Přehled ověřených výroků

Hnutí ANO se skutečně účastní krajských koalic napříč politickým spektrem. To však Andrej Babiš avizoval již před volbami s tím, že pro budoucí koalice jde o konkrétní osoby v různých regionech. Např. v domovském kraji europoslankyně Konečné (Moravskoslezském) předseda hnutí explicitně dopředu vyloučil koalici s ČSSD a jejím lídrem, bývalým hejtmanem Novákem. Důvody pro tvorbu neidentických koalic tedy nejsou z pohledu ANO programové, jak Konečná naznačuje, ale jde o otázky personální. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš v období před volbami i po nich upozorňoval, že hnutí ANO jde v případě regionální politiky o charakter konkrétních lidí v politických stranách, tudíž není směrodatné, o kterou politickou stranu se jedná. V rozhovoru pro server iDNES.cz ze září 2016 pak Babiš uvedl:

Reportér: „Co se týče krajských voleb, když budete mít možnost podílet se na koalicích v krajích, jaký typ koalic byste preferoval?“

Babiš : „Čím méně stran, tím lépe. Nejlepší by byly dvojkoalice, ale se slušnými lidmi.“ Reportér: „Takže to záleží na lidech, ne na stranách?“

Babiš: „Samozřejmě. Přece nemůžeme někde sedět s Haškem, který je sedmilhář, nebo (Miroslavem) Novákem. To je gambler, má peníze, majetek, který nemůže nikdy prokázat. A panu premiérovi nevadí, že takovíto lidé tam sedí.“

Hnutí ANO se po krajských volbách 2016 stalo součástí devíti krajských koalic ze třinácti, přičemž spolupracuje s pravicovými i levicovými stranami. Nelze však říci, že kooperuje se všemi, protože nikde netvoří koalici například s KSČM. Hnutí ANO sice s KSČM koalici vyjednávalo poměrně dlouho v Ústeckém kraji, avšak nakonec vznikla koalice bez ANO. Dále hnutí nikde netvoří krajskou koalici s SPD-SPO.

Zatímco např. v Moravskoslezském a Zlínském kraji vládne mimo jiné s KDU-ČSL a ODS, naopak v mnoha dalších krajích - např. v Jihomoravském a Jihočeském - vládne s ČSSD. Jinde se na vedení podílejí dohromady strany ANO, ČSSD, ODS a další celostátní či regionální strany.

Kraj Složení koalice Středočeský ANO, ODS, STAN, TOP 09 Jihočeský ANO, ČSSD, Jihočeši 2012 Karlovarský ANO, ODS, Piráti, SPO, HNHRM Liberecký ANO, ODS, ČSSD, STAN Vysočina ČSSD, ANO, ODS, Starostové pro Vysočinu Moravskoslezský ANO, KDU-ČSL, ODS Olomoucký ANO, ČSSD, ODS Jihomoravský ANO, ČSSD, Starostové pro jižní Moravu,

TOP 09 Žít Brno Zlínský KDU-ČSL, ANO, STAN, ODS

Jak vyplývá z informací na webu Nadace Ivany Zemanové, je skutečně pravda, že první dáma se velmi často věnuje návštěvám dětských domovů. Z uvedených webových stránek se lze například dozvědět, že Ivana Zemanová navštívila od ledna letošního roku dva dětské domovy, v lednu se jednalo o Dětský domov Kašperské hory a vúnoru o Dětský domov ve Dvoře Králové nad Labem.

Ivana Zemanová navštěvovala dětské domovy i v minulých letech. V letech 2013-2016 navštívila například Dětský domov (DD) v Polsku (společně s polskou první dámou), DD Býchory, DD ve Vřesovicích, DD v Hrabové, DD ve Zvíkovském Podhradí nebo Dětský domov Pardubice.

O Fond ohrožených dětí, provozující Klokánky, se prezident Zeman zajímal v souvislosti se špatnou finanční situací zmíněného fondu poté, co mu vláda v létě 2015 odmítla pomoci. Na konci srpna 2015 prezident Zeman oznámil, že Fondu pomůže penězi z prezidentského Nadačního fondu (.pdf) na splácení státního dluhu, který založil. V říjnu 2015 oznámil šéf prezidentova fondu Jan Vaněk, že Klokánky dostanou v prosinci téhož roku 2, 5 milionu korun.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když Andrej Babiš popisuje korektně trend, že do Evropy směřuje více lidí z Afriky (především přes Itálii) než dříve (tedy v % vyjádření, absolutně se příliv migrantů velmi výrazně utlumil), není pravdou, že by šlo výhradně o Afričany. Přes Řecko se do Evropské unie dále dostávají lidé primárně ze Sýrie a Iráku. Za celý rok 2017 dorazilo do EU téměř 130 tisíc lidí. Pokud se podíváme na zemi jejich původu, jde nejvíce o lidi z Nigérie, Guiney, Pobřeží slonoviny, Bangladéše a Sýrie. V první pětce jsou tedy hned dvě neafrické země.

Pokud se ale podíváme na aktuálnější čísla zejména z Itálie, kudy po uzavření tzv. balkánské trasy proudí nejvíce lidí, je zřejmé, že zde dochází k trendu, který Babiš popisuje. Data z Itálie za červenec a srpen ukazují, že mezi nejčastěji se vyskytujícími národnostmi figurují z mimoafrických zemí pouze Bangladéšané, a to ve 4 % v červenci a ve 2 % v srpnu.

V případě Itálie má tedy Babiš v podstatě pravdu, resp. popisuje korektně trend. Nicméně pokud se podíváme na případ Řecka, zde již uvedené neplatí. Sem dorazilo ke konci července celkem 17 tisíc lidí, přičemž zhruba 40 % pocházelo ze Sýrie a 14 % z Iráku. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť Babiš popisuje korektně trend v případě Itálie, není však pravdou, že by do Evropy dále nepřicházeli i lidé z jiných než afrických zemí.

Není pravda, že kauza vznikla na základě článku Lenky Zlámalové z Echo24. Andrej Babiš médiím postupně sděloval různé výše svých příjmů, přičemž Zlámalová upozornila na nesrovnalosti v tom, že by Babiš neměl na nákup dluhopisů Agrofertu. Ministr Babiš opravdu přislíbil „audit“, nicméně ve skutečnosti šlo spíše o zprávu auditorských společností porovnávající daňová přiznání se smlouvami o nákupu dluhopisů (institut auditu se používá v jiných situacích a má odlišnou právní váhu, jak podrobněji rozebíráme v jiných výrocích), tento „audit“ se navíc týkal pouze financí ministra Babiše, nikoliv jeho firem, jak říká Jaroslav Faltýnek. Celkově tudíž hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Článek Lenky Zlámalové pro server Echo24.cz vyšel v lednu 2016. Podrobně rozebírá, jak probíhal nákup dluhopisů firmy Agrofert a že dle veřejně dostupných informací nemohl ministr Babiš mít na nákup takového objemu korunových dluhopisů peníze. Zlámalová vycházela z Babišova vyjádření pro Deník a Hospodářské noviny:

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“uvedl Babiš v rozhovoru pro Deník 4. ledna 2017. Toto vyjádření Zlámalová porovnala s majetkovým přiznáním poslance Babiše z roku 2013, které je založené ve Sněmovně, a zjistila, že uváděné příjmy nemohly stačit na nákup zmíněných dluhopisů v roce 2013.

O několik dní později na tiskové konferenci v reakci na toto zpochybnění doplnil ministr financí dalších 668 milionů nedaněných příjmů z prodejů firem či akcií.

V následujících dnech po vydání tohoto článku se situací začala zabývat další média (mimo jiné pořad 168 hodin). Ministr argumentoval zapomenutými nezdanitelnými příjmy, které v jeho případě činily asi jednu miliardu korun.

O auditu začal Babiš hovořit na přelomu ledna a února 2017. Dle svých slov oslovil dva „renomované auditory“ a požádal je o nezávislý audit, který následně zveřejní. Doslova řekl:„Já jsem oslovil dva renomované auditory z první čtyřky(čtveřice největších auditorských firem v České republice, poznámka Demagog.cz)a požádal jsem je, aby udělali nezávislý audit.“

Tak se stalo v březnu, kdy zprávy auditorských firem EY a PWC určily, že ministr Babiš měl do roku 2015 zdanitelné příjmy 1,8 miliard korun (po zdanění 1,5 miliard) a k tomu nedaněné příjmy z prodeje akcií ve výši 750 milionů korun. Vzhledem k tomu, že zprávy nejsou auditem, nemají vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jinými slovy, nesledují například, zda příjem osvobozený od daně byl „fakticky realizován“. Tuto skutečnost dodává Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT.

Nepřesným je vyjádření, že Babiš nechal prověřit své firmy. Zprávy auditorských firem sledují příjmy fyzické osoby Andreje Babiše, ne jeho firem.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť komise ani Poslanecké sněmovna ministra spravedlnosti neúkolovaly. Daly mu možnost ke zvážení, což Pelikán obratem odmítl. Nepřesné je také vyjádření o komisi v souvislosti s ODS a ČSSD, rovné zastoupení (po jednom členu) zde měly všechny posl. kluby. Pro danou formulaci, kterou Babiš kritizuje, hlasovali všichni včetně člena hnutí ANO.

Vyšetřovací komise k reorganizaci Policie ČR v rámci své činnosti podala návrh usnesení Poslanecké sněmovně, kterým sněmovna vyzývá vládu ke zvážení provedení personálních změn na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Toto usnesení bylo následně schváleno Poslaneckou sněmovnou.

Komise, kde měly svého zástupce všechny poslanecké kluby (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL, Úsvit), přijala závěrečnou zprávu a návrh usnesení jednomyslně. Babišem popisovaná spolupráce ODS a ČSSD měla reálně vliv na konečné rozhodnutí komise ze dvou sedmin. Pro zprávu hlasoval i poslanec Chalupa z hnutí ANO, jak sám ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně uvádí.

Výstupem komise se kromě vydání závěrečné zprávy hodnotící reorganizaci (kterou komise pokládá za legitimní) stal také návrh na vydání usnesení (.pdf, str. 1, bod č. II) Poslanecké sněmovny, podle kterého měla PS vyzvat vládu, „aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnostiVrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje kárná žaloba podaná Nejvyšším státním zástupcem či zda nejsou nutná další opatření včetně opatření personálních.“

Ministr spravedlnosti má v personálních věcech vůči státním zástupcům k ruce dva nástroje. Prvním z nich je institut dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce, který však lze použít pouze proti státním zástupcům dočasně přiděleným k ministerstvu spravedlnosti či Justiční akademii a pouze po dobu dočasného přidělení. Druhým nástrojem je pak pravomoc podat návrh na zahájení kárného řízení, a to vůči kterémukoliv státnímu zástupci. O kárném provinění rozhoduje speciální kárný soudní senát, přičemž při obzvláště závažném provinění lze státního zástupce dokonce odvolat z funkce.

Ministr spravedlnosti v rámci projednávání dané zprávy odmítl, že by se jím plánoval řídit. Pelikán uvedl:

„Závěrem už se chci jenom důrazně ohradit proti jednomu z doprovodných usnesení. Já nesouhlasím s žádným z nich, ale důrazně se ohrazuji proti tomu, aby politické rozhodnutí úkolovalo ministra spravedlnosti v tom, jak bude vykonávat svou personální odpovědnost vůči státnímu zastupitelství. Státní zastupitelství je a musí zůstat nezávislé. A vedoucí státní zástupci se nebudou odvolávat na základě usnesení Poslanecké sněmovny.“

Poslanecká sněmovna 2. února návrh usnesení ve všech bodech přijala (.docx). Výzva obsažená v usnesení však vládu ani její členy právně nezavazuje.

Ve vyjádření ministerstva financí k současné výši státního dluhu stojí, že „... ve vztahu k HDP došlo k poklesu na úroveň 32,6%, což je o 8,5 procentního bodu méně než na konci roku 2013, přičemž se jedná o nejnižší míru relativního zadlužení od roku 2009."Podmínky pro přijetí do eurozóny určuje Maastrichtská smlouva. Mezi množstvím jiných ekonomických kritérií je i podmínka, že poměr veřejného zadlužení k HDP nesmí přesáhnout 60 %. Rovněž je pravdou, že hospodaření státu za rok 2016 bylo přebytkové. Konkrétní částka je vyčíslena na 61,8 mld. Kč.

Státní dluh pak ke konci září 2017 v porovnání s nástupem vlády klesl, jak dokládají data ministerstva financí. Pokud se podíváme vyloženě na schodky rozpočtu, ty se vládě daří rovněž v období ekonomického růstu snižovat (graf Saldo státního rozpočtu).

Jak vyplývá z informací na webu Buckinghamského paláce, Alžběta II. byla britskou královnou korunována v červnu 1953, avšak na trůn usedla již v roce 1952, po smrti svého otce krále Jiřího VI.

Britského premiéra sira Winstona Churchilla, který byl ve funkci v letech 1951–1955, Alžběta II. znala, setkávali se v rámci svých ústavních funkcí, nicméně Alžběta se s ním seznámila již v roce 1950, kdy byla ještě princeznou. Jejich vztah byl pravděpodobně vřelý, neboť Alžběta si pochvalovala, že ji při každém setkání velmi pobavil.