Přehled ověřených výroků

Niedermayer zřejmě mluví o novele zákona o dluhopisech z roku 2012. Právě tou ministerstvo zamýšlelo zjednodušit proces registrace dluhopisů, respektive procedury schvalování Českou národní bankou. Na tvorbě zákona však ČNB spolupracovala a ve fázi projednávání ve vládě poskytla k návrhu zásadní připomínky (.doc). V každém případě tato novela nebyla „startérem“ vlny emitování korunových dluhopisů.

Klíčový je § 3. Z důvodové zprávy (.pdf) uvádíme: „Zrušuje se omezení, stanovené v dosavadním § 3 odst. 1, a umožňuje se tak, aby dluhopisy mohla vydávat jakákoli osoba, včetně osoby fyzické. Dále se odstraňuje dvojitá povinnost týkající se dokumentů, které musejí (být) schváleny Českou národní bankou při vydávání a veřejném nabízení dluhopisů.“

Podíváme-li se na celý proces, zjistíme, že prezident zákon podepsal 4. května 2012 a v účinnost vstoupil až 14. srpna 2012. Ani jedno z dat rozhodujících pro vydání zákona však výrazně neovlivnilo emisi korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. Právě to spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů. Vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) legislativním návrhem z pera MPO.

Lze tedy říci, že stát svou praxí "posvětil" takovýto postup a umožnil firmám jej bez obav z porušení daňového systému následovat, to byl tedy pravý startér.

Podle dat Eurostatu za rok 2014 činí podíl pracovní chudoby v České republice 18,7 %. Definice pracující chudoby od premiéra Sobotky není úplně přesná, neboť zahrnuje i osoby pobírající minimální mzdu, výrok však i přesto hodnotíme jako pravdivý.

Eurostat vydává statistiky o výdělcích občanů Evropské unie každé čtyři roky, nejnovější data jsou dostupná z roku 2014. Ve svých šetřeních se Eurostat zaměřuje na několik údajů, mezi které patří i procentuální vyjádření zaměstnanců s nízkým výdělkem v dané zemi neboli podíl pracující chudoby.

Data pokrývají podniky s deseti a více zaměstnanci ze všech sektorů ekonomiky kromě zemědělství, rybářství, lesnictví, veřejné správy a obrany. Prahová hodnota pracující chudoby je stanovena jako mzda menší než dvě třetiny mzdového mediánu v dané zemi, neboť jsou mzdové úrovně v jednotlivých zemích rozdílné. Celkový průměr zaměstnanců nacházejících se v rámci pracující chudoby v rámci EU činí 17,2 %, v České republice pak 18,7 %.

Zdroj: Eurostat

V porovnání s údaji (.pdf, str. 1, tabulka č. 1) z let 2006 a 2010 se unijní i český průměr průběžně zhoršují, unijní každé čtyři roky o 0,2 %, český pak v roce 2010 o 1,1 % a v roce 2014 o 0,5 %.

Prezident Zeman kritizoval při projevu 9. listopadu 2016 (ke zvolení nového amerického prezidenta Trumpa) současného amerického velvyslance Schapira. Důvodem bylo mimo jiné to, že se Schapiro neúčastnil hradních oslav státního svátku 28. října 2016.

„Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentovi republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.“

Tato informace byla vyvrácena, Schapiro se totiž oslav účastnil. Miloš Zeman se velvyslanci nepřímo omluvil prostřednictvím prohlášení. Informaci o neúčasti amerického velvyslance totiž obdržel od protokolu prezidentské kanceláře. „Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci."

Nelze ověřit, zda je „celé podnikatelské prostředí znejistěné“, jak na podnikatele dopadá neustávající diskuze o změnách či jak jsou informováni o své pozici v novém systému. Je však pravdou, že ačkoliv je zákon schválený, stále probíhá diskuze o dílčích změnách a o tom, jací podnikatelé by z EET měli být vyjmuti.

Určitá možná obava z vývoje praxe a fungování zákona o EET byla navozena už samotným projednáváním na půdě Poslanecké sněmovny. Kdy byl proces projednávání zákona napaden neúspěšně 26. května 2016 skupinou opozičních poslanců u Ústavního soudu. Opoziční poslanci - ODS a TOP 09, podali ještě následovně společnou žalobu k stejnému soudu o celkové zneplatnění zákona o EET. Z toho může vycházet část nejasnosti ohledně osudu zákona o EET jako celku.

