Přehled ověřených výroků

Pravda

Tyto tendence se opravdu mezi politiky států Evropské unie objevují. Slovenský premiér Robert Fico již několikrát vyzval EU k ukončení sankcí vůči Rusku.

Ve stejném duchu se vyjadřuje i jiný představitel země Visegrádské čtyřky, a to maďarský premiér Viktor Orbán. Ten nutnost zrušení sankcí deklaroval i při schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Další političkou, která zastává postoj pro zrušení sankcí, je kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová. Stejně se vyjadřoval ve své kampani také neúspěšný kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer.

Pro zrušení je rovněž například německý europoslanec Marcus Pretzell z Alternativy pro Německo, jež má velmi kladný postoj k Rusku.

Mezi další zastánce zrušení sankcí patří italské strany Hnutí pěti hvězd a Liga severu nebo také řecký premiér z Koalice radikální levice Alexis Tsipras.

Z českých politiků podporují zrušení sankcí například prezident Miloš Zeman či předseda Senátu Milan Štěch. Prezident Zeman několikrát otevřeně mluvil o zrušení sankcí, které podle jeho slov poškozují český průmysl a zemědělství. Také si přeje, aby se Česká republika oficiálně připojila ke státům, jež navrhují protiruské sankce zrušit.

Pravda

Je pravdou, že se hnutí ANO o církevních restitucích před volbami zvláště nevyjadřovalo. Nezmiňuje se o nich rezortní program ani zkrácený program.

Při povolebních jednáních Andrej Babiš spíše souhlasil s postojem ČSSD vůči zrevidování restitucí, konkrétně mu vadila inflační doložka. V roce 2014 Babiš ve svém projevu na toto téma kritizoval způsob, jakým bylo Nečasovou vládou vyrovnání s církvemi uskutečněno, a vyslovoval se pro dohodu s církvemi na změně podmínek.

Vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL pro toto téma zřídila expertní skupinu, která však fungovala pouze čtvrt roku a nepřinesla žádnou dohodu s církvemi, jejichž zástupci pak účast ve skupině ukončili.

Minulý rok v dubnu byl ve vládě projednáván komunistický návrh na zdanění restitucí a Andrej Babiš ho podporoval, zatímco lidovci byli proti a ČSSD zaujala zdrženlivý postoj. Vláda jako celek k němu nezaujala stanovisko.

Pravda

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Miloš Zeman skutečně v minulosti citoval profesora Höschla, nicméně je třeba dodat, že v té době skutečně, jak upozornil tazatel na náměstí v Kuřimi, slovy o třetině slaboduchých, každém sedmém jako debilním/dementním/alkoholikovi tvrdě vystupoval proti přímé demokracii, zatímco dnes ji verbálně hájí.

Miloš Zeman byl občanem dotázán na svou změnu postoje v otázce referend a přímé demokracie. Tazatel zmiňoval jeho citát, který popsal následovně s tím, že jej měl Miloš Zeman říct:

To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každá sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, to je tedy polovina národa, uniká složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa.“ Reakcí Miloše Zemana bylo, že jednak pouze citoval profesora Höschla a také to, že se vyvinul jeho názor. V každém případě Miloš Zeman zmíněnou větu skutečně řekl. 22. ledna 1992 vystoupil ve Federálním shromáždění s projevem, v němž přímou demokracii tvrdě kritizoval. Například uvedl: „Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.Jsem si vědom toho, že zejména dnes v předvolebním období, kdy se každý poněkud bojí říci to, co by rozhořčilo voliče, mohou být další poznámky pokládány za provokativní. Ale prosím, abyste zvážili prostý fakt, že např. za středověku a ještě v pozdějších staletích byla většina veřejnosti nakloněna upalování čarodějnic a že to byla byť absolutistická, leč přesto osvícená vládnoucí moc, která toto upalování zakázala dávno před tím, než ke stejnému názoru veřejné mínění tehdejších občanů došlo.Pokud vám tento příklad bude připadat jako příliš antikvovaný, položme si jednoduchou otázku: Kdybychom v této zemi uspořádali všelidové hlasování o tom, zda obnovit trest smrti, jak si myslíte, že by toto hlasování dopadlo? Máme k dispozici poměrně seriózní a reprezentativní průzkumy veřejného mínění a můžeme tedy vyvodit předběžný závěr.Toto populistické krédo ostatně napadá i psychiatr prof. Cyril Höschl ve svém projevu, který koncem září přednesl v pražském Karolínu. Chtěl bych velkou většinu svého diskusního příspěvku vyplnit právě touto citací, neboť se domnívám, že tak jako k tomuto ctihodnému shromáždění mluví zástupci různých profesí, neuškodí, jestliže k němu promluví - byť zprostředkovaně - i psychiatr.Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.Třetina obyvatel této země je slabá duchem.Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Proč se o tom dnes zmiňuji?

