Přehled ověřených výroků

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vláda schválila 21. září 2016. Po meziresortním připomínkovém řízení se do novely zákona dostalo například zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy. V původním návrhu novely také bylo, aby vodní díla byla součástí koordinovaného řízení. Po hlasování vlády ale bylo schváleno, že součástí tohoto řízení budou jen některé typy staveb. Podle slov ministryně pro místní rozvoj Šlechtové, která je předkladatelkou této novely, bude muset rozhodnout Sněmovna. Podle ministryně se také objevilo zhruba sedm rozporů o kterých se hlasovalo.

Konečný návrh zákona (.pdf, str. 78) pak o vodoprávní řízení říká, že „vodní dílo lze povolit ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.“ Podle tohoto návrhu je zde tedy možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu.

Pozměňovací návrhy podané výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) pak tento odstavec rozšiřují a řeší detailněji. Podle pozměňovacích návrhů, pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Obě části tvrzení Andreje Babiše jsou pravdivé.

Podíváme-li se nejdříve na investiční výdaje od roku 2014, tedy od počátku mandátu nynější vlády, zjistíme, že se dařilo investovat v prvních dvou letech mandátu a následně čerpání investic meziročně pokleslo.

Během posledních čtyř let vláda nejvíce investovala v roce 2015, což bylo způsobeno faktem, že až do roku 2016 bylo možné dočerpávat prostředky z programového období 2007–2013 a zároveň již probíhalo nové programové období 2014–2020. Tento fakt stojí i za poklesem čerpaných investic v roce 2017, porovnáme-li totožná období za oba roky, tedy od ledna do srpna. V roce 2017 se do kapitálových výdajů promítly už jen prostředky z programového období 2014–2020.

K tomuto tématu jsme již v minulosti publikovali také podrobnější analýzu, kde jsou k dispozici údaje o kapitálových výdajích od roku 1997.

Druhá část výroku se týká čerpání finančních prostředků z ESI fondů. Při pohledu na stav čerpání je patrné, že od počátku programového období 2014–2020 vyčerpala ČR 62,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 10,6 % hlavní alokace na celé období. Vezmeme-li dále v úvahu, že jsme za polovinou programového období a máme vyčerpáno necelých 11 %, lze konstatovat, že se prostředky nedaří čerpat optimálně.

Na základě čtvrtletních zpráv (.pdf) došlo ve čtvrtém kvartále roku 2016 (v porovnání s předchozími obdobími) k výraznějšímu navýšení čerpaných prostředků, nicméně v dalších kvartálech i přes růstovou tendenci čerpané objemy kolísají.

Rusko skutečně neplní minské dohody, na bojištích stále umírají lidé.

Minské dohody jsou dokumenty, které byly vytvořeny ke zklidnění krizové situace na Ukrajině, jež začala na jaře 2014. Po obsazení Krymu Ruskem v březnu 2014 se pustily proruské a protivládní skupiny v oblasti kolem Doněcku a Luhansku do protestů proti ukrajinské vládě. Následně vyhlásily nezávislost, proti čemuž zasáhla ukrajinská armáda a situace vyústila v ozbrojený konflikt.

Na jedné straně síly stojí ukrajinská armáda a na druhé proruské a protivládní skupiny, které mají za cíl odtržení od Ukrajiny.

Po těžkých bojích byl 5. září podepsán Minský protokol, jež měl konflikt zastavit. Byl však často porušován a v lednu 2015 kompletně padl, čímž byla zahájena další fáze ozbrojených střetů. V únoru 2015 byla podepsána druhá verze minských dohod, která dodnes stále alespoň formálně platí.

Reálně se však prosazování většiny ze 13 bodů nedaří. Podle Alexandra Huga z OBSE porušily obě stany několik bodů tím, že nestáhly těžké zbraně (bod č. 2), nepropustily či nevyměnily rukojmí (bod č. 6) a pozorovatelé OBSE stále disponují pouze omezeným přístupem na území separatistů (bod č. 3, a tím pádem i bod č. 10).

Obě strany ani nezačaly dialog o způsobu provedení voleb v bojových zónách, který by byl v souladu s ukrajinským právním řádem (bod č. 4). Separatisté prozatím nebyli amnestováni (bod č. 5). Nepovedlo se prosadit plné obnovení hranic ukrajinskou vládou (bod č. 9), ani se neprovedla žádná ukrajinská ústavní reforma (bod č. 11).

Ztráty na životech vojáků i civilistů zaznamenávají obě strany konfliktu, informovala o nich na začátku února i Česká televize.

Podle Českého statistického úřadu (.xlsx, pohyb obyvatelstva) se porodnost opravdu zvyšuje, konkrétně již od roku 2013, kdy dosáhla svého minima. V roce 2016 bylo v České republice 112 663 živě narozených dětí, nejvyšší číslo od roku 2011, kdy se porodnost mírně propadla.