V současnosti je zákon 112/2016 sb. o elektronické evidenci tržeb přijat a platný. Zákon vyjmenovává explicitně evidované tržby, u kterých je platnost zákona o EET dočasně pozastavena v §37 zákona 112/2016 sb. Ve stejném paragrafu je v bodě 3 uvedeno:

„Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.“
Zároveň není pravdou, že by obecně nebylo známé, co do EET patří a odkdy. Finanční správa jednak vydala 31. srpna 2016 metodické pokyny výkladu zákona formou příručky. Na druhou stranu například vydání výše popsané příručky bylo částí odborné veřejnosti přijato s kritikou, že byla vydána na poslední chvíli.

K vysvětlení dotazů mají sloužit i tzv. roadshow EET či setkání s lidmi z oboru, které finanční ředitelství a ministerstvo financí pořádá průběžně přibližně od června roku 2016. K jednotlivým vyjádřením v tisku se ministerstvo financí také snažilo reagovat a vysvětlovat na svých stránkách. Navíc provozuje portál ETržby.cz, kde jsou dostupné aktuální informace včetně toho, na koho a od kdy se daný zákon vztahuje.

Určité nejasnosti se objevili při začátku projednávání daňového vládního balíčku dne 30. listopadu 2016, ke kterému byly přiloženy k projednání i pozměňovací návrhy týkající se zákona o EET. Zájem vzbudil návrh ministra financí Andreje Babiše, na základě jednání s Asociací malých a středních podniků v ČR provést některé změny v tomto novém zákoně s tím, že by se části obchodníků, kteří by přijali paušální daň a mají obrat do 250 tisíc korun, netýkal provoz EET. Bylo také navrženo, aby z kontroly byly vyjmuty platby kartou přes platební brány. Otázkou zůstává, zda by o paušální zdanění výměnou za vyjmutí z EET byl zájem, což by podle předsedy Asociace Karla Havlíčka neměl být zásadní problém. Zavedení EET nevidí jako problém, horší je prý dle jeho slov pocit hysterie vyvolaný mezi podnikateli.

Určité změny navrhla i vládní KDU-ČSL, která by taktéž uvítala vyjmutí podnikatelů, kteří jsou plátci paušální daně, těch jejichž obrat je do 414 tisíc korun ročně či podnikají jako vedlejší činnost s výdělkem do 5041 korun měsíčně, a prodejců na farmářských trzích, kteří na nich prodávají více jak dvě třetiny produkce. Poslanci opozice za ODS a TOP 09 ve svých návrzích rovnou chtějí celý zákon zrušit.

Nejistota tedy souvisí s možným prosazením výjimek navrhovaných ministrem Babišem či KDU-ČSL. ČSSD se však ke změnám vyjádřila zamítavě. Pro všechny podnikatele stále platí postupný náběh dle vln, které vycházejí z platného zákona a jsou například dohledatelné na stránkách tomu zřízených ministerstvem financí.

Zatím poslední data o přerozdělení uprchlíků vydala Evropská komise 6. prosince 2016. Toto přerozdělení lze klasifikovat do dvou dílčích procesů. V rámci „relocation“, tedy relokace, má být od září 2015 přesunuto 160 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Jedná se o přesun uprchlíků v rámci členských států Evropské unie.

Od října 2016 do prosince 2016 bylo v rámci této relokace přerozděleno 8 162 uprchlíků, z toho 1 950 z Itálie a 6 212 z Řecka. Podle „European Resettlement Scheme“ z července 2015 má být přemístěno přes 22 000 osob ze zemí mimo EU do členských zemí EU.

Doposud (k 6. prosinci 2016) bylo v rámci těchto programů přemístěno 13 887 osob (.pdf). Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vzhledem k celkovému počtu lidí, kteří mají být přerozděleni, vystihl Stanislav Polčák dosavadní stav poměrně přesně.

V listopadu server Seznam.cz vydal text, ve kterém poprvé popisuje to, že Babiš jako fyzická osoba nakoupil bezmála za 1,5 miliardy korunové dluhopisy Agrofertu. Na ty se nevztahovala daň. Babiš pak v lednu veřejně popsal své příjmy od roku 1993.

Pro Deník 4. ledna uvedl Babiš, že od roku 1993 jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. „Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun.“

Jinou částku pak ministr uvedl v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny 6. ledna 2017. Kromě tohoto rozporu v příjmech pak přišel server Echo24.cz s výpočtem, že podle veřejných deklarací o svém příjmu Babiš nemohl v letech 2013 a 2014 nakoupit uvedené dluhopisy, protože nedisponoval dostatkem prostředků.

