#Právní stát

Co říká Ústava o pravomocích prezidenta a pravomocích vlády? A popisují politici správně soudní rozhodnutí v nejznámějších kauzách? Mezi výroky zařazenými v sekci Právní stát najdete tvrzení politiků o obsahu Ústavy a dalších právních dokumentů a také o návrzích na úpravu legislativy. Řada výroků se věnuje i českému soudnictví, platům soudců, činnosti Nejvyššího státního zastupitelství či trestnímu stíhání politiků.

Pravda
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v roce 2022 nejmenoval Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně, což zdůvodňoval řadou finančních škod, které Novotný státu způsobil svou rozhodovací činností. Soudcovská unie se proti Blažkově argumentaci skutečně ohradila.
Pravda
Ministr Blažek za svou dobu ve funkci vznesl 9 žádostí o poskytnutí informací, z toho 4 se týkaly tzv. brněnské bytové kauzy. Nejvyšší státní zástupce Stříž řekl, že z jeho pohledu počet žádostí ohledně jedné kauzy „není standardní“ a četnost ministrových dotazů „není vhodná“.
Pravda
Prezident na základě Ústavy rozhoduje o udělení milosti dle svého vlastního uvážení, u promíjení trestu nepotřebuje ani spolupodpis premiéra. Miloš Zeman pravomoc posuzovat žádosti o milost přenesl na Ministerstvo spravedlnosti. Pavel připustil, že by se tento proces mohl změnit.
Nepravda
Na novém trestním řádu pracovala Komise pro nový trestní řád přes osm let. Návrh začala vypracovávat v březnu 2014, přičemž Ministerstvo spravedlnosti jej v září 2022 rozeslalo ústavně-právním výborům obou komor Parlamentu.
Pravda
Výši mimosmluvní odměny pro advokáty je stanovena ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti z roku 1996. Její sazba byla skutečně naposledy zvýšena v roce 2006.
Pravda
Parlament v minulosti několikrát měnil výpočet platové základny, podle níž se určují platy poslanců, ministrů atd. Daný základ u nich teď odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy, u soudců se dlouhodobě jedná o 3násobek. Platy většiny soudců jsou vyšší než např. platy řadových poslanců.
Pravda
K doplacení nebo narovnání platů soudců došlo po rozhodnutí Ústavního soudu z let 2010 a 2011 a také v roce 2015, tehdy ovšem na základě kompromisu mezi vládou a soudci po rozhodnutí Nejvyššího soudu. V letech 2003 a 2005 stát po rozhodnutí ÚS soudcům zpětně vyplácel 14. platy.
Pravda
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková uvedla, že soudu nejprve přišel návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval člen horní komory Michael Canov. Až o den později pak k soudu přišel návrh od opozičního hnutí ANO.
Neověřitelné
V zákoně o důchodovém pojištění není jednoznačně uvedeno, kdy vzniká nárok na valorizaci důchodů. Jednotný názor nemají ani ústavní právníci.
Zavádějící
Marian Jurečka označil za protiústavní, kdyby stát změnil pravidla pro lidi, kteří odešli do předčasného důchodu na konci roku 2022. Snížení červnové mimořádné valorizace Jurečka neoznačil za protiústavní ani po volbách, ani před nimi.