Přehled ověřených výroků

Ve srovnatelném počtu zemí skutečně působí radikání islamistické skupiny. Nemají však zdaleka organizační strukturu a dopad Talibanu či ISIS, o kterých Zeman hovoří.

Zeman o 35 zemích s islamistickými organizacemi nemluví poprvé, v projevu k velvyslancům ČR 24. srpna 2016 řekl: "Americký prezidentský kandidát Donald Trump ve svém projevu o bezpečnostní politice Spojených států uvedl, že před několika lety Islámský stát infiltroval šest zemí. Většinou jim dnes říkáme failed countries. Podle Trumpa je počet infiltrovaných zemí letos třicet pět. Třicet pět! A mimochodem tento údaj se naprosto přesně shoduje se zprávou generálního tajemníka OSN, který rovněž uvádí třicet pět teroristických organizací v nejrůznějších zemích napojených přímo nebo nepřímo na Islámský stát."

Politifact.com již zevrubně ověřoval tvrzení amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, podle nějž "ISIS je v 32 zemích".

Předně je třeba určit, co znamená, že v zemích organizace "existují": může jít o země, ve kterých žijí jednotliví následovníci ideologie a případně konají činy inspirované ISIS, nebo o země, ve kterých existují organizované buňky se skutečným napojením na ISIS. Ani v jednom případě však dostupné statistiky a odhady příliš neodpovídají Zemanovu číslu, které navíc nezasazuje do řádného kontextu.

Je pravdou, že teroristické organizace napojené na ISIS jsou v různých částech světa. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun ve zprávě (pdf, s. 3) z ledna 2016 se zmiňuje o 34 organizacích, které slíbily věrnost ISIS. O počtu těchto zemí se tato zpráva nezmiňuje.

Pro počty infilrovaných zemí nejsou jednoznačné statistiky a záleží také na tom, jaké používáme krititérium pro jejich započítání. Podle statistiky CNN od roku 2014 došlo k 143 útokům v 29 zemích (zde však může jít o jednotlivce inspirované ideologií ISIS, ale bez organizační opory v místní buňce). Toto číslo by zhruba odpovídalo tomu, co tvrdí Zeman.

Data z University of Maryland udávají, že v roce 2015 byly teroristické činy spojované s ISIS zaznamenány v 33 zemích (nicméně mohlo jít právě o osamělé vlky).

Dáváme tak prezidentovi za pravdu v celkovém počtu zemí, který zmiňuje. Radikální skupiny spojené s ISIS a jeho ideologií, jsou podle řady zdrojů přítomny a působí ve srovnatelném počtu zemí.

Jak ale zmiňuje již Politifact.com, kontext je zde klíčový. Trump i Zeman totiž o takto vysokém počtu zemí hovoří v kontextu bojů s ISIS. Zeman mluví i o Afghánistánu a hnutí Taliban. Obě skupiny jsou však mezi "takovými těmi" organizacemi výjimečné rozsahem lidských, organizačních i finančních zdrojů.

Ačkoli se skupiny z velkého počtu zemí k ISIS přihlásily, počty zemí, ve kterých jsou zakořeněny přímo teroristické buňky napojené na ISIS, jsou podstatně menší. Údaje sebrané v analýze Politifact.com se pohybují okolo deseti takovýchto zemí.

Pokud se budeme zajímat o islámský terorismus obecně (bez omezení na spojitost s ISIS), pak jedním ze zdrojů je Global terrorism index, který provádí shrnutí trendů a činnosti teroristických organizací v globálním měřítku v letech 2000–2014. Zde (.pdf,str. 20-29) se lze dočíst, že radikální islamistické organizace jsou významně aktivní v osmi státech světa, a to v Iráku, Afghánistánu, Nigérii, Pákistánu, Sýrii, Jemenu, Somálsku a v Libyi. V těchto zemích mají radikální islamistické skupiny na svědomí nejvíce lidských obětí.

Výrok prezidenta Zemana je vcelku nejednoznačný, ovšem v kontextu boje s Talibanem a ISIS je uvedený počet 35 značně zavádějící. Jen malý počet zemí představuje působiště srovnatelných organizací.

Předseda Senátu Milan Štěch skutečně nesouhlasí se zavedenými sankcemi proti Rusku. Své odmítavé stanovisko vyjádřil při příležitosti zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích 25. srpna tohoto roku.

Důvodem je podle něj negativní dopad na české zemědělství a průmysl i jejich neefektivita. Zároveň avizoval, že téhož dne na večeři v Lichtenštejnském paláci vyzve kancléřku Merkelovou k zasazení se o ukončení sankcí. „Mám připravený dopis, který dnes předám paní kancléřce Merkelové, že toto pokrytectví by mělo skončit. Sankce nemají efekt, nepřináší výsledky. Tím nechci říci, že se Rusko chová k Ukrajině dobře. Ale sankce nemají efekt,“ dodal.

