Přehled ověřených výroků

Pravda

Prvním našim sousedem, kde dopadla přímá prezidentská volba prohrou předvolebního favorita, bylo Slovensko v roce 2014. A to konkrétně prohrou předvolebního Roberta Fica v druhém kole.

V prezidentských volbách, které probíhaly v březnu 2014, byl jasným favoritem na výhru v prvním kole předseda strany SMER a premiér Robert Fico s náskokem skoro devíti procent na druhého kandidáta Andreje Kisku (nezávislý kandidát).

Slovensko - preference (únor 2014)

Zdroj: EUROPP

První kolo sice vyhrál Robert Fico, ale následně výrazně podlehl Kiskovi v kole druhém počtem 59,38 % ku 40,61 %.

Podobně i v Polsku, kde v květnu 2015 v prvním a druhém kole prohrál úřadující prezident a do té doby suverén předvolebních výzkumů Bronislaw Komorowsky (kandidát Občanské platformy) se současným prezidentem Andrzejem Dudou (kandidát Právo a Spravedlnost). Šlo v té době o jednoho z polských europoslanců a ne o tak známou politickou figuru. V druhém kole však získal vítěz Duda 51,55% hlasů proti 48,15%.

Polsko - preference

Zdroj: EUROPP

I poslední volby v Rakousku je možné považovat jako vítězství outsiderů, když přes původně vyrovnané předvolební průzkumy, vyhrál v prvním kole 24. dubna 2016 kandidát Svobodných Norbert Hopfer (FPÖ) a z druhého místa postoupil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. První kolo bylo považováno za překvapivé vzhledem k debaklu kandidátu obou vládních stran, lidovců (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Rakousko - preference

Zdroj: EUROPP

Ani druhé kolo nebylo zcela jasné, když sice vyhrál Van der Bellen těsným vítězstvím 50,3 % hlasů, ale tento výsledek byl napaden stranou FPO a kandidátem Hopferem u rakouského Ústavního soudu. Ten dal napadené straně za pravdu a výsledky druhého kola zrušil. Druhé kolo se tedy opakovalo 4. prosince 2016. Vítězem se stal již více přesvědčivě staronový vítěz kola předchozího Van der Bellen se ziskem 53,8 %.

Pokud tedy budeme brát poslední prezidentské volby u našich sousedů, je možné tvrdit, že v případě systémů s přímou volbou prezidenta minimálně v Polsku a na Slovensku prohráli předvolební lídři na prezidentskou pozici. S trochou nadsázky je možné to samé tvrdit i v případě Rakouska, kde sice postoupili do prvního kola předvolební lídři, ale nakonec i zde vyhrál ten (Alexander Van der Bellen), který v předvolebních průzkumech byl až druhý. Vítězové nebyli vyloženě neznámí, ovšem přeci jen lze těžko srovnávat populárního premiéra Fica s podnikatelem Kiskou nebo europoslance Dudu s prezidentem Komorowskim. V tomto ohledu popisuje Fiala i tento faktor korektně.

Pravda

Premiér v Otázkách Václava Moravce uvádí, že se v této souvislosti ptal na jednání vlády ministra Ťoka, kdo bude mít informace o tom, nakolik při stavbě dálnice D8 vedoucí přes České Středohoří může být ohrožena doprava a bezpečnost obyvatel kvůli nestabilitě podloží. Odpovědí mu údajně bylo, že půjde o Ředitelství silnic a dálnic.

Ťok se i veřejně vyjádřil, že: „Dálnici zprovozníme v případě, když budeme všichni přesvědčeni, že je v pořádku. Zatím není důvod si myslet, že by tam měl být nějaký zásadní problém.“

Totéž poněkud obšírně potvrzuje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa: „Víte, příroda je mocná. Každá dálnice konsoliduje a půl milimetru konsolidace není nic zásadního. Máme to spočítané a nevidím důvod mít obavu. Každou hodinu dostáváme online výsledky měření.“

Mluvčí ŘSD dodává: „Je monitorováno sondami celé širší okolí stavby, abychom věděli nejen, co se děje přímo na stavbě. Osazené čidly máme i klíčové body stavby a každou hodinu máme online z nich aktuální měření."