Echo spočítalo, že s takovou bilancí mu ovšem majetek nestačil na pokrytí životních potřeb. Na tiskové konferenci dne 19. ledna vydal Babiš další údaje. Konkrétně na dotaz Terezy Vilímové z Echo24, kde vzal legální příjmy na nákup těchto dluhopisů, neboť když vychází z majetkových přiznání, tak v roce 2013 na toto neměl peníze. Odpověděl, že jeho celkové příjmy od roku 1993 byly 2 531 768 228 Kč, z toho příjmy, které byly zdaněné Agrofertu byly 1 863 801 107 Kč, z toho zaplatil 337 503 547 Kč daní. Takže když to odpočítám, tak mi zůstalo 1 049 498 231 Kč.

O celé kauze následně informovala také Česká televize. Konkrétně Reportéři ČT a nejobsáhleji pak redaktoři pořadu 168 hodin v reportáži z 29. ledna 2017. Ta v úvodu pořadu shrnuje jednotlivé verze Babišových vyjádření a dále se reportérka doptává na nesrovnalosti v počtech.

(3:35) reportérka:„... mně na tom zaráží to, že ten první rozhovor, první dotaz byl někdy 4. ledna, první dotaz na to, kde jste vzal peníze na nákup těch dluhopisů. A vy jste tam suverénně řekl tu částku...“

Babiš: „Ano, protože jsem to měl připravené, protože ta kampaň už jela. Měl jsem to připravené a ta částka byla jednoznačně vyšší než ty dluhopisy, takže to byl ten zdroj.“

reportérka: „Takže jste si to špatně spočítal?“

Babiš: „Ale to není pravda, vidíte, vy tomu nerozumíte.“

Další otázka směřuje k tomu, proč nezdanitelné příjmy uvádí až teď, když nesedí počty. Odpovědí je dnes již legendární: „Proč bych vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako.“ (4:30)

Na otázku, zda je ochoten a schopen tyto příjmy doložit, odpovídá,že neví, proč by to dokládal.(06:40)

Reportérka pořadu 168 hodin se tedy neptala znova na částky, které tvořily veškeré jeho příjmy. Alespoň v odvysílaných částech pořadu tyto částky brala jako fakt a ptala se na skutečnost, proč je médiím sděloval postupně, zda šlo o omyl při počtech či nikoli. Další dotaz směřoval k tomu, zda tyto částky bude dále dokládat. Rozhovor se tedy ubíral jiným směrem, uvedené částky již reportérka nezpochybňovala a natočený materiál z tiskové konference na ně zjevně neodpovídá. Totéž je možné konstatovat u reportáže Reportéři ČT. Přesto je možné, že mimo odvysílané záběry se reportérka v rámci tématu znova dotazovala na uvedené částky. Proto je výrok zavádějící.

Babiš si sám vymezuje období (od roku 1993) a formu (zveřejnění příjmů), za kterou zveřejňuje údaje, není ovšem jediným politikem, který ukázal svůj majetek. Jsou případy, kdy politik (či budoucí kandidát) zveřejnil svůj majetek kompletně. Babiš tedy může mít pravdu v jím vymezeném rozsahu, nicméně tím navádí dojem, že je jako jediný transparentní, což pravda není.

Jako příklady můžeme uvést senátora Václava Lásku, který byl zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporu Pirátů v roce 2014. Ten přímo na svém webu uvádí soupis svého kompletního majetku, jenž aktualizuje.

Dále bychom mohli uvést příklad Michala Horáčka, který vyhlásil prezidentskou kandidaturu. Ten při spuštění své kampaně zveřejnil kompletní soupis svého majetku.

Platy vysokoškolských pracovníků ve veřejném sektoru se řídí zákonem, respektive nařízením č. 564/2006 Sb. To rozlišuje platové třídy, které se dělí dle dosaženého vzdělání, a platové stupně, jež se odvíjí od získané praxe v zaměstnání.

Podle katalogu MPSV (.pdf, str. 241) patří učitelé do platové třídy 8–14, akademický pracovník pak do 12.–15. třídy. Současně platí pro pedagogické pracovníky následující platové rozpětí (.pdf).Učitel v mateřské škole má nástupní plat 17 260 korun (třída 8), učitel střední odborné školy kolem 21 750 korun a učitel gymnázia či vyšší odborné školy asi 22 140 korun. Pedagog na vysoké škole by pak měl začínat na 23 170 korunách.

Ve srovnání s jinými veřejnými profesemi jsou na tom ale pedagogičtí pracovníci v nástupních platech o něco lépe, jak ukazuje následující graf.