Musíme poznamenat, že jde opravdu o „trochu“ nárůst: přesně o 2 803 dětí. V roce 2016 se narodilo skoro 113 tisíc dětí, což je stále výrazně méně než třeba v roce 2008, kdy se narodilo přes 119 tisíc dětí.

Čeští spotřebitelé skutečně v rámci zemí EU mají jedny z nejméně výhodných cen za mobilní služby a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Následující graf ukazuje počet GB dat, který lze v různých zemích světa získat k neomezenému tarifu za 30 eur.

Zdroj: Digital Fuel Monitor

V roce 2016 byly podle zprávy Evropské komise (Final Report, .pdf, str. 35) ceny za mobilní služby v České republice o 60 % vyšší ve srovnání s průměrem EU. Česká republika se tak společně s Řeckem, Maltou, Bulharskem a Maďarskem zařadila mezi nejdražší země celé Evropské unie. Organizace dTest provedla porovnání neomezených tarifů u nás a v zahraničí. Podle tohoto porovnání lze v zásadě říct, že ceny jsou za tyto služby v České republice dvojnásobné, popřípadě za stejné peníze lze v zahraničí získat nesrovnatelně lepší služby. Například v Rakousku lze kromě neomezeného datového tarifu na volání a SMS získat i jedenáctkrát větší objem dat než u nás. Navíc za polovinu české ceny.

Následující tabulka ukazuje příklady srovnání cen a služeb v některých zemích.

Zdroj: dTest

Prezident Zeman v uvedeném výroku sám sobě odporuje, protože se současnou britskou královnou Alžbětou II. se setkal doposud pouze dvakrát, nikoliv třikrát. Výrok je tedy hodnocen s výhradou k úvodní formulaci, z logiky celého vyjádření však vyplývá, že popisuje frekvenci svých setkání korektně.

Poprvé se tak stalo v roce 1996 při příležitosti setkání britské královny s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem, kdy byl Zeman předsedou ČSSD.

Podruhé se Miloš Zeman (již ve funkci prezidenta České republiky) setkal s královnou Alžbětou II. v červnu 2014 v Normandii na oslavách 70 let od spojeneckého vylodění v roce 1944. Jak však vyplývá z veřejně dostupných zdrojů, v tomto případě se nejednalo o oficiální setkání státníků, oba se pouze účastnili téže společenské události. Jednalo se tedy o setkání s mnoha dalšími světovými státníky, nikoliv o soukromé setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. Nelze navíc doložit, že by český prezident s britskou panovnicí v rámci této události hovořil.

Zdroj: Hrad.cz

K aktuálnímu - a také oficiálnímu - setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. má dle tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky dojít tento pátek, tedy 16. června 2017. Setkání bude mít podobu audience, dle informací na webu Buckinghamského paláce se tak bude jednat o soukromou schůzku královny s jejími hosty.

K pokusu o co nejrychlejší projednání zákona se vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka. Poprvé pro ČTK již 3. března 2017 po jednání Poslanecké sněmovny, kde bylo dosaženo dohody na snížení lhůt projednávání novely v jednotlivých výborech z 60 na 20 dnů.

Podruhé pak premiér dohodu o snížených lhůtách potvrdil 8. března 2017, a to dle tiskového vyjádření MPO takto:

„Díky dohodě, kterou jsem dosáhl se všemi zástupci parlamentních stran, by se měla novela projednat v Poslanecké sněmovně s podstatným zkrácením lhůt. Je to důležité, protože čím dříve novela začne platit, tím dříve budou mít zákazníci lepší postavení a lepší služby“

Zásadní změnou v novele je například podpora technického standardu DVB-T2, ale také změna ve prospěch ochrany spotřebitele v případech jako je přenositelnost čísel či úpravy týkající se možnosti jednostranných změn ve smlouvě a jejich oznámení, včetně možnosti odstoupení od smlouvy.

Z výroků premiéra Sobotky je patrné, že bylo navrženo a předběžně potvrzeno, že se novela bude projednávat se zkrácenými lhůtami, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Polsko v únoru oznámilo, že během následujících voleb předsedy Evropské rady nepodpoří znovuzvolení Donalda Tuska. Konkrétní osobu pak navrhlo 4. března, a to europoslance Jacka Saryusze-Wolského.

Co se Angely Merkelové týče, ta současného předsedu Evropské rady veřejně podpořila o tři dny později, tedy 7. března.

Pro posouzení pravdivosti výroku je tak zásadní období mezi 4. a 7. březnem. Snažili jsme se proto dohledat, kteří z předních politiků členských států se k volbě europoslance Saryusze-Wolského vyjádřili.

Již od ohlášení kandidatury nenašel europoslanec Saryusz-Wolski mezi členskými státy EU téměř žádnou podporu. Francouzský prezident od počátku podporoval Donalda Tuska, toto pak potvrdil 6. března. Stejného názoru byl nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders - polského protikandidáta též odmítl. Takto se vyjádřil i český ministr Lubomír Zaorálek.

Angela Merkelová na kandidaturu Jacka Saryusze-Wolského reagovala během několika dnů.