Problémy ohledně podloží a sesuvu svahu se táhnou již delší dobu. Proti otevření jsou zejména geologové a akademické autority z tohoto oboru. ŘSD však dlouhodobě opakuje, že situaci sleduje a neshledává, že by hrozilo nebezpečí.

Přestože tyto výsledky měření nejsou veřejné, na základě dostupných informací dáváme premiérovi za pravdu.

Zavádějící

Objem peněz, o kterém předseda KSČM Filip hovoří, je přislíben jako součást dohody týkající se zejména spolupráce při řešení migrační krize (ověřovali jsme také zde). Dvakrát 3 miliardy eur mají být ve spolupráci s Tureckem vynaloženy na zařízení (bod dohody č. 6) pro uprchlíky v Turecku. První 3 miliardy se vynakládají nyní a poté co budou plně využity budou připraveny další tři miliardy do konce roku 2018.

Další body této smlouvy uzavřené v březnu 2016 jsou větší zapojení Turecka do zamezení nelegální migrace do Řecka, nastavení principů v jejichž rámci za každého syrského občana, který bude navrácen z Řecka do Turecka, bude jeden Syřan přímo z Turecka přesunut do EU a také znovuotevření přístupových rozhovorů či bezvízového styku mezi EU a Tureckem. V obou těchto posledních bodech je však jasně řečeno, že Turecko musí naplnit všechny zbývající požadavky.

Bezvízový styk Turecka s EU je dle Angely Merkelové podmíněn mimo jiné zrušením protiteroristického zákona, který je však dle prezidenta Erdogana potřebný. Ačkoliv Evropská komise v květnu letošního roku o podpoře hovořila, v létě už se situace změnila a vzhledem k dosavadním krokům Erdogana po neúspěšném puči v nejbližší době ke schválení bezvízového styku nedojde.

Přístupové rozhovory o členství Turecka v EU stojí na jednotlivých kapitolách, kterých je 35. Ty všechny musí kandidátská země naplnit (jinými slovy uzavřít). Turecko jich nyní má otevřeno 13 a uzavřeno 1. Rozhovory o vstupu Turecka do EU přitom začaly v říjnu 2005.

Angela Merkelová sice byla v kontaktu s prezidentem Turecka Erdoganem, avšak její vliv na zrušení víz Turků do EU není tak velký, jak Vojtěch FIlip tvrdí. Domluva mezi Merkelovou a Erdoganem může určovat pouze vztah Německa a Turecka. Dohodu EU-Turecko odsouhlasila Evropská rada, tedy skupina lídrů jednotlivých členských zemí unie. Nešlo tedy o dohodu Angely Merkelové s tureckým prezidentem, nýbrž o dohodu kompletní evropské osmadvacítky s Tureckem.

Filip tedy zavádí tvrzením, že by dohodu s Tureckem dohodlo a rozhodlo Německo o své vůli.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Andrej Babiš skutečně může z role člena vlády spolurozhodovat o dotacích a zakázkách, ať už přímo, nebo nepřímo. Fiala ve výroku popisuje, že tato možnost existuje a že je nežádoucí. V rámci hodnocení nezkoumáme, zda ministr financí ovlivňuje svým chování tendry či různé nastavení dotací, sledujeme pouze, zda jej k tomu jeho kompetence vybavují.

Samotné ministerstvo financí nemá možnost ovlivnit dotační proces, o výběru dotovaných subjektů nerozhoduje. Působnost má stanovenou jako platební, certifikační a auditní orgán.

Jakožto člen vlády má ale Andrej Babiš možnosti větší. Vezmeme za vzor koncern Agrofert, který pobírá dotace na zemědělské pozemky poskytované Státním zemědělským intervenčním fondem (prostředky EU a státu). Celkový objem dotací v roce 2015 (.pdf - str. 59) dosáhl 1,47 miliardy (jde o dotace provozní i investiční - nárokové i nenárokové).

Vláda, ve které Andrej Babiš zasedá, nařízením stanovuje podmínky a způsob čerpání těchto zdrojů. Naskýtá se tedy možnost při vyjednávání „korigovat“ podmínky poskytování dotace tak, aby byly výhodnější pro určité společnosti.