Tolik slova Miloše Zemana z Federálního shromáždění. Že jde o citát Cyrila Höschla, dokládá jeho vlastní vyjádření v časopise Reflex z roku 2004 (14/2004). Höschl píše: „Citát je vytržen z atmosféry té chvíle a oné doby. Byla to doba, kdy u nás začala po prvotním nadšení prosakovat "blbá nálada" spojená s neschopností nadhledu a odstupu. Chtěl jsem tehdy ukázat, že schopnost humoru, tj. vhledu za prvoplánový význam slov a situací, souvisí také s inteligencí. Kdo nemá smysl pro humor, mívá sklon k podezřívavosti. Nechápe totiž, čemu se ostatní smějí, takže nakonec dochází k názoru, že se posmívají právě jemu. Z toho pramení ostražitý a nevlídný postoj ke světu (‚aby ze mne nedělali vola‘). Tyto mechanismy leccos vysvětlují, zvážíme-li jejich zastoupení v populaci uvedené v citátu. Rozhodně jsem tím nechtěl říci (a ani nikde neřekl), že bychom na tom byli hůře než jiné národy.“

Nepravda

Kalousek má pravdu v tom, že názor Babiše na jednotnou evropskou měnu prošel mezi lety 2014 a 2017 značným vývojem. Pravdou už ovšem není, že by Babiš v roce 2014 horoval pro okamžité zavedení eura. Ve skutečnosti mluvil o tom, že to za Sobotkovy vlády není reálné, hovořil o nejbližším termínu za šest let. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bývalý ministr financí Andrej Babiš byl v roce 2014 pro zavedení eura. Nicméně nebyl příznivcem rychlého zavedení, nýbrž pomalého. V únoru 2014 uvedl, že euro nebude v Česku zavedeno dříve jak za šest let. „Myslím, že této vlády se to nedotkne,“uvedl tehdy Babiš v chatu na Facebooku. Po schůzce s prezidentem Zemanem před jmenováním vlády také prohlásil, že s budoucím přijetím eura nemá problém, ale že by Česká republika neměla ručit za závazky Španělska a Řecka.

Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem, který také má různé koalternativy. To by měl být první krok, už jsem se ale vyjádřil v minulosti, že určitě není reálné, aby naše vláda mohla realizovat vstup do eurozóny,“ uvedl Babiš poté, co vláda schválila své programové prohlášení.

V polovině roku 2015 pak Babiš navrhoval, aby se o zavedení eura konalo referendum, které by nebylo závazné a konalo se společně s parlamentními volbami v roce 2017. Výhody zavedení eura v té době viděl Babiš zejména ve stabilitě vývozu a dovozu a v tom, že euro může sloužit jako dobrý indikátor při zahraničních investicích.Jako negativa uváděl, že by Česká republika musela ručit za závazky jiných států.

V červnu 2017 ale Babiš začal od pozitiv přijetí eura ustupovat. „Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ uvedl. Babiš také považuje zachování vlastní měny za vhodný nástroj pro řešení hospodářských krizí. Vstup do eurozóny by podle Babiše oslabil samostatné rozhodování České republiky.

