maturitních zkoušek na všech školách.

V roce 1939 (.pdf, str. 99) došlo ke sjednocení gymnázií a maturitní zkouška z matematiky již nebyla povinná.

V letech 1948-1953 (.pdf, str. 99) byla matematika volitelným předmětem maturitní zkoušky.

V roce 1953 (.pdf, str. 99) byla povinná ústní zkouška z matematiky na jedenáctiletých středních školách.

V roce 1960 (.pdf, str. 99) byla zavedena povinná zkouška z matematiky na středních všeobecných vzdělávacích školách se třemi postupnými ročníky.

Od roku 1965 (.pdf, str. 99) musely povinně složit zkoušku z matematiky pouze třídy zaměřené na matematiku a fyziku.

V roce 1969 (.pdf, str. 99) byla gymnázia rozdělena na humanitní a přírodovědné větve. Povinná ústní zkouška z matematiky byla pouze pro přírodovědnou větev.

Od roku 1984 (.pdf, str. 99) byly v každém krajském městě matematické třídy. Povinná zkouška z matematiky byla pouze pro tyto třídy a to jak v písemné, tak ústní formě.

V letech 1988 a 1989 (.pdf, str. 99) se konala povinná písemná maturitní zkouška z matematiky.

Od roku 1990 (.pdf, str. 99) pak byla matematika pouze jako volitelný předmět maturitní zkoušky.

V roce 2004 byla uzákoněna podoba státní maturity, která byla poprvé realizována v roce 2011. Od té doby je matematika stále volitelnou součástí maturitní zkoušky a to jak v ústní, tak písemné formě.

Vojtěch Filip patrně opomněl vznik Koncepce výstavby armády do roku 2025 (.pdf), na což jej v odpovědi upozornil Stropnický. Dokument z prosince 2025 vypracovalo a vládě předložilo ministerstvo obrany, ta jej 21. prosince 2015 jednohlasně schválila (.pdf, příp. záznam ze zasedání, bod 60, .doc). V něm je vysvětleno nejen to, jaké materiální a finanční požadavky armáda má. Ve dvou milnících (rok 2020 a 2025) jsou totiž rovněž vypočítány konkrétní kroky k dosažení cílů a u některých položek rovněž uvedeny počty nových zařízení, které by se měly pořídit (bod 4.1 a 4.2 koncepce). Přestože nejde vždy o zcela detailní popis plánovaných nákupů, nelze dát Filipovi zapravdu v tom, že by Armáda ČR v tuto chvíli neměla plán, jak peníze investovat.

K dosavadnímu plnění můžeme říct, že server E15 informoval o plánu ministerstva pořídit až stovky obrněných kolových vozidel Titus, což je v souladu s cíli koncepce (str. 19–20.) Dále také měl ministr Stropnický předložit vládě rámcovou smlouvu na dodávky munice, která má patrně řešit nedostatečné operační a pohyblivé rezervy materiálu a munice (str. 10, 13, 16, 19–20.) V plánu na příští rok je pak údajně i nákup víceúčelových vrtulníků, rovněž v souladu s koncepcí (str. 14, 19–20.) Přesné informace o stavu výzbroje však nejsou k dispozici, neboť ministerstvo tyto vydává pravidelně začátkem roku, poslední je tedy z ledna 2016.