Aktuální nastavení bylo schváleno 16. března 2015 a všichni přítomní členové vlády hlasovali pro. Zda mezi nimi byl i Babiš, není možné ze záznamu určit (.doc., bod 17). Ten totiž hlasování po jménech neukazuje.

Též v oblasti veřejných zakázek je možnost, že se Andrej Babiš vyskytne ve střetu zájmů. Samo ministerstvo totiž může vypisovat veřejné zakázky a stejně tak mohou i společnosti, které ministerstvo financuje.

Byla medializována např. veřejná zakázka společnosti ČEPRO, která spadá pod ministerstvo financí. Společnosti Agrofertu v uvedené zakázce získaly 87% podíl na dodávkách paliv, tedy dvojnásobek než před nástupem Andreje Babiše do role ministra.

Dodejme však, že v rámci veřejných zakázek bývá jako kritérium úspěšnosti hodnocena cena. Zde je tak prostor člena vlády na ovlivnění zúžen. Stejně tak je v tomto konkrétním případě na místě upozornit, že v zemi neexistuje srovnatelný výrobce bionafty.

Je samozřejmě otázkou, jak velký vliv má ministr financí na zadávání veřejných zakázek u těchto „podřízených“ subjektů. V případě společností, ve kterých má ministerstvo nad 50 % podílu, ale přímo určuje personální složení řídících orgánů (dozorčí rada, představenstvo, apod.). Může tedy vykonávat svůj vliv nepřímo.

Andrej Babiš veřejně deklaroval, že v případě svého střetu zájmů ve vládě se bude u jednotlivých bodů zdržovat hlasování. V rámci hodnocení jednoho z výroků exministra Dienstbiera jsme spočítali, že v období od nástupu do vlády do 7. prosince 2015 se Babiš na vládě zdržel hlasování (resp. sám se označil, že je ve střetu zájmů) celkem 17krát.

Dodejme, že tak učinil např. u státní podpory pro biopaliva, ze které jistý profit bude mít i on sám jako majitel holdingu, jenž se pohybuje v zemědělství. Byť se v hlasování na vládě zdržel a v Parlamentu za něj návrh obhajoval ministr Jurečka, byl to úřad Babiše, který návrh připravil.

Pravda

Vicepremiér Bělobrádek mluví o tom, že předseda poslaneckého klubu hnutí ANO veřejně popisoval pozměňovací návrhy k zákonu o střetu zájmů jako nespravedlivé, a to proto, že se vztahují jen na členy vlády. Aktuálně poslanci přijali takový návrh (pocházející ze Senátu), který zmíněné návrhy rozšiřuje na všechny veřejné funkcionáře. I toto má Faltýnek kritizovat podle Bělobrádkových slov.

Předseda KDU-ČSL popisuje tento fakt korektně. Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO skutečně veřejně hovořil v březnu o tom, že má v úmyslu podat pozměňovací návrh, který změny rozšíří z členů vlády na všechny „placené politiky“. Tento svůj veřejně deklarovaný záměr opustil po čtyřech dnech, když princip označil za protiústavní. Tento názor si již podržel.

Jaroslav Faltýnek 17. března 2016 k novele zákona o střetu zájmů (resp. k pozměňovacím návrhům - konkrétně poslance Chvojky) uvedl:

Informoval jsem koaliční partnery, že připravuji pozměňovací návrh. Zatím je to moje iniciativa. Myslím si, že by bylo dobré navrhované změny rozšířit na všechny uvolněné placené politiky, tedy i například na starosty nebo hejtmany a primátory. "

Již o čtyři dny později, tedy 21. března, pak opět první místopředseda hnutí ANO veřejně komentoval původní návrh, který se má týkat pouze členů vlády, následovně:

Jde o návrh, který je na hraně ústavy, která podle článku 11 zaručuje právo vlastnit majetek.“

Veřejně vysvětlil i tuto změnu postoje. Pro Aktuálně.cz řekl, že „ten návrh jsem nepředložil. Chtěl jsem jen demonstrativně ukázat tu absurditu, kdy je snaha zákonem omezit vlastnická práva nějaké skupině lidí.“