Zdroj: tabulky MPSV

Nicméně v dlouhodobém horizontu se jejich platy ve srovnání s ostatními profesemi veřejného sektoru zvyšují minimálně. Za dvanáct let práce v oboru si učitelé polepší jen o zhruba 500–2000 korun. Z tohoto hlediska se skutečně jedná o nejnižší růst.

Český statistický úřad navíc nabízí porovnání průměrných mezd v jednotlivých oborech. Na následující tabulce hrubých mezd za měsíc vidíme, že lidé pracující ve vzdělávání mají dlouhodobě nižší příjmy (uváděné v Kč):

Zdroj: ČSÚ (Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví)

Vidíme, že v roce 2016 měli lidé pracující ve vzdělávání o více než 2000 nižší mzdu než ve zdravotnictví a o 4000 nižší než ve veřejné správě a obraně. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dosud se v Ženevě uskutečnily tři konference, které řešily válečný konflikt v Sýrii. Další mírové jednání mezi vládní stranou a opozičními skupinami se ale uskuteční v lednu 2017 v Kazašském hlavním městě Astaně. V tomto ohledu má tedy Alexandr Vondra pravdu.

Jednání v Astaně však plně nepřebírá roli Ženevy. Další mírová konference, která se uskuteční v únoru, je plánovaná právě ve Švýcarsku. Vondrův výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Schéma mapující strany syrského konfliktu a k nim připojené země a organizace.

Zdroj: Ihned.cz Rok 2017 se má nést, podle poradce OSN pro Sýrii ve znamení diplomacie. Na prosincovém zasedání Bezpečnostní rady Rusko společně s Tureckem přišlo s návrhem na snížení násilí a ochranu civilistů v Sýrii prostřednictvím sjednání příměří. Současně umožňuje vstup opozičních skupin na území Sýrie za účelem boje proti terorismu. Tím reaguje Rusko s Tureckem na rezoluce 2254 týkající se Sýrie z roku 2015. Tuto iniciativu OSN podporuje, ovšem na její dodržení chce dohlédnout.

V minulých letech se mírová jednání odehrávala v hlavním městě Švýcarska pod označení Geneva I Conference of Syria (2012), Geneva II (2014) a Geneva III (2016). Po první konferenci v červnu 2013 se pokusilo Rusko (Sergei Lavrov) s USA (John Kerry) dohodnout na politickém řešení konfliktu a zamezení krveprolití.

Tato iniciativa zesílila po použití chemických zbraní v Damašku. Po přijetí další rezoluce, která obsahovala zničení zásoby chemických zbraní Sýrie od poloviny roku 2014, následovala druhá ženevská konference, která měla tento postup stvrdit. V následujících letech se syrský konflikt k míru nepřibližoval. Zlom nastal v prosinci 2016 s rusko-tureckou iniciativou.Tu však stihly oba státy první lednový týden 2017 porušit a jednání v Astaně se tak pozastavují.

Mírového jednání v Kazachstánu se má účastnit Rusko a Írán, kteří podporují Sýrii a Turecko, jako klíčoví zastánci rebelské strany. Tato konference není organizována OSN, ale Ruskem a Tureckem a slouží k doplnění oficiální „mírové konference“, jež se uskuteční v Ženevě v únoru 2017.

Výrok Alexandra Vondry hodnotíme jako zavádějící, jelikož v Ženevě se stále jedná o mírových opatřeních a dohodách, ačkoliv v souvislosti s válkou v Sýrii se uskuteční mírové jednání mezi Sýrii a opozičními skupinami v Kazachstánu.

Dle zprávy o inflaci (resp. její přílohy) České národní banky ze srpna 2016 bylo Spojené království v roce 2015 čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem z hlediska vývozu ČR. Na celkovém vývozu zboží se podílelo 5,1 %. Následovalo tak Německo, které se na celkovém vývozu ČR podílelo 31,3 %, Slovensko s 10,7 % a Polsko s 6,4 %.

Dle ministerstva zahraničních věcí, které vychází z dat Českého statistického úřadu za první tři čtvrtletí roku 2016, bylo Spojené království dokonce třetím největším exportním trhem. Vezmeme-li data ČSÚ za posledních 7 let (přičemž ta z roku 2016 pracují pouze z čísly do listopadu 2016,) seznáme, že Spojené království se opravdu stabilně pohybuje na 4. až 5. místě s výjimkou roku 2011, kdy spadlo až na 6. místo.

zdroj: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

Stanislav Polčák tedy důležitost Velké Británie jako státu pro český vývoz vymezil správně.