Na konci června 2017 se Babiš postavil proti euru striktněji. „Žádné euro. Nechci euro. Euro tady nechceme,“ uvedl Babiš. „Každý ví, že je to krachující podnik. Je to o naší suverenitě. Chci českou korunu a nezávislou centrální banku. Nechci další věc, do které bude zasahovat Brusel,“ vysvětloval svůj postoj k euru.

Pravda

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Pravda

Andrej Babiš nechal auditorské firmy EY a PwC, aby přezkoumaly jeho příjmy v letech 1996 až 2015. Obě tyto auditorské firmy potvrdily Babišovo vyjádření, že ve zmiňovaných letech měl celkové příjmy 2,4 miliard korun. Obě zprávy auditorských firem zároveň potvrdily, že se nejedná o audit.

„(…) Výše uvedené postupy nepředstavují audit ani prověrku provedené v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky. (…) Pokud bychom prováděli další postupy nebo pokud bychom provedli audit či prověrku v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky, povšimli bychom si možná dalších skutečností, o kterých bychom Vás informovali,“ uvádí zpráva EY. PwC pak uvádí téměř totožné vyjádření.

Komora auditorů České republiky uvádí, že „... posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy.

Auditorské firmy ale provedly pouhou kontrolu vybraných zdanitelných a osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů, které Andrej Babiš uvedl ve svém prohlášení o příjmech.

Na tom, že se nejedná o audit, se shodli také analytici. „Jde opravdu o pouhé zprávy. Jejich právní význam je nižší, než význam plnohodnotného auditu,“ uvedl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Uvedené zprávy o věcných zjištěních dvou mezinárodních poradenských společností jsou prostou matematikou, a sice, že jedna plus jedna jsou dvě. Konkrétně, že údaje z prohlášení pana ing. Andreje Babiše odpovídají údajům v předložených dokumentech,“ potvrdil partner poradenské a auditorské společnosti APOGEO AUDIT Tomáš Brabec.

Co se týče působení ministryně Šlechtové v Deloitte, ta zde pracovala na různých pozicích v letech 2005 až 2010.

Zavádějící

Jan Mládek neřekl, že by kvůli neúspěchu v senátních volbách odstoupil, ale že by dal svůj post ministra průmyslu a obchodu k dispozici. „Pokud neuspěji dnes nebo za týden, napíšu dopis předsedovi strany a dám svoji vládní funkci k dispozici. On rozhodne, jestli mám setrvat, nebo nikoliv. Nechci přidělávat problémy ani straně, ani předsedovi, bude to na něm, řekl ČTK před druhým kolem senátních voleb.

Co prohlašoval, to po neúspěchu také udělal. Premiér Sobotka však rozhodl, že ministra Mládka z vlády odvolávat nebude. Rozhodující je podle něj práce ve vládě, nikoliv nezvolení do Senátu.

Zavádějící

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Pravda

Ministryně Šlechtová správně popisuje proceduru a limity výstavby. Vybudování každého stavebního záměru podléhá zpravidla několika povolovacím procesům. Obecné schéma vypadá přibližně takto, v případě rizika ekologických dopadů však mohou přibýt také další konkrétní povolení, např. dle vodního zákona (mj. ke geologickým pracím ve zvlášť chráněných oblastech) nebo zákona o ochraně krajiny a přírody (např. při kácení dřevin.)

autor schématu: JUDr. Veronika TOMOSZKOVÁ, Ph.D

K obsahu stavebního zákona: územní plánstanoví základní koncepci rozvoje obce a je podřízen zásadám rozvoje kraje i státu. Zásady územního rozvoje kraje jsou obsaženy ve třetí části stavebního zákona (dle terminologie zákona má částí celkem 7). Dále stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vydávají je kraje a jsou závazné pro pořizování územních plánů obcí. Politika územního rozvoje ČR je oproti tomu celostátní nástroj územního plánování a funkčně stojí nad zásadami kraje i územním plánováním obce. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy ji pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj a podléhá i schválení vlády. Výrok ministryně je tedy pravdivý.