Během projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně po jeho vrácení Senátem Faltýnek označil za protiústavní obě diskutované možnosti. Tedy jak návrh, který zapovídá vlastnění konkrétně stanovených druhů médií, pobírání dotací a veřejných zakázek pro firmu člena vlády, tak i variantu, která totéž zavádí plošně pro všechny veřejné funkcionáře. Druhá možnost nakonec Parlamentem prošla. 29. listopadu v projevu předseda poslaneckého klubu ANO v Poslanecké sněmovně uvedl:

Závěrem mi dovolte poslední větu, vyjádřit názor, že tento zákon, a je to většinový názor našeho poslaneckého klubu, ať už je to verze senátní, nebo sněmovní, je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v neposlední řadě také, jak už jsem uvedl například u dotací, i v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie.

Pravda

Společný operační štáb byl v Radě EU projednáván v roce 2011. Británie přitom návrh na založení stálého ústředí pro operace EU nepodpořila.

Velká Británie nesouhlasí se stálým operačním štábem. Nesouhlasíme s ním teď a nebudeme ani v budoucnosti. Je to pro nás červená hranice,prohlásil po jednání britský ministr zahraničí William Hague. Podle Britů by takový štáb duplikoval struktury NATO a navíc by byl finančně příliš nákladný. Británie navíc již dlouhodobě preferuje vojenskou spolupráci v NATO, a nikoli v rámci EU.

Společný operační štáb tedy VB skutečně blokovala. Mechanismus PESCO je však odlišnou formou vojenské integrace v rámci EU. Odlišuje se zejména v tom, že nezahrnuje všechny členské státy EU. Spolupráce se přitom týká pouze států, které se tak dohodly a svůj záměr oznámily Radě.

Jedná se o tzv. stálou strukturovanou spolupráci (Permanent Structured Cooperation - PESCO), kterou od roku 2009 umožňuje Lisabonská smlouva v článku č. 42, odstavec 6 (.pdf, str. 27), dále ji upravuje čl. 46 (.pdf, str. 28). V článku je uvedeno, že členské státy, které splňují kritéria, mohou po souhlasu kvalifikované většiny Rady zahájit vojenskou spolupráci, kterou dále upravuje Protokol 10 (.pdf) o stále strukturované spolupráci.

Mechanismus PESCO nebyl doposud aktivován, ale Evropský parlament 22. listopadu 2016 přijal usnesení, ve kterém vyzval členské státy, aby spolupráci v rámci PESCO zahájily.

Británie tedy skutečně nepodpořila založení společného operačního štábu a preferuje spíše spolupráci v rámci NATO. Stejně tak je pravdou, že existuje mechanismus PESCO. Výrok ministra Stropnického proto hodnotíme jako pravdivý.

Upozorňujeme však, že Británie sice blokovala založení společného operačního štábu, nijak to ale nesouvisí se spuštěním mechanismu PESCO. Ten může spustit skupina členských států po souhlasu kvalifikované většiny Rady EU. Hlas VB tedy pro jeho blokaci nestačí.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože o dani nelze říct, že by se vracela. Vláda sice schválila zmíněná opatření, neznamená to ale, že by lidem vracela daně.

Daně se vybírají stále a vláda pak tyto vybrané příjmy přerozděluje podle svých priorit, mezi které patří právě uvedené skupiny příjemců transferů. Vláda sice zavedla opatření (kontrolní hlášení, EET,...), která mají dle jejích slov sloužit k lepšímu výběru daní, jedná se však o nová opatření a není ještě možné hodnotit jejich efektivitu.

V koaliční smlouvě současné vlády na roky 2013–2017 se strany zavázaly k tomu, že nebudou měnit nastavenou výši zdanění v roce 2014 (.pdf, str. 11). Přesto je jejím cílem zvýšit příjmy státního rozpočtu.Ve smlouvě se mimo jiné hovoří například o zvýšení loterijní daně a daně z hazardu. V minulosti se dokonce Andrej Babiš zmínil o svém záměru daně snižovat.

Současné vládě se v každém roce podařilo vybrat více peněz na daních než v roce předchozím, přestože ke zvýšení daní nedošlo. Loni bylo státem vybráno přes 670 miliard korun, jak ukazují data finanční správy (.xls, list Přehled celkového vývoje).

Zdroj: Finanční správa

Současná vláda skutečně jednotlivé popsané kroky prosadila. Ke zrušení poplatků ve zdravotnictví došlo už v roce 2014. Dodejme však, že již v roce 2014 se Andrej Babiš vyjádřil, že tohoto kroku lituje: Zpětně to hodnotím jako špatně. Zrušení tohoto poplatku je teď hlavní důvod žádat peníze ze státního rozpočtu a vlastně neřešit moc úspory, které by bylo možné ve zdravotnictví najít.

Zvýšení slevy na druhé a další vyživované dítě bylo možné uplatnit již za příjmy od ledna 2015 a s dalším navyšováním daňové slevy se počítá od roku 2017. K valorizaci penzí dochází průběžně, důchody se mají dále zvyšovat i v roce 2017. Rozpočet na rok 2017 počítá i s náklady na vyšší platy všech státních zaměstnanců.

Pravda

V následujícím grafu je ukázaný vývoj a výhled strukturálního salda vládního sektoru, kde je patrné zhoršení během let 2014-2015 (nástup současné vlády, pozn. Demagog.cz), na které ale navazuje současné odhadované zlepšení v roce 2016. Toto zlepšení dle odhadů MFČR by mělo pokračovat i v letech 2017 a 2018.

Graf: Vývoj celkového a strukturálního salda vládního sektoru 2012–2018

Zdroj: MFČR (.pdf, str. 24)

Podle dat Ministerstva financí je zřetelné, že saldo se po konci Nečasovy vlády (rozpočty 2014 a dále) poměrně výrazně zhoršilo. Sobotkova vláda postupně od roku 2016 plánuje toto strukturální saldo snižovat, nicméně pořád jde i v tomto plánu o výsledky významně horší, než jakého dosáhl Kalousek v roce 2013.

Uvádíme ovšem, že toto je pouze jeden z indikátorů veřejných financí, jeho význam je dlouhodobě centrem střetu mezi současným ministrem financí a právě Kalouskem. O nakolik zásadní indikátor jde, nehodnotíme, popisujeme „jen“reálný stav v této věci.

Andrej Babiš

Pravda

Podle § 6 odst. 1 zákona o České národní bance se může ministr financí účastnit jednání rady ČNB. Podle stejného předpisu jí může také předkládat návrhy k projednání.

ČNB zveřejňuje na svém webu záznamy z jednání bankovní rady. Babiš měl právo účastnit se těchto jednání od února 2014, kdy se stal ministrem financí. Podle těchto záznamů nebyl ani jednomu jednání přítomen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Smlouvu s rakouskou firmou Kapsch podepsal v roce 2006 dřívější ministr dopravy Milan Šimonovský, který působil ve vládě Jiřího Paroubka společně se současným premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Kontrakt mezi ministerstvem a Kapschem má dlouhou historii obohacenou o několik smluvních dodatků. Jak vyplynulo z lednových slov ministra Ťoka, ten, kdo dodatky smluv uzavíral, vůbec nepočítal s tím, že by firma Kapsch mohla být v budoucnu nahrazena jiným dodavatelem. Posudky, které si resort nechal vypracovat, ukázaly, že jediná firma, která je technicky schopna spravovat, je právě rakouský Kapsch. Kontroverze vzbudily i ostatní dodatky.

Jedním z nich se v roce 2007 zabýval i antimonopolní úřad. Závěry šetření úřadu zjistily, že uzavření tohoto dodatku nebylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatel, tedy Ministerstvo dopravy ČR, se tak dopustil porušení tohoto zákona.

U dalšího z dodatků uzavřeného v prosinci 2007 ministerstvo zveřejnilo jen část dohody. Reportéři ČT později zjistili, že ta část dohody, která Kapschi přináší částku 4 mld. Kč, zůstala nezveřejněná.

Dodejme, že nelze postihnout, zda hnutí ANO, které prostřednictvím dvou ministrů kontroluje od vzniku koalice ministerstvo dopravy, vědělo o této situaci. Hodnotíme to, kdo a kdy danou smlouvu podepsal.