Tentýž den Štěch skutečně předal německé kancléřce písemnou výzvu k omezení sankcí EU vůči Rusku. Oznámil to novinářům po slavnostní večeři. „Nejlepší řešení je samozřejmě, aby se sankce postupně ukončily, na druhou stranu je na základě určitého kompromisu udělat pokrok v minských dohodách“, dodal.

O několik dní později vyjádřil Milan Štěch protisankční postoje taktéž ve svém komentáři na webových stránkách Senátu ČR.

Evropská unie a Turecko uzavřeli 18.3.2016 dohodu týkající se zejména spolupráce při řešení migrační krize.

Součástí dohody je, že "Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka." (bod 1) "Za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN." (bod 2) Dále se ve smlouvě mluví i o financování projektů zaměřených na uprchlíky.

Ve smlouvě je také deklarace prohlubování spolupráce v rámci celní unie a také zájem o oživení přístupových jednání do Unie.

Pokud jde o zrušení víz pro Turky, pak o něm hovoří bod 5: "Bude urychleno plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, a to za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Turecko za tímto účelem přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, aby Komise v návaznosti na požadované posouzení splnění příslušných kritérií mohla do konce dubna předložit příslušný návrh, na jehož základě pak Evropský parlament a Rada mohou přijmout konečné rozhodnutí."

V květnu se Evropská komise vyjádřila, že by zrušila vízovou povinnost tureckých občanů pro krátkodobé pobyty (tj. 90 dní), když Turecko splní do konce června letošního roku zbývajících 5 ze 72 podmínek. Konečné slovo při zrušení víz však mají vlády členských zemí a Evropský parlament. Tyto podmínky jsou:

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Antiteroristické zákony, o nichž Zeman hovoří, jsou přitom používány proti odpůrcům režimu a novinářům

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přesto, že většina skutečností zmíněných Milošem Zemanem není dohledatelných. Ministerstvo dopravy nám totiž na dotaz, zda popisovaný proces proběhl podle výroku prezidenta Zemana, odpovědělo kladně.

Prezident Zeman mluví o možné stavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by měl tyto 3 řeky spojit a který je právě Milošem Zemanem dlouhodobě podporován.

V červnu letošního roku vybralo ministerstvo dopravy na základě otevřeného zadávacího řízení zpracovatele studie proveditelnosti kanálu. Tím se stalo Sdružení DOL, které tvoří společnosti Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquadis. Úkolem vybraných společností bude posoudit jednotlivé varianty proveditelnosti stavby.

Co se týká účastníků tohoto řízení, není možno kromě vítězného sdružení najít seznam dalších, kteří měli o vypracování studie zájem. Stejně tak není z veřejně dostupných zdrojů možno zjistit, jestli stížnosti zmiňované Zemanem byly skutečně podány a zamítnuty. Zaslali jsme však dotaz na ministerstvo dopravy, zda může tyto skutečnosti potvrdit a odpovědí nám bylo kladné stanovisko, tedy že tvrzení je pravdivé.

Na základě výše uvedených skutečností a především reakce ministerstva dopravy, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož Zeman popisuje korektně jen část pravdy a zaměňuje cestovní náklady a hrazení ubytování a stravy. Náklady na cestu a ochranku byly hrazeny státem, nikoliv organizátory akce, a cesta tudíž přišla stát na víc jak 300 tisíc Kč.

Miloš Zeman si navíc ve svém výroku protiřečí. V první části věty uvádí, že pořadatelé proplácejí cestovní náklady, v druhé části však říká, že pořadatelé hradili ubytování a stravu.

Vláda na svém jednání 17. října schválila proplacení nákladů cesty, která Hradu přišla na 300 tis. Kč. Konkrétní obsah zprávy, kterou vláda schválila, zveřejněn nebyl. Deník Právo však přinesl informaci, že v částce vyčíslené prezidentskou kanceláří není zahrnuta doprava leteckým speciálem, palivo, ochranka a navigační a přistávací poplatky, kterou mohou a nemusí být v cílové destinaci účtovány. Tyto náklady dle zvyku hradí ministerstva vnitra a zahraničí.

Prezident Zeman se na státní pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče dostavil s několikaminutovým zpožděním. Následkem toho dorazila česká delegace pozdě na první část pietního ceremoniálu a již nebyla vpuštěna do Rytířského sálu Bratislavského hradu, v němž se právě odehrávaly kondolence.

Průvod s rakví se kvůli české delegaci zastavil na nádvoří Bratislavského hradu, kde se Zeman zesnulému poklonil. Došlo tak k porušení protokolu, neboť poslední osobou, která se rakvi pokloní a kondoluje pozůstalým, má být současný slovenský prezident Kiska.