O tom, že jednání týkající se zákona o elektronických komunikacích by mělo být prvním bodem dubnové schůze Poslanecké sněmovny, referují média (za všechny Novinky.cz). Ta popisují vyjádření Bohuslava Sobotky po jednání se zástupci stran, na němž k dohodě mělo dojít.

Reálně je pro schválení programu zapotřebí většina přítomných poslanců, kterou obvykle představuje zejména vládní koalice. Byť jde zřejmě o dohodu širší, je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť jistá domluva na projednání existuje. Zda bude skutečně takto naplněna, se ukáže na zmíněné schůzi.

Odvolací soud v rozsudku skutečně připustil, že z některých Peroutkových textů lze vyvodit kritický závěr, že jejich autor byl fascinován nacismem, respektive Hitlerem. Podle soudu je taková interpretace možná a má reálný základ v textech, ovšem již nehodnotí, zda je to interpretace správná a zda články opravdu takové selhání dokládají (což není předmětem ani našeho hodnocení).

Miloš Zeman se vyjadřuje ke kauze s údajným textem Ferdinanda Peroutky, který měl Adolfa Hitlera označit za gentlemana. O žalobě Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové proti Kanceláři prezidenta republiky rozhodoval v březnu 2016 Obvodní soud pro Prahu, který nařídil Kanceláři omluvu. Hned na místě však bylo proti rozsudku podáno odvolání.

Odvolací soud pravomocně rozhodl na začátku září 2016, kdy potvrdil omluvu za autorství tohoto článku Hitler je gentleman, ale zrušil povinnost omluvit se za to, že měl Peroutka podle Zemana na svědomí větu „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Obsahově podobná vyjádření měl totiž Peroutka podle názoru soudu opravdu publikovat. Jak Kancelář prezidenta republiky, tak Terezie Kaslová podali dovoláni k Nejvyššímu soudu.

Na základě tohoto rozsudku, který je k dispozici na Lidovky.cz, můžeme potvrdit, že soud v odůvodnění používá přirovnání (.jpg, s. 13) fascinace něčím záporným k fascinaci králíka pohledem kobry, když říká:

„Prezident kriticky zmínil tehdejší fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením (rozuměno nacismu či přímo Adolfa Hitlera, který byl prve v Projevu zmíněn). Nejprve je třeba uvést, že fascinace nemusí být vyvolána jen něčím kladným (tedy fascinace něčím pozitivním, následováníhodným), avšak též něčím záporným (ve smyslu uhranutí, jako je králík fascinován pohledem kobry, vydáme-li se do říše zvířat).“ Z této citace je však možno zjistit, že přirovnání není mířeno na Ferdinanda Peroutku, ale je vyřčeno pouze v obecné rovině, kdy je negativní fascinace ukazována na příkladu.

Rozsudek zdůrazňuje, že prezidentův závěr je hodnotícím soudem, který má reálný základ v Peroutkových textech. „Onen pravdivý základ představuje v prvé řadě Peroutkův článek s názvem Dynamický život, v němž se nachází mnoho výroků a slovních obratů (...), na základě nichž lze předmětný skutkový soud o fascinaci učinit. (...) Mohou být i jiné názory na tento článek, na to, jak to tehdy Peroutka myslel, jak jeho obsah souvisí s dobou, v níž byl napsán, co může být v článku ironií, ovšem vzhledem k danému obsahu tohoto článku nelze názor Prezidentům zavrhnout a postihnout jako neoprávněný, nedovolený.“ (s. 14) Tyto závěry mají hledat historici, ale kdokoliv může činit kritické závěry o protagonistech a době, pokud mají nějaký reálný základ.

Podobně soudce Tomáš Novosad rozsudek senátu odvolacího soudu komentoval v DVTV (5:20), když mimo jiné uvedl: „...aniž bychom my sami kritizovali, to zase musím znovu zdůraznit, tak my říkáme ano, jsou zde jisté články, které byly v té době napsány panem Ferdinandem Peroutkou a na základě těch článku lze připustit, aby někdo vynesl kritický soud.“
Na základě výše uvedeného odůvodnění tedy konstatujeme, že soud nerozhodl, zda Peroutka podlehl fascinací nacismem, ale uznává, že Zemanův hodnotící pohled je vzhledem k existujícím podkladům (a jejich různým výkladům) legitimní.

Co se týká citovaných textů, článek Hitler je gentleman Jiří Ovčáček nenašel, jelikož neexistuje. V dalších dvou textech, které Zeman zmiňuje, se skutečně objevují zmíněné pasáže. Viz archiv časopisu Přítomnost a texty Dynamický život a Češi, Němci a židé.

V závěru rozsudku soudce Novosad skutečně uvádí Zemanem popsanou sportovní analogii. Píše:

„Tedy se v souvislosti s nákladovým výrokem sděluje – opět v zájmu vyloučení možných desinterpretací, že chtěl-li by snad někdo použít terminologii sportovní, dopadl spor remízou.“