To dokládá také Kancelář prezidenta Slovenské republiky. Kompletní níže uvedený harmonogram této části byl obsažen v reportáži Lenky Pastorčákové a Lukáše Mathé v pořadu 168 hodin České televize (obrázek v čase 10:08). Prezident Zeman dorazil na Bratislavský hrad až v 11:44, jak je v reportáži také vidět z vysílání Slovenské televize, která celou událost přenášela živě. Tuto část tedy Zeman nestihl.

Pro úplnost je třeba dodat, že SR nedisponuje univerzálním protokolem, jehož pravidly by se řídily veškeré státní pohřby. Z Pravidel diplomatického protokolu Slovenské republiky (.pdf., str. 17) vyplývá, že organizaci státního pohřbu i vytvoření protokolárního pořádku pro konkrétní událost má na starosti speciální státní komise která vznikne poté, co Vláda SR rozhodne o konání státního pohřbu.

Prezident Zeman se pak s ostatními členy české delegace zúčastnil ostatních částí smutečního ceremoniálu.

Okolnostem této cesty se věnovala Česká televize v pořadu 168 hodin (v čase 08:28 a dále). Reportáž obsahuje také vyjádření Romana Krpelana, mluvčího prezidenta Slovenské republiky. Ten ke zpoždění uvádí:

„České delegaci jsme doporučili, aby přistáli před 11:15, vzhledem k tomu, že v 11:30 měla proběhnout kondolence na Bratislavském hradě. Letadlo však přistálo o půl 12 (...) Na Bratislavský hrad měla česká delegace dorazit o půl 12 (...) Slovenský protokol dal českému protokolu přesné časové instrukce při příjezdu na pohřeb prezidenta Michala Kováče stejně jako všem zahraničním delegacím. Žádná zahraniční delegace neměla žádný problém s příjezdem kromě české delegace.“

Celé kauze se podrobně věnuje pořad 168 hodin z 23.října Ten sleduje cestu prezidentského speciálu z Prahy do Bratislavy a zabývá se všemi argumenty, které v minulém týdnu prezidentská kancelář předložila.

Slovenská kancelář prezidenta republiky doporučovala (čas 9:25) české straně dosednout na letiště v Bratislavě nejpozději v 11:15, letadlo však přistálo v 11:30.

Zahraniční delegace měly být dle slovenského mluvčího prezidenta (čas 10:20) na pohřbu přítomny v 11:30. Mluvčí českého prezidenta však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Dle záznamu televize TA3 však prezident Zeman dorazil v 11:44.

Mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma řekl pro Radiožurnál (čas 11:00) 17. 10. 2016, že: „Prezidentský speciál měl podaný letový plán na osm hodin třicet minut. Nicméně o povolení pojíždění požádal v čase osm hodin třicet pět minut. Takže to pětiminutové, první zpoždění si způsobil sám.“ (hovoří o tzv. mezinárodním času, kde 8:30 odpovídá 10:30 českého času)

Ve čtvrtek 13. 10. uvedl Jiří Ovčáček pro Lidovky.cz, že plánovaný a skutečný čas odletu je někdy kolem 10:35. Pokud tedy na celou cestu z letiště v Praze s přistáním v Bratislavě a jízdou do Bratislavského hradu bylo vyčleněno pouze 60 minut, nedá se tvrdit, že chyba nevznikla na straně prezidentské kanceláře. Server Lidovky.cz pak informoval o datech letu prezidenta do Bratislavy, která vypracoval Odbor civilního letectví. Dále pak také referovaly Lidovky o různých indiciích, které Hrad podával za důvody zdržení, a které se jako nosné neukázaly.

Jinými slovy, ačkoliv prezident dle požadavku protokolu své kanceláře dorazil na letiště přesně, nebyl čas vyčleněný na cestu správně naplánován. Neztotožňoval se totiž s plánem slovenské kanceláře prezidenta republiky. Chyba tedy byla na straně české hradní kanceláře.

Prezident Zeman byl skutečně tím, kdo urovnával spory mezi ministry Babišem a Chovancem, když se přeli o reorganizaci policie. Zeman chtěl, aby ANO neodcházelo z vlády a aby nedošlo k jeho rozpadu. O urovnání tohoto sporu mluvil Miloš Zeman již v předvolební debatě v České televizi, Demagog.cz tak již tento fakt dříve ověřil.

Dle vyjádření ministra Chovance byl Miloš Zeman tím, kdo rovnal spor mezi oběma ministry. Prezident jim při jejich setkání na Hradě věnoval šachové hodiny, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Ministři Chovanec a Babiš se s prezidentem setkali 22. června 2016. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace.